sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Diffraqtion získal od investorů, mezi něž patří Lockheed Martin a Sumitomo, investici ve výši 10 milionů dolarů na rozvoj technologie vesmírných kamer, která slibuje zobrazit detaily, jež běžné kamerové systémy nedokážou rozlišit.
Společnost OHB získala kontrakt v hodnotě více než jedné miliardy dolarů na výrobu družic pro vrstvu evropské konstelace na střední oběžné dráze Země (MEO).
Druhá hyperspektrální družice Tanager společnosti Planet a 18 družic SuperDove dorazily na základnu Vandenberg Space Force Base. Jejich start je plánován nejdříve na říjen, a to v rámci společné mise SpaceX Transporter-18.
NASA a společnost AeroVironment pokračují ve vývoji sady vrtulníků určených k vyslání na Mars v rámci demonstrační mise jaderného pohonu, jejíž start je plánován na konec roku 2028.
Podle společnosti LeoLabs se horní stupeň čínské rakety Dlouhý pochod 6C rozpadl na oběžné dráze, a to jen několik dní poté, co tento stupeň vynesl sedm družic.
Americký prezident podepsal 28. srpna výkonné nařízení, kterým zřídil komisi, jejímž úkolem je prověřit možnost založení federální vesmírné akademie, obdobné vojenským akademiím jednotlivých složek ozbrojených sil.
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na Mezinárodní kosmické stanici proběhly v srpnu tři výstupy do volného kosmického prostoru. Další se už těsně do srpna nevešel a připadl na 1. září. Zítra odpoledne opustí přechodovou komoru modulu Quest dvě astronautky – Američanka Jessica Meir a její francouzská kolegyně, astronautka ESA Sophie Adenot. Půjde o šestý případ, kdy se kosmické vycházky zúčastní dvě ženy. Vůbec poprvé však půjde o zástupkyně různých států. Při předchozích pěti případech šlo pokaždé o dvě Američanky. Mezi jejich úkoly bude patřit výměna koutového odražeče na modulu Harmony, který se využívá při setkávání a přibližování přilétávajících kosmických lodí. Následovat má instalace kabelů systému pro přenos dat, příprava radiátoru přístroje AMS-2 na budoucí údržbu a také výměna kamery s vysokým rozlišením na příhradové konstrukci stanice. Přímý přenos z výstupu můžete sledovat v tomto článku, kde je vložen přehrávač vysílání Evropské kosmické agentury.
Německá společnost zabývající se vesmírnou logistikou ATMOS Space Cargo dokončila předběžnou konstrukční studii své znovupoužitelné kosmické lodi Phoenix 3. Oznámení přichází pouhé dva měsíce poté, co společnost posunula start své kosmické lodi Phoenix 2 z druhé poloviny roku 2026 na začátek roku 2027. Práce na studii Phoenix 3 probíhaly ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) v jejím zařízení Concurrent Design Facility (CDF) v nizozemském ESTECu.
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden přinesl v kosmonautice. V hlavním tématu se budeme věnovat financím, které ESA rozdělila mezi tři evropské firmy, které staví své vlastní kosmické nosiče. Kdo z nich dosáhne oběžné dráhy jako první? V dalších tématech se podíváme na výstup z Mezinárodní kosmické stanice, testy mise Draco, lovení Starship i zážeh Super Heavy. Přeji vám hezkou neděli a dobré čtení.
