sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Čína zakládá průmyslovou alianci VLEO, satelity demonstrují trvalý provoz na nízké oběžné dráze
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na přiloženém obrázku vidíte vstupní sběrač vzduchu, který je navržen, aby při průletu vrchními vrstvami atmosféry zachytával částice vzduchu, kterými by pak „krmil“ elektrické motory. Cílem je pomocí družicím odolávat odporu atmosféry a bezpečně pracovat i na oběžných drahách s výškou 180 – 250 kilometrů. Náporová technologie byla již dříve Evropskou kosmickou agenturou prověřena jako funkční. Družice pracující na velmi nízké oběžné dráze (VLEO), která je jinak velmi nestabilní, by mohly poskytovat lepší rozlišení při snímkování Země, nebo nižší latenci v případě družic komunikačních.
Jeden z pravidelných přispěvatelů na Diskusní fórum Kosmonautixu, Roman89, nás upozornil na rozhovor, který poskytl agentuře RIA Novosti jeden z Hlavních konstruktérů RKK Energija Igor Chamic. Informací o nástupci legendárního Sojuzu je poskrovnu a proto jsme se rozhodli čtenářům našeho portálu přinést jeho překlad. Nejedná se tedy o typický autorský článek, na jaký jste zde zvyklí. Samotný rozhovor se také, co do detailů informací, ani zdaleka nepřibližuje standardům, které nastavil například Jiří Hošek ve svých souhrnech věnovaných programu Artemis. Dovedu si představit, že rozhovor tak vyvolá řadu dalších otázek, na které nebudu znát odpovědi. A spekulací, na které nebudu schopen reagovat. Komunita čtenářů Kosmonautixu je však pestrá a tak doufám, že se v případné diskuzi přece jen některých dalších odpovědí dobereme.
Pohyb pomocí páry – taková hesla dnešním lidem připadají historická a spíše odpovídající období průmyslové revoluce. Ale kdo ví, třeba se pára dočká své renesance a díky moderní technice dostane možnost pomoci nám s průzkumem Sluneční soustavy. Inovativní návrh pochází z kalifornské Jet Propulsion Laboratory a počítá s využitím parního pohonu pro skákající sondu, která by mohla studovat ledový povrch měsíců Europa u Jupiteru a Enceladus u Saturnu. Obě tělesa mají podle dosavadních znalostí rozsáhlé podpovrchové oceány slané vody ukryté pod silnou ledovou krustou. To z nich dělá fascinující cíle vědeckého průzkumu, ale jelikož o jejích površích víme jen velmi málo, byl by pohyb po nich opravdovou výzvou.
Oběžná dráha se pomalu plní – nejvíce na ní překáží staré družice, které jsou poškozené, nebo dokonce jejich úlomky. Tento kosmický odpad zabírá místo novým družicím a zvyšuje riziko kosmické srážky dvou těles. Podmínky spojené s kosmickou tříští na nízké oběžné dráze Země představují stále větší riziko pro kosmické mise a Evropská kosmická agentura nyní vyšlapává cestičku k zodpovědnějšímu přístupu ke kosmickým aktivitám. To zahrnuje mnoho věcí – od používání ekologičtějších materiálů, procesů a technologií až po ochranu oběžné dráhy, která se má stát bezpečnou oblastí bez neovladatelných družic nebo jejich úlomků.
Stačí se zeptat i malého dítěte, co dělají kosmonauti ve vesmíru a vsaďte se, že Vám neřekne, že vynáší odpadky. Jelikož se NASA chystá na návrat lidí na Měsíc a jednou i na cestu k Marsu, je potřeba už dnes všechno důkladně připravovat a plánovat, aby byly tyto cesty pro posádku bezpečné, neohrožující zdraví a aby mohli astronauti udělat co možná nejvíce vědy. Jednou z takových výzev je zpracování odpadu. Projekt OSCAR (Orbital Syngas/Commodity Augmentation Reactor) by mohl otevřít cestu k vývoji inovativních technologií, které by si s odpadky v kosmických lodích a stanicích mohly poradit.
