ExoMars
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.
Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.
Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.
Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ať už jste čtenáři našeho webu, či diváci našich česky komentovaných přenosů, pravděpodobně víte o formátu, který na našem YouTube kanále vysíláme pravidelně poslední pátek v měsíci od osmi hodin večer. Řeč je samozřejmě o Pokecu s Kosmonautixem, kde můžete do chatu pokládat otázky, na které se následně moderátoři přenosu snaží odpovídat. Tento formát má výhodu v tom, že umožňuje přímou interakci mezi diváky a moderátory. Nyní jsme se ale rozhodli, že je na čase posunout se na další úroveň a tak již tuto sobotu, tedy 5. srpna, se na našem Discord serveru uskuteční vůbec první online setkání fanoušků společně s redakcí Kosmonautixu.
Čtenáři tohoto portálu, kteří sledují sociální sítě, si možná povšimli příspěvku na těchto komunikačních kanálech, který byl zveřejněn minulý týden. Oznamoval spuštění nového podcastu věnovaného kosmonautice. Podcast Time4Space není sice přímo spojen s Kosmonautixem, přesto má mnoho styčných bodů. V první řadě si klade za cíl být platformou pro popularizaci kosmonautiky pro všechny věkové kategorie a také pro širokou paletu fanoušků – jak naprostých laiků, tak i těch, kteří se kosmonautice dlouhodobě věnují. První epizoda podcastu je již zveřejněna a další budou pravidelně následovat.
Každou zimu rozsvítí noční pozemskou oblohu „padající hvězdy“ ze známého a výrazného meteorického roje Geminid. Americká sonda Parker Solar Probe nyní přinesla nové důkazy o události, která tento roj vytvořila. Většina meteorických rojů má původ v kometárních jádrech z prachu a ledu. Když se kometa přiblíží ke Slunci, dochází k vypaření ledu a výronům plynů, což uvolní malé pevné kousky jádra a kometa za sebou nechává prachový pás. Když se tento pomalý proces opakuje dostatečně dlouho, zaplní kometa svou oběžnou dráhu materiálem, který pak (pokud mu přijde do cesty Země) vytváří meteorické roje. V případě Geminid se však zdá, že jejich původcem je planetka, konkrétně 3200 Phaethon. Planetky obvykle nebývají Sluncem ovlivněny tak jako tomu bývá u komet, takže vědci dlouho nevěděli, co způsobilo, že Phaethon vytvořil takový pruh drobných částic.
V nákupních galeriích bývají všelijaké výstavy. Třeba o dinosaurech nebo o šmoulech. Brněnské OC Futurum si ale připravilo podívanou jinou. A to vpravdě kosmickou. V prostorách OC Futurum se do 18. června koná akce Kosmofest. Tvoří ji desítky výstavních panelů, různé astronomické i kosmické předměty nebo třeba modely. Kosmofest je volně přístupný v prostorách celého nákupního centra. Osm panelů je například o každodenním životě kosmonautů na oběžné dráze, o jejich stravovacích návycích, vycházkách i hygienických potřebách. Dalších osm panelů se zabývá programem Artemis, Apollem a budoucí vesmírnou spoluprací při dobývání cizích světů. Také jsou tu čtyři plachty s podpisy všech kosmonautů z prvních šedesáti let dobývání vesmíru.
Evropa zatím neměla s povrchovými výpravami na Mars moc štěstí. Se sondou Beagle II nebylo v prosinci 2003 vůbec navázáno spojení (i když průlet atmosférou i přistání přežila a na povrchu se začala rozkládat do pracovní konfigurace) a výsadkový modul Schiaparelli se v říjnu 2016 zřítil z výšky cca 3,7 km na povrch. Pro úplnost dodáváme, že Beagle II nebyl projektem ESA, ale byl britským přístrojem na misi Mars Express. Potvrdí se okřídlené „do třetice všeho dobrého“? Dnes v 17:32 h přistává na povrchu čtvrté planety Sluneční soustavy sonda ExoMars 2022 tvořená přistávací platformou Kazačok a roverem Rosalind Franklinová.
NASA opět připravila pro veřejnost akci, v rámci které mohou zájemci zdarma poslat své jméno na nějakou zajímavou kosmickou misi. Tentokrát jde o výpravu k jupiterovu měsíci Europě, přičemž Vaše jméno stylově podepíše originální báseň. Sonda Europa Clipper se na svou cestu vydá příští rok v říjnu a zmíněná báseň na její palubě popluje vesmírem miliardy kilometrů jako symbolický vzkaz v lahvi. Zaregistrovaná jména přijatá do konce roku 2023 (konkrétně do americké půlnoci z 31. prosince na 1. ledna) budou zvěčněna na mikročipu společně s básní „In Praise of Mystery: A Poem for Europa“ (volně přeloženo: Chvála tajemství: Báseň pro Europu) od Ady Limón. Po zaregistrování Vašeho jména dostanete možnost stáhnout si malý suvenýr – certifikát s Vaším jménem na papíru v láhvi, která putuje k Jupiteru.
