sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Terran Orbital Corporation, dceřiná společnost Lockheed Martin, oznámila na veletrhu SATSHOW 2026 uvedení své nové produktové řady pro sledování hvězd, čímž rozšiřuje rostoucí portfolio komponent a modulů společnosti
Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.
Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.
Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.
Společnost Redwire oznámila první zakázku na své nové solární panely, kontrakt v hodnotě 12,8 milionu dolarů od společnosti Moog.
Astronstone, jeden z čínských startupů v oblasti vývoje nosných raket, si zajistil nové financování pro přípravu prvního letu své opakovaně použitelné rakety AS-1.
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.
Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Data z mise Juno od agentury NASA poskytla nové informace o mocnosti a podpovrchové struktuře ledové krusty obklopující Jupiterův měsíc Europa. S použitím palubního mikrovlnného radiometru MWR (Microwave Radiometer) mohli vědci zapojení do mise určit, že průměrná mocnost krunýře se v oblasti pozorované během průletu sondy kolem Europy z roku 2022 pohybuje okolo 29 kilometrů. Měření sondy Juno jsou historicky první, které rozlišuje mezi modely tenké a silné krusty, které naznačovaly, že ledový krunýř má tloušťku od méně tři čtvrtě kilometru až po desítky kilometrů. Europa, která je jen o trochu menší než zemský Měsíc, je jedním z nejvýše hodnocených vědeckých cílů ve Sluneční soustavě pro výzkum obyvatelnosti. Důkazy naznačují, že v oceánu slané vody, který leží pod ledovým krunýřem Europy, by mohly existovat ingredience pro život. Odhalení variace charakteristik ledové krusty, včetně její mocnosti, poskytne kriticky důležité dílky skládačky pro pochopení vnitřních procesů tohoto měsíce a potenciálu pro existenci obyvatelného prostředí.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta lednová vychází na 28. 01. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška zpracoval jeden aktuální palčivý problém ruské pilotované kosmonautiky a dále Petr Tomek přijde s tématem žen v kosmonautice. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 28. ledna 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Rusko ztratilo přístup do vesmíru – Jiří Myška Ženy v kosmonautice – Petr Tomek Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202601.png
Tulácké planety, světy, které prolétávají vesmírem samy bez své hvězdy, jsou pro vědce stále z velké části záhadou. Nyní se astronomům poprvé v historii podařilo potvrdit existenci jednoho z těchto bezhvězdných světů tím že přesně určili jeho vzdálenost a hmotnost. Tulácká planeta o velikosti Saturnu byla od Země vzdálená 10 000 světelných let. Planety přitom většinou bývají objevovány u hvězdných systémů. Ovšem v roce 2000 astronomové detekovali první stopy tulácké planety, volně letícího světa, který neobíhal žádnou hvězdu. Později, v roce 2024, výzkumníci detekovali objekt, který deformoval světlo vzdálené hvězdy. Pozorování společně provedlo několik pozemských observatoří a evropská kosmická mise Gaia, která je dnes již mimo provoz. Tato pozorování pomohla vědcům určit, že se jedná o nově objevený svět nacházející se 9 950 světlených let od Země ve směru ke středu Mléčné dráhy s hmotností zhruba 70× větší než má Země. Saturn, ke kterému byla planeta přirovnána, má přibližně 95 hmotností Země.
Jen málokdo si asi dokáže dnes představit život bez satelitní navigace. GPS využívá dnes spoustu lidí. Pro některé je samozřejmě životně důležitá, jde o lidi jako námořníci, letci, záchranáři, členové horské služby a podobně. Ale i běžní lidé dnes již normálně využívají satelitní navigaci například při cestách autem, či turistice.
Využívání této technologie je přitom možné zejména díky dvěma lidem. Prvním je Albert Einstein, který objevil speciální a obecnou relativitu, jejíchž efekty je při používání satelitní navigace nutné uvažovat. Druhou je americká matematička Gladys West. Jen málokdy můžeme říci, že v některé oblasti má někdo stejně zásluhy jako Einstein, ale v případě Gladys West je to zcela na místě. Na světě neexistuje snad nikdo, kdo by se o rozvoj GPS a satelitní navigace obecně zasloužil více. A protože tato žena nedávno zemřela, podíváme se dnes na její život trochu podrobněji.
