sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Vedoucí pracovník společnosti SpaceX potvrdil, že příští let rakety Starship ponese její první náklady určené k umístění na oběžnou dráhu. Tím se otevře cesta k vývoji systémů pro přímé připojení zařízení k družicové síti (direct-to-device) a datových center na oběžné dráze.
Dva běloruští občané a litevská společnost, kterou ovládali, byli odsouzeni za podvodné získání finančních prostředků z Evropské unie určených na vývoj přijímačů družicové navigace s vysokou přesností.
Společnost Arianespace 9. září oznámila objednávku na dalších 10 startů rakety Ariane 6, zatímco pokračují jednání o zvýšení frekvence startů této nosné rakety.
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.
Společnost Stoke Space Technologies, která se blíží k prvnímu letu plně znovupoužitelné nosné rakety, získala 1 miliardu dolarů na urychlení vývoje větší rakety.
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Druhý týden byl zaměřený hlavně na pochopení infrastruktury, procesů a nástrojů, které stojí za každodenním provozem ISS. Méně „hands-on“, víc systémové pochopení toho, jak celý ekosystém funguje. Pondělí začalo přednáškou na téma „ISS Communications & Tracking“. Přehled komunikační architektury ISS, retranslační satelity (TDRSS), pozemní segment, datové toky, pokrytí a latence. Ke komunikaci se používají především pásma S-Band (2 až 4 GHz) a Ku-Band (12 až 18 GHz). Space-to-Ground hlasovou komunikaci zajišťují až čtyři samostatné kanály. ISS kromě americké konstelace TDRSS (provozováno NASA, hlavní uživatel americké ministerstvo obrany) až donedávna využívala i evropský retranslační systém EDRS. Ten ale v polovině března 2026 ukončil svoji činnost. V současné době jsme tedy zcela závislí na americké infrastruktuře. Ruský segment samozřejmě využívá ruskou analogii TDRSS pod názvem Luč (paprsek). Pro přímé spojení stanice se využívá pásmo VHF a síť pozemních stanic v USA a Rusku. UHF pásmo se používá pro spojení během EVA. Pro spojení s radioamatérskými stanicemi se používá hlavně vybavení v modulu Columbus, včetně dedikovaných antén (systém Col
Týden překotných změn. Tak by se dalo označit posledních sedm dní. Americká iniciativa Ignition překopala základy nejen programu Artemis. Kosmotýdeník se však bude věnovat i dalším tématům, které v tom ruchu kolem NASA možná zapadly. Předně se můžete těšit na podpis smlouvy mezi ESA a VZLÚ, který je dalším krokem ke stavbě větší české družice AMBIC. Budeme se věnovat také misi Artemis II, jejíž start je už za rohem, stavbě kosmického remorkéru Blue Ring, či úspěšnému čínskému testu s ramenem na doplňování paliva do družic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek, fyzické přípravy a dalších kroků v potápěčském výcviku. Týden odstartoval externím lékařským vyšetřením v rámci pravidelných zdravotních požadavků NASA. Absolvoval jsem preventivní magnetickou rezonanci mozku a páteře. Vyšetření trvalo zhruba půl hodiny a vše proběhlo bez problémů. Následovala ještě krátká preventivní kontrola u zubaře, opět bez komplikací. Odpoledne už patřilo pohybu. Přibližně hodinu a půl jsme strávili v gymu pod vedením trenéra. Program byl zaměřený na lehké kardio, kruhový trénink a důkladný strečink. Protože to byl první trénink v tomto cyklu, brali jsme to zlehka. I proto, že druhý den mě čekaly další zdravotní prohlídky a zátěžový test. Úterý bylo lékařsky nejintenzivnější. Ve flight klinice DLR, která zajišťuje prohlídky pro astronauty ESA, jsem absolvoval kompletní výroční zdravotní vyšetření. Program zahrnoval odběry krve a moči, tympanometrii a audiometrii, klinické vyšetření včetně funkčního testu plic, zátěžový test na ergometru a také velmi detailní oční vyšetření, které samo o sobě zabralo zhruba hodinu. Ve středu
