Přistávací modul čínské sondy Chang’e 6 úspěšně přistál na odvrácené straně Měsíce. Došlo k tomu v noci na neděli 2. června a vzápětí začal tento robotický vyslanec lidstva pracovat na přípravách ke sběru jedinečných lunárních vzorků. Sonda přistála v 0:23 našeho času a čínská kosmická agentura CNSA poté tuto zprávu vyslala do světa. Lander mířil do jižní části kráteru Apollo, který se nachází z pánvi South Pole – Aitken (SPA) na odvrácené straně Měsíce. Toto přistání je kriticky důležité k tomu, aby se na Zemi dostaly vzácné a vědecky nedocenitelné lunární vzorky, které bude čekat pečlivá analýza. Ostatně soubor doporučení pro NASA od expertů z akademie věd na další desetiletí označil dopravu vzorků ze SPA na Zemi za úkol s nejvyšší vědeckou prioritou.

Měsíc je známým tělesem na obloze a jeho tajemství odhalujeme již od nepaměti. Jeho skutečná historie je však poměrně spletitá a složitá. Čím lepší jsou naše sondy a přístroje na nich, tím více toho o minulosti Měsíce víme. V geologické historii Měsíce převažují katastrofické impakty, oddělené delšími obdobími postupné eroze a občasné sopečné činnosti. Bezpočet drobných nárazů neustále rozmazávalo povrchové textury, i když podpovrchové zůstaly nedotčené, alespoň dokud ji nenarušily velké dopady. Díky větším srážkám se smíchaly výrony s materiály z různých zdrojů, včetně kráterů a pánví, regolitů, vulkanických láv a došlo i na podpovrchové pronikání magmatu do okolních hornin, respektive do okolního prostředí. Od ztuhnutí kůry se na měsíčním povrchu objevují nejrůznější krátery, prstencové pánve a tmavá moře (Měsíční moře, či latinsky mare jsou opticky tmavší oblasti na povrchu Měsíce). Poměry těchto prvků se však vyvíjely. Rozložení měsíčních moří se neustále měnilo s tím, jak vznikaly nové pánve. Ty se vyplňovaly lávou a byly překryty výtrysky z následných impaktů. Vulkanická činnost přetrvávala i v době, kdy míra impaktů již klesala, což vedlo k většímu množství obnaženého čediče v pozdější