U.S. Space Force
Americké vesmírné síly hledají potenciální uživatele nového odpalovacího místa SLC-9 na vesmírné základně Vandenberg, vyhrazeného pro menší rakety.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Americké vesmírné síly hledají potenciální uživatele nového odpalovacího místa SLC-9 na vesmírné základně Vandenberg, vyhrazeného pro menší rakety.
Evropská kosmická agentura udělila společnosti AAC Clyde Space kontrakt v hodnotě 10,9 milionu eur (12,6 milionu dolarů) na dokončení vývoje a demonstrace družice VHF Data Exchange System (VDES) pro program Inflecion pro zvyšování povědomí o námořní oblasti.
Společnost LeoLabs 10. června oznámila, že v indicko-pacifické oblasti nasadila mobilní radar pro sledování vesmíru, který se používá k monitorování čínských družic a dalších kosmických zařízení.
Startup Arkadia Space, který se zabývá pohonem kosmických zařízení, podepsal smlouvu na dodávku trysek pro družici, kterou staví společnost Reflex Aerospace.
Britský startup Applied Atomics získal předběžné financování ve výši 4 milionů dolarů a etabloval se v USA. Snaží se tak vybojovat pozici na trhu s mobilitou kosmických zařízení, což je sektor, který přitahuje zájem vojenských zákazníků hledajících družice s vysokou mírou obratnosti.
Poskytovatel družicových dat Spire Global navázal partnerství s jedním z největších německých obranných dodavatelů na vývoji vesmírných systémů varování před raketami a detekce hypersonických hrozeb.
Poslanci Sněmovny reprezentantů odhalili návrh zákona o výdajích na obranu ve výši 1,07 bilionu dolarů na fiskální rok 2027, který by americkým vesmírným silám poskytl 55,5 miliardy dolarů a nezahrnuje miliardy dolarů na dodatečné financování obrany
Evropská společnost Isar Aerospace, která se zabývá kosmickou technikou, získala 270 milionů eur (312 milionů dolarů) na podporu své globální expanze v rámci příprav na další pokus o start.
Finská společnost Iceye, která vyvíjí a provozuje radarové zobrazovací družice, oznámila kolo financování v hodnotě přesahující 1 miliardu eur (1,16 miliardy dolarů), což oceňuje hodnotu společnosti na více než 10 miliard eur.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek, fyzické přípravy a dalších kroků v potápěčském výcviku. Týden odstartoval externím lékařským vyšetřením v rámci pravidelných zdravotních požadavků NASA. Absolvoval jsem preventivní magnetickou rezonanci mozku a páteře. Vyšetření trvalo zhruba půl hodiny a vše proběhlo bez problémů. Následovala ještě krátká preventivní kontrola u zubaře, opět bez komplikací. Odpoledne už patřilo pohybu. Přibližně hodinu a půl jsme strávili v gymu pod vedením trenéra. Program byl zaměřený na lehké kardio, kruhový trénink a důkladný strečink. Protože to byl první trénink v tomto cyklu, brali jsme to zlehka. I proto, že druhý den mě čekaly další zdravotní prohlídky a zátěžový test. Úterý bylo lékařsky nejintenzivnější. Ve flight klinice DLR, která zajišťuje prohlídky pro astronauty ESA, jsem absolvoval kompletní výroční zdravotní vyšetření. Program zahrnoval odběry krve a moči, tympanometrii a audiometrii, klinické vyšetření včetně funkčního testu plic, zátěžový test na ergometru a také velmi detailní oční vyšetření, které samo o sobě zabralo zhruba hodinu. Ve středu
Národní mise České republiky na ISS je zase o drobný krůček blíže. Aleš Svoboda, bojový pilot Armády České republiky a člen oddílu rezervních kosmonautů Evropské kosmické agentury ESA totiž zahajuje třetí (závěrečnou) fázi svého základního výcviku. Stejně jako ve dvou předešlých fázích to ani tentokrát nebude nic snadného. Na Aleše čeká 187 hodin programu, který je rozložen do dvou měsíců a důraz bude kladen především na praktické dovednosti potřebné pro práci na oběžné dráze. Jde tedy o další krok na cestě k tomu, aby se občan České republiky vydal na Mezinárodní kosmickou stanici. Dá se předpokládat, že i v této fázi Aleš Svoboda využije své schopnosti z kariéry bojového pilota, ve které je zvyklý pracovat v extrémních podmínkách a rozhodovat se pod tlakem. . Jde o cenné propojení vojenského výcviku, leteckých zkušeností a práce s nejmodernějšími technologiemi. „Česká mise na Mezinárodní vesmírnou stanici je příležitostí pro rozvoj moderních technologií a bezpečnostních schopností. Jsem rád, že se na ní může podílet právě armádní pilot Aleš Svoboda, jehož zkušenosti z vojenského letectví jsou pro astronautský výcvik velmi
