ULA
United Launch Alliance jmenovala Marka Pellera, dlouholetého manažera a vedoucího pracovníka společnosti, svým novým generálním ředitelem.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
United Launch Alliance jmenovala Marka Pellera, dlouholetého manažera a vedoucího pracovníka společnosti, svým novým generálním ředitelem.
Evropská unie uvalila sankce na šéfa dceřiné společnosti Roskosmosu, která vyvíjí systém družic se syntetickou aperturou (SAR) pro ruskou armádu.
HEO, australská společnost, která využívá družice pro pozorování Země k pořizování snímků jiných vesmírných objektů, podepsala dohodu se společností Planet o přístupu k jejím družicím.
NASA plánuje letos v rámci programu komerčních služeb zadat další tři lunární mise, včetně orbitální sondy, která by nahradila sondu Lunar Reconnaissance Orbiter.
Tři společnosti byly vybrány, aby prověřily možnosti poskytování služeb odstraňování družic z oběžné dráhy (deorbitace) pro vládu USA. Pentagon zkoumá, zda by likvidaci dosluhujících kosmických aparátů bylo možné nakupovat od komerčních provozovatelů, místo aby ji zajišťovala specializovaná vládní kapacita.
Společnost Lynk Global dokončila fúzi se společností Omnispace a přejmenovala se na Elveo Mobile. Zároveň získala globálně koordinované pásmo S, které jí umožní rozšířit družicové služby typu D2D (přímé spojení zařízení s družicí) nad rámec základního zasílání zpráv.
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Teleskop Jamese Webba poskytuje spektra s nízkým až středním rozlišením a nesrovnatelnou přesností v širokém pásmu blízkého a středního infračerveného záření, což umožňuje podrobnou charakterizaci atmosfér exoplanet. Nedávno vědci prezentovali data z přístroje NIRISS, který pozoroval tranzit exoplanety HAT-P-12b, což je teplá exoplaneta menší než Saturn. V kombinaci s daty z přístrojů NIRSpec a MIRI bylo možné vyhodnotit obsah informací napříč přístroji na JWST v celém dostupném spektrálním rozsahu JWST.
Když v dubnu 2026 svět sledoval první pilotovaný let k Měsíci za více než padesát let, na palubě lodi Orion probíhal tichý, ale zásadní experiment. Čtyři astronauti mise Artemis II nejen testovali systémy kosmické lodi, ale zároveň byli výzkumnými subjekty studie ARCHeR, která sledovala jejich spánek, stres, kognitivní výkon a schopnost fungovat jako tým v prostředí, které lidé naposledy zažili v éře Apolla.
Ještě než se sluneční erupce vydá na cestu meziplanetárním prostorem, při které může zasáhnout Zemi a ohrozit zdejší technologie, začíná vše explozivními procesy na Slunci, kterým se říká magnetické přepojení (magnetic reconnection). Pozorování z americké sondy Parker Solar Probe nyní odhalila nové detaily o tom, jak tyto druhy magnetických jevů urychlují částice na nebezpečné rychlosti. Během svého průletu kolem Slunce v roce 2022 sonda prolétávala mezi Sluncem a oblastí magnetického přepojení ve slunečním větru, neustálém proudu částic a magnetických polí vydávaných Sluncem. Jelikož přepojení, které vyvolává bouře, probíhá v těžko pozorovatelné sluneční atmosféře, tak jevy probíhající ve slunečním větru nabízejí možnost přímých měření částic urychlovaných magnetickým přepojením. A přesně to Parker Solar Probe udělala.
