sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu vám již tradičně servírujeme nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma bere vybrání třinácti potenciálních míst k přistání první pilotované výpravy programu Artemis na Měsíci. Podíváme se také na předčasné ukončení ruského výstupu z ISS, anebo si prohlédneme video ukazující odlet nákladní lodě Dragon od stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V souvislosti s misemi Artemis se hodně přetřásá slovo „udržitelnost“. Význam pojmu „udržitelný“, který NASA použila pro pilotovaný průzkum Měsíce v rámci misí Artemis, ještě nebyl explicitně definován. Podle pracovní definice tento pojem znamená, že existují všeobecně uznávané důvody pro pokračování v pilotovaném průzkumu Měsíce, které ospravedlňují pokračující investice, závazek a riziko přesahující několik málo misí. Rozpočty jednotlivých programů kampaně Artemis vykazují stabilní úroveň. Díky tomu se nevyrábí rakety SLS a kosmické lodě Orion jen pro zkušební lety, ale už i pro Artemis 5. Stabilní úroveň financování, zaštítěná podporou prezidenta a Kongresu, bude podle všech indicií dodržena i v příštích letech.
28. června se na cestu k Měsíci vydala sonda CAPSTONE. Po čtyřech a půl měsících letu má být 13. listopadu navedena na dosud nevyzkoušenou vysoce eliptickou lunární oběžnou dráhu NRHO se sedmidenní dobou oběhu, s perilunem 3 000 km nad severním pólem a s apolunem 70 000 km nad jižním pólem. Tady má po dobu více než šesti měsíců ověřovat vypočítanou orbitální stabilitu a charakteristické vlastnosti dráhy. Počítačové simulace totiž naznačují, že tato konkrétní oběžná dráha nabízí dlouhodobou stabilitu s nízkými požadavky na pohonné hmoty. CAPSTONE tedy poskytne informace s dostatečným předstihem před tím, než se na NRHO vydá soulodí HALO/PPE, které bude tvořit zárodek kosmické stanice Gateway (přípravě modulů HALO a PPE jsme se věnovali v minulém dílu). Ještě před tím má být dráha NRHO využita při misi Artemis 3 pro přestup dvou astronautů z kosmické lodi Orion do lunárního landeru Starship. Cílem mise je pilotované přistání na Měsíci.
Výroba deseti segmentů pomocných urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky pro raketu SLS na misi Artemis III, při které se lidé po desítkách let vrátí na povrch Měsíce, byla dokončena. Týmy expertů dokončily výrobní fázi segmentů 18. května. Každý ze dvou motorů na tuhé pohonné látky tvoří pět těchto segmentů, které budou před startem sesazeny na sebe. Při startu se pak tyto dva motory na tuhé pohonné látky postarají o tah 3,2 milionu kg, což je více než 75 % tahu celé SLS. Každý pomocný stupeň tvoří tři hlavní části – přední lem, samotný motor a zadní lem. Segmenty motoru budou uloženy v Utahu na základně firmy Northrop Grumman, dokud nepřijde čas jejich transportu na Kennedyho středisko na Floridě. V tamní hale VAB pak budou tyto segmenty usazeny na mobilní vypouštěcí plošinu.
Zatímco specialisté pracují na přípravě mise Artemis I, jejich kolegové už staví rakety SLS pro další lunární mise programu Artemis. Společnost United Launch Alliance již ve výrobním závodě v alabamském Decaturu dokončila přípravu dvou důležitých částí horního stupně ICPS (interim cryogenic propulsion stage), který při misi Artemis III pošle loď Orion s astronauty k Měsíci. Tento horní stupeň vznikající ve spolupráci ULA a Boeingu poskytne misi Artemis III pohon ve chvíli, kdy se sestava díky pomocným motorům na tuhé pohonné látky a centrálnímu stupni dostane na oběžnou dráhu. Poté, co ICPS dokončí svou práci už bude změny dráhy zajišťovat Orion sám. Na náhledové fotce článku vidíme vodíkovou nádrž stupně ICPS pro misi Artemis III, která bude již brzy spojena s tzv. intertankem, jehož fotku najdeme pod tímto odstavcem.