Národní mise České republiky na ISS je zase o drobný krůček blíže. Aleš Svoboda, bojový pilot Armády České republiky a člen oddílu rezervních kosmonautů Evropské kosmické agentury ESA totiž zahajuje třetí (závěrečnou) fázi svého základního výcviku. Stejně jako ve dvou předešlých fázích to ani tentokrát nebude nic snadného. Na Aleše čeká 187 hodin programu, který je rozložen do dvou měsíců a důraz bude kladen především na praktické dovednosti potřebné pro práci na oběžné dráze. Jde tedy o další krok na cestě k tomu, aby se občan České republiky vydal na Mezinárodní kosmickou stanici. Dá se předpokládat, že i v této fázi Aleš Svoboda využije své schopnosti z kariéry bojového pilota, ve které je zvyklý pracovat v extrémních podmínkách a rozhodovat se pod tlakem. . Jde o cenné propojení vojenského výcviku, leteckých zkušeností a práce s nejmodernějšími technologiemi. „Česká mise na Mezinárodní vesmírnou stanici je příležitostí pro rozvoj moderních technologií a bezpečnostních schopností. Jsem rád, že se na ní může podílet právě armádní pilot Aleš Svoboda, jehož zkušenosti z vojenského letectví jsou pro astronautský výcvik velmi
Až doposud platilo, že kosmické aktivity v České republice administrativně spadaly pod ministerstvo dopravy , ale to se nyní mění. Jejich novým zastřešovatelem bude Ministerstvo průmyslu a obchodu. Kosmické aktivity totiž mají pro českou ekonomiku, technologický rozvoj i dlouhodobou konkurenceschopnost velký význam a zmíněná administrativní změna na to reaguje. Do agendy spadá také národní projekt Česká cesta do vesmíru, v jehož rámci se mimo jiné připravuje misi českého astronauta na oběžnou dráhu při misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Jak ukázal nejnovější reprezentativní průzkum, má tato mise mimořádně silnou podporu veřejnosti, pozitivně ji vnímá 90 procent občanů. Dalo by se říci, že český kosmický program program vstupuje do další etapy jak s veřejnou podporou, tak i s ambicí posílit využití vesmírných technologií v průmyslu a výzkumu. „Vesmír už dávno není jen věda, ale také ekonomika a moderní průmysl. Proto je logické, že kosmická agenda přechází pod hospodářský resort, který odpovídá za průmysl, inovace i naplňování Hospodářské strategie Česko: země budoucnosti 2.0. Chceme, aby špičkový výzkum měl co nejsilnější vazbu na české firmy a nové
O tom, že se Brno v posledních letech stalo nekorunovaným hlavním městem kosmických aktivit v České republice, asi není třeba dlouze diskutovat. Činy zdejších soukromých firem i akademických pracovišť mluví samy za sebe. Právě v Brně vznikají družice, systémy pro evropské kosmické mise a probíhá zde také výzkum technologií, které se mohou uplatnit v budoucnu. Rozsah brněnských kosmonautických aktivit je velmi široký a pestrý. Přesto je stále mnoho lidí, kteří o nich buď vůbec nevědí (v horším případě), nebo o nich sice tuší, ale rádi by se dozvěděli víc (v tom lepším). Právě pro obě tyto skupiny – a všechny mezi nimi – je určena akce Brno Space Days, známá také jako Dny brněnské kosmonautiky, která začíná už příští týden v úterý. Portál Kosmonautix je mediálním partnerem této akce, na kterou bychom vás rádi pozvali. Jak ostatně uvidíte v tomto článku, připravený program je opravdu bohatý – od dnů otevřených dveří v „kosmických firmách“, přes tematické workshopy až po odborné přednášky.
