sociální sítě

Přímé přenosy

SLS (Artemis II)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

    krátké zprávy

    Artemis

    Návrh zákona o autorizaci NASA, který má tento týden projednat Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů, by vyžadoval důkladnější kontrolu vývoje lunárního přistávacího modulu a skafandrů pro program Artemis.

    xAI

    Společnost SpaceX koupila společnost xAI, která se zabývá umělou inteligencí. Jedná se o krok v rámci úsilí o vývoj orbitálních datových center.

    Čína

    Hlavní čínský dodavatel vesmírných projektů oznámil, že v nadcházejících letech se v rámci svého nejnovějšího pětiletého plánu zaměří na nové komerční vesmírné oblasti.

    DebriSolver

    Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.

    York Space Systems

    Společnost York Space Systems, výrobce družic se sídlem v Denveru, zahájila 29. ledna veřejné obchodování na newyorské burze cenných papírů pod symbolem YSS, protože investoři nadále sázejí na trvalý růst amerických výdajů na obranu.

    FAA

    Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration), který reguluje komerční vesmírné lety, očekává pokračující růst počtu startů, a to navzdory obavám průmyslu, zda úřad dokáže držet krok.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Štítek: esa
    Umělecká představa fungování družice Biomass na oběžné dráze.

    Mise Biomass ožila, její data jsou dostupná všem

    Inovativní družice Biomass od Evropské kosmické agentury je nyní již plně uvedená do provozu a otevírá volný přístup k masivnímu novému proudu dat, která slibují pokrok v našem chápání dynamiky lesů a jejich role v regulaci globálního uhlíkového cyklu. Družice Biomass, vypuštěná v dubnu 2025, patří do programu Earth Explorer Evropské kosmické agentury. Nyní již poskytuje bezkonkurenční pohled do procesů, jak se lesy na celém světě mění a kolik uhlíku v sobě vážou. Jedná se o vůbec první družici vybavenou radarem se syntetickou aperturou pracujícím v pásmu P, jehož vlny mohou proniknout hustým příkrovem korun stromů a změřit množství dřevní biomasy v kmenech a silných větvích, kde se ukládá většina uhlíku.

    Gaia pomohla objevit vzácnou volně putující exoplanetu

    Tulácké planety, světy, které prolétávají vesmírem samy bez své hvězdy, jsou pro vědce stále z velké části záhadou. Nyní se astronomům poprvé v historii podařilo potvrdit existenci jednoho z těchto bezhvězdných světů tím že přesně určili jeho vzdálenost a hmotnost. Tulácká planeta o velikosti Saturnu byla od Země vzdálená 10 000 světelných let. Planety přitom většinou bývají objevovány u hvězdných systémů. Ovšem v roce 2000 astronomové detekovali první stopy tulácké planety, volně letícího světa, který neobíhal žádnou hvězdu. Později, v roce 2024, výzkumníci detekovali objekt, který deformoval světlo vzdálené hvězdy. Pozorování společně provedlo několik pozemských observatoří a evropská kosmická mise Gaia, která je dnes již mimo provoz. Tato pozorování pomohla vědcům určit, že se jedná o nově objevený svět nacházející se 9 950 světlených let od Země ve směru ke středu Mléčné dráhy s hmotností zhruba 70× větší než má Země. Saturn, ke kterému byla planeta přirovnána, má přibližně 95 hmotností Země.

    AI si hledá cestu do výroby dílů pro rakety

    Umělá inteligence alias AI (z anglického Artificial Intelligence) slibuje mnoho výhod prakticky ve všech oborech a raketová technika není výjimkou. Program FLPP (Future Launchers Preparatory Programme) od agentury ESA se, kromě jiného, zaměřuje na výzkum možného využití AI při vývoji lepších procesů a třeba i úplně nových tvarů, které by se daly využít na budoucích raketách či kosmických sondách a družicích. Sice to v reálu nevypadá jako na AI vygenerovaném náhledovém obrázku, ale společně s německou firmou MT Aerospace se agentura ESA snaží zkoumat možnosti přizpůsobení technik zpracování materiálů v celém odvětví.

    Evropské nohy pro přistání na Marsu

    Říká se, že pro štěstí je potřeba vykročit správnou nohou. Ale pokud chcete přistát na Marsu, měli byste přistát ne jen na jednu správnou nohu, ale ideálně na všechny správné nohy. Evropští inženýři proto začali provádět dopadové zkoušky základní kostry čtyřnohého sestupového modulu programu ExoMars. Dopadové testy probíhaly z různých výšek při různých rychlostech na simulovaný povrch Marsu. Přistávací nohy budou kriticky důležitou součástí vybavení pro bezpečné přistání evropského vozítka Rosalind Franklin v roce 2030. Ještě před nohama přijde ke slovu tepelný štít, padáky a motory, které postupně zpomalí sestup sondy k povrchu rudé planety.

