BlackSky Technology
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.
Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.
Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.
NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přípravy na start nového evropského průzkumníka naší planety běží podle plánu. V minulých týdnech proběhla důkladná kontrola všech systémů a nádrže družice byly naplněny hydrazinem, který bude Aeolus používat jako palivo. Na kosmodromu v Kourou nyní mohla být tato družice uzavřena do aerodynamického krytu rakety Vega a vše směřuje ke startu, který je zatím plánován na 21. srpna ve 23:20 našeho času. Aeolus nese na své palubě jeden z nejsofistikovanějších přístrojů, jaký se kdy vydal do vesmíru. Jmenuje se Aladin a je postaven na revoluční laserové technologii. jeho úkolem je generovat mimořádně krátké pulsy ultrafialových laserových paprsků, které vyšle k Zemi, aby pomohl sledovat pohyb vzdušných mas – jinými slovy bude zjišťovat, jaké jsou na rozličných místech Země větry a jak vanou v různých výškách.
Jako každé nedělní poledne, je i během tohoto připraven další díl Kosmotýdeníku, který vám přinese to nejzajímavější, co se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnešní hlavní téma bude velmi sympatické. Skupinka středoškoláků totiž ve starých datech XMM Newton nalezla zcela nový typ rentgenového zdroje ve vesmíru. Díky nim mají nyní vědci co dělat. Dále se podíváme na přípravy na start Parker Solar Probe, nebo nové kandidáty na kosmonauty Ruska. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Dalších sedm dní je za námi a kosmonautika nám toho opět přinesla tolik, že bychom mohli události přehazovat vidlemi. V posledních hodinách zvířila hladinu nominace amerických astronautů do soukromých lodí, ale my se v Kosmotýdeníku jako obvykle zaměříme spíše na témata, která si zaslouží pozornost, ale v průběhu týdne byla z nejrůznějších důvodů odsunuta na druhou kolej a nemohli jsme jim věnovat tolik pozornosti, kolik si zaslouží. Dnes se tedy v první řadě podíváme na návrat kosmické lodi Dragon od ISS, ale zmíníme se třeba i o tom, jak současná vlna veder mění tvář Evropy i při pohledu z vesmíru.
Do startu evropské družice Aeolus, která bude jako první stroj v dějinách kosmonautiky zaměřená výhradně na měření pohybů vzdušných mas z pozemské atmosféře, zbývají už jen necelé tři týdny. Bylo tedy načase, aby technici naplnili její nádrže palivem. Připravit družici na start není nic snadného – před techniky je dlouhý seznam přesně definovaných úkolů, z nichž některé jsou složitější než jiné. Mezi činnosti, které vyžadují speciální opatrnost a dodržování bezpečnostních opatření patří i plnění nádrží palivem. Použité palivo – hydrazin – je silně toxické a proto s ním mohou pracovat pouze specialisté oblečení do ochranných obleků, které připomínají přetlakové skafandry. Jakmile je tankování dokončeno, může se přistoupit k další sérii úkolů, kontrol a milníků. Před družicí Aeolus je v těchto dnech významný milník v podobě uzavření do aerodynamického krytu. Pokud se nic nepokazí, mělo by ke startu na raketě Vega dojít 21. srpna ve 23:20 našeho času.
Evropská družice pro výzkum větrů má startovat 21. srpna a před pár dny byly její nádrže naplněny hydrazinem. 2. srpna 18:56
Japonská sonda Hayabusa vypuštěná v roce 2003 se o sedm let později stala prvním lidským výtvorem, který dokázal na Zemi dopravit vzorky z asteroidu. Mise si prošla mnoha technickými závadami a můžeme považovat za malý zázrak, že se dokázala dostat zpátky na Zemi a navíc zvládla dopravit i nějaké vzorky. V návratovém pouzdru se podařilo objevit 1500 mikroskopických prachových zrnek, která sonda odebrala z povrchu asteroidu Itokawa. Tato zrnka, která nejsou normálním okem vidět, se stala cílem zájmu mnoha odborníků. Tři zrnka jsou nyní i v Evropě, konkrétně v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.
Vypuštění družice Aeolus, evropského projektu, který bude poprvé sledovat globální vzdušné proudy v reálném čase, se již nebezpečně blíží. Pokud se nic nepokazí, odstartuje tento hlídač větrů na oběžnou dráhu za méně něž měsíc. Ponese s sebou sofistikovaný přístroj s laserem využívající Dopplerův jev, kterému se říká Aladin. Kombinace dvou laserů, velkého teleskopu a mimořádně citlivých senzorů z něj dělá jeden z nejpokročilejších vědeckých přístrojů, jaký se kdy dostal na oběžnou dráhu. Než však dojde ke startu z kosmodromu v jihoamerickém Kourou, musí se pozemní týmy na tuto událost důkladně připravit. Nezbývá než věřit, že jim během dalších týdnů nevezme nějaká nečekaná událost vítr z plachet.
Astronaut a astmatik spolu mají společného více než jen první tři písmena. Na našem webu se snažíme čas od času věnovat vědeckému přínosu, který kosmonautika má. Jenže v mnoha případech může být složité si průběh experimentu představit a proto velmi oceňujeme videa Evropské kosmické agentury s německým astronautem Alexanderem Gerstem. Ve videích jsou rozhovory natočené ještě před startem, kdy astronaut popisuje daný experiment a obrazovou složku tvoří reálné záznamy z paluby ISS, kde Alexander daný experiment provádí. Dnes se podíváme na pokus zvaný Airway monitoring, který by mohl pomoci milionům lidí s astmatem.
Objev tekuté vody na Marsu, start Falconu 9, plavba hned dvou prvních stupňů Falconu 9 na dvou plošinách do přístavů, test lodi VSS Unity… na jeden týden opravdu mnoho kosmonautických událostí. A to ještě není vše. Krom zmíněných témat, se v hlavním článku Kosmotýdeníku budeme věnovat také tomu, že teleskop TESS vkročil do první vědecké pozorovací fáze! A data, která brzy dorazí, budou jistě velmi zajímavá. Pravidelný přehled nejzajímavějších událostí uplynulého týdne v kosmonautice je připraven. Přeji vám při čtení Kosmotýdeníku pěknou neděli a fajn chvíle strávené s kosmonautikou.
Před téměř padesáti lety se k našemu vesmírnému souputníkovi postupně vypravilo devět pilotovaných kosmických lodí. Dvanáct amerických astronautů na Měsíci přistálo, další pobývali v jeho blízkosti. Od té doby jsme na příliš dlouhou dobu uvízli na nízké oběžné dráze Země. Po třech desítkách let vizionářské rétoriky amerických prezidentů o pilotovaném průzkumu Měsíce, Marsu, případně asteroidu, bylo před pár dny dokončeno svařování kabiny kosmické lodě Orion, jejímž úkolem je opět dostat astronauty NASA do blízkosti Měsíce. Devítidenní pilotovaná mise tohoto exempláře, zahrnující oblet Měsíce, je připravována na rok 2022 s tím, že může být odložena o rok ve prospěch jiného nákladu nosné rakety SLS – kosmické sondy Europa Clipper, určené pro studium Jupiterova měsíce Europa. Orion bude první pilotovanou lodí NASA od letu raketoplánu Atlantis v červenci 2011. V porovnání s úvodními pilotovanými lety Apolla, které se uskutečnily před padesáti roky, bude mise Orionu zahrnovat jak prvky mise Apolla 7, tak i Apolla 8. Pilotovanému letu bude předcházet šestadvacetidenní nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.