Kdy přesně se dočkáme startu druhé rakety SLS, zatím nikdo neví. Nejnovější informace vydané po zkoušce WDR uvádějí, že by se tak mělo stát nejdříve v březnu, ovšem bez bližšího upřesnění. Jisté však je, že čekání na tuto megaudálost se zcela jistě vyplatí – vždyť při misi Artemis II se lidé po více než 50 letech vrátí do okolí Měsíce. A pokud by vám to připadalo málo a chtěli byste od této mise ještě další důvody, proč ji sledovat, pak vás potěší následující informace. V kabině kosmické lodi Orion bude kromě čtyřčlenné posádky také šest čipů od pražské firmy ADVACAM určených k měření kosmické radiace. A české součástky tam rozhodně nebudou hrát druhé housle. Právě naopak – tvoří srdce systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor), který NASA vyvinula pro monitoring složení kosmického záření. To může zásadně ovlivňovat jak zdraví posádky, tak fungování citlivé elektroniky. České detektory tak v praxi pomohou prověřit vlastnosti radiačního stínění na palubě kosmické lodi Orion. Při misi Artemis II má Orion kolem Měsíce
Během loňského ročníku Czech Space Weeku měla veřejnost vůbec poprvé možnost poznat třináct českých vědeckých experimentů. Všechny vznikají jako součást příprav národní mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali velmi podrobné a cenné podklady ke každému z projektů. Právě z těchto materiálů následně vyšel seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl, vždy věnovaný jednomu konkrétnímu experimentu. Texty nesou můj podpis, nejde však o autorské články v pravém slova smyslu. Vycházejí z oficiálních tiskových podkladů, které byly pouze jazykově a stylisticky upraveny, aby byly čtivější. Jednotlivé díly jsou publikovány v abecedním pořadí. Závěrečná, třináctá část seriálu se věnuje projektu ZOE. Nese podtitul Ověří schopnost rozmnožování ve vesmíru. Na projektu spolupracují Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., společnost Hydronaut lab, s.r. o a Universal Scientific Technologies s.r.o.
Během loňského ročníku Czech Space Weeku se veřejnost vůbec poprvé seznámila s třinácti českými vědeckými experimenty. Tyto projekty vznikají v rámci příprav národní mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy obdrželi podrobné a velmi cenné informace o každém z nich. Právě tyto materiály se staly základem seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl, který se vždy soustředí na jeden konkrétní experiment. Texty jsou podepsány mým jménem, nejde však o autorské články v pravém slova smyslu. Vycházejí z oficiálních tiskových podkladů, které byly jazykově a stylisticky upraveny tak, aby se lépe četly. Jednotlivé díly jsou zveřejňovány v abecedním pořadí. Dvanáctá část seriálu se zaměřuje na projekt PUMR-B. Nese podtitul Pěstování rostlin mimo naši planetu. Na projektu se podílejí společnost S.A.B. Aerospace s.r.o. a Český institut výzkumu a pokročilých technologií / Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Ambiciózní vědecký experiment PUMR-B se zaměřuje na klíčovou úlohu rostlin při dlouhodobém udržení lidského života ve vesmíru. Jeho hlavním cílem je podrobně prozkoumat fyziologické a molekulární změny,
Během loňského ročníku Czech Space Weeku měla veřejnost vůbec poprvé možnost poznat třináct českých vědeckých experimentů. Všechny vznikají v rámci příprav národní mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali detailní a velmi hodnotné informace o jednotlivých projektech. Právě z těchto podkladů vychází seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl zaměřený vždy na jeden konkrétní experiment. Texty nesou můj podpis, nejde však o autorské články v pravém smyslu slova. Základem jsou oficiální tiskové materiály, které prošly jazykovou a stylistickou úpravou, aby byly čtivější. Jednotlivé díly jsou publikovány v abecedním pořadí. Jedenáctý díl seriálu se věnuje projektu PROTOCELL. Ten je doplněn podtitulem Vznik života na Zemi a možná i jinde ve vesmíru. Na projektu spolupracují Ústav organické chemie a biochemie AV ČR a společnost Yuri GmbH. Je život ve vesmíru výjimkou, nebo naopak běžným jevem? Touto otázkou se zabývá projekt PROTOCELL vedený Dr. Klárou Hlouchovou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Experiment se soustředí na takzvané protobuňky, tedy předchůdce dnešních buněk. Pokud se potvrdí, že protobuňky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