Evropskému projektu Prometheus se na našem webu čas od času věnujeme už skoro dva roky. Není se co divit. Jedná se o předchůdce raketových motorů s mimořádně nízkými náklady, které budou dost flexibilní na to, aby mohly být usazeny do celé letky nových nosičů a vyhovovaly jakékoliv misi a nabízely i možnost budoucí znovupoužitelnosti. Vloni v listopadu proběhla ve španělské Seville konference Space19+, na které ESA získala plné financování, které má zajistit přesun návrhu motoru Prometheus do stavu, kdy bude snáze uchopitelný pro průmyslové firmy.
Dnešní článek bude o malé součástce z wolframu, která vypadá jako koruna s vysokými špičkami, která má poloviční velikost než euro-deseticent (tedy asi 1 cm). Přirovnání k evropské měně nebylo náhodné – tahle součástka je totiž součástí nejmenšího a nejpřesnějšího evropského pohonného systému. Indium FEEP Multiemitter (IFM) Nano Thruster má pomoci družicím vzdorovat odporu atmosféry, nebo slabému, ale trvalému vlivu tlaku slunečního záření. Podle potřeby může být do cubesatu či jiné malé družice umístěno odpovídající množství těchto pohonných systémů, přičemž se nabízí i možnost využít jich k přesnému manévrování jednotlivých složek družicových sítí, ale i k efektivnějšímu stahování objektů do atmosféry.
Z lidského odpadního produktu se může stát takzvaný superplastifikátor – moč astronautů by mohla být užitečným zdrojem, který by se postaral o výrobu pevného betonu pro základnu na Měsíci. Nedávný výzkum agentury ESA totiž prokázal, že močovina, tedy hlavní organická složka moči, způsobí, že beton, který ji obsahuje, je před zatvrdnutím do finálního tvrdého stavu mnohem poddajnější. Vědci zjistili, že po přidání močoviny do lunární geopolymerní směsi, což je materiál podobný betonu, jsou pozorovány lepší výsledky než při použití jiných druhů superplastifikátorů jako je třeba naftalen či polykarboxyláty, které mají za úkol snižovat množství potřebné vody.
Jsou tam kameny i písek, občas nějaký kráter a navíc je tam i pěkná zima. Povrch Marsu je nehostinné místo, zvláště pak pro vozítka. Budoucí mise na Mars budou stále komplexnější a proto budou tito stále dokonalejší průzkumníci potřebovat nové technologie, aby mohli lépe prozkoumat historii rudé planety. Jednou z těchto nových technologií je inovativní pneumatika vyvíjená na Glennově středisku, která používá slitiny s tvarovou pamětí SMA (shape memory alloys). Pneumatiky vyrobené z těchto materiálů schopných měnit tvar nabízí mimořádnou výdrž, protože se jejich tvar přizpůsobí terénu – v tom je největší rozdíl oproti aktuálním tvrdým kolům. Nové materiály se přizpůsobí i špičatým kamenům, takže nedojde k jejich probodnutí. A aby toho nebylo málo – dají se navrhnout tak, aby umožnily hladší jízdu. Fungují totiž i trochu jako tlumiče, které tak zvládnou ochránit systémy v těle roveru.
ESA představila fotografii kterou vidíte na náhledovém snímku tohoto článku. Jedná se o prototyp vytvořený na 3D tiskárně a později opracovaný. Inženýři takto hledají optimální design dílu, který se v budoucnu stane „okem“ evropského rentgenového teleskopu Athena. Projekt vedený odborníky z ESA vytvořil tuto trojrozměrnou strukturu metodou plasmové depozice kovu (plasma metal deposition). Výtrysky horkého plasmatu formují kov do roztavených kapiček, které se pak pokládají, kam je potřeba. Touto metodou bylo celkem vytvořeno šest částí a výroby se ujala rakouská společnost RHP Technology GmbH ve spolupráci s AAC Aerospace and Advanced Composites a FOTEC Forschungs- und Technologietransfer GmbH. Detailnější informace najdete v našem loňském článku, který se tomuto tématu věnoval.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
