křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická agentura (ESA) zadala 18 zakázek v celkové hodnotě 20 milionů eur na studie možného budoucího rozvoje zabezpečených komunikačních služeb systému IRIS² Evropské unie. Zakázky, podepsané 17. září, sdružují téměř 80 evropských společností, které budou zkoumat nové zabezpečené komunikační služby založené na družicích a související koncepce misí. Podle ESA budou tato řešení využitelná pro zabezpečené širokopásmové připojení státní správy, námořní provoz a letectví, předávání dat a zadávání úkolů družicím.
Budoucí průzkum Měsíce bude vyžadovat více než jen landery, rovery a astronauty. Bude vyžadovat také infrastrukturu, tedy systémy, které zajistí energii, komunikaci a podporu potřebnou pro dlouhodobý provoz ve velmi náročném prostředí. Právě tuto roli má plnit OASIS (česky oáza; zkratka vychází z plného názvu Outpost for Advanced Scientific Investigation Station – stanice pro pokročilý vědecký výzkum) Evropské kosmické agentury. OASIS se má stát evropskou lunární stanicí, která bude podporovat vědecké experimenty a technologické demonstrace na Měsíci. Tím, že zajistí dodávky energie, správu dat i jejich ukládání, umožní užitečným nákladům fungovat na lunárním povrchu několik let – pracovat během lunárních dnů a hibernovat během lunárních nocí.
Zástupci několika evropských národních kosmických agentur vyjádřili podporu plánům Evropské kosmické agentury (ESA) na rozvoj vlastních kapacit pro pilotované lety do vesmíru a na realizaci dalších nových projektů.
Sonda Solar Orbiter, jejíž misi vede Evropská kosmická agentura, prolétla tzv. magnetickou kličkou (anglicky switchback), tedy esovitým záhybem magnetických siločar ve slunečním větru. Analýza charakteristických vlastností vzácně pozorovaných částic uvnitř kličky umožnila vědeckému týmu sondy vystopovat původ tohoto jevu až k povrchu Slunce a odhalit další podrobnosti o slunečním magnetismu, nevyzpytatelném původci nebezpečných slunečních bouří. Slunce má silné a neklidné magnetické pole. Toto pole nejen ovlivňuje dění na samotné hvězdě, ale je také unášeno do okolního prostoru slunečním větrem – proudem horkých nabitých částic (plazmatu), který neustále uniká ze Slunce. Magnetické siločáry se mohou při cestě Sluneční soustavou kroutit, přetrhávat či ohýbat zpět. Sluneční vítr spolu se svým proměnlivým magnetickým polem vytváří celou řadu fascinujících jevů, jejichž studium vědcům pomáhá porozumět dění na naší hvězdě i v jejím okolí. V roce 2022 Evropská kosmická agentura oznámila, že sonda Solar Orbiter zaznamenala záhyb v magnetickém poli slunečního větru, označovaný anglicky jako switchback neboli magnetická klička. Ačkoliv byly tyto jevy v blízkosti Slunce pozorovány mnohokrát, vědci stále diskutují o tom, jak vznikají.
Portugalská skupina působící v oblasti kosmických technologií Omnidea získala většinu duševního vlastnictví a britských aktiv společnosti Orbex poté, co se výrobce raket v únoru dostal do nucené správy. Omnidea plánuje vyvinout další vývojovou verzi malé nosné rakety Orbex s názvem PrimeNEO. Omnidea dokončila akvizici britských výrobních aktiv, duševního vlastnictví a značky Orbex dne 30. září.
