sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.
Portugalský startup Neuraspace, který se zabývá řízením kosmického provozu, oznámil 5. srpna získání nového financování ve výši 15,6 milionu eur. Prostředky mají podpořit rozvoj evropského přehledu o dění ve vesmíru (Space Domain Awareness – SDA) a posílit evropské obranné schopnosti.
Americký Národní úřad pro průzkum (NRO) uzavřel smlouvy se společnostmi Capella Space, Iceye U.S. a Umbra s cílem rozšířit využívání komerčních radarových systémů se syntetickou aperturou (SAR) americkou vládou.
Společnost Blue Origin zjistila, že příčinou exploze rakety New Glenn během statického zážehového testu v květnu byl ventil v motoru BE-4. Tento problém by mohl postihnout také raketu Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance (ULA).
NASA a Roskosmos se dohodly na pokračování vzájemné výměny míst na palubách kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon, tato dohoda se však zatím nevztahuje na kosmickou loď Starliner.
Společnost Telesat podepsala největší kontrakt ve své historii – dohodu v hodnotě přibližně 1,63 miliardy dolarů. Na jejím základě bude poskytovat kanadské armádě zabezpečené komunikační služby v oblasti Arktidy a zároveň financovat významné rozšíření své družicové sítě Lightspeed.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.
Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.
Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická agentura nyní nabízí evropským výzkumníkům a soukromým firmám vzácnou a vzrušující možnost nechat jejich inovativní software fungovat přímo v hlubokém vesmíru na palubě evropské sondy Hera vzdálené miliony kilometrů od Země. V polovině roku 2027 by sonda Hera měla dokončit primární úkoly své mise planetární obrany u planetek Didymos a Dimorphos. Sonda se poté vtělí do jiné role. Stane se jedinečnou létající softwarovou laboratoří 150 milionů kilometrů od Země. Ze svého jedinečného pozorovacího místa v hlubokém vesmíru má Hera umožnit evropským inovátorům otestovat postupy nové generace pro palubní inteligenci, zpracování obrázků, činnosti založené na umělé inteligenci, či autonomii přímo na sondě, která je v reálných podmínkách kosmického letu.
Astronautka Evropské kosmické agentury (ESA) Sophie Adenotová dokončila na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) třetí a s největší pravděpodobností poslední test evropského prototypu skafandru EuroSuit, určeného pro činnost astronautů uvnitř kosmických lodí a stanic (IVA – Intravehicular Activity). Skafandr byl vyvinut na základě kontraktu francouzské kosmické agentury CNES francouzským konsorciem vedeným společností Spartan Space, jehož součástí je také výrobce sportovního vybavení Decathlon.
Kosmonautika patří mezi nejambicióznější a technicky nejnáročnější oblasti lidské činnosti. Velké vesmírné projekty často přesahují možnosti jedné země a vyžadují spolupráci desítek tisíc vědců, inženýrů a odborníků z různých částí světa. Právě mezinárodní spolupráce umožnila vznik některých z největších projektů v historii lidstva – od dlouhodobého pobytu člověka na oběžné dráze Země až po průzkum nejvzdálenějších oblastí Sluneční soustavy. Tyto investice však přinášejí nové technologie, rozšiřují naše znalosti o vesmíru a pomáhají připravovat další kroky lidstva za hranice Země, jak nám ukáže i tento díl letní série TOP 5. 5. Návštěva pána prstenů Moje generace poznávala Sluneční soustavu zejména skrze snímky z velké cesty sond Voyager a teleskopu Hubble. Byly jich plné učebnice, knihy i atlasy. Na jejich odkaz navázala sonda Cassini-Huygens. V té době jednoznačně nejambicióznější a také nejdražší robotická mise v dějinách. Tento ambiciózní projekt vznikl díky spolupráci americké NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Italské kosmické agentury (ASI) a dodnes je považován za jednu z největších vědeckých výprav do hlubokého vesmíru. Jeho cílem bylo podrobně prozkoumat planetu Saturn, její ikonické prstence i rozmanitou soustavu měsíců, které
Dvě družice z mise HyroGNSS Evropské kosmické agentury dokončily fázi uvádění do provozu a nyní jsou již v plném vědeckém provozu. Testování a ověřování funkčnosti bylo rozsáhlé, protože se netýkalo jen družic a jejich přístrojů, ale i pozemního segmentu. Data z mise HydroGNSS jsou nyní volně dostupná uživatelům z celého světa , což otevírá nové možnosti k pokrokům v chápání dostupnosti vody a dopadů klimatické změny na pozemský koloběh vody. Obě družice vypuštěné v listopadu 2025 využívají reflektometrii globálních navigačních družicových systémů (GNSS-R), s jejíž pomocí pozorují klíčové hydrologické proměnné z kosmického prostoru.
Generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA) Josef Aschbacher oznámil 26. července, že agentura povolila obnovení provozu své hlubokovesmírné pozemní stanice Cebreros ve Španělsku poté, co provedené kontroly potvrdily, že zařízení neutrpělo při lesních požárech žádné škody. Aschbacher uvedl, že technické týmy dokončily ve stanici Cebreros všechny nezbytné kontroly a zkoušky a schválily její 35metrovou anténu k obnovení běžného provozu od 27. července.
Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle připravená soukromá mise, kterou si NASA objednala, aby se pokusila prodloužit životnost teleskopu Swift. Link však nyní sama potřebuje záchranu. V dalších tématech nás čeká pokrok při přípravě na start prvního evropského demonstrátoru pro opakovatelně použitelné první stupně raket. Podíváme se také do Skotska, kde probíhá příprava na start rakety RFA One. Nevynecháme ani dění kolem Starship či přípravu kosmického teleskopu Nancy Grace Roman. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Více než jeden měsíc poté, co severní Venezuelu zasáhly 24. června dvě zemětřesení, ukazují družicová data, že posun terénu byl větší, než se zprvu očekávalo. Vědci vytvořili mapu, která ukazuje posuny terénu. Mapa vznikla z dat naměřených radarem, který je součástí evropských družic Sentinel-1 z programu Copernicus. Ty přelétly nad pobřežím Venezuely 18. června (před otřesy) a poté 24. a 25. června (po otřesech). Měření pořízená 24. a 25. června pak byla porovnána s údaji nasbíranými 18. června a aby se zjistily změny v úrovni terénu po zemětřeseních. Radar změřil, že vertikální posun byl kolem Caracasu o 65 centimetrů.
Do evropského družicového navigačního systému Galileo se nyní oficiálně zapojily dvě nové družice, které posílí jeho schopnosti, odolnost i autonomii. Zbývá vypustit už jen čtyři družice Galileo první generace, přičemž start dalšího páru je naplánován na konec letošního roku. Nově zapojené družice s označením SAT 33 a SAT 34 posílí nejpokročilejší globální družicový navigační systém, zvýší jeho redundanci a pomohou zajistit nepřetržité poskytování dat miliardám uživatelů po celém světě. V uplynulých měsících operátoři v německém řídicím středisku GCC-D (Galileo Control Centre) připravovali dvě nejnovější družice Galileo na zahájení provozu. Družice odstartovaly 17. prosince 2025 a mise těžila z nejpřesnějšího navedení na oběžnou dráhu v historii programu Galileo. Téměř dokonalé navedení potvrdilo vysokou výkonnost rakety Ariane 6. Galileo je dosud jediným programem, v jehož rámci byly družice stejné hmotnosti dopraveny na stejnou oběžnou dráhu pomocí čtyř různých nosných raket – Sojuz, Falcon 9, Ariane 5 a nyní také Ariane 6. K oddělení družic od horního stupně došlo přibližně čtyři hodiny po startu. Následovalo zachycení jejich signálu pozemními stanicemi a rozvinutí fotovoltaických panelů. Tím
Evropský satelitní operátor SES a společnost Airbus Netherlands zajistily pozemek v areálu NL Space Campus v nizozemském Noordwijku, kde vznikne optická pozemní stanice programu EAGLE-1. Oznámení přichází necelé dva měsíce poté, co byl start stejnojmenné družice znovu odložen – tentokrát nejdříve na konec roku 2027. SES a Airbus Netherlands podepsaly 15. června s městem Noordwijk nájemní smlouvu na pozemek v blízkosti technického střediska ESTEC Evropské kosmické agentury.
Pozemní stanice sítě DSN ve Španělsku, provozované NASA a Evropskou kosmickou agenturou, se vyhnuly vážným škodám způsobeným velkými lesními požáry v zemi.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
