Stoke Space
Společnost Stoke Space získala dalších 350 milionů dolarů na urychlení prací na své opakovaně použitelné nosné raketě a budoucích projektech.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Stoke Space získala dalších 350 milionů dolarů na urychlení prací na své opakovaně použitelné nosné raketě a budoucích projektech.
Společnost Eutelsat podepsala finanční balíček v hodnotě 975 milionů eur s francouzskou exportní úvěrovou agenturou, který má pomoci financovat 440 náhradních družic pro konstelaci širokopásmové sítě OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Space Systems oznámila smluvní dohodu se společností PickNik Robotics na podporu vývoje softwaru pro misi Fly Foundational Robotics (FFR) agentury NASA. FFR se zaměřuje na rozvoj schopností robotické manipulace na oběžné dráze.
Francouzsko-německá letecká společnost The Exploration Company dokončila simulované testy přistání na vodní hladině své lodi Nyx, modulární, opakovaně použitelné kosmické loďi určené k přepravě nákladu i posádky na nízkou oběžnou dráhu Země.
Britská společnost Orbex, která se zabývá vyvojem nosných raket, oznámila, že podala návrh na nucenou správu poté, co selhalo několik pokusů o zachování financování společnosti.
Investoři a obchodníci ve vesmírném sektoru očekávají, že plánovaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) společnosti SpaceX v letošním roce vyvolá nárůst kapitálu v celém odvětví, ale ne bez rizika, že v budoucnu odvede pozornost investorů od ostatních společností.
Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.
Vedoucí pracovníci společnosti United Launch Alliance uvedli, že odchod dlouholetého generálního ředitele Toryho Bruna měl na společnost dopad. Podle nich to však nezměnilo schopnost společnosti ULA plnit její hlavní úkol: zvyšovat rychlost startů nové rakety Vulcan.
Austrálie prostřednictvím nezávislé neziskové organizace Australasian Space Innovation Institute (ASII) využívá produkty a služby související s vesmírným prostředím k řešení národních a regionálních výzev.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ve čtvrtek 12. února bychom se měli konečně dočkat prvního startu rakety Ariane 6 v její plnohodnotné konfiguraci. To znamená, že bude vybavena již čtyřmi urychlovacími stupni P120C, které se mimo jiné používají jakožto první stupně raket Vega-C. Aby byla sestava kompletní, bude poprvé využit i prodloužený aerodynamický kryt. Náklad při tomto startu tvoří dvaatřicet družic pro konstelaci Amazon Leo, dříve známou pod jménem Kuiper, jejímž primárním úkolem je zajistit vysokorychlostní připojení k internetu. Start se uskuteční ze startovní rampy ELA-4 na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.
Evropská kosmická agentura schválila výběr primárního dodavatele metorologické mise Aeolus-2 a připravuje se na uzavření počáteční zakázky v hodnotě 70 milionů eur, aby mohla zahájit další fázi jejího vývoje. Mise Aeolus-2 je plánována jako nástupce původní mise Aeolus, která byla postavena firmou Airbus a po veleúspěšné službě zanikla v atmosféře v roce 2023. Nová mise je vyvíjena pod hlavičkou programu European Polar System agentury EUMETSAT ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou ESA. Jejím cílem má být poskytování měření větru s vysokým rozlišením, které by pomohlo předpovědím počasí.
Když družice postupně opustí oběžnou dráhu, nespadnou většinou v jednom kuse na zemský povrch. Během průchodu hustými vrstvami atmosféry totiž z většiny shoří vlivem tření a stlačování atmosféry. Vědecká data o procesu návratu tělesa do atmosféry je urgentně vyžadována, aby bylo možné navrhovat budoucí družice pro rychlé, bezpečné a udržitelné zániky na konci jejich mise, čímž se sníží riziko jak pro povrch Země, tak pro kosmický prostor. Evropská kosmická agentura úspěšně domanévrovala zbývající dvě družice Cluster tak, aby bylo jisté, že že zánik obou bude možné sledovat z letadla při jejich vstupech do atmosféry, ke kterým má dojít 31. srpna a 1. září 2026.
Dnes Vám přinášíme časosběrné video, které zachycuje, jak probíhalo skládání spodní části prvního exempláře rakety Ariane 64. Nejnovější evropská raketa pro přepravu těžkých nákladů, Ariane 6 zatím letěla pětkrát a pokaždé byla využita její varianta Ariane 62 s dvojicí pomocných stupňů na tuhé pohonné látky. Rakety Ariane 6 jsou však navrženy tak, aby bylo možné podle potřeb konkrétní mise (hmotnosti nákladu, či náročnosti cílové oběžné dráhy) vybrat nejvhodnější konfiguraci nosiče. Je totiž navržená tak, aby poskytovala velký výkon a flexibilitu za nižší cenu než její předchůdkyně. Tato raketa poskytuje Evropě větší efektivitu a zajišťuje přístup do kosmického prostoru, což umožňuje realizovat všechny typy misí, od průzkumu přes navigaci, vědu až po komunikaci. Nyní přichází na scénu první exemplář Ariane 64, těžké verze Ariane 6, která je vybavena čtveřicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky.
