FireSat
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.
Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů 4. února jednomyslně schválil zákon o autorizaci NASA po přijetí desítek pozměňovacích návrhů.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.
Společnost SpaceX pozastavuje starty rakety Falcon 9 poté, co se 2. února objevil problém s horním stupněm rakety.
Paul Bate odstoupí z funkce generálního ředitele Britské kosmické agentury (UKSA) na konci března, jelikož se agentura stává samostatným orgánem britského ministerstva pro vědu, inovace a technologie.
Společnost CesiumAstro se připravuje na rychlou expanzi svých aktivit. Díky financování ve výši 270 milionů dolarů ve formě vlastního kapitálu a 200 milionů dolarů ve formě dluhového financování vybuduje své sídlo a výrobní závod na družice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnešní nekrolog si dovolím začít trochu netradičně drobnou úvahou. Na rozdíl od mnoha kolegů nemám problém s psaním nekrologů, zvláště když zemře někdo starý, popřípadě člověk, který za svůj, třeba kratší, život prožil opravdu hodně. Ideální pochopitelně je, když se obě věci sejdou. Možná budu znít cynicky, či po někoho neuctivě, ale nesdílím obecný sentiment automatického a povinného truchlení, kdykoli někdo zemře. Moje myšlenky docela dobře vyjádřil jeden diskutující, který reagoval na nedávné úmrtí Jamese Lovella: „Jestliže někdo zemře ve věku 97 let, není to důvod ke smutku, je to důvod k oslavám!“
A něco podobného se povedlo i dnes. Muž, o kterém budeme hovořit totiž zemřel ve věku 92 let a prožil velmi bohatý a naplněný život. Jmenoval se Rainer Weiss. V Česku jej zná jen málokdo, a to je velká škoda, až bych si dovolil říci ostuda. Zvláště proto, že tento významný fyzik měl poměrně silnou vazbu i na Československo, konkrétně Prahu. Kdybychom měli národní cítění podobné jako Maďaři, počítali bychom si Weisse mezi své laureáty Nobelovy ceny. Protože ale Weiss nebyl etnický Čech, měl
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta listopadová vychází na 26. 11. 2025. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Vladimír Kováč si připravil Novinky z Měsíce a okolí a dále Jaroslav Kousal bude přijde s tématem „Space is hard“ – ale jak moc? Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 26. listopadu 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Novinky z Měsíce a okolí – Vladimír Kováč „Space is hard“ – ale jak moc? – Jaroslav Kousal Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202511.png
Před nějakým časem jsem od jednoho čtenáře našeho webu dostal několik otázek týkajících se kosmologie a astrofyziky. Následovaly pak i další dotazy od dalších čtenářů, takže jsem si řekl, že bude dobré z nich vytvořit článek, který jsem nazval neoriginálně, ale zato příhodně „Kosmologie – otázky a odpovědi“. S tím, že aby zas článek neměl 15 stran, vybral jsem jen některé otázky a už předem počítám s tím, že bude i druhý a třetí díl tohoto článku. A pokud byste snad měli nějaké otázky z tohoto tématu, můžete je psát do komentářů, a nakonec můžeme udělat třeba i čtvrtý, pátý nebo šestý díl.
Popřípadě samozřejmě můžete psát i otázky z jiných fyzikálních disciplín, to bych potom udělal první díl článku s jiným tématem, například „Částicová fyzika – otázky a odpovědi.“ Pochopitelně z každého oboru musí být těch otázek dostatek, řekněme asi 5 na jeden díl článku. A nebojte se, na kosmologii už otázky mám komplet i na druhý díl. Přesto ale budu rád, když ještě nějaké přibydou. Ale dost vykecávání, pojďme se podívat rovnou na první otázku.
