sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (MTG-S1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

NASA

Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.

Ministerstvo letectva USA

Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.

Isar Aerospace

Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.

NRO

Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: cina

Čína: Nastupující vesmírná supervelmoc (1.díl)

3. května 2024 byla na špici rakety Dlouhý pochod 5 do vesmíru vynesena složitá a významná sonda Chang’e-6. Úspěšně odebrala vzorky z odvrácené strany Měsíce a dopravila je zpět na Zemi. Tato mise a další dosažená prvenství v kosmonautice, dále posilují plány Číny stát se do roku 2045 vesmírnou supervelmocí. Již nyní existuje dostatek indicií a co je nejdůležitější? Nechybí ani politická vůle. Zatímco jinde ve světě se priority mění a průzkum vesmíru se často odsouvá a to zejména velké projekty. Třeba dobytí Marsu by totiž stálo nemalé prostředky a zatím není žádná velmoc ochotná je skutečně investovat. Další stránkou je úsilí a technická připravenost, která sice existuje, ale pořád máme jako lidstvo mezery. Čínský vesmírný program začal sice později, ale své konkurenty země draka postupně dohání a v některých ohledech je již dokonce napřed.

ShenZhou 19

Kosmotýdeník 633 (28. 10. – 3. 11.)

Příprava na první start rakety New Glenn, soutěž o logo LASARSatu i mnoho dalších dílčích kosmonautických událostí. Takový byl další kosmonautikou napěchovaný týden. V našem pravidelném souhrnu toho nejzajímavějšího z kosmonautiky z uplynulého týdne se však zaměříme i na další události. V hlavním tématu třeba na start a začátek čínské mise ShenZhou 19, která je zajímavá hned z několika pohledů. V dalších tématech si připomeneme, že výroba raket Atlas V se chýlí k úplnému závěru a na výrobní lince je poslední exemplář. Vydáme se také na Starbase, kde je maketa lunární verze Starship a dojde i na další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Intelsat-33e

Kosmotýdeník 632 (21. 10. – 27. 10.)

I v dalším týdnu se v kosmonautice děla řada zajímavých věcí, které vám jako vždy shrne pravidelné týdenní shrnutí, které na Kosmonautixu už více jak deset let vychází vždy v neděli v poledne. Hlavní téma je tentokrát trochu nepříjemné. Už na konci předešlého týdne došlo na geostacionární dráze k rozpadu telekomunikační družice Intelsat 33e. Cenná a velmi omezená oběžné dráha tak čelí růstu kosmického odpadu. Problematických je však více věcí. V dalších tématech se můžete těšit na jednu zajímavou informaci o družici GRBBeta, přistání pilotovaného Dragonu z rekordně dlouhé mise, anebo třeba na přípravu na šestý integrovaný let super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Orbiter Chang’e-6 je v libračním centru Slunce-Země

Čínská mise Chang’e-6 se skládala z několika částí. Na odvrácené straně Měsíce dosedl přistávací modul a se vzorky odstartoval vzletový modul. Na oběžné dráze Měsíce došlo k předání kontejneru se vzorky do návratového pouzdra, se kterým vstříc Zemi odletěl orbitální modul. Právě ten byl klíčovou součástí celé 53 dní dlouhé mise, která jako první dopravila na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce. 25. června tento modul navedl návratové pouzdro se vzorky z kráteru Apollo podle plánu do pozemské atmosféry, ovšem sám naši planetu minul díky motorickému manévru. Bylo tedy otázkou, jaké s ním mají Číňané plány do budoucna.

Kosmotýdeník 624 (26. 8. – 1. 9.)

Letní prázdniny se nachýlily ke svému konci a máme tu první zářijovou neděli. Ještě než ale začnou všechny možné školní povinnosti, čeká nás (kromě jiného) také 624. díl Kosmotýdeníku. Ten si v rámci hlavního tématu posvítí na přípravu nového amerického kosmického teleskopu, který bude mít za úkol vyhledávat zatím neznámá blízkozemní tělesa. Poskytne tak lidstvu cenné informace, zda náhodou naší planetě nehrozí srážka s nějakým kosmickým balvanem. Kromě toho ale bude řeč také o neúspěšném pokusu o přistání prvního stupně Falconu 9, následném uzemnění těchto nosičů a jejich rychlém návratu do služby, nebo o tom, proč tento týden neodstartovala velmi zajímavá mise Polaris Dawn.

