ESA
Členské státy Evropské kosmické agentury se chystají rozhodnout o rozpočtu agentury na příští tři roky a všechny zraky se upírají na to, kolik Německo nabídne na podporu ambiciózní série programů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Členské státy Evropské kosmické agentury se chystají rozhodnout o rozpočtu agentury na příští tři roky a všechny zraky se upírají na to, kolik Německo nabídne na podporu ambiciózní série programů.
Společnost Voyager Technologies 20. listopadu oznámila, že získala společnost Estes Energetics, dodavatele raketových motorů na tuhá paliva a energetických materiálů.
Americké vesmírné síly se blíží dokončení strategického plánu, který zmapuje, co musí služba v příštích 15 letech postavit, nakoupit a nasadit do provozu, v rámci příprav na budoucnost kde bude oběžná dráha považována za spornou vojenskou doménu.
Týden po úspěšném startu a přistání současné verze rakety New Glenn společnost Blue Origin oznámila chystanou řadu modernizací rakety.
Společnost OQ Technology se stala prvním evropským družicovým operátorem, který odeslal nouzovou zprávu přímo na neupravený chytrý telefon z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Kymeta pracuje na technologii konformní antény, která by mohla být integrována do těla raket Shockwave vyvíjených společností iRocket. Umožní tak propojení na více oběžných drahách, které bude podle nich zásadní pro americkou síť protiraketových raket Golden Dome.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space má svého prvního zákazníka pro svou novou generaci pohonných jednotek solárních panelů (SADA) pro středně velké platformy a konstelace, produkt je známý jako MARA.
Společnost Swedish Space Corp. spustila novou pozemní stanici, která má poskytovat efektivní podporu provozovatelům malých družic a konstelací.
Dnes večer by mohl proběhnout převoz prvního exemplář SuperHeavy třetí generace z montážní sekce do testovacího střediska Massey’s. Přímý přenos nabízí YouTube kanál Nasaspaceflight.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Před nějakým časem jsem od jednoho čtenáře našeho webu dostal několik otázek týkajících se kosmologie a astrofyziky. Následovaly pak i další dotazy od dalších čtenářů, takže jsem si řekl, že bude dobré z nich vytvořit článek, který jsem nazval neoriginálně, ale zato příhodně „Kosmologie – otázky a odpovědi“. S tím, že aby zas článek neměl 15 stran, vybral jsem jen některé otázky a už předem počítám s tím, že bude i druhý a třetí díl tohoto článku. A pokud byste snad měli nějaké otázky z tohoto tématu, můžete je psát do komentářů, a nakonec můžeme udělat třeba i čtvrtý, pátý nebo šestý díl.
Popřípadě samozřejmě můžete psát i otázky z jiných fyzikálních disciplín, to bych potom udělal první díl článku s jiným tématem, například „Částicová fyzika – otázky a odpovědi.“ Pochopitelně z každého oboru musí být těch otázek dostatek, řekněme asi 5 na jeden díl článku. A nebojte se, na kosmologii už otázky mám komplet i na druhý díl. Přesto ale budu rád, když ještě nějaké přibydou. Ale dost vykecávání, pojďme se podívat rovnou na první otázku.
Evropský teleskop Euclid, součást střední třídy průzkumných misí Evropské kosmické agentury odstartoval do kosmického prostoru v roce 2023. Jeho hlavním úkolem je prozkoumat dominantní, avšak dosud velmi tajemné temné složky našeho vesmíru, tedy temnou hmotu a temnou energii a dále zpřesnit některé klíčové kosmologické parametry. Těšit se můžeme na celou řadu velmi zajímavých dat, z nichž většinu teleskop teprve napozoruje a následně postupně odešle na Zemi. Vědecká fáze mise už ale začala, představili jsme si zde například některé z prvních vědeckých snímků Euclidu. Nyní je čas, abychom se podívali na další balíček vědeckých dat, který dorazil v březnu tohoto roku.
Už podle názvu dnešního článku jste pravděpodobně poznali, že se dnes budeme bavit o Hubbleově kosmickém dalekohledu, který byl právě na den přesně před 35 roky vypuštěn z paluby raketoplánu při misi STS-31. Ovšem spíše, než o samotném teleskopu si řekneme něco o zajímavých fotografiích, které pořídil. Když mě totiž Dušan Majer oslovil, zda bych napsal tento článek, uvědomil jsem si, že jediný způsob, jak to udělat v takto krátkém čase je nepouštět se do historie či technických popisů, ale představit si právě některé zajímavé fotografie teleskopem pořízené.
Již více než dva roky získáváme díky novému vesmírnému dalekohledu Jamese Webba poznatky z celé řady oblastí fyziky a astronomie. Jednou z nich je i vývoj raného vesmíru a moderní kosmologie. Když začaly chodit data týkající se galaxií, které existovaly ve velmi mladém vesmíru, zdálo se, že jsou se standardní kosmologií v poměrně zásadním nesouladu. Internetoví hrdinové, kteří mají potřebu se vším, co tvrdí soudobá věda v popisu práce zásadně nesouhlasit, ale i lidé, kteří si myslí, že jsou chytřejší, než stovky studovaných kosmologů už měli vytažené šampaňské a chystali se slavit. Jenže to bylo velmi předčasné. Novější data totiž koncept o tom, že bude nutné předělávat celou kosmologii zpochybnila a nejnovější údaje už hovoří celkem jasně. I data z JWST jsou se standardní kosmologií zcela v souladu, jak ve svém článku, jehož volný překlad právě čtete uvádí americký astrofyzik a kosmolog Ethan Siegel.
