sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly 29. května oznámily, že udělily společnosti Blue Origin kontrakt na vynesení mise pro Národní průzkumný úřad a znovu potvrdily vládní podporu raketě New Glenn této společnosti. Stalo se tak pár hodin před havárii rakety na rampě.
Dokumenty Federálního úřadu pro letectví (Federal Aviation Administration) poskytly nové podrobnosti o projektu společnosti SpaceX na vývoj a testování návratových zařízení Starfall, která by mohla být použita k podpoře projektů výroby ve vesmíru.
Vysoký německý vojenský představitel prohlásil, že Evropa potřebuje koordinovaný přístup k vojenským vesmírným operacím a navrhl vytvoření Evropského vesmírného velitelství, které by hostilo Německo a bylo by otevřené účasti spojenců.
Jihokorejská společnost TelePIX, která se zabývá vývojem optických zařízení, a indická společnost Bellatrix Aerospace, která se specializuje na pohonné systémy, spojí své síly při geoprostorové demonstrační misi na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), která je plánována na rok 2028.
Americké vesmírné síly udělily společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 4,16 miliardy dolarů na vybudování konstelace družic určených ke sledování vzdušných cílů z oběžné dráhy, což představuje jednu z dosud největších sázek Pentagonu na přesun misí sledování bojiště z letadel do vesmíru.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space oznámila, že francouzský poskytovatel služeb na oběžné dráze Infinite Orbits si pro své služby na geostacionární oběžné dráze (GEO) vybral její solární pohonné sestavy (SADA), zařízení používaná ke správě a optimalizaci zachycování sluneční energie.
Společnost Observable Space, která vyvíjí optické systémy pro laserovou komunikaci a povědomí o vesmírné oblasti, získala 90 milionů dolarů a zajistila si kontrakt s americkými Vesmírnými silami.
Navrhovaný rozpočet amerických Vesmírných sil na fiskální rok 2027 ve výši 71 miliard dolarů přitahuje pozornost investicemi do družic pro varování před raketovými útoky, rozsáhlých konstelací družic na nízké oběžné dráze Země a dalších drahých systémů.
Během pokusu o statický zážeh před plánovanou misí s družicemi Amazon LEO došlo dnes v noci k explozi rakety New Glenn na startovní rampě. Krom nosiče samotného byla z části zničena a velmi poškozena pozemní infrastruktura, včetně integrační budovy. Exploze byla pozorována i ze vzdálenosti přes 70 kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Odhadovat, co bude hlavním tématem dubnových Vesmírných výzev by bylo jako nošení sov do Atén. Není to žádné jiné téma než let Artemis II okolo Měsíce. Kromě této události, na níž fanoušci kosmonautiky čekali bezmála 60 let, vám Vesmírné výzvy nabídnou například start rakety New Glenn s družicí BlueBird 7, Start Falconu Heavy s družicí ViaSat 3 F3, mise zásobovacích lodí Cygnus NG-24 a Progress MS-34 nebo přípravu mise IFT-12 či starty družic Amazon Leo na dvou různých nosičích. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci
Pondělní pokus o start Falconu Heavy s telekomunikační družicí musel být nakonec odložen kvůli špatnému počasí. Firma SpaceX se po zhodnocení situace rozhodla využít odklad o 48 hodin, takže další pokus o start přichází až dnes. Meteorologové zatím slibují 90% pravděpodobnost dobrých podmínek. Těšit se můžeme nejen na další start Falconu Heavy po rok a půl dlouhé pauze, ale také na přistání obou bočních stupňů na přistávacích plochách LZ-2 a LZ-40. Centrální stupeň bude tentokrát zahozen a proto ani není vybaven hardwarem pro záchranu – chybí mu jak roštová kormidla, tak přistávací nohy. Pokud tedy budete mít dnes odpoledne čas a chuť, moc rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Evropská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů na vývoj demonstračního systému pro přerušení startu s posádkou. Tento projekt byl poprvé oznámen 28. listopadu 2025. Nyní, když je výzva otevřená, agentura zveřejnila dodatečné informace o projektu včetně rozpočtu 1 milion Eur na úvodní fázi vývoje demonstrátoru. Fáze definování systémové úrovně projektu Launch Abort Demonstrator agentury ESA, pro kterou byla 10. dubna oficiálně vyhlášena výzva k podávání návrhů, si klade za cíl dokončit „první krok ke snížení rizik systému přerušení startu pro kosmickou loď s posádkou“. Zaměří se na modelování celé sekvence přerušení startu, přičemž zvláštní důraz bude kladen na scénáře přerušení startu na vzletové rampě, a trvání této fáze by nemělo přesáhnout 12 měsíců.
