Výrobci družic
Výrobci malých družic, kteří nemají příležitosti k budování velmi velkých konstelací, uvádějí, že zaznamenávají rostoucí zájem zákazníků hledajících menší systémy přizpůsobené specifickým potřebám.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Výrobci malých družic, kteří nemají příležitosti k budování velmi velkých konstelací, uvádějí, že zaznamenávají rostoucí zájem zákazníků hledajících menší systémy přizpůsobené specifickým potřebám.
Společnost Amazon 10. února získala od FCC schválení k vynesení dalších tisíců širokopásmových družic, a to několik týdnů poté, co požádala o posunutí červencového termínu pro svou síť první generace, jelikož dosáhla pouze asi 11 % požadovaného nasazení.
Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Starfish Space kontrakt v hodnotě 54,5 milionu dolarů na stavbu a provoz zařízení určeného k podpoře vojenských družic na geostacionární oběžné dráze Země.
Investor dvou kosmických společností, které vstoupily na burzu v loňském roce, uvedl, že nadcházející primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX by mohla vyvolat nový zájem investorů v tomto sektoru a zároveň spustit vlnu konsolidace.
Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
„Buď se zbláznil ten lokalizační čip, nebo ty,“ psal mi kamarád, který má možnost sledovat můj pohyb prakticky v reálném čase. Aneb v pátek 6. února ráno nastupujeme do auta kousek od mysu Canaveral, v sobotu 7. února odpoledne z něj vystupujeme (samozřejmě mezi tím byl nocleh v motelu) na základně Starbase. Dosud jsem na Starbase byl pětkrát, loni mi však osud nedopřál. Vzhledem k tomu, jak se dramaticky proměňuje, je to téměř nekonečně dlouhá doba. Když jsme se na podzim 2024 bavili s místními, kteří se nás ptali, kdy jsme tu byli naposledy a my odpověděli, že před půl rokem, mávli rukou. S tím, že je to dávno a že se od té doby hodně změnilo. A měli pravdu. Člověk sedící u počítače ty změny nevidí, ale na místě jsou vidět. A jsou jich opravdu kvanta.
Pokud jsme první díl našeho seriálu končili slovy „Tak tedy: vzhůru (nejen) na kosmodrom, vzhůru (nejen) na Floridu!“, tak hned ve druhém díle opustíme kosmodrom i Floridu. Dočasně, samozřejmě. A navštívíme Infinity Science Center v Mississippi. Když jsme plánovali cestu, uvažovali jsme pro první týden o dvou variantách. První byla odpočinková (zůstat u bazénu/na pláži a užívat si moře, sluníčka a raket), druhá brutální. Nakonec za nás rozhodlo jednak horší počasí na Floridě (na sluníčko a koupání to úplně nebylo) a jednak pozastavení letů raket Falcon 9 kvůli selhání druhého stupně po startu 2. února během manévru, který jej měl navést k zániku do hustých vrstev atmosféry. A taky zvědavost.
Čtenáři Kosmonautixu často žádají další a další seriály, což je formát zavazující autory k pravidelné činnosti. Ale protože hlasu čtenářů nasloucháme, tak dnes jeden nový seriál začínáme. Bude trochu specifický: netušíme, kolik přesně bude mít dílů ani to, co v něm bude. Půjde o volnou reportáž z jedné (právě probíhající) cesty za krásami kosmonautiky. Jde o reportáž z cesty do Spojených států, která nemá prakticky nic vytesané do kamene. Reportáž z cesty, která právě začala a ještě chvíli bude probíhat. Reportáž, jejímž středobodem bude floridský kosmodrom a vše v blízkém (někdy i trochu vzdálenějším) okolí.
