Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Je nedělní poledne, tedy ideální čas podívat se, co všechno přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na vykoupání lodi Starliner od Boeingu. Při testu se zkoušelo nouzové přistání na vodní hladinu. Dozvíte se také, jak se postupy a nástroje pro vyzvednutí posádek z kosmických lodí standardizují. Dále se podíváme na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy, Falconu 9, anebo na povrch planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Pokaždé, když na oběžné dráze dojde k rozpadu nějaké družice, nebo horního stupně, vzniká tím velké množství úlomků, které mohou ohrožovat ostatní družice. Když už ale k takové události dojde, je vhodné se z ní poučit, využít ji ke sběru informací, které bychom jinak získávali jen stěží a právě o jednom takovém příkladu, kdy nepříjemná událost mohla být využita pro dobrou věc, bude pojednávat dnešní článek. V hlavní roli se představí horní stupeň Centaur, který se do vesmíru vydal prakticky před deseti lety a nedávno se rozpadl na mnoho malých kousků. Díky mezinárodní spolupráci a rychlé výměně informací však vědci získali cenné informace o tom, jak tyto události probíhají.
Evropská kosmická agentura představila novou stránku, na které si přijdou na své všichni technologičtí hračičkové. Chcete si prohlédnout evropské kosmické sondy ze všech možných úhlů? Chcete si stáhnout jejich trojrozměrné modely v různých formátech pro různé programy? Máte zájem si vystřihnout sondy z papíru a slepit? Pak je přesně pro vás určena adresa scifleet.esa.int, na které tohle všechno najdete. Nabídka se navíc bude postupně rozšiřovat třeba o modely vhodné k 3D tisku, takže se určitě vyplatí dát novou adresu do záložek a čas od času se k ní vrátit.
ESA potvrdila, že v rozmezí let 2021-2023 využije služeb rakety 7krát. Zdroj 19. dubna 8:02
Vyhodnotit přesnost dat získaných zbrusu novou technologií je složité. Ale právě o to se nyní snaží inženýři a vědci, kteří v uplynulých měsících pracovali s údaji z evropské družice Aeolus. Zajímalo je, zda tato data mohou být s jistotou zapojena do předpovědních modelů. Sonda vypuštěná v srpnu loňského roku nese na své palubě přístroj Aladin, který funguje na unikátní laserové technologii. Do atmosféry vysílá krátké, ale silné laserové pulsy a jeho teleskop s velmi citlivými senzory zachytává záření.
Nové důkazy o vlivu nedávné celoplanetární prachové bouře na vodu v atmosféře Marsu a překvapivá absence metanu – to jsou dva ze tří hlavních pilířů objevů, které evropsko-ruská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) učinila během prvního roku své vědecké fáze. Dvě studie zveřejněné ve specializovaném časopise Nature byly prezentovány i na tiskové konferenci ve Vídni na zasedání Evropské geofyzikální unie. Třetí studie pak pochází z ruské části projektu a může se pochlubit tím, že jde o dosud nejdetailnější mapu rozložení vodního ledu nebo vodou nasycených podpovrchových minerálů na Marsu v celé historii. V tomto článku se na všechny nové poznatky podíváme podrobněji – opět se ukázalo, že i když je Mars nejprozkoumanější planetou vůbec (hned po Zemi samozřejmě), tak nás stále dokáže něčím překvapit.
První evropská mise, která se bude moci oficiálně označovat jako velký projekt, má za sebou významný krok vpřed. Návrh sondy JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) dostal zelenou pro plné zahájení vývoje – úspěšně totiž prošel kritickým zhodnocením návrhu CDR (critical design review), které bylo zakončeno 4. března. Tento milník ve vývoji znamená zahájení kvalifikační a výrobní fáze, které významným způsobem přiblíží tuto vlajkovou loď evropského výzkumu k vytouženému startu vstříc Jupiteru, který má přijít v roce 2022.
Po sérii kontrol, které v uplynulých pěti měsících v kosmickém prostoru provedla evropská i japonská část projektu BepiColombo, je čas na vstup do další fáze. Mise úspěšně zakončila etapu, při které byla relativně blízko naší planety postupně uváděna do provozu. Nyní je připravena na činnosti, které jsou plánované na přeletovou fázi i na vědecký výzkum u samotného cíle – planety Merkur. Než tam však dorazí, uplyne v řekách ještě hodně vody – sonda bude muset několika motorickými manévry, ale i sérií gravitačních manévrů srovnat svou dráhu i rychlost s nejmenší planetou Sluneční soustavy.
Týden, který pomalu končí, byl doslova napěchovaný událostmi k prasknutí. Téma, které bude dnes v Kosmotýdeníku hlavním tedy rozhodně není jen tak něco, co zbylo. Podíváme se na výsledky studií ohledně naměření metanu v atmosféře Marsu. Znamená to, že je na Marsu život, nebo tam někdy byl? Dočtete se v hlavním tématu. Dále se podíváme na aktuální stav Starhopperu od SpaceX, budeme se zajímat o izraelský Beresheet a řeč bude i o návštěvě Andrewa Feustela v České republice.
Evropská kosmická agentura zveřejnila fotografii dvou robotických ramen, která pracují na projektu, který povede k doposud největšímu a nejkomplexnějšímu 3D vytištěnému objektu z titanu – zkušební verzi optické lavice o průměru tří metrů, která se stane srdcem evropské rentgenové observatoře Athena. Obě paže jsou schopné volného pohybu v mnoha různých osách, ale každá z nich má jiný úkol. První rameno ukládá na předem určené místo vrstvy titanového prášku, které následně spéká laserem. Druhé rameno pak okamžitě svým kryogenně chlazeným nástrojem odřezává všechny nedokonalosti. Celá konstrukce se přitom pomalu pohybuje na základně o průměru 3,4 metru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.