Štítek ‘Artemis’

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2020)

Na mobilní vypouštěcí plošině v montážní hale VAB byly 14. září v rámci školení personálu a prověrek jeřábů spojeny dva inertní neletové díly pathfinderu vzletového stupně SRB – spodní segment a středový segment. Až budou takto spojeny první dva letové díly, bude to nezpochybnitelný signál, že NASA má i se započtením předpokládaných skluzů důvěru ve start mise Artemis I do dvanácti měsíců. Životnost sestavených boosterů je totiž dvanáct měsíců od spojení prvních dvou segmentů. Po této době je vyžadována demontáž boosterů, kontrola segmentů včetně inspekce pohonné hmoty a případná údržba. Hlavním limitem životnosti jsou těsnicí prvky mezi jednotlivými segmenty. Aby k této situaci nedošlo, bude datum zahájení sestavování SRB upřesněno po zážehu Green Run na základě zjištění potřebného rozsahu renovace centrálního stupně. Předběžné úvahy směřují k umístění letových spodních segmentů vzletových stupňů na mobilní vypouštěcí plošinu přibližně dva až čtyři týdny po zážehu Green Run a k připojení středových segmentů do konce letošního roku.

Kosmotýdeník 419 (21.9. – 27.9.)

Tento týden byl velmi bohatý na události v kosmonautice a tak vám přinášíme pravidelný přehled kosmonautických událostí v poněkud větším rozsahu, než bývá zvykem. Přesto však je to čistokrevný Kosmotýdeník! V hlavním tématu se budeme podrobně věnovat firmě Axiom Space, která má naplánované minimálně čtyři komerční lety s komerčními posádkami na ISS. V dalších tématech se budeme věnovat testům Starship, přípravě modulu Nauka, anebo přípravám na start rakety Antares 230+ s lodí Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

6 technologií pro pilotovanou misi k Marsu

Mars bývá vděčným zdrojem inspirace pro sci-fi a jiné fantastické příběhy. Je už dost prozkoumaný, ale přesto tajemný, zároveň je dost daleko na to, aby umožnil zajímavá dobrodružství. A podobné důvody vedou k tomu, že po Marsu pokukuje také NASA. Tuto planetu zatím zkoumáme jen s pomocí sond, které nám zprostředkovaně ukazují, jak to na Marsu vypadá. Tyto informace pomáhají lépe připravit techniku na budoucí pilotované mise. Před inženýry je ještě hodně práce – je potřeba vybavit kosmické lodě a astronauty technologiemi, které umožní doletět k Marsu, prozkoumat jej a zajistí i bezpečný návrat. Obousměrná cesta ze Země k Masu a zpět potrvá zhruba dva roky.

Velký evropský lunární lander

Mnoho vyspělých kosmických agentur v posledních letech obrací svou pozornost k Měsíci a Evropa nechce zůstat pozadu – naopak. ESA by ráda hrála na povrchu našeho souputníka významnou roli. Evropský lunární lander by to měl umožnit – má být navržen tak, aby umožnil různé typy misí s různými náklady. Celý projekt je nyní ve fázi intenzivních studií a pokud bude schválen, přejde rovnou do režimu plnohodnotného kosmického projektu. Na loňském zasedání ministrů členských zemí Space 19+ byly ke studiím schváleny dvě varianty nákladu – doručení logistických zásob pro pilotované mise na povrchu Měsíce a samostatná evropská vědecká mise na povrchu Měsíce, která může být spojena s dopravou vzorků na Zemi. Pro naše pravidelné čtenáře není tento projekt nový – už vloni jsme vydali článek o evropském lunárním landeru Heracles. ESA zřejmě toto jméno opustila, neboť nově tento projekt označuje pouze jako European lander.

