Parker Solar Probe
Sonda Parker Solar Probe proletí 6,1 milionu kilometrů od Slunce dne 24. prosince, což je nejtěsnější přiblížení ke Slunci.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Sonda Parker Solar Probe proletí 6,1 milionu kilometrů od Slunce dne 24. prosince, což je nejtěsnější přiblížení ke Slunci.
Lichtenštejnsko podepsalo Artemis Accords. Dohody podepsal Rainer Schnepfleitner, ředitel lichtenštejnského úřadu pro komunikace zodpovědného za vesmírné otázky.
Úřad FAA oznámil 17. prosince, že vydal modifikaci licence pro let IFT-7 sestavy Super Heavy/Starship společnosti SpaceX. SpaceX neoznámila datum letu, ale obecně se očekává, že to nebude dříve než v první polovině ledna.
V prohlášení z 20. prosince NASA oznámila, že start vesmírné sondy Interstellar Mapping and Acceleration Probe (IMAP) na raketě Falconu 9, původně naplánovaný na jaro 2025, byl odložen nejdříve na září. Agentura uvedla, že zpoždění poskytuje další čas na přípravu letových systémů.
Společnost Vast Space oznámila 19. prosince, že dokončila dohodu se SpaceX o letu dvou kosmických lodí Crew Dragon k ISS. Jedná se o soukromé mise astronautů, neboli PAM, s krátkodobým pobytem na stanici.
Společnost Maxar Intelligence získala kontrakty v hodnotě 35 milionů dolarů na poskytování družicových snímků a analytických služeb dvěma nezveřejněným asijsko-pacifickým vládám.
Kalifornský výrobce družic,K2 Space, získal od U.S. Space Force kontrakt v hodnotě 30 milionů dolarů na vypuštění své první družice Mega Class.
Společnosti Innovative Solutions in Space, Maverick Space Systems a SEOPS oznámily 19. prosince partnerství zaměřené na sdílené mise při vynášení na geostacionární přenosovou dráhu. Společnosti zůstanou nezávislé, ale budou spolupracovat na možnostech vynášení užitečného zatížení.
Čínská společnost Galactic Energy provedla čtvrtý start rakety Ceres-1 z přestavěné mobilní námořní platformy u pobřeží provincie Shandong. Raketa vynesla družice Tianqi s čísly 33-36, které patří společnosti Guodian Gaoke.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Je známo, že stavba orbitálních nosičů je velmi nákladná a prakticky každá kosmická společnost se snaží nějakým způsobem ceny snižovat. Nejlépe se to daří asi společnosti SpaceX, která část svých raket umí zachránit a zase opětovně použít. Není přitom žádným tajemstvím, že dlouhodobým cílem kosmonautiky je vyvinout dopravní systém fungující na základě principů letecké dopravy. To se ovšem snadněji řekne, než uskuteční. O čemž svědčí například příběh raketoplánů. Přesto je myšlenka kosmického letounu stále živá a jeden dlouhodobý projekt by skutečně jednou mohl způsobit onu zmiňovanou revoluci v letectví a kosmonautice. Ovšem má to jeden podstatný háček: Vývoj a stavbu novátorského motoru, který je natolik složitý, že se stále pohybuje na hranici našich možností. Společnost Reaction Engines to ovšem i přesto zkouší.
Evropská kosmická agentura vydala zprávu, že začíná s přípravami inovativního systému, který by využíval procesů strojového učení, aby chránil družice před hrozbou kolize s jinými objekty – ať již pasivními družicemi nebo kosmickou tříští. Jinými slovy ESA vyvíjí systém, který zabrání kolizím, jelikož bude automaticky vyhodnocovat míru rizika srážky na oběžné dráze. Tento systém by umožnil zlepšit celý proces rozhodování, zda je úhybný manévr potřebný, či nikoliv. Systém by dokonce měl být schopen posílat konkrétní a na míru šité pokyny konkrétním družicím, kterým kolize hrozí, aby se mohly vyhnout.
Zkoumání Marsu vesmírnými sondami probíhá již od raných 60. let XX. století. Jejich vysílání závisí na dostupnosti efektivních drah ze Země, na rozvoji techniky a techologie, na případných zpožděních při přípravě jednotlivých sond a nezřídka také na politických rozhodnutích. Nejbližší okno pro cestu k Rudé planetě se otevírá příští rok. Mimo tradiční cestovatele USA (Mars 2020 s roverem v kráteře Jezero) a Evropu s Ruskem (ExoMars 2020 s roverem „Rosalind Franklin“ na Oxia Planum nebo Mawrth Vallis), se na tuto cestu poprvé chystají Číňané (Mars 2020 s orbiterem a roverem HX-1 na Chryse Planitia nebo v regionu Planitia a Elysium Mons). Na svou první cestu se také chystají Spojené arabské emiráty (Hope – al-Amal – Naděje: orbiter), ve spolupráci s univerzitami v USA, s Japonskem a Indií. SpaceX plánuje svou první soukromou misi na rok 2022, s přistáním pravděpodobně někde na pomezí Arcadia Planitia a Amazonis Planitia (uvidíme, co s tím udělá Elonův časový koeficient). Japonci i Indové chystají své vlastní sondy na pozdější termíny (Japonský NICT mikrosondu TEREX v roce 2022 a znovu v r. 2024, stejně jako JAXA sondu MMX a Indové sondu MOM 2), možná někdy v tom období poletí i zatím tajemní Izraelci
Docela nedávno jsme publikovali článek o indických vesmírných start-upech. Tento článek se na jejich problematiku dívá trochu z jiného úhlu, z pohledu velkého deníku – Times of India. Rostoucí požadavky na malé a relativně levné satelity povzbudily řadu nových start-upů ke zkoumání oblastí, které byly v Indii doposud doménou státních institucí. Nyní v sektoru vesmírných technologií existuje 15 až 20 start-upů – před lety jich bylo jen pár. Tyto společnosti pracují na řadě řešení, aby náklad i starty byly více ekonomicky příznivé, a také na zlepšení satelitní komunikace. Některé z nich jsou zaměřeny na vývoj pokročilých pohonných systémů. Podle údajů skupiny Tracxn, která provádí průzkumy trhu, se zaposlední tři roky zvýšil tok kapitálu do těchto indických start-upů třikrát. Jen za devět měsíců roku 2019 potom dosáhl 4 mil. USD.