Hyperbola-1 opět selhala

Čínská raketa Hyperbola-1 (setkat se můžete také s označením Shuang Quxian-1, případně zkratkou SQX-1) neměla zatím moc dobrou bilanci. Startovala zatím šestkrát a z toho v polovině případů selhala. Dnes v 1:40 našeho času odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan na svou sedmou misi, v rámci které měla na sun-synchronní oběžnou dráhu dopravit trojici meteorologických družic Yunyao-1. Sedmý start raketyHyperbola-1 však také neskončil úspěšně. Během fungování čtvrtého stupně se objevila anomálie, která způsobila, že raketa havarovala připsala si již čtvrté selhání.

Dlouhý pochod 7A vynesl komunikační družici

Dnes ve 13:57 zaburácely na rampě LC-2 kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan motory rakety Dlouhý pochod 7A. Na oběžnou dráhu se dostala telekomunikační družice Zhongxing 3A, ale někdy se můžete setkat také s názvem ChinaSat 3A. Start byl úspěšný a družice dosáhla plánované dráhy. Jejím úkolem bude z geostacionární oběžné dráhy poskytovat služby spojené s přenosem hlasu, dat, ale i rozhlasového a televizního vysílání. Podle zpravodajské agentury Xinhua se jednalo o 526. start rakety z rodiny Dlouhý pochod.

Vyjmutí kontejneru se vzorky od Chang’e 6

Včerejší přistání návratového pouzdra zakončilo hlavní fázi čínské mise Chang’e 6. Po kontrole pouzdra a přípravě na jeho přesun do civilizace mohlo celé pouzdro zamířit do Pekingu. Tady bylo dnes před zraky novinářů otevřeno a poté došlo k opatrnému vyjmutí kontejneru, ve kterém se nachází vzorky samotné. Právě toto pouzdro si mezi sebou na oběžné dráze předaly vzletový a orbitální modul sondy Chang’e 6. Dalším významným krokem bude zvážení vzorků. Teoretické maximum jsou dva kilogramy, ale reálně se očekává o něco méně. Konstrukčně velmi podobná sonda Chang’e 5 dopravila v roce 2020 na Zemi 1 731 gramů vzorků.

První vzorky z odvrácené strany Měsíce jsou na Zemi

Čínská kosmonautika se opět zapsala do historie! Mise Chang’e 6 dokázala 25. června ráno našeho času dopravit na Zemi vzorky odebrané na tajemné odvrácené straně Měsíce. Nejenže se nikdy dříve nic podobného nepodařilo, ale dokonce v historii nenajdeme žádnou misi, která by se o takový milník pokusila. Onen historický okamžik nastal v 8:07 našeho času, kdy návratové pouzdro dosedlo na padáku do autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Tomuto úspěchu ale předcházela celá řada kritických kroků, které nesměly selhat. Samotná sonda Chang’e 6 byla tvořena čtyřmi základními moduly – lunárním landerem, návratovým pouzdrem, orbiterem a vzletovým modulem.

Čína otestovala hardware lunární rakety

Hlavní dodavatel čínského kosmického průmyslu provedl úspěšný statický zážeh prvního stupně rakety, která by jednou mohla dopravit astronauty k Měsíci. Testovací exemplář prvního stupně rakety Dlouhý pochod 10 byl 14. června zažehnut v pekingské čtvrti Fengtai. Jak uvedla Čínská akademie technologií nosných raket (CALT), náběh raketových motorů byl hladký, hoření probíhalo podle plánu a úspěšná byla i fáze vypnutí motorů. O provedení samotného statického zážehu se postaral Institut 101 Šesté akademie Čínské korporace pro leteckou a kosmickou vědu a techniku (CASC), která je hlavním dodavatelem kosmických služeb v zemi.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.