sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z kosmodromu Si-čchang odstartovala raketa CZ-3B ve verzi s vylepšeným prvním stupněm a pomocnými urychlovacími motory. Na oběžnou dráhu dopravila vojenskou družici TJS 13. Družice bude sloužit k telekomunikaci a také ke sběru zpravodajských informací.
Společnost Varda Space Industries získala od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt na 48 milionů dolarů na testování vojenského nákladu na palubě návratové kapsle Varda W-Series.
BepiColombo, evropsko-japonská sonda, proletěla při svém pátém průletu 37 630 km od povrchu Merkuru. Poprvé bylo využito infračerveného spektrometru a radiometru MERTIS.
Čína vypustila z kosmodromu Wen-čchang raketu CZ-12. Jednalo se o její premiérový start. Na nízkou oběžnou dráhu byly dopraveny testovací komunikační družice.
Indie představila podrobnější plán stavby své kosmické stanice BAS (Bháratíja Antarikša Stéšan). S vynesením prvního modulu se počítá v roce 2028 a stanice by měla být dokončena v roce 2034.
Společnost Lockheed Martin oznámila, že dokončila kritické testy prototypu lunárního vertikálního solárního pole, které demonstruje potenciál technologie pro provoz v prostředí jižního pólu Měsíce. Panely vznikají v rámci programu Lunar Vertical Solar Array Technology.
Andrius Kubilius, nový komisař Evropské unie odpovědný za vesmír, uvedl, že se zaměří na zlepšení evropské konkurenceschopnosti a bezpečnosti ve vesmíru, včetně schválení dlouho odkládaného vesmírného zákona.
Agentura ESA a společnost OpenCosmos formálně podepsali smlouvu na vývoj mise NanoMagSat během ESA Earth Observation Commercialization Forum. Smlouva v hodnotě 34,6 milionů eur pokrývá vývoj, vypuštění a uvedení družic do provozu.
Americké vesmírné síly navýšily společnosti Raytheon smlouvu o 196,7 milionu dolarů pro modernizaci Globálního polohovacího systému nové generace. Operational Control System je kritický upgrade infrastruktury GPS, který je roky pozadu oproti plánu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Druhý týden výcviku v EAC byl úplně jiný než ten první. Byl zaměřen především na komunikační dovednosti a mediální trénink. Téměř každý den tak obsahoval dvě tříhodinová školení pod vedením externích odborníků. Výjimkou byla středa. Ta byla věnována astrobiologii, dvouhodinovému povídání s šéfem ESA Directorate of Human and Robotic Exploration (D-HRE) a praktickému cvičení z dozimetrie.
Nedávno zveřejněná studie ukazuje, že detekce dimethyl sulfidu u planety K2-18 b pravděpodobně nebyla skutečná. Přístroje JWST na objev této sloučeniny v prezentované koncentraci zdaleka nestačí. 12. července 15:30
Agentura NASA financuje v rámci programu NIAC projekty, jejichž praktické uplatnění se nedá v blízké době očekávat. Na druhou stranu je potěšující sledovat, jakými směry by se v budoucnu mohla kosmonautika vydat. V rámci programu NIAC se setkáváme s projekty, které vypadají, jako kdyby opustily sci-fi knihy a filmy. Kdo ví, možná se u některých z nich ukáže, že tudy cesta nevede, ale i to je pokrok. U některých se však cesta ukáže a třeba za pár desítek let vznikne projekt založený na daném konceptu. Jak na tom bude projekt skrytý pod zkratkou ALF (celým názvem Add-on to Large-Scale Water Mining Operations on Mars to Screen for Introduced and Alien Life), nám ukáže až budoucnost. A teď už bude zbytek článku pokračovat přímou citací z klávesnic autorů tohoto projektu.
