sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

NordSpace

Zakladatel a jediný investor kanadského startupu NordSpace, který se zabývá vypouštěním raket, investoval do společnosti Wyvern, která se zabývá pozorováním Země, a vytvořil novou dceřinou společnost zaměřenou na rozvoj kanadských suverénních vesmírných kapacit.

Virgin Media O2

Britský mobilní operátor Virgin Media O2 oznámil, že 26. února začal ve Spojeném království nabízet připojení mezi družicemi a chytrými telefony, což představuje první komerční nasazení služby Starlink Direct-to-Cell společnosti SpaceX v Evropě.

Seraphim Space

Společnost Seraphim Space 25. února oznámila, že dokončila získávání finančních prostředků pro svůj druhý soukromý fond rizikového kapitálu, poté, co překročila svůj cíl 100 milionů dolarů na podporu nových startupů v oblasti vesmírných technologií.

OQ Technology

Evropská investiční odnož poskytuje lucemburské společnosti OQ Technology půjčku ve výši 25 milionů eur na rozšíření své konstelace přímého připojení k zařízením (DIM). Jedná se o snahu kontinentu konkurovat snahám USA o propojení chytrých telefonů z vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: artemis
Crawler transporter

Crawler transporter dorazil k hale VAB

Před pár dny NASA oznámila, že do dvou týdnů proběhne vývoz rakety SLS a kosmické lodi Orion z haly VAB na startovní rampu 39B, kde proběhnou předstartovní zkoušky. Nyní agentura termín vývozu upřesnila. Aktuálně to vypadá, že by k přesunu mělo dojít nejdříve 17. ledna, tedy ode dneška za týden. Co vedlo k tomuto drobnému posunu, nevíme, ale jisté je, že se v okolí montážní haly začínají objevovat náznaky blížícího se přesunu. Včera se na cestu k hale VAB vydal pásový dopravník Crawler transporter. Až přijde správný čas, zajede do montážní haly pod mobilní vypouštěcí plošinu, na které stojí raketa SLS, celou tuto zátěž si naloží na záda a pomalým tempem se vydá na zhruba půldenní cestu k rampě 39B.

Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2025 a přehled činností na rampě)

Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu se 16. října vrata budovy LASF otevřela a kolový dopravník se s kosmickou lodí vydal na desetikilometrovou cestu k budově VAB. Po dočasném uskladnění v sekci High Bay 4 byl Orion vyzvednut jeřábem a přemístěn do High Bay 3. Zde byl 19. října usazen a přišroubován na nosnou raketu SLS.

Vývoz druhé SLS na rampu už za dva týdny!

Tisková mluvčí agentury NASA, Bethany Stevens, oznámila včera na svém Twitteru několik zajímavých informací o přípravě mise Artemis II. Tou asi nejdůležitější je, že vývoz nosné rakety SLS z montážní haly VAB na vzletovou rampu 39B je vzdálen už méně než dva týdny. Tímto milníkem začne závěrečné celosystémové testování, aby měla agentura jistotu, že je připravena poslat čtyři astronauty na oblet Měsíce, tedy něco, co tu více než 50 let nebylo. Dodala, že startovní okno se otevře už 6. února. Informace o začátku startovního okna není nová, ale přesto je toto zopakování důležité. Dříve se zdálo, že se tento nejčasnější termín startu může stihnout pouze v ideálním případě, při kterém by k vývozu SLS na rampu došlo ještě v průběhu roku 2025, což se ale nestihlo. To, že je i přesto 6. únor zopakován jakožto první možný termín startu, znamená, že tato naděje stále existuje, byť bych se osobně vůbec nedivil skluzu o několik týdnů. Přeci jen, půjde o první pilotovanou misi rakety SLS a kosmické lodi Orion, takže bezpečnost bude na

Na co se těšit v roce 2026? (Pilotovaná kosmonautika)

Máme tu poslední den roku 2025 a tak se přímo nabízí využít jej k informování o tom, co nás v příštím roce čeká na poli pilotované kosmonautiky. Plynule tak navážeme na včerejší článek, který informoval o očekávaných událostech bezpilotní kosmonautiky. Tyto články jsou součástí čtyřdílné série z přelomu roku, ve které se nejprve seznámíme s očekávanými událostmi příštího roku a poté si zrekapitulujeme rok 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice. Ale dost už bylo úvodních slov, pojďme rovnou k tématu.