Až doposud platilo, že kosmické aktivity v České republice administrativně spadaly pod ministerstvo dopravy , ale to se nyní mění. Jejich novým zastřešovatelem bude Ministerstvo průmyslu a obchodu. Kosmické aktivity totiž mají pro českou ekonomiku, technologický rozvoj i dlouhodobou konkurenceschopnost velký význam a zmíněná administrativní změna na to reaguje. Do agendy spadá také národní projekt Česká cesta do vesmíru, v jehož rámci se mimo jiné připravuje misi českého astronauta na oběžnou dráhu při misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Jak ukázal nejnovější reprezentativní průzkum, má tato mise mimořádně silnou podporu veřejnosti, pozitivně ji vnímá 90 procent občanů. Dalo by se říci, že český kosmický program program vstupuje do další etapy jak s veřejnou podporou, tak i s ambicí posílit využití vesmírných technologií v průmyslu a výzkumu. „Vesmír už dávno není jen věda, ale také ekonomika a moderní průmysl. Proto je logické, že kosmická agenda přechází pod hospodářský resort, který odpovídá za průmysl, inovace i naplňování Hospodářské strategie Česko: země budoucnosti 2.0. Chceme, aby špičkový výzkum měl co nejsilnější vazbu na české firmy a nové
O tom, že se Brno v posledních letech stalo nekorunovaným hlavním městem kosmických aktivit v České republice, asi není třeba dlouze diskutovat. Činy zdejších soukromých firem i akademických pracovišť mluví samy za sebe. Právě v Brně vznikají družice, systémy pro evropské kosmické mise a probíhá zde také výzkum technologií, které se mohou uplatnit v budoucnu. Rozsah brněnských kosmonautických aktivit je velmi široký a pestrý. Přesto je stále mnoho lidí, kteří o nich buď vůbec nevědí (v horším případě), nebo o nich sice tuší, ale rádi by se dozvěděli víc (v tom lepším). Právě pro obě tyto skupiny – a všechny mezi nimi – je určena akce Brno Space Days, známá také jako Dny brněnské kosmonautiky, která začíná už příští týden v úterý. Portál Kosmonautix je mediálním partnerem této akce, na kterou bychom vás rádi pozvali. Jak ostatně uvidíte v tomto článku, připravený program je opravdu bohatý – od dnů otevřených dveří v „kosmických firmách“, přes tematické workshopy až po odborné přednášky.
Kdy přesně se dočkáme startu druhé rakety SLS, zatím nikdo neví. Nejnovější informace vydané po zkoušce WDR uvádějí, že by se tak mělo stát nejdříve v březnu, ovšem bez bližšího upřesnění. Jisté však je, že čekání na tuto megaudálost se zcela jistě vyplatí – vždyť při misi Artemis II se lidé po více než 50 letech vrátí do okolí Měsíce. A pokud by vám to připadalo málo a chtěli byste od této mise ještě další důvody, proč ji sledovat, pak vás potěší následující informace. V kabině kosmické lodi Orion bude kromě čtyřčlenné posádky také šest čipů od pražské firmy ADVACAM určených k měření kosmické radiace. A české součástky tam rozhodně nebudou hrát druhé housle. Právě naopak – tvoří srdce systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor), který NASA vyvinula pro monitoring složení kosmického záření. To může zásadně ovlivňovat jak zdraví posádky, tak fungování citlivé elektroniky. České detektory tak v praxi pomohou prověřit vlastnosti radiačního stínění na palubě kosmické lodi Orion. Při misi Artemis II má Orion kolem Měsíce
Během loňského ročníku Czech Space Weeku měla veřejnost vůbec poprvé možnost poznat třináct českých vědeckých experimentů. Všechny vznikají jako součást příprav národní mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali velmi podrobné a cenné podklady ke každému z projektů. Právě z těchto materiálů následně vyšel seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl, vždy věnovaný jednomu konkrétnímu experimentu. Texty nesou můj podpis, nejde však o autorské články v pravém slova smyslu. Vycházejí z oficiálních tiskových podkladů, které byly pouze jazykově a stylisticky upraveny, aby byly čtivější. Jednotlivé díly jsou publikovány v abecedním pořadí. Závěrečná, třináctá část seriálu se věnuje projektu ZOE. Nese podtitul Ověří schopnost rozmnožování ve vesmíru. Na projektu spolupracují Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., společnost Hydronaut lab, s.r. o a Universal Scientific Technologies s.r.o.