Gateway (květen 2020)

Ve dnech 13. a 14. května se konalo zasedání Poradního výboru NASA pro pilotovaný průzkum a provoz, avizované v minulém dílu našeho seriálu. Na zasedání byly představeny podrobnosti z revidovaného plánu programu Artemis. Ačkoli některé kusé informace prosákly na veřejnost již dříve, oficiální dokumenty ze zasedání vnesly jasnější představu jak o vývoji a přípravě Gateway, tak o chystaném návratu na Měsíc. Připomeňme, že vyvíjená kosmická stanice Gateway bude určená k provádění vědeckých experimentů na vysoké oběžné dráze Měsíce, k podpoře pilotovaných expedic na Měsíc a jako zkušební platforma pro přípravu budoucích misí k Marsu.

Kosmotýdeník 399 (4.5. – 10.5.)

Máme za sebou další týden a správně očekáváte, že k obědu vyjde snad chutná porce pravidelného Kosmotýdeníku, který shrne události v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. V třístém devadesátém devátém vydání se v hlavním tématu zaměříme na operace nové čínské pilotované kosmické lodě a experimenty, které probíhaly na její palubě. Nevynecháme však ani další témata, jakými jsou například úpravy floridské rampy 39B a její příprava na obsluhování řady velkých nosičů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Pilotované lunární landery – řešení pro program Artemis

Tři finalisté výběru NASA na pilotované lunární landery.

Po sedmiměsíčním výběrovém řízení na návrhy pilotovaných lunárních landerů NASA 30. dubna oznámila, že po vyhodnocení návrhů vybrala společnosti, se kterými budou podepsány smlouvy na podrobné studie. Poprvé od doby Apolla tak NASA bude v pozici, kdy má nejen Kongresem přidělené financování landeru, ale i smluvní společnosti. Dostupné informace o návrzích jsme shromáždili v článku, který jsme vydali několik hodin před výběrem. Tři hodiny před výběrem jsme v komentáři upřesnili, že nezveřejněná nabídka SpaceX obsahuje Starship. V prohlášení o výběru podepsaném Stephenem Jurczykem je uvedeno, že bylo podáno celkem pět návrhů, z nichž byly v souladu s metodikou hodnocení vyřazeny z dalšího posuzování návrhy Boeingu a Vivace. Důvody vyřazení nejsou v dokumentu specifikovány. Své návrhy nyní začnou rozpracovávat týmy Blue Origin, Dynetics a SpaceX.

NASA vybrala pilotované lunární landery

Firmy Blue Origin (s partnery), Dynetics a SpaceX byly vybrány k vývoji a zkouškám pilotovaných lunárních landerů. Návrh firmy Boeing vybrán nebyl. 30. dubna 22:07

NASA dnes oznámí kontrakty na pilotované landery pro lunární mise Artemis

Pilotovaný lander v programu Artemis má být větší než lunární modul v programu Apollo. Ten měl celkovou výšku 7,6 metrů, maximální průměr 3,7 metru a startovní hmotnost přibližně 14,5 tuny, v pozdějších misích 16,4 tuny. Lunární modul byl vynášen raketou Saturn V společně s kosmickou lodí Apollo. Po navedení třetího stupně rakety směrem k Měsíci se velitelská loď odpoutala a vzdálila. Následně se otočila a potom se spojila s lunárním modulem. Ten pak vytáhla z adaptéru na třetím stupni. Na kruhové oběžné dráze Měsíce se lunární modul s dvoučlennou posádkou odpojil od velitelské lodi ve výši přibližně 110 kilometrů, v pozdějších misích probíhalo odpojení na eliptické oběžné dráze Měsíce ve výši přibližně 18 – 110 kilometrů nad povrchem.

Záchranný motor pilotovaného Orionu

Kosmická loď Orion bude při startu vybavena záchrannou věžičkou, která ji v případě nebezpečí odnese pryč od rakety SLS. Tato věžička bude tvořena třemi typy motorů na tuhé pohonné látky. Největší z nich je motor únikový, který zajistí samotné vzdálení lodě od rakety. Tento motor pro první pilotovanou výpravu v lodi Orion již dorazil na Floridu. Tahač s transportním kontejnerem vyjel z areálu firmy Northrop Grumman v Promontory (stát Utah) a 13. dubna dorazil na Kennedyho středisko. Únikový motor pro misi Artemis II nyní na Floridě čeká celá série zkoušek, které ověří jeho připravenost.