Pekelně horká, ukrytá pod neproniknutelnou vrstvou oblaků. A přesto — nebo právě proto — se stává cílem další vlny planetárního výzkumu. Kosmické agentury jako NASA, ESA, ISRO, ale i soukromé společnosti připravují sondy, které mají prolomit mlhu neznáma a přinést odpovědi na otázky, které si klademe už desítky let. Co se skrývá v mracích Venuše a co pod nimi? Je stále geologicky aktivní? A mohla mít někdy oceány a podmínky vhodné pro život? Ve druhé, a zároveň poslední části povídání o naší sesterské planetě se podíváme na to, co má přinést budoucí výzkum a proč bychom vlastně měli Venuši chtít dále zkoumat, když dosavadní bádání prokázalo, že jde o velmi nehostinné místo plné jedovatých látek? Může se sice zdát, že Venuše už nemá co nabídnout, ale opak je pravdou. V nadcházejících letech se k ní chystá hned několik ambiciózních misí, které mají odhalit, jak se z pravděpodobně kdysi obyvatelného světa stalo rozžhavené peklo a zda něco podobného nehrozí i nám. Již proběhlé mise nám poodhalily podivný svět s velmi zajímavou a složitou atmosférou. Kromě toho je zde celá řada dalších podivností, které v kontextu toho, co platí na Zemi,
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta říjnová vychází na 29. 10. 2025. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jaroslav Kousal si připravil přednášku s trochu tajemným názvem Šťastných 13 (?) a dále Tomáš Petrásek přinese novinky z astrobiologie. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 29. října 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Šťastných 13 (?) – Jaroslav Kousal Novinky z astrobiologie – Tomáš Petrásek Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202510.png
![Zpracováno s využitím infračervených a ultrafialových (IR1, IR2, UV1 [283 nm, 365 nm]) filtrovaných snímků Venuše, které pořídila Akatsuki 24. srpna a 4. září 2016.](https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2025/08/Venus_-_August_24_2016-1024x775.png)
Po věky věku tuto „hvězdu“ zářící na noční obloze pozorovali naši předci. Začali přicházet na to, že je viditelná nejen večer, ale i před rozbřeskem. Egypťané v době pyramid nazvali si jí Nebeským ptákem ranním a večerním. Všímaví Babyloňané pozorovali její přechod přes Slunce. V Indii jí říkali skvoucí a Arabové Zohra, neboli jas nebeský. Mluvil o ní Homér před více 1200 lety. Izajáš slavil její jas pod zlověstným jménem Lucifer. Jenže to nebyla hvězda, ale planeta, ale na to jsme přišli až později. V raném starověkém Řecku byla Venuše nazývána Fosforos (což znamená „nositelka světla“). Teprve pozdější Hellénové spojovali tuto planetu s nám už mnohem známější bohyní lásky Afroditou, římskou Venuší bohyní lásky. V sanskrtu se Venuše nazývá Shukrah (Šukra) „jasný“ nebo „zářivý“. Má i další významy, například jméno mudrce, který byl učitelem asurů a učil védy. V Čínštině jí zase říkali Taibai Jinxing – Kovová hvězda (Večernice)… Staletí plynula. Od těch dob se věru hodně změnilo. Národy, řeči, náboženství – všechno. Kolik asi očí ve třpytu této pseudo „hvězdy“ do prázdna vyslovovalo svá přání, sliby, nebo přísahali věrnost a kdoví co
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta zářijová vychází na 24. 09. 2025. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jan Baštecký shrne premiéru rakety Eris a dále Jiří Myška přinese informace o letu Starship Flight 10. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 24. září 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Premiéra Eris – Jan Baštecký Starship Flight 10 – Jiří Myška Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202509.png
Od posledního dílu našeho seriálu uplynula už opravdu dlouhá doba. Za to se musím omluvit. Každopádně bohužel dřívější frekvence článek seriálu každé dva měsíce je pro mě bohužel zcela neudržitelná, takže jsem se rozhodl k tématu přistoupit trochu jinak. Místo abychom rozebírali každý jednotlivý výzkum nebo fotografii, budu probírat jen ty nejdůležitější, nejzásadnější a ty, které mě z nějakého důvodu zaujmou. Může jít třeba o zcela zásadní vědecké výsledky, popřípadě o rekordní pozorování, první měření daného jevu a podobně.
Dneska začneme od Sluneční soustavy a budeme pokračovat dále a dále do čím dál hlubšího vesmíru až k těm nejvzdálenějším objektům.
Kdo z nás někdy netoužil po návratu časem? Jak krásné by bylo vrátit se o pár let zpět a udělat klíčové životní rozhodnutí, kterého hořce litujeme, jinak, nebo dokonce vrátit se o stovky či tisíce let a zabránit významné katastrofě. Jen si to představte, mohli byste zamezit zničení Alexandrijské knihovny, napadení Pearl Harbor japonskou armádou či dokonce dopadu meteoritu Chicxulub do Mexického zálivu a na Yucatanský poloostrov. Někteří méně morální by zase mohli preferovat například sázení na sportovní zápasy, společenské události nebo loterie u nichž by věděli výsledky. Mnozí by naopak možná zase chtěli podívat se na technologický posun lidstva ve vzdálené budoucnosti. Možná vás to překvapí, ale cestování časem fyzika v principu nezakazuje. Cestování do budoucnosti je dokonce v principu, nikoliv však bohužel v praxi, poměrně jednoduché. Co nám k cestování časem říká fyzika? A jak to souvisí s kosmonautikou? Odpovědi společně nalezneme v dnešním příspěvku.
V kosmu známe celou řadu různých typů hvězd. Dnes už víme, že Slunce není typickou hvězdou, ale právě naopak je docela netradičním zástupcem hvězd hlavní posloupnosti, což bychom mohli označit jako hvězdnou dospělost či produktivní věk. Ani hmotnější a svítivější hvězdy jako je Sirius, Vega nebo Eta Carinae nejsou zdaleka běžnými zástupci hvězd. Naopak, zdaleka nejvíce rozšířenými hvězdami ve vesmíru jsou objekty, kterým říkáme červení trpaslíci. Zde musím upozornit, že mluvíme skutečně o hvězdách, nikoliv o ničem z legendárního britského sitcomu. Červení trpaslíci jsou malé a relativně chladné hvězdy, které jsou i dost nenápadné, neboť disponují jen velmi malým zářivým výkonem. Zato jich je však až 70 % ze všech hvězd hlavní posloupnosti, na které se navíc udrží mimořádně dlouho, až tisíce miliard let. Červení trpaslíci jsou všude kolem nás a obíhá kolem nich i řada zajímavých a potenciálně obyvatelných planet, proto je dobré si o nich povědět více.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.