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Poměrně často dostávám otázku, na které budoucí kosmické sondy a observatoře se těším nejvíce a které nadcházející starty jsou pro mě nejzajímavější. Rozhodl jsem se tedy, že toto téma zpracuji do článku a napíšu text, kde představím své oblíbené budoucí mise a krátce zdůvodním, proč se těším právě na ně. Jak jsem už řekl, jde pouze o můj názor a subjektivní pohled. Pokud mi tedy někteří budou chtít vyčítat, jak to rádi dělají, že jsem neobjektivní, nelze než dodat, že mají úplnou pravdu, opravdu jsem. Kdyby byl na mém místě libovolný jiný člen naší redakce, nebo jiný popularizátor kosmonautiky, jeho výběr by pochopitelně mohl být a nejspíše i byl, velmi odlišný. Úvodní slovo Vybíral jsem pouze ty mise, které zatím neodstartovaly. Třeba sondy JUICE nebo Europa Clipper by někdo mohl považovat za budoucí, neboť jsou obě teprve na cestě ke svému cíli. Ale takové mise jsem z výběru vyloučil. A podobně vylučuji i mise dosud neschválené, a sondy a teleskopy ve fázi návrhů. Vynechávám tak třeba teleskop LUVOIR, který by byl úžasný, ale
Zítra nás čeká další start evropské rakety Ariane 6, tentokrát v její slabší konfiguraci označované jako 62. Dvojka za číslicí 6 označuje počet postranních urychlovacích stupňů, které mohou být buď dva, nebo čtyři. Náklad při této misi bude tvořit meteorologická družice MTG-I2 (Meteosat Third Generation), která tvoří součást nástupnického systému geostacionárních družic řady Meteosat MSG. Přístrojová výbava pro družice MTG-I se skládá z flexibilního kombinovaného snímače (FCI), snímače blesků (LI), systému sběru dat (DCS) a systému pro pátrání a záchranu (GEOSAR).
Nová studie, která vychází ze snímků pořízených evropskou sondou Hera během jejího průletu kolem Marsu, naznačuje, že menší a vzdálenější měsíc Deimos byl v minulosti dramaticky přetvořen v důsledku jediného nárazu planetky. To by mohlo vysvětlovat jeho tajemný hladký a „mladistvý“ povrch. Silná vrstva prachu vzniklá při nárazu mohla fungovat jako planetární obdoba kosmetických výplní. Bramborovitý Deimos má průměr 12 kilometrů, což ESA přirovnává k rozměrům města Lucemburk, a krouží ve vzdálenosti 24 000 kilometrů od Marsu. Poprvé byl navštíven v 70. letech americkými sondami z programu Viking. Tehdy se ukázalo, že má mnohem hladší a zaprášenější vzhled než krátery a puklinami posetý Phobos, druhý měsíc Marsu. Jeho dalším výrazným rysem je dramatická, deset kilometrů široká pánev v okolí jižního pólu, která připomíná sedlo mezi dvěma horami.
Americký astronaut Anil Menon zažil 18. srpna svůj druhý výstup do volného kosmického prostoru, jeho kolegyně, Francouzka Sophie Adenot, vystoupil do volného prostoru poprvé. Několik dní uplynulo a na ISS se opět schyluje k další kosmické vycházce a i tentokrát se výstupu zúčastní stejná dvojice. Anil a Adenot by se měli pokusit nainstalovat náhradní kus komunikační antény na místo, ze kterého při minulém výstupu odstranili poškozený exemplář. Pokud jim zbyde čas, pustí se do výměny koutového odražeče na předním dokovacím portu modulu Harmony, který slouží ke zlepšení navigašččních dat přilétávajících kosmických lodí. přímý přenos z výstupu bude na svém YouTube kanálu jako obvykle vysílat agentura NASA a také agentura ESA. V tomto článku najdete přehrávače obou přenosů.
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu do kosmu a Falcon 9 létal jako o život. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku budeme věnovat zrušenému vývoji třetí generace rakety Ariane 6. I další téma bude evropské – Francie hledá partnera pro masovou výrobu optických snímačů. Podíváme se však i na Electron či přípravu mise Artemis III. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na programu Moon Base. Indie se tak připojuje ke stavbě budoucí lunární základny. V dalších tématech nás čeká příprava na první vycházku Sophie Adenot do kosmického prostoru, příprava na misi Artemis III či japonský start rakety H3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
