sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Cygnus NG-23)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Armada

Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.

Boeing

Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.

Eutelsat

Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.

FCC

Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.

Apophis

Mise k asteroidu Apophis pod vedením Evropy probíhá podle plánu, přičemž v nadcházejících měsících budou v Evropě i Japonsku přijata klíčová rozhodnutí o financování.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Evropský servisní modul pro pilotovanou misi

První exemplář evropského servisního modulu pro lodi Orion je již několik měsíců ve Spojených státech, kde se připravuje na nepilotovanou misi kosmické lodi Orion – Artemis 1. V Evropě však už vzniká i druhý exemplář servisního modulu, který bude součástí pilotované mise Artemis 2, při které by měli lidé letět k Měsíci. Evropská kosmická agentura nyní zveřejnila několik fotografií z aktuálního stavu prací na tomto důležitém prvku celé mise. Když jsme se tomuto konkrétnímu kusu na fotografiích věnovali naposledy, psal se říjen roku 2017 a servisní modul ještě ani neměl kompletně sestavenou kostru, jen základní díly a desky. Za ten více než rok a půl se tedy stihlo udělat opravdu hodně práce, uznejte sami.

Fotovoltaické panely pro evropský Solar Orbiter

Evropská mise, která má zblízka studovat Slunce, se pomalu, ale jistě blíží ke svému startu, který je momentálně plánován na únor roku 2020. Jak jsme psali již dříve, sonda prošla vibračními zkouškami, které ověřily, zda si poradí s chvěním při startu nosné rakety. Následně na ni čekaly zkoušky ve vakuové komoře, testy odolnosti proti extrémním teplotám a magnetickému poli. Zkrátka a dobře se zkoušely podmínky, které sonda zažije v ostrém provozu, kdy bude kolem Slunce prolétávat blíže než planeta Merkur. Inženýři musí ověřit celou řadu systémů – od výklopných mechanismů přístrojových ramen, přes antény až po fotovoltaické panely.

Komplikace při vývoji padáku mise ExoMars

Kompletní padákový systém, který bude mít za úkol dopravit v roce 2021 na povrch Marsu přistávací plošinu s vozítkem, prošel celkovou zkouškou ve vysoké výšce, ale tato zkouška nedopadla úplně přesně podle plánu. Na hlavních padácích se totiž objevilo nečekané poškození. Všechny prvky mise ExoMars 2020 se chystají na start, který by mohl přijít už za rok. Přistávací plošina Kozáček dorazila minulý týden do Turína a vozítko Rosalind Franklin se připravuje v britském městě Stevenage. Výškový test kompletního padákového systému proběhl 28. června na testovacím komplexu Esrange u švédské Kiruny.

Druhá evropská datová dálnice

Na kosmodrom v Kourou dorazil transportní letoun s kontejnerem, v jehož útrobách se ukrývala druhá družice evropského systém EDRS (European Data Relay System), kterému se někdy přezdívá „kosmická datová dálnice“. Tyto družice provozované firmou Airbus v partnerství s ESA, jsou vybaveny inovativní laserovou technologií, která výrazně zkracuje čas, který družice sledující Zemi potřebují k odeslání dat do pozemního střediska. Přes laser se dá ve stejném čase poslat mnohem větší objem informací než přes klasické radiové vlny. Díky systému EDRS mohou pozemní operátoři sledovacích družic prakticky v reálném čase reagovat na mimořádné situace. Díky tomu se otevírá trh pro nové služby, či produkty, díky kterým ve výsledku vzniknou nová pracovní místa.

ESA chce speciální misi na lov rychlých komet

Evropská kosmická agentura vybrala v rámci programu Cosmic Vision návrh mise Comet Interceptor, která má být zařazena do kategorie Fast (rychlý). Tuto misi mají tvořit hned tři sondy, jejichž úkol bude vpravdě unikátní – poprvé v historii navštívit „čerstvou“ kometu, nebo třeba i objekt z mezihvězdného prostoru, který sotva zahájil svou cestu Sluneční soustavou. Tato mise cílí na doposud neprozkoumané komety. Návrh počítá s průletem kolem vybraného cíle během jeho přiblížení k oběžné dráze Země. Zmíněné tři sondy mají provést simultánní pozorování z různých míst kolem komety, čímž by vznikl trojrozměrný profil tohoto objektu, který na svém povrchu ukrývá materiál, který nebyl využit při formování naší soustavy.

Vědecké přístroje sondy JUICE.

Na čem poletí JUICE?

Sonda JUICE alias Jupiter Icy Moons Explorer se do vesmíru vydá na raketě Ariane. Včera to na Mezinárodní letecké show v Paříži potvrdili zástupci Evropské kosmické agentury a firmy Arianespace. JUICE není ledajaká mise – podle evropského programu Cosmic Vision 2015–2025 se jedná o první evropskou misi z kategorie těch velkých. Jejím úkolem bude prozkoumat systém Jupiterových měsíců. Nejméně tři roky má zkoumat tři největší měsíce Ganymed, Europu a Callistó. Startovní okno se otevře v polovině roku 2022 a jako nosič poslouží buďto Ariane 5 nebo Ariane 64. Definitivní rozhodnutí závisí na konkrétních podmínkách na kosmodromu v Kourou.

Aby satelity dobře shořely

Pro někoho to zní překvapivě, ale družice se nenavrhují jen na to, aby při službě spolehlivě fungovaly. Důležitým kritériem je i to, aby při zániku zanechávaly co nejméně zbytků. Evropští výzkumníci proto vzali jednu z nejodolnějších součástek družic, které obíhají kolem Země a umístili ji do větrného tunelu. Pak začali součástku tavit. Jejich cílem bylo porozumět tomu, jak se družice chovají při průchodu atmosférou, aby bylo možné minimalizovat rizika ohrožení kohokoliv na Zemi.

Podmořská výzkumná stanice Aquarius

Akvanautická mise NEEMO 23 ve znamení žen

Tenhle týden začala další z řady každoročních expedic NEEMO. Původně mělo jít o desetidenní projekt, který měl začít 10. června, ale nakonec se ponor odložil na 13. června a akce se zkrátila o jeden den na devítidenní. Tato tradiční akce se koná na základně Aquarius u pobřeží Floridy, kde speciálně složené týmy zkouší techniky a postupy, které by se daly uplatnit během misí do hlubšího vesmíru. Dřívější ročníky již prokázaly užitečnost a přinesly mnoho zajímavých poznatků ohledně řešení výzev jako je třeba prodlužování komunikačního času od odeslání pokynu do jeho přijetí. A to, že nejde o žádné dětské hry, potvrzuje fakt, že akce probíhá pod hlavičkou NASA a v posádce bývají často skuteční astronauti.

Kosmotýdeník 351 (3.6. – 9.6.)

Nedělní poledne opět přináší aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku, kde vám shrneme nejzajímavější události kosmonautiky za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na zajímavý plán NASA na komercionalizaci nízké oběžné dráhy a Mezinárodní vesmírné stanice. Dočtete se, za kolik, jak a za jakých podmínek byste se dostali na palubu ISS. Dále se podíváme na výrobu aerodynamického krytu pro Ariane 6, anebo na výměnu tweetů mezi Donaldem Trumpem a administrátorem NASA.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.