Občas se stane, že je z oblasti střední Evropy (a tedy i České a Slovenské republiky) pozorovatelný zajímavý úkaz na nebi. V tomto článku necháme stranou úkazy astronomické. Přece jen jsme web o kosmonautice, takže se zaměříme na jevy související s umělými kosmickými tělesy. Na „vláčky Starlinků“ si už lidé zvykli, stejně jako na viditelné přelety Mezinárodní kosmické stanice. Vzácnější jevy však stále poutají velkou pozornost. Třeba když 11. ledna startoval Falcon 9 na misi Twilight, byl jeho horní stupeň vidět z našeho území. Anebo když byl v létě 2024 při premiéře Ariane 6 také pozorovatelný její horní stupeň. Lidé nadšeně sdíleli fotky a videa ze svých mobilů a nejprve se ptali, co to je. Když se jim dostalo odpovědi, často následovalo něco mezi povzdechem a výtkou ve stylu: proč jste o tom neinformovali dopředu? V týdnech následujících po těchto pozorováních se pak především na sociálních sítích u příspěvků věnovaných startům různých raket objevují dotazy typu: „Bude ta raketa zase vidět na obloze?“ Jelikož jde o téma, které zajímá mnoho lidí, rozhodl jsem se sepsat tento článek, který se pokusí vysvětlit hlavní důvody, proč se na podobné
Když chovatel ústřic, Luke Saindon, hledal místo, kde by v americkém státě Maine mohl chovat měkkýše, dobře věděl, že výběr špatné vodní plochy by mohl jeho farmu potopit ještě než by vznikla. A proto udělal něco, co farmáři minulých generací nemohli – použil družicová data od NASA, aby si pobřeží prohlédl z oběžné dráhy. „Rozběhnutí farmy je velká věc,“ vysvětluje Sandon, ředitel farmy The World Is Your Oyster z mainského města Wiscasset a dodává: „Pokud zvolíte špatné místo, můžete přijít o spoustu peněz, aniž byste na trh dodali nějaké ústřice.“ Družice agentury NASA nad těmito vodami přelétávají už dlouhé roky a zaznamenávají přitom teploty a další podmínky. S využitím nástroje pro výběr vhodného místa, který vytvořili výzkumníci z University of Maine, mohl Saindon prostudovat družicové mapy ukazující, kde by teplota vody i úrovně živin mohly být nejvhodnější pro chov ústřic. Tato analýza jej nasměrovala do širokého a mělkého zálivu nedaleko jeho bydliště. O čtyři roky později jeho farma stále funguje a ústřicím se v ní daří dobře.
V prvním díle našeho článku jsme si probrali, proč potřebujeme pozemskou i kosmickou astronomii a jedna se bez druhé neobejde. Dnes navážeme tím, že se podíváme na to, co představuje pro astronomická pozorování ze zemského povrchu hlavní problém. Řekneme si něco k tomu, jak by bylo možné tento problém řešit a proč je to nezbytné, jak z hlediska astronomie, tak z hlediska naší vlastní bezpečnosti. Když totiž tyto věci řešit nebudeme, jednou bychom na to mohli velmi ošklivě doplatit.
Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vám jménem celé naší redakce popřál co možná nejkrásnější prožití Vánoc. Za pár hodin přijde Štědrý večer a my Vám přejeme, ať jej strávíte s lidmi, kteří jsou Vám blízcí, v klidu, pohodě a vzájemné radosti. Děkujeme Vám, že nás čtete a že jste na náš web zavítali i v době svátků. A když budete sedět u slavnostního stolu, zkuste si (alespoň na chvíli) vzpomenout na ty, kteří nemohou být v danou chvíli doma – třeba kvůli svému povolání, které nelze přerušit. A do této kategorie patří také astronauti. Na Mezinárodní kosmické stanici jich momentálně pobývá sedm a další tři najdeme na čínské stanici Tiangong. Ano, máte pravdu, část jmenovaných astronautů Vánoce neslaví, protože tyto svátky nejsou součástí jejich kultury, ale i přesto na ně v těchto dnech mnoho lidí na Zemi myslí. Jsou daleko od svých rodin a přátel, přesto bez ohledu na svou kulturu pokračují ve své práci, která posouvá lidské poznání dál. I díky nim lépe chápeme náš svět i místo, které v něm máme. Vánoce jsou časem zastavení. Časem, kdy si připomínáme hodnoty, které nás spojují bez ohledu na
Potřebujeme i dnes pozemskou astronomii? Tuto otázku by si mohl položit každý průměrný fanoušek kosmonautiky, když vidí spory kolem projektů typu Starlink a když vidí, jak si astronomové stěžují na zhoršující se stav noční oblohy. Vždyť přece v době, kdy již dokážeme dostat do kosmického prostoru i poměrně velké náklady a tím pádem i velké astronomické observatoře, není pozemní astronomie nutná, ani potřebná. Aspoň to by si tedy mohl ledaskdo myslet. Dokonce jsem už viděl i návrh, kdy bylo jednomu ze stěžujících si astronomů doporučeno se obrátit na Muska s tím, že Musk je přeci výzkumu nakloněn a vynese astronomům do kosmu všechno, co budou potřebovat.