Už když začal Teleskop Jamese Webba posílat své první fotky vesmíru, byli astronomové velmi překvapeni objevem drobných červených teček, které byly rozptýleny napříč mladým vesmírem. Od roku 2022 proto astronomové zkoušeli určit, co jsou vlastně LRD (little red dots / malé červené tečky) zač. Nyní na to, zdá se, skutečně přišli. LRD jsou mladé černé díry. Někteří výzkumníci přitom spekulovali, že by tyto tečky mohly být velmi časnými galaxiemi, protože vyzařují světlo. Ovšem zdá se, že vznik galaxií je velmi pomalý proces. LRD se přitom objevují už pár stovek milionů let po Velkém třesku a o miliardu let později mizí. Galaxie by neměly čas na to, aby narostly do dostatečné velikosti a jasu, aby byly snadno vidět. Kromě toho se hluboce červená barva LRD neshodovala s očekávanými emisemi samotného svitu hvězd.
Uplynul nějaký čas od prvního dílu této volné série, a tak jsem se rozhodl, že je na čase se dostat k dalšímu pokračování. Dnes se tedy podíváme na dalších pět otázek, které jste mi položili, ať už prostřednictvím jakékoli platformy. Pokud se na vaši otázku nedostalo, nezoufejte, dostane se v jednom z příštích dílů. A samozřejmě i teď platí, že mi můžete položit v komentářích pod tímto článkem další otázku, či dokonce otázky.
V dnešním článku se podíváme na výběr sedmé střední mise v rámci vědeckého programu Evropské kosmické agentury ESA. Tato kategorie je nám dobře známa, neboť právě v jejím rámci se do kosmického prostoru vydaly již dvě velmi úspěšné mise Solar Orbiter, který se věnuje výzkumu Slunce, a také teleskop Euclid zaměřený na temnou hmotu, temnou energii a kosmologické parametry našeho vesmíru. Další tři mise jsou již vybrané. Nyní se podíváme na sedmou vědeckou misi, jejíž výběr pomalu spěje do finále.
Dnes se podíváme na příběh o tom, jak evropská observatoř Gaia detekovala náznaky planety v systémech mladých hvězd. Astrometrická informace od Gaii je nezbytným nástrojem k zachycení drobných pohybů hvězd, které jsou způsobeny tím, že kolem nich obíhají planety. Tato metoda byla poprvé použita k objevu planet kolem hvězd, které ještě samy vznikají, hvězd s protoplanetárními disky. Nebylo by skvělé, kdyby se Gaia mohla do tohoto úkolu pustit také se svými fotometrickými informacemi?
V prvním díle našeho článku jsme si probrali, proč potřebujeme pozemskou i kosmickou astronomii a jedna se bez druhé neobejde. Dnes navážeme tím, že se podíváme na to, co představuje pro astronomická pozorování ze zemského povrchu hlavní problém. Řekneme si něco k tomu, jak by bylo možné tento problém řešit a proč je to nezbytné, jak z hlediska astronomie, tak z hlediska naší vlastní bezpečnosti. Když totiž tyto věci řešit nebudeme, jednou bychom na to mohli velmi ošklivě doplatit.
Už více než 68 let nás dělí od vypuštění první družice světa, sovětského Sputniku. Za tu dobu jsme měli v kosmickém prostoru mnoho observatoří věnovaných pozorování a výzkumu Slunce. Jen málokterá si ale tak získala srdce zájemců o kosmonautiku či fyziku, jako je evropsko-americká mise SOHO. Tato výjimečná sonda přinesla mnoho důležitých poznatků o naší hvězdě, ale objevila též značné množství komet a pověděla nám mnoho o kosmickém počasí. Její mise je o to působivější, že původně plánovanou životnost už překročila více než desetkrát a zdá se, že ještě nějakou dobu fungovat bude. Co SOHO objevila? A čím je pro vědu tak přínosná? Podívejme se na to společně v dnešním článku, jímž oslavíme kulaté narozeniny této výjimečné mise.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
