sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space oznámila, že francouzský poskytovatel služeb na oběžné dráze Infinite Orbits si pro své služby na geostacionární oběžné dráze (GEO) vybral její solární pohonné sestavy (SADA), zařízení používaná ke správě a optimalizaci zachycování sluneční energie.
Společnost Observable Space, která vyvíjí optické systémy pro laserovou komunikaci a povědomí o vesmírné oblasti, získala 90 milionů dolarů a zajistila si kontrakt s americkými Vesmírnými silami.
Navrhovaný rozpočet amerických Vesmírných sil na fiskální rok 2027 ve výši 71 miliard dolarů přitahuje pozornost investicemi do družic pro varování před raketovými útoky, rozsáhlých konstelací družic na nízké oběžné dráze Země a dalších drahých systémů.
Během pokusu o statický zážeh před plánovanou misí s družicemi Amazon LEO došlo dnes v noci k explozi rakety New Glenn na startovní rampě. Krom nosiče samotného byla z části zničena a velmi poškozena pozemní infrastruktura, včetně integrační budovy. Exploze byla pozorována i ze vzdálenosti přes 70 kilometrů.
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Tři čínští astronauti v neděli dorazili na vesmírnou stanici Tiangong, přičemž se očekává, že jeden z členů posádky se stane prvním Číňanem, který zůstane na oběžné dráze celý rok.
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V minulém díle našeho seriálu TOP 5 jsme probírali nejzásadnější objevy Spitzerova vesmírného dalekohledu pracujícího v infračervené oblasti. A že jich bylo. Dnes se přesuneme z infračervené oblasti do oblasti vysoce energetického záření gama. Zůstaneme však u velkých observatoří NASA z přelomu 80. a 90. let, podíváme se totiž na Comptonovu gama observatoř. Ta startovala v roce 1991 na americkém raketoplánu Atlantis při misi STS-37, jako druhá ze čtyř velkých observatoří NASA. Předběhl ji pouze Hubbleův kosmický dalekohled. Observatoř Compton je dodnes jedním z nejtěžších nákladů, který kdy byl vynesen v celku do kosmického prostoru. A přestože už před ní některé přístroje zaměřené na vysokoenergetickou fyziku v kosmu působily, Compton svými výsledky jasně vyniká. Pojďme se tedy dnes aspoň na ty nejdůležitější podívat.
Rentgenový teleskop Chandra je jedním z nejdůležitějších kosmických dalekohledů minulosti i současností. Na svém kontě má celou řadu důležitých fyzikálních a astronomických objevů i množství velmi povedených fotografií. V uplynulých letech jsme o této observatoři hovořili na našem webu poměrně často, avšak teď to uděláme znovu, protože právě dnes uplynulo 25 let od jejího startu do kosmického prostoru. Celé čtvrtstoletí funkční nevydrží ani zdaleka každý kosmický dalekohled. Je tedy zcela na místě si Chandru v tomto článku připomenout.
V minulém dílu našeho letního seriálu TOP 5 jsme hovořili o nejdůležitějších fyzikálních objevech kosmických observatoří v historii. Zahrnuli jsme tedy všechny observatoře, které kdy byly v kosmickém prostoru. V dalších pokračováních našeho fyzikálního miniseriálu ale svůj výběr upřesníme. Budeme se zabývat objevy, které provedly některé konkrétní sondy či teleskopy. Bude tak možnost si představit mnohem více téma než kolik jsme stihli v obecném přehledovém článku. Dnes se podíváme na předchůdce Webbova dalekohledu, v infračerveném záření pracující Spitzerův kosmický teleskop.
V minulém dílu našeho letního seriálu jsme se věnovali programu Apollo, od jehož největšího úspěchu letos slavíme právě 55 let. Připomněli jsme si proto nejvýznamnější vědecké objevy projektu Apollo. Dnes už je ale čas se podívat jinam, totiž na nejdůležitější fyzikální objevy, za nimiž stály kosmické observatoře. Za již téměř sedmdesátiletou historii kosmonautiky uskutečnily kosmické teleskopy a sondy již opravdu značné množství zajímavých a důležitých objevů, které posunuly fyziku o značný kus dopředu. Nebylo tedy lehké vybrat právě pět nejzásadnějších bodů. Na druhou stranu, některé ze zmíněných objevů byly natolik přelomové, že jsem je zase nemohl vynechat, i když bych třeba i chtěl. Výběr tedy nakonec nebyl tak těžký, jak jsem si původně myslel, že bude. Pojďte se s ním seznámit.
Dnešní díl našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem bude dost netradiční. Jste zřejmě zvyklí na to, že si vždy probereme nejnovější objevy y vydařené dechberoucí fotografie. Někdy všechny dohromady, výjimečně pak jde o díl s užším zaměřením, jako byl nedávný speciál, který se týkal nádherných snímků blízkých spirálních galaxií. Protože si však nyní připomínáme výročí zveřejnění prvních snímků Webbova teleskopu, rozhodl jsem se, že by nový díl měl být poněkud netradiční. Místo obvyklého rozboru nových dat se podíváme na několik důležitých vědeckých projektů, které s Webbovým teleskopem pracují. A protože už mě všichni dobře znáte, tušíte, že půjde o projekty zaměřené na kosmologii.