Během loňského ročníku Czech Space Weeku se veřejnost vůbec poprvé seznámila s třinácti českými vědeckými experimenty. Tyto projekty vznikají v rámci příprav národní mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy obdrželi podrobné a velmi cenné informace o každém z nich. Právě tyto materiály se staly základem seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl, který se vždy soustředí na jeden konkrétní experiment. Texty jsou podepsány mým jménem, nejde však o autorské články v pravém slova smyslu. Vycházejí z oficiálních tiskových podkladů, které byly jazykově a stylisticky upraveny tak, aby se lépe četly. Jednotlivé díly jsou zveřejňovány v abecedním pořadí. Dvanáctá část seriálu se zaměřuje na projekt PUMR-B. Nese podtitul Pěstování rostlin mimo naši planetu. Na projektu se podílejí společnost S.A.B. Aerospace s.r.o. a Český institut výzkumu a pokročilých technologií / Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Ambiciózní vědecký experiment PUMR-B se zaměřuje na klíčovou úlohu rostlin při dlouhodobém udržení lidského života ve vesmíru. Jeho hlavním cílem je podrobně prozkoumat fyziologické a molekulární změny,
Během loňského ročníku Czech Space Weeku měla veřejnost vůbec poprvé možnost poznat třináct českých vědeckých experimentů. Všechny vznikají v rámci příprav národní mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali detailní a velmi hodnotné informace o jednotlivých projektech. Právě z těchto podkladů vychází seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl zaměřený vždy na jeden konkrétní experiment. Texty nesou můj podpis, nejde však o autorské články v pravém smyslu slova. Základem jsou oficiální tiskové materiály, které prošly jazykovou a stylistickou úpravou, aby byly čtivější. Jednotlivé díly jsou publikovány v abecedním pořadí. Jedenáctý díl seriálu se věnuje projektu PROTOCELL. Ten je doplněn podtitulem Vznik života na Zemi a možná i jinde ve vesmíru. Na projektu spolupracují Ústav organické chemie a biochemie AV ČR a společnost Yuri GmbH. Je život ve vesmíru výjimkou, nebo naopak běžným jevem? Touto otázkou se zabývá projekt PROTOCELL vedený Dr. Klárou Hlouchovou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Experiment se soustředí na takzvané protobuňky, tedy předchůdce dnešních buněk. Pokud se potvrdí, že protobuňky
Vítejte v novém roce 2026. Zatímco si na Zemi dáváme předsevzetí, jak zlepšit své životy, vědci zapojení do mise Česká cesta do vesmíru pracují na tom, jak život udržet tam, kde to příroda sama neumí – v hlubokém kosmu. Jubilejní desátý díl našeho seriálu o experimentech pro misi Aleše Svobody nás zavede do světa mikroskopických řas. Experiment METRO má za úkol vyřešit jeden z největších paradoxů pěstování rostlin ve stavu beztíže: jak zajistit, aby se organismy neotrávily kyslíkem, který samy vyrobily.
V rámci letošního Czech Space Weeku se veřejnost vůbec poprvé seznámila s třinácti českými vědeckými experimenty. Všechny jsou připravovány pro národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy obdrželi podrobné a velmi cenné informace o jednotlivých projektech. Právě tyto materiály se staly základem seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl, který se vždy věnuje jednomu konkrétnímu experimentu. Texty jsou podepsané mým jménem, nejde však o autorskou tvorbu v pravém slova smyslu. Jedná se o oficiální tiskové podklady, které byly jazykově a stylisticky upraveny tak, aby se lépe četly. Jednotlivé díly vycházejí v abecedním pořadí. Devátá část seriálu představuje projekt ISS T-shirt. Ten nese podtitul Chytré tričko pro monitorování stresu astronauta. Na jeho realizaci se podílejí Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií (MUNI, FSpS) jako hlavní řešitel, VŠB – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO), která zajišťuje vývoj softwaru, komunikaci a datové toky, společnost EGMedical, s.r.o., odpovědná za systémový a výrobní vývoj včetně elektroniky, embedded řešení a oděvní části, a také firma G. L. Electronic, s.r.o. (GLE), která má
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.