Již sedmisté nedělní poledne patří Kosmotýdeníku. Bez jediné přestávky vám tento seriál už více jak třináct let přináší novinky z kosmonautiky. Díky vaší přízni, se na to můžeme vrhnout i dnes. Hlavní téma je tentokrát věnováno neplánovanému testu částečného čerpání vodíku do rakety SLS v rámci příprav na misi Artemis II. Podíváme se také na ne úplně vydařený start rakety Vulcan. Čekají nás i zprávy ze vznikajícího evropského kosmodromu SaxaVord, kde se dvě evropské společnosti potýkají s přípravami na své starty. Ohlédneme se také za startem Ariane 6, či čínským testem záchranného systému jejich nové pilotované lodě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dnes Vám přinášíme časosběrné video, které zachycuje, jak probíhalo skládání spodní části prvního exempláře rakety Ariane 64. Nejnovější evropská raketa pro přepravu těžkých nákladů, Ariane 6 zatím letěla pětkrát a pokaždé byla využita její varianta Ariane 62 s dvojicí pomocných stupňů na tuhé pohonné látky. Rakety Ariane 6 jsou však navrženy tak, aby bylo možné podle potřeb konkrétní mise (hmotnosti nákladu, či náročnosti cílové oběžné dráhy) vybrat nejvhodnější konfiguraci nosiče. Je totiž navržená tak, aby poskytovala velký výkon a flexibilitu za nižší cenu než její předchůdkyně. Tato raketa poskytuje Evropě větší efektivitu a zajišťuje přístup do kosmického prostoru, což umožňuje realizovat všechny typy misí, od průzkumu přes navigaci, vědu až po komunikaci. Nyní přichází na scénu první exemplář Ariane 64, těžké verze Ariane 6, která je vybavena čtveřicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky.
Občas se stane, že je z oblasti střední Evropy (a tedy i České a Slovenské republiky) pozorovatelný zajímavý úkaz na nebi. V tomto článku necháme stranou úkazy astronomické. Přece jen jsme web o kosmonautice, takže se zaměříme na jevy související s umělými kosmickými tělesy. Na „vláčky Starlinků“ si už lidé zvykli, stejně jako na viditelné přelety Mezinárodní kosmické stanice. Vzácnější jevy však stále poutají velkou pozornost. Třeba když 11. ledna startoval Falcon 9 na misi Twilight, byl jeho horní stupeň vidět z našeho území. Anebo když byl v létě 2024 při premiéře Ariane 6 také pozorovatelný její horní stupeň. Lidé nadšeně sdíleli fotky a videa ze svých mobilů a nejprve se ptali, co to je. Když se jim dostalo odpovědi, často následovalo něco mezi povzdechem a výtkou ve stylu: proč jste o tom neinformovali dopředu? V týdnech následujících po těchto pozorováních se pak především na sociálních sítích u příspěvků věnovaných startům různých raket objevují dotazy typu: „Bude ta raketa zase vidět na obloze?“ Jelikož jde o téma, které zajímá mnoho lidí, rozhodl jsem se sepsat tento článek,
Umělá inteligence alias AI (z anglického Artificial Intelligence) slibuje mnoho výhod prakticky ve všech oborech a raketová technika není výjimkou. Program FLPP (Future Launchers Preparatory Programme) od agentury ESA se, kromě jiného, zaměřuje na výzkum možného využití AI při vývoji lepších procesů a třeba i úplně nových tvarů, které by se daly využít na budoucích raketách či kosmických sondách a družicích. Sice to v reálu nevypadá jako na AI vygenerovaném náhledovém obrázku, ale společně s německou firmou MT Aerospace se agentura ESA snaží zkoumat možnosti přizpůsobení technik zpracování materiálů v celém odvětví.
Prosincové Vesmírné výzvy zahájíme reportáží o přistání Sojuzu MS-27, pak bude následovat start Ariane 6 s dvojicí družic Galileo (L 14), start Vegy-C s družicí Kompsat-7 a také start utajené mise NROL-77. Další na řadě je start družice LA-04 a neúspěch rakety H3 s družicí QZS-5. Vesmírné výzvy zakončíme reportáží o průběhu suborbitální mise NS-37. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše Houšky.
Na našem webu máme hned několik zvyků, které se snažíme s železnou pravidelností dodržovat. Mezi ně patří i výhled na následující rok a shrnutí roku předchozího na přelomu let. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dva samostatné články. V jednom se věnujeme bezpilotní a ve druhém pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2025 a 2026 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2026.
Společnost Arianespace si dala za cíl v roce 2026 zdvojnásobit startovní kadenci raket Ariane 6 a dosáhnout tak v příštím roce šesti až osmi startů. Evropský poskytovatel startů má otevřít rok 2026 premiérou silnější verze své rakety se čtyřmi pomocnými stupni na tuhé pohonné látky. Premiéra rakety Ariane 6 proběhla v červenci 2024 a v březnu 2025 následovala její první operační mise, při které byla vynesena zpravodajská družice CSO-3 pro francouzské ozbrojené síly. Po úspěšném vynesení Sentinelu-1D tento týden má nyní Ariane 6 na svém kontě tři starty za rok 2025, přičemž čtvrtá mise se očekává ještě před koncem roku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