    Revoluce ve cvičení astronautů pro výpravy do hlubšího vesmíru

    S tím, jak se lidstvo připravuje na pilotované výpravy mimo nízkou oběžnou dráhu, zůstává jedna velká výzva stále nevyřešena – jak udržet astronauty v mikrogravitaci zdravé. Bez každodenního cvičení jejich svaly, kosti i kardiovaskulární systém zeslábnou, což může mít vliv na úspěšnost mise a bezpečnost astronautů, což platí především pro destinace jako je Měsíc, či Mars, kde bude muset posádka autonomně fungovat prakticky okamžitě po přistání. Právě proto Evropská kosmická agentura ESA vyvinula zařízení E4D (European Enhanced Exploration Exercise Device = Evropské zařízení pro pokročilé cvičení k průzkumu). Jedná se o kompaktní a přitom víceúčelový posilovací systém vhodný pro kosmické lety, který je navržen tak, aby udržel astronauty silné a připravené na fyzické nároky spojené s návratem na Zemi, či prací na površích kosmických těles.

    Umělecká představa teleskopu PLATO v kosmickém prostoru.

    Observatoř Plato prošla vibračními testy

    Evropská kosmická agentura má za sebou další důležitý krok na cestě k misi Plato. Kosmická sonda určená k hledání planet podobných Zemi úspěšně prošla první sadou zkoušek, které mají ověřit její připravenost na start. Inženýři ji při nich doslova protřepali, aby nasimulovali silné rázy a vibrace, kterým bude čelit během vzletu. Takzvané vibrační testy probíhají ve třech fázích. Nejprve je observatoř upevněná na vibračním zařízení rozkmitána ve svislém směru, následně pak ve dvou navzájem kolmých bočních směrech. Každý test trvá jednu minutu a frekvence kmitů se postupně zvyšuje od 5 až na 100 hertzů. Při vyšších frekvencích už pohyb okem nepostřehneme, ale je slyšet charakteristické dunění konstrukce, které zesiluje v okamžicích rezonance. Právě první minuty kosmického letu patří k nejnáročnějším, protože družice musí vydržet extrémní vibrace při startu. Díky těmto zkouškám si mohou technici ověřit, že žádná část hardwaru nebude při skutečném letu poškozena. Po vibračních testech byla observatoř Plato umístěna do akustické komory LEAF agentury ESA, kde čelila ohlušujícímu hluku odpovídajícímu podmínkám při vzletu. I tento test

    Výběr sedmé střední vědecké mise Evropské kosmické agentury

    V dnešním článku se podíváme na výběr sedmé střední mise v rámci vědeckého programu Evropské kosmické agentury ESA. Tato kategorie je nám dobře známa, neboť právě v jejím rámci se do kosmického prostoru vydaly již dvě velmi úspěšné mise Solar Orbiter, který se věnuje výzkumu Slunce, a také teleskop Euclid zaměřený na temnou hmotu, temnou energii a kosmologické parametry našeho vesmíru. Další tři mise jsou již vybrané. Nyní se podíváme na sedmou vědeckou misi, jejíž výběr pomalu spěje do finále.

    Pandora

    Kosmotýdeník 695 (5. 1. – 11. 1.)

    Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou vyneseny v rámci mise Twilight, mezi kterými je nejzajímavější teleskop Pandora od NASA. Zaměříme se také na přípravu nové stanice Vast a vynechat nepůjde ani dění kolem dřívějšího návratu mise Crew-11 z ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

    Gaia sice ukončila pozorování, ale otevírá se nová éra datových objevů

    Dnes se podíváme na příběh o tom, jak evropská observatoř Gaia detekovala náznaky planety v systémech mladých hvězd. Astrometrická informace od Gaii je nezbytným nástrojem k zachycení drobných pohybů hvězd, které jsou způsobeny tím, že kolem nich obíhají planety. Tato metoda byla poprvé použita k objevu planet kolem hvězd, které ještě samy vznikají, hvězd s protoplanetárními disky. Nebylo by skvělé, kdyby se Gaia mohla do tohoto úkolu pustit také se svými fotometrickými informacemi?

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.