Že je Mars rover 2020 napěchován zajímavými vědeckými přístroji už od nás víte z předchozích článků o této sondě. O tom, že spektrometr SHERLOC bude tak trochu lupou forenzního detektiva, hledajícího organické stopy na “místě činu” jsme psali tady. Z tohoto zdroje už také víte, že součástí SHERLOCa je i kalibrační terč, obsahující různé materiály, mezi nimiž je též kousek Marsovského meteoritu, který se při této misi vrátí na svou domovskou planetu. Dnes se podrobněji podíváme na to, jak kalibrační terč SCT (SHERLOC Calibration Target) přesně vypadá a jaké rozličné materiály vlastně obsahuje. K integraci měřicí aparatury SHERLOCa na otočnou hlavici robotické paže došlo v polovině července tohoto roku a v současné době podstupuje rozličné testy v rámci celé sestavy už téměř dokončeného roveru.
Zatímco si testovací nafukovací modul BEAM na ISS i nadále vede nad očekávání dobře, jeho tvůrce – firma Bigelow, spřádá plány na větší kousky. Ve středu pozornosti je především projekt označovaný jako B330, což je vpravdě obří nafukovací modul. B330 se má stát jakýmsi univerzálním základem pro široké spektrum projektů a firma věří, že zaujme NASA natolik, aby právě tento projekt zvolila, až bude jednou vybírat transportní moduly pro dlouhodobé cesty lidských výprav k Marsu. Podle vyjádření společnosti Bigelow by se ale dal modul B330 použít i pro široké spektrum jiných projektů.
Už jen za pár měsíců bychom se měli dočkat startu evropské družice, která prověří, jak může palubní umělá inteligence zlepšit efektivitu odesílání nasbíraných informací o Zemi zpět na naši planetu. Projekt označovaný jako ɸ-Sat, nebo PhiSat (česky tedy FíSat) má do oboru snímkovacích družic vnést bez přehánění technickou revoluci. Umělou inteligencí bude vybaven jeden ze dvou cubesatů, které poletí na oběžnou dráhu v rámci mise FSSCat, která se stala vítězným nápadem programu Copernicus Masters.
Pilotovaná kosmonautika je právem považována za technologický vrchol letů do vesmíru. Důvodů je mnoho – od komplexnosti, přes správnou funkci až po spolehlivost všech systémů. Odpovídá tomu i pečlivost při kontrolách všemožných systémů. Staré a ověřené technologie jsou proto těmi novými nahrazovány jen pozvolna a navíc po velmi opatrném prověřování. Nikdo samozřejmě nechce riskovat, že by se nový a neověřený systém mohl nějak pokazit a ohrozit tak zdraví či životy posádky. Inženýři proto uvítali nedávnou misi lodi Sojuz MS-14, která se k ISS vydala bez lidské posádky. Jejím hlavním úkolem bylo prověřit kompatibilitu s nosnou raketou Sojuz 2-1a a certifikovat ji pro vynášení pilotovaných lodí, ale inženýři této možnosti využili i k otestování dalších systémů. Ty se týkaly systému přistání, což je společně se startem vždy ta nejrizikovější část celého kosmického letu.
V rámci příprav na vypuštění první oficiálně velké evropské mise probíhá celá řada zkoušek. Třeba navigační kamera, která poletí na misi JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) podstoupila neobvyklý test, ve kterém dostala za úkol nasnímat svůj cíl, zatímco byla na Zemi. Sonda JUICE odstartuje v roce 2022 a vydá se na sedmiletou cestu k Jupiteru. Je to první projekt svého druhu – nečeká na ni totiž jen kroužení kolem obří plynné planety, ale i časté průlety kolem největších měsíců Jupiteru, na kterých se nachází rozsáhlé oceány – řeč je o Europě, Ganymedu a Callisto. Celá mise pak vyvrcholí unikátním vstupem na oběžnou dráhu Ganymedu – největšího měsíce Sluneční soustavy.
Když se podíváte na noční fotografie zemského horizontu pořízené z ISS, často si můžete všimnout tenkého svítícího pruhu. Ten se označuje jako airglow a jedná se o důsledek procesu, který začíná už za dne. Sluneční záření (konkrétně jeho ultrafialová složka) totiž rozděluje dvouatomové molekuly kyslíku na samostatné atomy. Ty si pak k sobě hledají cestu, aby se opět spojily do své stabilnější formy. Při vzniku dvouatomové molekuly dochází k vyzáření fotonu – a právě ten je (společně s dalšími) původcem jevu zvaného airglow.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