Jenže takový pohled je při bližším prozkoumání naivní, a především dosti nepřesný, opomíjí totiž důležité skutečnosti. Ano, je pravda, že kosmická astronomie je důležitá. Ale neméně důležitá je i astronomie pozemská. Možná jednou bude fungovat jen astronomie vesmírná. Ale v tuto chvíli nemohou jedna bez druhé fungovat. Tedy ano, potřebujeme i pozemskou astronomii, a to dost zásadně. Ve zbytku se vám pokusím ukázat proč a také to, proč kosmická astronomie sama o sobě nestačí. Myslet si, že
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je už přes dvacet sedm let orbitální laboratoří lidstva. Jenže nejde o běžné vědecké pracoviště. Je to laboratoř vystavená prostředí, které je v mnoha ohledech nepřátelské. Čelí mikrogravitaci, kosmickému záření, izolaci a trvalému tlaku na posádku. V takových podmínkách se věda nejen dělá jinak, ale mění se i samotná metodologie a hodnoty, podle kterých poznání posuzujeme. Extrémní prostředí jako proměnná ISS je unikátní především mikrogravitací. Kapaliny se v beztíži lepí k povrchům, neexistuje konvekce, mění se přenos tepla i podoba plamene. Biologické buňky rostou ve 3D shlucích a přepínají geny jinak než na Zemi. To přináší příležitosti, které by v běžné laboratoři nikdy nevznikly, ale zároveň nutí výzkumníky přepracovávat metodiky experimentů. Další faktor představuje kosmické záření, které bombarduje stanici a zasahuje vzorky, elektroniku i samotnou posádku. K tomu připočtěme logistická omezení – na ISS není sklad s chemikáliemi ani náhradními díly, vše se musí naplánovat předem. A pak je tu lidský faktor. Astronauti pracují izolovaně, v permanentním stresu a s narušeným spánkovým rytmem. To snižuje jejich výkon a zvyšuje riziko chyb. Všechny tyto proměnné zásadně ovlivňují kvalitu vědeckého poznání. Kvalita výzkumu v kontextu ISS Na Zemi se
Kdo z nás někdy netoužil po návratu časem? Jak krásné by bylo vrátit se o pár let zpět a udělat klíčové životní rozhodnutí, kterého hořce litujeme, jinak, nebo dokonce vrátit se o stovky či tisíce let a zabránit významné katastrofě. Jen si to představte, mohli byste zamezit zničení Alexandrijské knihovny, napadení Pearl Harbor japonskou armádou či dokonce dopadu meteoritu Chicxulub do Mexického zálivu a na Yucatanský poloostrov. Někteří méně morální by zase mohli preferovat například sázení na sportovní zápasy, společenské události nebo loterie u nichž by věděli výsledky. Mnozí by naopak možná zase chtěli podívat se na technologický posun lidstva ve vzdálené budoucnosti. Možná vás to překvapí, ale cestování časem fyzika v principu nezakazuje. Cestování do budoucnosti je dokonce v principu, nikoliv však bohužel v praxi, poměrně jednoduché. Co nám k cestování časem říká fyzika? A jak to souvisí s kosmonautikou? Odpovědi společně nalezneme v dnešním příspěvku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.