Od našeho posledního setkání u seriálu o teleskopu Jamese Webba už uplynula poměrně dlouhá doba, od setkání u posledního standardního dílu uteklo času ještě více. Je tedy nejvyšší čas se podívat na něco nového. Ani v uplynulých měsících Webbův teleskop rozhodně neměl klidné období, pozorování probíhala zběsilým tempem a bylo zveřejněno množství velmi zajímavých výsledků. Některé přišly až v srpnu a nyní na začátku září, dostanou se tak až do dalšího dílu seriálu, nebo se jim budeme věnovat samostatně. Na co se dnes ale můžeme těšit? Podíváme se na dvě fascinující mlhoviny, protohvězdu, mladou hvězdu s akrečním diskem i jednu zajímavou exoplanetu, jejíž existenci JWST potvrdil. Začneme ale jako obvykle v dalekém vesmíru, konkrétně u kvasarů a galaxií.
V minulém dílu našeho letního seriálu jsme uzavřeli téma objevů kosmických observatoří. Dnes se zaměříme opět na jedno životopisné téma. Podíváme se totiž na pět fyziků, kteří zásadním způsobem ovlivnili kosmonautiku. Abych předešel otázkám a nepříjemným komentářům, podotýkám rovnou, že jsem vybíral spíše méně známá jména, která by si zasloužila více zpropagovat a také osoby, o nichž jsme na našem webu ještě podrobně nemluvili. Takže fyziky jako Albert Einstein, Isaac Newton, James Clerk Maxwell, Richard Feynman či Douglas Osheroff zde nečekejte. Přesto si myslím, že by vás můj výběr mohl zaujmout.
V minulém dílu našeho letního seriálu jsme si představili nejzajímavější objevy lovce extrasolárních planet, americké sondy Kepler. Dnes se z USA přesuneme do Evropy a z blízkého vesmíru naopak do vzdálenějšího. Představíme si totiž některé důležité objevy sondy Planck, která působila v kosmickém prostoru v letech 2009 – 2013. O sondě Planck jsme na našem webu mluvili již nesčetněkrát, v poslední době třeba v souvislosti s tím, co nám říká o tvaru a velikosti vesmíru či o záhadné chladné skvrně. Objevů stojících za touto významnou observatoří je však podstatně více. Některé si tedy dnes popíšeme.
V minulém dílu našeho seriálu TOP 5 jsme si probrali nejlepší objevy Comptonovy gama observatoře, vrcholné sondy věnující se gama astronomii. Jen těžko bychom ale mohli udělat TOP 5 věnované astronomickým observatořím bez tématu exoplanet, které se nám objevuje vždy a všude a doprovází snad všechny seriály. Není divu, jde o jedno z nejzajímavějších a nejaktuálnějších témat současného výzkumu. Přestože se exoplanetám věnovala už celá řada astronomických observatoří, nutno konstatovat, že prozatím zdaleka největší stopu zanechala americká sonda Kepler, které se dnes budeme věnovat a představíme si její nejdůležitější objevy.
V minulém díle našeho seriálu TOP 5 jsme probírali nejzásadnější objevy Spitzerova vesmírného dalekohledu pracujícího v infračervené oblasti. A že jich bylo. Dnes se přesuneme z infračervené oblasti do oblasti vysoce energetického záření gama. Zůstaneme však u velkých observatoří NASA z přelomu 80. a 90. let, podíváme se totiž na Comptonovu gama observatoř. Ta startovala v roce 1991 na americkém raketoplánu Atlantis při misi STS-37, jako druhá ze čtyř velkých observatoří NASA. Předběhl ji pouze Hubbleův kosmický dalekohled. Observatoř Compton je dodnes jedním z nejtěžších nákladů, který kdy byl vynesen v celku do kosmického prostoru. A přestože už před ní některé přístroje zaměřené na vysokoenergetickou fyziku v kosmu působily, Compton svými výsledky jasně vyniká. Pojďme se tedy dnes aspoň na ty nejdůležitější podívat.
Rentgenový teleskop Chandra je jedním z nejdůležitějších kosmických dalekohledů minulosti i současností. Na svém kontě má celou řadu důležitých fyzikálních a astronomických objevů, i množství velmi povedených fotografií. V uplynulých letech jsme o této observatoři hovořili na našem webu poměrně často, avšak teď to uděláme znovu, protože právě dnes uplynulo 25 let od jejího startu do kosmického prostoru. Celé čtvrtstoletí funkční nevydrží ani zdaleka každý kosmický dalekohled. Je tedy zcela na místě si Chandru v tomto článku připomenout.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.