Spojené moduly PPE a HALO kosmické stanice Gateway by mohly dorazit na vysoce eliptickou polární oběžnou dráhu NRHO kolem Měsíce na konci roku 2025. Na této sedmidenní oběžné dráze má stanice přelétávat ve výši 3 000 km nad severním pólem Měsíce a 70 000 km nad jeho jižním pólem. Díly obou modulů jsou již ve výrobě – na náhledové fotografii z prosince 2021 jsou díly primární konstrukce obyvatelného modulu HALO. Na stejné oběžné dráze NRHO se má už v létě 2025 v rámci mise Artemis 3 uskutečnit spojení Orionu a lunárního landeru Starship, který má dopravit dva ze čtyř astronautů na týdenní expedici do blízkosti jižního pólu Měsíce.
V minulém dílu jsme přinesli pět fotografií z přípravy Orionu a nosné rakety SLS pro misi Artemis 3. Cílem mise je ve spolupráci s lunárním landerem Starship pilotované přistání v blízkosti jižního pólu Měsíce. Ke sbírce fotografií nyní přidáváme momentku z přepravy vodíkové nádrže určené pro centrální stupeň rakety SLS pro Artemis 3. Náhledová fotografie k článku byla pořízena 18. ledna 2022 v továrně Michoud Assembly Facility v New Orleans. Zachycuje přesun nádrže z budovy 303 do budovy 451, která se nachází mimo hlavní areál budov. Protože jde o významný milník v přípravě nádrže, připomeňme si její historii.
Ve čtvrtek 2. prosince měli novináři možnost navštívit výrobní prostory Thales Alenia Space v Turíně, kde byly vyrobeny díly primární konstrukce obyvatelného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway. Některé jejich fotografie přinášíme v článku. Další fotografie, pořízené z jiných úhlů, jsou v tomto odkazu. Thales Alenia Space potvrdila, že všechny díly jsou letové. Že jde skutečně o díly modulu HALO, dosvědčuje i tento detail. Výroba modulu je tedy v plném proudu a v příštích měsících bude z těchto dílů svařena primární struktura. Po svaření bude následovat kompletace modulu. HALO má být dodán do Spojených států ve 3. čtvrtletí roku 2022. Po příletu by měla pokračovat integrace systémů do modulu, doprovázená testy.
V minulém dílu jsme informovali o přepravě kabiny Orionu pro misi Artemis 3 z továrny MAF v New Orleans do budovy O&C v Kennedyho vesmírném středisku. V novém pracovním stanovišti byl Orion vložen do měřicího přístroje, ve kterém podstupuje měsíc trvající testy a měření. Po jejich dokončení bude kabina přesunuta do zkušební buňky pro provedení zkoušky, při které bude natlakována. Účelem zkoušky bude prokázání pevnosti svarů. Po zkoušce budou svary ještě prověřeny rentgenovou kontrolou pro ověření, zda v nich nevznikly žádné praskliny.
Zatím sice proběhl pouze jeden testovací let lodi Orion, ale v dalších letech se počítá s hojným využíváním této americké lodi. Ta by měla v rámci programu Artemis vozit astronauty k Měsíci, aby se lidé připravili na budoucí pilotované výpravy k Marsu. Práce na misi Artemis I jsou již téměř hotové, příprava mise Artemis II také utěšeně pokračuje a pokrok se nevyhýbá ani přípravě lodí pro další mise. Nedávno mohla agentura oznámit dokončení svařování přetlakové kabiny Orionu pro misi Artemis III. Jde o základní konstrukci vzduchotěsného modulu pro posádku. Jedná se o první velký díl hardwaru v produkční fázi, kterou zajišťuje firma Lockheed Martin.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