NASA vybrala dva vědecké přístroje pro misi Artemis IV

NASA rozhodla, které dva vědecké přístroje se v rámci mise Artemis IV podívají na povrch Měsíce, konkrétně do jižních polárních oblastí. Přístroje zlepší naše znalosti lunárního prostředí, čímž podpoří další průzkumné akce NASA na Měsíci a jednou i dál na Marsu. „Program Apollo nás naučil, že čím dál je lidstvo od Země, tím závislejší jsme na vědě, abychom ochránili a udrželi lidský život na jiných tělesech,“ říká Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí z ústředí NASA ve Washinghtonu a dodává: „Vysláním těchto dvou vědeckých přístrojů na povrch Měsíce, tedy na náš testovací polygon, se NASA stává světovým lídrem ve vytváření mezihvězdného průvodce přežitím lidstva, který má zajistit zdraví a bezpečnost našich kosmických lodí a lidských průzkumníků, když se vydáváme na epickou cestu zpět na Měsíc a dále na Mars.“

NASA uzavřela kontrakt na lunární mrazničku

Agentura NASA si vybrala University of Alabama z Birminghamu, aby jí poskytla nezbytné systémy pro dopravu teplotně citlivých vzorků z Měsíce na Zemi. Kontrakt Lunar Freezer System (Systém měsíčního mrazáku) je smlouva s neurčitou dodávkou/neurčitým množstvím s dodacími objednávkami typu „cost-plus-fixed-fee“ (náklady plus pevná odměna). Smlouva začala platit ve čtvrtek 4. prosince se základní dobou trvání 66 měsíců a dvěma volitelnými obdobími, která mohou prodloužit platnost smlouvy až do 3. června 2033. Celková odhadovaná hodnota smlouvy je 37 milionů dolarů.

ESA hledá další využití pro ESM a ERO

Evropská kosmická agentura prozkoumává možnosti, jak najít další využití pro Evropský servisní modul (ESM – European Service Module) lodí Orion a sondy ERO (Earth Return Orbiter) z programu MSR, protože podpora Spojených států pro programy NASA, pro které byly původně navrženy, se do budoucna jeví jako nejistá. během druhého dne zasedání Rady na ministerské úrovni v německém Brémách prezentoval generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, návrhy programů a financování agentury zástupcům členských států. Mezi návrhy byla i potenciální cesta dál pro příspěvky ESA k programu Artemis NASA, konkrétně ke kosmické lodi Orion, a k misi Mars Sample Return.

Gateway (listopad 2025)

Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou národní prioritou. Do zákona H.R.1 Kongres přidal pro program Gateway potřebné finanční prostředky, prezident Donald Trump pak zákon podepsal 4. července. Zákon kromě Gateway také částečně financuje přípravu dvou pilotovaných návštěvních a montážních misí Artemis IV a Artemis V. Platnost zákona nakonec akceptoval i Úřad pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu a navzdory počátečním náznakům neblokuje uvolňování schválených finančních zdrojů. Výrobní práce nebyly ukončeny a vzhledem k zařazení mezi prioritní programy pokračovaly bez přerušení i po prvním říjnu, bez ohledu na 43denní vládní shutdown.

Blue Moon Mk.1

Kosmotýdeník 688 (17. 11. – 23. 11.)

Tento týden se toho v kosmonautice dělo opravdu hodně. Krom startů, poškození Super Heavy B18, také dva starty firmy RocketLab, či odhalení letového kusu landeru Blue Moon Mk.1. Poslední zprávě se budeme věnovat v hlavním článku Kosmotýdeníku a nevynechám ani ty další zmíněné. K nim přidáme ještě přípravu na start bezpilotní čínské mise ShenZhou, anebo třeba ukázku testovaného skafandru AxEMU pro program Artemis. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.