sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Exploration Company, německá společnost zabývající se vesmírnou dopravou, založila TEC Federal, subjekt se sídlem ve Spojených státech, který jí umožní soutěžit o vládní programy a zakázky. Společnost také otevřela dveře své nové laboratoře Rapid Innovation Lab v texaském Houstonu.
Kancelář amerického ministerstva vnitra hledá informace o konceptech pro provádění startů na oběžnou dráhu z mořských plošin, což je součást širšího úsilí federální vlády o snížení přetížení stávajících kosmodromů.
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Od té doby, co jsme se na otázky z kosmologie dívali naposledy, už je zase nějaký ten týden, proto je na čase se dnes podívat na dalších několik otázek, které mi přišly a pokusit se na ně co nejlépe zodpovědět. Nejzdržujme se tedy, a pojďme rovnou na to.
Nový snímek z americko-evropského Hubbleova teleskopu zachycuje jeden z vizuálně nejpůsobivějších pozůstatků umírající hvězdy, mlhovinu Kočičí oko, známou též jako NGC 6543. Tato mimořádná planetární mlhovina se nachází v souhvězdí Draka a už desítky let fascinuje astronomy svou vícevrstvou a jemnou strukturou. Pozorování evropské observatoře Gaia určilo, že se mlhovina nachází 4400 světlených let od nás. Planetární mlhoviny dostaly své označení díky svému kulovému tvaru, takže při pohledu přes první teleskopy připomínaly planety. Ve skutečnosti se jedná o rozpínající se plyn odhozený hvězdami v jejich závěrečných fázích existence. Právě v mlhovině Kočičí oko byla tato skutečnost poprvé objevena v roce 1864 – zkoumání spektra jejího světla odhalilo emisi jednotlivých molekul, která je charakteristická pro plyn a odlišuje planetární mlhoviny od hvězd a galaxií.
Nobelova cena se v udělovaných oborech obvykle považuje za nejvýznamnější možnou poctu. Pojďme se proto společně podívat na Nobelovu cenu za fyziku a její souvislost s kosmonautikou.
Než se evropský miniraketoplán SpaceRider vydá na oběžnou dráhu, musí se všechny jeho části důkladně otestovat. To se týká i podvozků, které vznikly v Brně a jejich testy proběhly tamtéž, jen o kousek dál – na VUT FSI, kde mají experti z Leteckého ústavu vybavení i zkušenosti pro tento typ zkoušek. Podvozky se zde tedy pod dohledem citlivých detektorů a kamer opakovaně vyklápěly a zažívaly dopady. Odborníci tak získali data, aby mohli vyhodnotit, jestli konstrukce odpovídá zadání, případně, co je potřeba ještě upravit než se začne stavět letový hardware. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v únoru roku 2026. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Vůbec poprvé se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo zmapovat vertikální strukturu horních vrstev atmosféry Uranu. Odkryli tak, jak se po celé planetě s výškou mění teploty i nabité částice. K objevu jim pomohl přístroj NIRSpec na teleskopu Jamese Webba, s jehož pomocí pozorovali Uran téměř po celou dobu jedné jeho rotace (která trvá 17 hodin a 14 minut). Během pozorování zaznamenávali slabý svit z molekul vysoko nad mraky. Výsledky představují nové okno do procesů ovlivňujících, jak ledoví obři distribuují energii ve svých horních vrstvách.
Výzkumníci Mariam Naseem a Marc Neveu z University of Maryland a Goddardova střediska NASA v marylandském Greenbeltu, přivítali nový rok na lodi u samotné špičky Antarktického poloostrova. Jejich cílem byl odběr vzorků mořské vody, které jsou co možná nejpodobnější vodě v oceánech mimo Zemi. Vědci předpokládají, že mnoho objektů Sluneční soustavy (třeba Jupiterův měsíc Europa, nebo trpasličí planeta Pluto) disponují rozlehlými oceány ukrytými pod silnou vrstvou ledu. Některé z těchto oceánských světů obsahují klíčové ingredience pro život včetně uhlíku, dusíku a chemické energie. To vedlo vědce k hledání odpovědí na základní otázku: „Mohly by tyto skryté oceány hostit mikroorganismy?“ Na Saturnově měsíci Enceladu může podpovrchová voda tryskat do kosmického prostoru díky jevu, kterému se říká kryovulkanismus. Ten nabízí jedinečnou možnost pro robotické sondy, jak odebrat oceánský materiál bez nutnosti vrtat kilometry skrz led.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta únorová vychází na 25. 02. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Milan Halousek zpracoval druhou část přehledu pilotované kosmonautiky v roce 2025 a dále se Tomáš Petrásek zaměří na nejrůznější povrchy planet. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 25. února 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Přehled pil. kosmonautiky 2025 (II) – Milan Halousek Planetární povrchy, aneb co nás čeká jinde – Tomáš Petrásek Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202602.png
Dnes budeme rozebírat téma, které byste ode mě asi úplně nečekali, a to je pravopis. Respektive nejen pravopis, ale i to, jaké termíny používat a jak termíny přejímat, či naopak nepřejímat a vymýšlet si nové. K článku mě inspiroval kolega a šéfredaktor Kosmonautixu Dušan Majer, s nímž jsme před časem řešili, že by takovýto text mohl vzniknout a proč by mohl vzniknout. Tímto tedy splácím dluh a tento článek vydávám.
Výzkumníci využili data z dnes již nefunkčního kosmického teleskopu i pozemských observatoří, aby se pokusili složit dohromady záhadu „neúspěšné“ supernovy. Masivní hvězdy často končí svůj život ve velkém stylu. Jejich jádro zkolabuje a ven vyrazí vlna subatomárních částic, kterým se říká neutrina, což způsobí, že hvězda exploduje jako supernova, která dokáže přesvítit celou galaxii. Jenže 2,5 milionu světlených let vzdálená umírající hvězda M31-2014-DS1 z galaxie v Andromedě udělala při focení americkým teleskopem něco neobvyklého. Namísto exploze hvězda pohasla a zanechala po sobě závoj horného plynu a prachu – a také ještě něco. S využitím archivních dat z americké mise NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) i dat z dalších kosmických i pozemských observatoří mezi roky 2005 a 2023 astronomové poskládali záhadu této „neúspěšné“ supernovy a poskytli dosud nejpodrobnější pohled na to, jak může černá díra vzniknout z „prskání místo z ohňostroje“. Výzkum, který byl podpořen programem NASA pro analýzu astrofyzikálních dat, je popsán ve studii zveřejněné v časopise Science. Archivní data odhalila, že hvězda v roce 2014 výrazně zjasnila v infračervené části spektra, ovšem v roce 2023 se jas hvězdy M31-2014-DS1 ve viditelném světle snížil více než desetitisícinásobně. Výzkumníci
Jak jsem minule slíbil, po výběru sedmé vědecké mise střední třídy Evropské kosmické agentury (M7) se podíváme i na výběr osmé vědecké mise této třídy (M8). Na rozdíl od M7, kde je výběr už ve fázi finále, a ještě letos by se mělo rozhodnout, která ze tří misí poletí, výběr M8 je na samém počátku. Dnešní článek proto bude sloužit jako základ pro další článek, k němuž se dostaneme za pár let až výběr pokročí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
