Skynopy
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
„Jsem král vichrů i vánků. Můj dech líbá, pálí i mrazí“, tak se ve známé pohádce Princ a Večernice představil Oldřich Táborský v roli Větrníka. Právě do království tohoto vládce se již v příštím roce pokusí nahlédnout evropská družice Aeolus. Její jméno nebylo vybráno náhodou. V dávných bájích najdeme hned několik osob s tímto jménem, které se do češtiny převádí jako Aiolos. Pro význam této družice má význam postava, která přijala Odysea a daroval mu měch, v němž byly schovány všechny zlé větry, takže hrdinovy lodě poháněl na Aiolův rozkaz jenom mírný Zefyros.
Plán nové ruské super rakety, nebo představení nových skafandrů pro soukromou kosmickou loď CST-100 Starliner. To byly události, které formovaly posledních sedm dní z pohledu kosmonautiky. Kosmotýdeník je tu však od toho, aby si všímal i méně známých věcí, které kosmonautika během týdne přinesla. Podíváme se proto na pozitivní posun čínské lunární mise. Zamíříme také do Jižní Ameriky, kde historicky poprvé odstartoval Sojuz na dráhu přechodovou ke geostacionární. Nevynecháme ani další události a tradiční snímek a video týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Fanoušci kosmonautiky se těší na mnoho projektů. Některé z nich již mají zajištěnou realizaci, jiné naopak musí o své schválení tvrdě bojovat. Některé uspějí, jiné nikoliv. Bohužel se někdy do fáze realizace nedostanou projekty, které jsou mediálně i vědecky atraktivní a které si získaly mezi lidmi značnou podporu. Jedním takovým projektem, který se nedočkal schválení byla evropská sonda AIM, což měla být součást americko-evropské mise AIDA. Evropská AIM a americká DART měly společně prozkoumat duální asteroid Didymos a americká sonda měla do asteroidu i cíleně narazit. Proč přesně nebyla sonda AIM schválená a jaký to bude mít dopad na celý projekt? Na to jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.
Mezinárodní vesmírná stanice se dočká nástupce, který ale nevznikne na nízké oběžné dráze, ale v takzvaném cislunárním prostoru – to je zpráva, která se v loňském roce začala šířit internetovým prostorem a i náš portál vydal na toto téma několik článků. Nyní se zaměříme na první detailní rozbor, který na svém webu prezentoval ruský bloger Anatolij Zak. Ten již dříve několikrát prokázal, že vzhledem k dobrým kontaktům na správné lidi v kosmické branži dokáže přinášet informace, které se od výsledku příliš neliší. Pojďme se tedy podívat na jeho rozbor základního dílu nové mezinárodní stanice.
Nad kosmodromem Bajkonur se stahují mračna. Teplota klesá pod nulu a fouká silný vítr. Přestože podmínky nejsou optimální, sovětská administrativa se odhodlá zariskovat a dává startu nejsilnější sovětské rakety Eněrgija zelenou. Na „hřbetu“ super nosiče je poprvé a naposled ukotvený majestátní kosmoplán Buran, důstojná odpověď na americký program Space Shuttle. Motory rakety Eněrgija zaburácí a z rampy se zvedá hustý a neproniknutelný dým, který zakrátko zahalí i celý nosič s nákladem. Výkonný nosič stoupá k obloze, dlouhý plamen nakrátko osvítí hustá oblaka a pak raketa i s drahocenným nákladem mizí z dohledu. Přístroje signalizují, že let probíhá v pořádku a přibližně ve 40-ti kilometrové výšce se oddělují bloky prvního stupně a po osmi minutách se uvolní také druhý centrální stupeň. Od té chvíle vše záviselo pouze na kosmoplánu Buran. Měl být chloubou a technickým zázrakem tehdejšího režimu a přestože nezklamal, osud mu vybral jinou cestu.
Když nás trápí nepřesné hodiny, tak je zkusíme srovnat a pokud to nepomůže odneseme je k hodináři na opravu. Trochu jiná situace je u satelitů na oběžné dráze, které jednak používají mnohem komplikovanější techniku a navíc to mají k nejbližšího hodináři hezkých pár kilometrů. Pokud se ale objeví jediná závada je to ještě dobré, horší ale je stav, který v posledních týdnech a měsících potkal družice budovaného evropského navigačního systému Galileo. Jeho superpřesné palubní atomové hodiny totiž potkávají komplikace ve znepokojujícím počtu.
Další týden máme za sebou a výhodou internetu je, že o svou pravidelnou dávku informací nepřijdete ani přes sněhovou kalamitu, která v těchto dnech zasáhla Českou republiku. Hlavním tématem bude tajná zakázka pro málo využívanou soukromou raketu, ale kromě toho se podíváme i na několik krátkých témat. Vynechat nemůžeme třeba úspěšné dokončení přístupových pater v montážní hale VAB, nebo přípravu na další zásobovací misi lodi Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. Chybět nebudou ani tradiční rubriky Snímek týdne a Video týdne, které se tentokrát vybíraly hodně složitě, protože konkurence nebyla malá.
Pohledy z ISS na zemi se asi nikdy neomrzí – stejně tak možnost nahlédnout astronautům do života. Přinášíme Vám tedy další porci fotek, které v minulém týdnu na sociální sítě nahrál francouzský astronaut Thomas Pesquet. Kdo čte náš web pravidelně, tak ví, že v minulém týdnu se na ISS odehrál výstup do volného kosmu, kterého se zúčastnili Američané Robert Kimbrough a Peggy Whitson – můžete se tak těšit i na větší množství fotek z příprav na tuto událost. A ještě víc se těšme na příští týden – 11. ledna totiž do otevřeného prostoru vystoupí přímo Thomas.
Rok 2017 už to máme hezkých pár desítek hodin a možná si leckdo z našich čtenářů položil otázku uvedenou v názvu článku. Ještě než se dostaneme ke konkrétním příkladům, mohu všem prozradit, že nás kosmonautika ani v tomto roce zcela určitě nebude nudit. Rok 2017 má ve svém rukávu nachystaných hned několik trumfů, kterými nás jako dříve přiková k monitorům našich počítačů, tabletů či mobilů. Pro nás v redakci to znamená, že budeme mít dostatek témat pro naše články, z čehož máme jako vždy velkou radost.
Ani v roce 2017 nepřijdete o Thomasův fotokoutek, který si už za poslední týdny stačil nasbírat nemalý počet pravidelných čtenářů. Také dnes vydáváme článek, ve kterém Vám přinášíme fotky, které na ISS pořídil francouzský kosmonaut Thomas Pesquet. Jak se již stalo tradicí, fotky doplňují originální komentáře přímo od samotného autora snímků. My jsme tyto popisky jen přeložili do češtiny, aby si je mohli vychutnat všichni čtenáři. Pojďte se tedy kochat krásami naší planety a nahlédněte do nevšedně všedního života na ISS.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