První snímky z družice Meteosat Third Generation-Sounder 1 byly představeny na Evropské vědecké konferenci v Bruselu a ukázaly, jak tato mise poskytuje data o teplotě a vlhkosti pro přesnější předpovědi počasí nad Evropou a severní Afrikou. Snímky z družice MTG-S1 zachycují celý zemský disk při pohledu z geostacionární dráhy ve výšce zhruba 36 000 kilometrů nad zemským povrchem. Fotky samotné byly pořízeny 15. listopadu 2025 s pomocí palubního infračerveného sondážního přístroje. Níže přiloženém „teplotním“ snímku použil infračervený sondážní přístroj dlouhovlnný infračervený kanál, který měřil teplotu povrchu Země i teplotu v horní části mraků. Tmavě červená barva odpovídá vysokým teplotám, zejména na teplejších površích země, zatímco modrá barva odpovídá nižším teplotám, typicky v horní části mraků. Jak by se dalo očekávat, většina nejteplejších (tmavě červených) oblastí na tomto snímku se nachází na území Afriky a Jižní Ameriky. V horní části středu snímku je jasně vidět tmavě červený obrys pobřeží západní Afriky se Zeleným mysem, který je domovem hlavního města Senegalu, Dakaru. U spodního pravého okraje snímku můžeme vidět západní pobřeží Namibie a Jihoafrické republiky, které mají červenou barvu pozorovatelnou
Inženýři a vědci z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu v lednu 2026 dokončili zkoušky druhé časné verze klíčového prvku chystané mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Pokud jste o této misi ještě neslyšeli, vězte, že se jedná o společný projekt Evropské kosmické agentury ESA a její americké kolegyně NASA. V rámci mise LISA mají být s pomocí laserů detekovány gravitační vlny, chvění pomyslných vláken časoprostoru. Zmíněné testy se týkaly frekvenčního referenčního systému, který dodala společnost BAE Systems. Jeho úkolem bude řídit lasery spojující tři družice mise LISA. Tyto lasery musí být správně vyladěny, aby mohly provádět extrémně přesná měření na biliontinu metru, nebo chcete-li pikometr. Na náhledovém obrázku článku vidíme prototyp laserového optického modulu mise LISA, který ležel na stole po testování v Goddardově kosmickém středisku v květnu 2025. Menší krabička vpravo je laserový elektronický modul. Každá ze tří kosmických sond mise LISA bude vybavena laserovým systémem s frekvenčním referenčním systémem a šesti laserovými hlavami.
Inovativní družice Biomass od Evropské kosmické agentury je nyní již plně uvedená do provozu a otevírá volný přístup k masivnímu novému proudu dat, která slibují pokrok v našem chápání dynamiky lesů a jejich role v regulaci globálního uhlíkového cyklu. Družice Biomass, vypuštěná v dubnu 2025, patří do programu Earth Explorer Evropské kosmické agentury. Nyní již poskytuje bezkonkurenční pohled do procesů, jak se lesy na celém světě mění a kolik uhlíku v sobě vážou. Jedná se o vůbec první družici vybavenou radarem se syntetickou aperturou pracujícím v pásmu P, jehož vlny mohou proniknout hustým příkrovem korun stromů a změřit množství dřevní biomasy v kmenech a silných větvích, kde se ukládá většina uhlíku.
Tulácké planety, světy, které prolétávají vesmírem samy bez své hvězdy, jsou pro vědce stále z velké části záhadou. Nyní se astronomům poprvé v historii podařilo potvrdit existenci jednoho z těchto bezhvězdných světů tím že přesně určili jeho vzdálenost a hmotnost. Tulácká planeta o velikosti Saturnu byla od Země vzdálená 10 000 světelných let. Planety přitom většinou bývají objevovány u hvězdných systémů. Ovšem v roce 2000 astronomové detekovali první stopy tulácké planety, volně letícího světa, který neobíhal žádnou hvězdu. Později, v roce 2024, výzkumníci detekovali objekt, který deformoval světlo vzdálené hvězdy. Pozorování společně provedlo několik pozemských observatoří a evropská kosmická mise Gaia, která je dnes již mimo provoz. Tato pozorování pomohla vědcům určit, že se jedná o nově objevený svět nacházející se 9 950 světlených let od Země ve směru ke středu Mléčné dráhy s hmotností zhruba 70× větší než má Země. Saturn, ke kterému byla planeta přirovnána, má přibližně 95 hmotností Země.
Umělá inteligence alias AI (z anglického Artificial Intelligence) slibuje mnoho výhod prakticky ve všech oborech a raketová technika není výjimkou. Program FLPP (Future Launchers Preparatory Programme) od agentury ESA se, kromě jiného, zaměřuje na výzkum možného využití AI při vývoji lepších procesů a třeba i úplně nových tvarů, které by se daly využít na budoucích raketách či kosmických sondách a družicích. Sice to v reálu nevypadá jako na AI vygenerovaném náhledovém obrázku, ale společně s německou firmou MT Aerospace se agentura ESA snaží zkoumat možnosti přizpůsobení technik zpracování materiálů v celém odvětví.
Říká se, že pro štěstí je potřeba vykročit správnou nohou. Ale pokud chcete přistát na Marsu, měli byste přistát ne jen na jednu správnou nohu, ale ideálně na všechny správné nohy. Evropští inženýři proto začali provádět dopadové zkoušky základní kostry čtyřnohého sestupového modulu programu ExoMars. Dopadové testy probíhaly z různých výšek při různých rychlostech na simulovaný povrch Marsu. Přistávací nohy budou kriticky důležitou součástí vybavení pro bezpečné přistání evropského vozítka Rosalind Franklin v roce 2030. Ještě před nohama přijde ke slovu tepelný štít, padáky a motory, které postupně zpomalí sestup sondy k povrchu rudé planety.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.