29. června 2017 
V roce 2021 by mohl být vypuštěn teleskop XARM – společné dílo NASA, JAXA a ESA pro sledování vesmíru v měkkém RTG spektru. Zdroj: Michal Václavík 29. června 14:15
Štítek ‘ESA’
Rubrika 
Štítky: ESA navrhla cubesat pro hluboký vesmír
Evropská kosmická agentura se snaží držet technologického pokroku a tak jí nemohl ujít stále výraznější trend malých družic, takzvaných cubesatů. Její americká kolegyně, NASA, už těmto drobečkům začíná věřit. Jak jsme psali v loňském článku, Američané plánují hned několik projektů, které využijí právě cubesaty. ESA proto nechce zůstat pozadu a přišla s návrhem cubesatu, který by vyrazil rovnou k asteroidu. Konkrétně by tento projekt měl prozkoumat málo známý typ kosmických balvanů, konkrétně jde o malé a rychle rotující objekty. Oddělení Concurrent Design Facility vyprodukovalo projekt Miniaturised – Asteroid Remote Geophysical Observer (M-ARGO), což můžeme volně přeložit jako Miniaturizovaný pozorovatel geofyziky asteroidů. Má jít o cubesat složený z tradičních standardizovaných kostek s hranou o délce zhruba 10 centimetrů, ve kterých se ukrývá veškerá elektronika.
Brožura o výzkumu Merkuru
Evropská kosmická agentura připravila krátkou, ale povedenou brožuru o misi BepiColombo. Dostupná je i online. 24. června 18:03
Evropa pokukuje po metanovém motoru
Před pár dny, konkrétně 21. června letošního roku zahájila společnost Airbus Safran Launchers vývoj plnorozměrového prototypu demonstrátoru ultranízkonákladového motoru Prometheus, která má spalovat kapalný kyslík a metan. Tento motor s tahem okolo 1000 kN bude v roce 2020 komplexně testován, aby mohl vydláždit cestu ke znovupoužitelnému motoru pro budoucí vylepšení evropských raket Ariane 6, nebo Vega-C. Evropa tímto krokem oficiálně naskakuje na vlnu zájmu o znovupoužitelnost. Inženýři očekávají, že kromě vývoje samotného motoru přinese tato činnost rozšíření poznatků i mimo samotný obor pohonných systémů. Na níže přiloženém obrázku si můžete prohlédnout vizualizaci motoru Prometheus.
NASA stojí o evropské hledání gravitačních vln
Jak jsme Vás již před několika dny informovali prostřednictvím krátkých zpráv, Evropská kosmická agentura nyní již oficiálně vybrala třetí misi, která patří v rámci programu Cosmic Vision do kategorie velkých projektů. Nejde o nic menšího, než o projekt se zkratkou LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Tato mise bude tvořena trojicí sond, které budou společně pátrat po gravitačních vlnách ve vesmíru. Tato oblast je velmi atraktivní a její koncepty dlouhodobě nestudují jen evropští vědci, ale i jejich kolegové z USA.
JWST ve vakuové komoře
Dalekohled Jamese Webba byl uložen do obří testovací kryokomory v Johnsonově středisku – viz foto. 22. června 18:27
Češi mohou navrhnout vesmírný koncept
ESA hledá koncept výzkumné platformy na nízké oběžné dráze, tedy nástupce ISS. Zapojit se mohou i pracoviště z České republiky. Zdroj 19. června 15:25
Astronauti po roce opět zamíří pod vodu
Mezinárodní posádka se vydává na izolovanou stanici, aby s pomocí vědeckých experimentů nacvičila procesy a metody, které se budou hodit v budoucnu, až lidé opustí nízkou oběžnou dráhu Země. Podle této úvodní věty se může zdát, že mluvíme o Mezinárodní vesmírné stanici, ale tentokrát tomu tak není. Nebojte se, na oběžné dráze nevznikla žádná nová stanice. V tomto článku totiž neopustíme naši rodnou planetu a přesto má tohle povídání na webu o kosmonautice své důležité místo.
Nové okno, které šetří čas
Kosmonautika je velmi komplexní obor, který je tvořen nepřeberným množstvím různých detailů, které musí sednout dohromady, aby vytvořily smysluplný celek. Na našem webu se často věnujeme nejrůznějším misím, projektům a objevům, ale byla by škoda zapomínat na to, že se občas vyplatí, podívat se na něco trochu detailněji. Dnes Vám proto přinášíme článek o změně na ISS, která není revoluční, někomu možná přijde zbytečná, ale na konci poznáte, že má svůj neoddiskutovatelný význam. Ve výsledku jsou to právě takovéhle nenápadné změny, které postupně posouvají techniku vpřed a dělají z ISS ještě efektivnější.
Pohled do útrob evropského servisního modulu
V montážní hale firmy Airbus v německých Brémách vzniká letový exemplář servisního modulu americké lodi Orion pro její první misi – EM-1. Servisní modul zajistí dodávky energie, vody, kyslíku a dusíku, obstará i pohon lodi a postará se také o tepelnou kontrolu. Na fotce vidíme modrý kruhový rám, který drží celou konstrukci, aby k ní měli technici dobrý přístup. Žluté stahovací pásky mají za úkol udržet na místě všech 11 kilometrů kabelů, které propojují tisíce jednotlivých dílů, přičemž pásky budou před letem odstraněny. Za červenými kryty se nachází osm trysek R-4D-11 s tahem 490 N od firmy Aerojet.
Nahrávání ...