Věřte tomu, nebo ne, ale Náměšť nad Oslavou, v níž nenapočítáte ani pět tisíc obyvatel, se na konci března stala hlavním českým městem kosmonautiky. Konaly se tu totiž Náměšťské dny kosmonautky. Dokonce již potřetí. Jak došlo k tomu, že město na půli cesty mezi Rosicemi a Třebíčí, pro zeměpisně méně zdatné mezi Bratislavou a Prahou, se stalo hostitelem těchto prestižních dnů? Především je zde letiště a 22. základna vrtulníkového letectva, z čehož plyne bezedná zásobárna nadšenců do letectví a kosmonautiky. Ale také odsud pochází skupinka „padělatelů“ různých kosmických strojů, kterou vede Ferdinand „Ferda“ Szemla. Skupinka má na svědomí neskutečné kopie známých kosmických strojů, které jsou v téměř skutečné velikosti. Z „padělatelské“ dílny „Made in Náměšť“ vyšly třeba Falcon Heavy, lunární modul, raketoplán nebo Hubbleův teleskop. Najdete je i v České knize rekordů.
Nosná raketa Saturn I se nezapsala do historie tak významně jako její nástupce Saturn IB nebo dokonce největší člen rodiny, Saturn V. Své místo (nejen) v programu Apollo ovšem má. Už proto, že svým pozdějším (a slavnějším) nástupcům vydláždila cestu. Do dnešních dnů se dochovaly pouze dvě rakety Saturn I, obě jsou v Hunstville a dělí je od sebe jen pár kilometrů. Tento text velmi volně navazuje na články Saturn IB, který se definitivně loučí publikovaný (Kosmonautix, pátek 3. února 2023) a Saturn IB, který se podařilo (zatím) zachránit (Kosmonatix, 27. února 2023). Saturn I je z celé rodiny raket Saturn nejméně známý a nejvíce přehlížený. Přitom šlo nejen o prvního „rodinného příslušníka“, ale i první americký kosmický nosič vyvinutý pouze k civilním účelům. Jeho historie je přitom složitá a propletená a kdo by se jí chtěl zabývat opravdu podrobně, nechť vezme do ruky vynikající knihu Davida Bakera pojmenovanou výstižně Saturn I/IB rocket.
Evropská mise Gaia v průběhu let sbírala údaje o milionech kosmických objektů jako jsou hvězdy či planetky, čímž vytvořila rozsáhlou databázi měření. Nyní však potřebuje i Vaše oči, aby se mohla posunout na novou úroveň. Hned na začátek je potřeba zdůraznit, že už nyní mají astronomové a výzkumníci v datovém archivu mise Gaia nedocenitelný zdroj. Sonda, která odstartovala v roce 2013, se nyní nachází přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země a s pomocí dvou výkonných teleskopů a tří vědeckých přístrojů vytváří největší a také nejpřesnější 3D mapu Mléčné dráhy. Postupuje tak, že určí pozici cílové hvězdy a poté sleduje, jak se tato pozice mění v průběhu času. Doposud takto Gaia změřila 1,8 miliardy hvězdy s dosud nesrovnatelnou přesností a vytvořila nejširší hvězdný katalog v historii. Zveřjenění třetího velkého balíku dat v roce 2022 obnášelo 10,5 milionu proměnných zdrojů na celé obloze, které byly objeveny pomocí metod strojového učení s v rámci klasifikačního procesu s dohledem.
Jednou z důležitých oblastí biomedicínského výzkumu ve vesmíru je problematika reprodukce člověka, ale i jiných živočichů ve vesmíru. Na toto téma již byla realizována celá řada výzkumů. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější výsledky. Reprodukce člověka ve vesmíru by mohla být problematická z několika důvodů. Důležitou podmínkou reprodukce člověka (a obecně savců) je dobrá kvalita spermií a vajíček. Výzkumy však ukazují, že to může být první z problémů. Problém je totiž záření a také mikrogravitace. Výzkumy ukazují, že vysoká expozice kosmickému záření a mikrogravitaci ve vesmíru může mít negativní vliv na kvalitu spermií a vajíček. To by mohlo vést k problémům s plodností u mužů i žen, což by ztížilo reprodukci. Toto konstatování je opřeno o studie, jako je například výzkumný projekt Cosmic Radiation and Human Reproduction (CRHR), který byl realizován v roce 2014 a měl za cíl zhodnotit vliv kosmického záření na zdraví spermií u mužů. Výsledky ukázaly, že kosmické záření skutečně může mít negativní vliv na kvalitu spermií.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