Bylo-nebylo, kdesi v souhvězdí Lva, za osmatřiceti parseky a dost možná ještě dál, žil jeden červený trpaslík. Na první pohled byl docela obyčejný, ale už na ten druhý… Ten pohled přišel v roce 2015, a „pozorovatelem“ byl kosmický teleskop Kepler. Protože jeho staré a revmatické gyroskopy mu již nedovolovaly upřeně pozorovat jeho oblíbené souhvězdí Labutě, kterému se věnoval v letech 2009 – 2013, poctil svou pozorností také Lva a našeho zatím bezejmenného trpaslíka. Zjistil, že každých třiatřicet dnů jej oběhne planeta. A náš trpaslík od těch dob sluje K2-18. (Rozumějte: „K“ jako „Kepler“ a „2“ prostě proto, že šlo o Keplerovu druhou, prodlouženou misi. Osmnáctka je už číslo pořadové.) Pokud byste si pro hvězdu našeho příběhu přáli nějaké epičtější jméno, můžete jí říkat také EPIC 201912552. Trpaslíkova planeta byla pokřtěna hezkým a poetickým jménem K2-18 b. („Béčko“ znamená, že jde o první planetu nalezenou v daném systému. Proč ne „áčko“, ptáte se? Inu, vedle hvězdy, byť by to byl trpaslík, je každá planeta jenom „béčko“, pokud to tedy není
Po celých 50 let astrobiologických pokusů se debatuje o vlivu vesmírného prostředí na mikroorganismy, sinice, lišejníky nebo houby a spekuluje se o jejich možném využití. Různorodé mise s sebou do vesmíru nesou všelijaké experimenty s těmito organismy, které vystavují mikrogravitaci, ionizujícímu záření či simulovaným podmínkám Měsíce nebo Marsu. Jeden takovýto experiment Evropské vesmírné agentury ESA s názvem BIOMEX, nedávno prošel návratem z ISS a vyhodnocením. My si v dnešním článku tento experiment popíšeme, řekneme si, co se díky němu můžeme dozvědět a zrekapitulujeme si jeho výsledek.
Dnešní přednášku jsem se rozhodl věnovat astrobiologii. Přednáška, která nás dnes čeká je velmi zajímavá. Na jejím počátku vás autor seznámí s pojmem volného kosmu a vysvětlí, jaké podmínky v něm panují. Poté už přejde k tématu, které vás, jako milovníky kosmonautiky patrně bude zajímat ještě více. Může nějaký živý organismus přežít ve volném kosmu? Pokud ano, tak jak? Značná část příkladů, které uvede, pochází z pozemských simulací ve vakuu, ale ty zbylé nás seznámí i s kosmickými cestovateli z řad živočišné říše. Zvířátka jsou sice zvířátka, ale jak by na toto prostředí zareagoval lidský organismus? Máme z našich dějin příklady lidí, kteří byli vystavení volnému prostoru? Bez zajímavosti nebude ani autorovo povídání o možnostech přenosu živých organismů pomocí meteoritů. O těchto a dalších zajímavých podrobnostech bude dnes vyprávět RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Přednáška samotná pak pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
12. dubna se v prostorách Planetária Praha uskuteční od 18:00 událost připomínající první kosmický let – Noc Jurije Gagarina. Prvním hostem na programu bude Tomáš Rousek, který bude hovořit o kosmické architektuře. Po něm pak vystoupí raketový konstruktér Csaba Boros s příspěvkem na téma vývoje rakety ARDEA 2. Následovat bude astrobiologická beseda moderovaná Julií Novákovou se zajímavými hosty: Tomášem Petráskem, Janou Kvíderovou a Vladimírem Kopeckým. Mezi hlavními body programu samozřejmě nebude chybět ani připomenutí prvního kosmického letu a těšit se můžeme i na představení knížky Světy za obzorem.
Příští rok se do vesmíru vydá unikátní ruská biologická laboratoř Bion-M. Na palubě i vně paluby má mít okolo 100 nejrůznějších živočichů. a několik dalších experimentů s bakteriemi. Délka mise by měla být asi 30 dní. Satelit svým tvarem připomíná starý Vostok. To není náhoda, neboť, aby odborníci mohli vyhodnotit výsledky experimentů, potřebují vzorky dostat zpět na Zem. K tomu jim dopomůže návratové pouzdro. Optimální je takové, které je již mnohokrát vyzkoušené.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