Od července 2025 dvojice družic agentury ESA z mise Proba-3 vytvořila již 57 umělých zatmění Slunce. Mise tak doposud nasbírala více než 250 hodin videí sluneční atmosféry, takzvané koróny ve vysokém rozlišení. Toto množství zhruba odpovídá pozorovacímu času přibližně 5 000 pozorovacích kampaní zatmění Slunce prováděných na Zemi. Ovšem věda je ještě zajímavější. Vědci mohou poprvé v historii pečlivě sledovat, jak se materiál ze Slunce pohybuje vnitřní korónou, kde se rodí kosmické počasí. První výsledky, které byly nedávno publikovány v The Astrophysical Journal Letters ukazují, že struktury slunečního větru ve vnitřní koroně se mohou pohybovat třikrát až čtyřikrát rychleji, než vědci doposud předpokládali.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta březnová vychází na 25. 03. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška porovná dvě největší soukromé rakety dneška a dále se Tomáš Petrásek zaměří na nejrůznější povrchy planet. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 25. března 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Srovnání Starship a New Glenn – Jiří Myška Planetární povrchy, aneb co nás čeká jinde – Tomáš Petrásek Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202603.png
O kosmologii a odpovědi na otázky z ní je velký zájem, proto v poměrně krátkém časovém sledu zařazuji další, v pořadí již pátý díl, našeho seriálu. I dnes se můžete těšit na pět otázek a odpovědí z oblasti kosmologie a fyziky.
Myslím, že po spoustě vážných témat je na čase trochu odlehčit a představit spíše odpočinkový text bez nějaké složité fyziky a dalších věcí náročných na pochopení. Proto jsem se rozhodl, že si dnes probereme některé výroky a historky připisované slavným astronautům či fyzikům. Samozřejmě nemůžeme minout ani ty nejslavnější, takže se dostaneme i k prvnímu muži na Měsíci Neilu Armstrongovi a k nejslavnějšímu fyzikovi všech dob Albertu Einsteinovi.
2. července 2025 zaznamenala čínská kosmická observatoř Einstein Probe při rutinní přehlídce oblohy mimořádně jasný zdroj rentgenového záření, jehož jasnost se výrazně měnila. Jeho nezvyklý signál jej okamžitě odlišil od běžných kosmických zdrojů, což vedlo k rychlým následným pozorováním teleskopy po celém světě. Studium této události koordinovalo Einstein Probe Vědecké středisko Národních astronomických observatoří Čínské akademie věd s účastníky z několika výzkumných institucí z Číny i ze zahraničí. Astrofyzikové z Oddělení fyziky na Hongkongské univerzitě, kteří jsou nedílnou součástí vědeckého týmu Einstein Probe, spolupracovali s širším kolektivem na interpretaci této události a navrhli, že by se mohlo jednat o okamžik, kdy černá díra střední hmotnosti roztrhá a pohltí bílého trpaslíka.
Od té doby, co jsme se na otázky z kosmologie dívali naposledy, už je zase nějaký ten týden, proto je na čase se dnes podívat na dalších několik otázek, které mi přišly a pokusit se na ně co nejlépe zodpovědět. Nejzdržujme se tedy, a pojďme rovnou na to.
Nový snímek z americko-evropského Hubbleova teleskopu zachycuje jeden z vizuálně nejpůsobivějších pozůstatků umírající hvězdy, mlhovinu Kočičí oko, známou též jako NGC 6543. Tato mimořádná planetární mlhovina se nachází v souhvězdí Draka a už desítky let fascinuje astronomy svou vícevrstvou a jemnou strukturou. Pozorování evropské observatoře Gaia určilo, že se mlhovina nachází 4400 světlených let od nás. Planetární mlhoviny dostaly své označení díky svému kulovému tvaru, takže při pohledu přes první teleskopy připomínaly planety. Ve skutečnosti se jedná o rozpínající se plyn odhozený hvězdami v jejich závěrečných fázích existence. Právě v mlhovině Kočičí oko byla tato skutečnost poprvé objevena v roce 1864 – zkoumání spektra jejího světla odhalilo emisi jednotlivých molekul, která je charakteristická pro plyn a odlišuje planetární mlhoviny od hvězd a galaxií.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.