Agentura NASA se pochlubila dalším krokem ve vývoji nového celoskleněného teleskopu pro misi LISA (Laser Interferometer Space Antenna), tedy kosmickou observatoř navrženou k detekci vlnění časoprostoru, které známe jako gravitační vlny. Společnost L3Harris Technologies má pro NASA navrhnout, sestavit a integrovat nový teleskop. Tento zkušební exemplář, označovaný jako Engineering Test Unit, představuje poslední krok před výrobou letového hardwaru. Mise LISA, kterou vede Evropská kosmická agentura, má odstartovat zhruba v polovině 30. let. NASA se jako partner projektu podílí na dodávkách teleskopů a dalšího klíčového hardwaru a poskytuje také inženýrskou a vědeckou podporu. Cílem mise je lépe porozumět tomu, jak vesmír funguje. Misi LISA bude tvořit trojice sond, které budou na oběžné dráze kolem Slunce následovat Zemi, přičemž budou uspořádány do velkého rovnostranného trojúhelníku s délkou strany 2,5 milionu kilometrů. Každá sonda bude vybavena dvěma teleskopy, které budou vysílat infračervené laserové paprsky ke zbývajícím dvěma sondám a zároveň přijímat jejich signály. Pomocí těchto paprsků budou sondy měřit změny svých vzájemných vzdáleností, v nichž se projeví průchod gravitačních vln. „Tyto změny jsou
Sonda Hera Evropské kosmické agentury se od svého vypuštění před dvěma roky postupně vzdalovala od Země. Tento stroj, velikostí zhruba srovnatelný s osobním automobilem, se nyní připravuje na svou nejnáročnější operaci od startu: sérii brzdicích manévrů, které zpomalí jeho přílet k cílové dvojplanetce. Hera odstartovala 7. října 2024 z floridského mysu Canaveral, jen krátce před příchodem hurikánu Milton. Od té doby měl řízení sondy většinou na starost Isaac Newton. Její dráhu upravily dva manévry v hlubším vesmíru a průlet kolem Marsu na jaře 2025, který změnil její kurz a zvýšil rychlost.
Během osmi dnů ujel prototyp marsovského roveru pustou krajinou 220 metrů a po celou dobu plnil příkazy vědeckého týmu, který od něj byl vzdálen zhruba 1200 kilometrů. Toto cvičení bylo důležitou přípravou na situace, které mohou čekat evropské vozítko Rosalind Franklin, až v roce 2030 přistane na Marsu. Do zářijového testu se zapojil prototyp roveru pojmenovaný Charlie a zhruba stovka vědců a inženýrů z celé Evropy. Ti společně rozhodovali o tom, jak se má robot bezpečně pohybovat, připravovali vědecké strategie a snažili se dosáhnout co nejlepších vědeckých výsledků. Jejich hřištěm byla rozeklaná kamenitá poušť Tabernas v jihovýchodním Španělsku, která byla vybrána mimo jiné proto, že připomíná krajinu Marsu.
Zatímco se připravujeme na návrat lidí k Měsíci, přední evropský program geologického výcviku astronautů PANGAEA slaví 10. výročí. Už deset let proměňuje mimořádné lokality na Zemi v učebny pro kosmický průzkum. Astronaut Evropské kosmické agentury Pablo Álvarez Fernández, astronautka agentury NASA Jasmin Moghbeli a Kimija Jui z japonské kosmické agentury JAXA se zúčastnili 10. ročníku programu PANGAEA. Astronauti se učili rozpoznávat lunární a marsovské horniny, vysvětlovat jejich původ a chápat geologickou historii, kterou odhalují. Společně se vydali na vědecké putování, jehož náročnost postupně rostla a během něhož čelili průzkumným výzvám v reálném prostředí.
23. září byla evropsko-čínská mise Smile vyhodnocena jako připravená zahájit výzkum toho, jak Země reaguje na proud nabitých částic ze Slunce. Tomuto kroku předcházelo intenzivní období uvádění palubních systémů do provozu. Sonda vypuštěná 19. května se také musela přesunout na konečnou oběžnou dráhu, což se jí podařilo 20. června. Sondy se v kosmickém prostředí prakticky nikdy nechovají zcela stejně jako při pozemních zkouškách. Týmy odborníků z Číny i Evropy se proto od 20. června věnovaly přípravě systémů sondy. Do této fáze patří vyklápění nejrůznějších mechanismů, zapínání elektroniky, kontrola veškeré komunikace mezi sondou a Zemí či opravy případných závad.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