Astrofyziky potěšila zpráva z 14. června, že počet potvrzených extrasolárních planet překročil 6 000. Není přitom tak dávno doba, kdy si mnozí mysleli, že žádnou planetu mimo Sluneční soustavu nikdy znát nebudeme. Potom šly ovšem věci ráz na ráz, v 90. letech došlo k objevu prvních exoplanet a později začal jejich počet rychle narůstat. Můžete samozřejmě argumentovat, že překročení 6000 není nic zas tak výjimečného. A částečně byste měli pravdu, vždyť kdybychom neměli soustavu desítkovou, ale třeba dvojkovou, šedesátkovou či hexadecimální (šestnáctkovou), slavili bychom jako kulaté úplně jiné hodnoty. Přesto se pokusím dnes ukázat, že určitý význam dosažení této hodnoty skutečně má.
Pokud jste v poslední době sledovali vývoj kolem Vesmírného teleskopu Jamese Webba, mohli jste si všimnout, že zajímavých výsledků byla celá řada. A protože už uplynula dostatečně dlouhá doba od našeho posledního setkání nad tímto tématem, je na čase se znovu podívat na výsledky tohoto úžasného kosmického přístroje. Čeká nás cesta z nejvzdálenějších končin vesmíru, až po relativně blízké okolí naší Sluneční soustavy. Aby se však článek udržel v aspoň trochu rozumném rozsahu, musel jsem chtě nechtě, dva původně zamýšlené body vynechat. Pokud patříte mezi jejich fanoušky a mrzí vás to, že se na ně nedostalo, nezbývá než se omluvit. Někdo jiný by na mém místě patrně vybíral jinak.
V předloňském roce astronomové oznámili, že počet objevených planet mimo Sluneční soustavu přesáhl pět tisíc. Přitom není zase až tak dávno doba, kdy nebyly známy žádné exoplanety. O jiných světech u dalších hvězd, kde možná existuje život, sice přemýšleli filosofové, učenci a vědci dlouhá staletí, nicméně většinu historie byly podobné spekulace spíše okrajovou záležitostí a na jejich autory bylo nahlíženo s krajním podezřením. Teprve v letech 1992 a 1995 učinili odborníci první dva objevy extrasolárních planet. A nešlo o objevy ledajaké. Objevená tělesa v podstatě úplně převrátila naše smýšlení o vzniku a vývoji planetárních soustav. Než se však k těmto pozoruhodným výsledkům dostaneme, řekněme si nejprve něco o době, kdy přítomnost planet u jiných Sluncí nebyla ničím víc než bláznivou ideou několika snílků.
Rychlé rádiové záblesky označované mnohdy i v češtině anglickým termínem Fast Radio Bursts (FRB) jsou astronomické úkazy při nichž se uvolní obrovské množství energie v rádiové oblasti spektra, což pak pozorujeme ve formě záblesků rádiového záření. Známe je jen velmi krátce, ani ne dvacet let, avšak dokázali jsme jich detekovat již značné množství. Přestože jsme o rychlých rádiových záblescích zjistili již leccos zajímavého, stále skrývají mnohá tajemství. Dosud totiž nevíme přesně jaké objekty jsou jejich původci a jakými mechanismy vznikají. Jde o jeden ze zásadních nevyřešených problémů dnešní astrofyziky. Na rozdíl od mnoha jiných otázek, u nichž si na odpověď budeme muset počkat ještě desítky let, vysvětlení původu FRB je doslova na spadnutí. Jde totiž o jeden z nejvíce zkoumaných jevů současnosti a zvláště v poslední době jsme získali některé dosti zásadní informace.
Gravitační čočky mnohdy plní stránky, nejen, vědeckých časopisů, protože dokáží vytvářet mimořádně krásné a pohledné obrazy. Ovšem jejich význam nespočívá jen ve fotografiích, které daňovým poplatníkům dokáží ospravedlnit značné výdaje vložené do astronomických observatoří, ale mají i mimořádný přínos pro astronomii a fyziku. Díky nim dokážeme vidět velmi vzdálené galaxie, či dokonce jednotlivé hvězdy, které bychom jinak vidět nemohli. Dovolují nám třeba také velmi precizně měřit hmotnost čočkujících objektů a zakřivení prostoročasu v jejich okolí, čímž získáme množství detailů o rozložení temné hmoty ve vesmíru. A v neposlední řadě nám jistý typ gravitačních čoček umožňuje hledat vzdálené exoplanety či bludné planety, jež bychom jinak nikdy nemohli vidět. Gravitační čočky jsme zde již v mnoha článcích nakousli, myslím, že tedy nazrál čas se na ně podívat podrobně v samostatném příspěvku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
