Tory Bruno
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.
Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vám jménem celé naší redakce popřál co možná nejkrásnější prožití Vánoc. Za pár hodin přijde Štědrý večer a my Vám přejeme, ať jej strávíte s lidmi, kteří jsou Vám blízcí, v klidu, pohodě a vzájemné radosti. Děkujeme Vám, že nás čtete a že jste na náš web zavítali i v době svátků. A když budete sedět u slavnostního stolu, zkuste si (alespoň na chvíli) vzpomenout na ty, kteří nemohou být v danou chvíli doma – třeba kvůli svému povolání, které nelze přerušit. A do této kategorie patří také astronauti. Na Mezinárodní kosmické stanici jich momentálně pobývá sedm a další tři najdeme na čínské stanici Tiangong. Ano, máte pravdu, část jmenovaných astronautů Vánoce neslaví, protože tyto svátky nejsou součástí jejich kultury, ale i přesto na ně v těchto dnech mnoho lidí na Zemi myslí. Jsou daleko od svých rodin a přátel, přesto bez ohledu na svou kulturu pokračují ve své práci, která posouvá lidské poznání dál. I díky nim lépe chápeme náš svět i místo, které v něm máme. Vánoce jsou časem zastavení. Časem, kdy si připomínáme hodnoty, které nás spojují bez ohledu na
Potřebujeme i dnes pozemskou astronomii? Tuto otázku by si mohl položit každý průměrný fanoušek kosmonautiky, když vidí spory kolem projektů typu Starlink a když vidí, jak si astronomové stěžují na zhoršující se stav noční oblohy. Vždyť přece v době, kdy již dokážeme dostat do kosmického prostoru i poměrně velké náklady a tím pádem i velké astronomické observatoře, není pozemní astronomie nutná, ani potřebná. Aspoň to by si tedy mohl ledaskdo myslet. Dokonce jsem už viděl i návrh, kdy bylo jednomu ze stěžujících si astronomů doporučeno se obrátit na Muska s tím, že Musk je přeci výzkumu nakloněn a vynese astronomům do kosmu všechno, co budou potřebovat.
Jenže takový pohled je při bližším prozkoumání naivní, a především dosti nepřesný, opomíjí totiž důležité skutečnosti. Ano, je pravda, že kosmická astronomie je důležitá. Ale neméně důležitá je i astronomie pozemská. Možná jednou bude fungovat jen astronomie vesmírná. Ale v tuto chvíli nemohou jedna bez druhé fungovat. Tedy ano, potřebujeme i pozemskou astronomii, a to dost zásadně. Ve zbytku se vám pokusím ukázat proč a také to, proč kosmická astronomie sama o sobě nestačí. Myslet si, že
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je už přes dvacet sedm let orbitální laboratoří lidstva. Jenže nejde o běžné vědecké pracoviště. Je to laboratoř vystavená prostředí, které je v mnoha ohledech nepřátelské. Čelí mikrogravitaci, kosmickému záření, izolaci a trvalému tlaku na posádku. V takových podmínkách se věda nejen dělá jinak, ale mění se i samotná metodologie a hodnoty, podle kterých poznání posuzujeme. Extrémní prostředí jako proměnná ISS je unikátní především mikrogravitací. Kapaliny se v beztíži lepí k povrchům, neexistuje konvekce, mění se přenos tepla i podoba plamene. Biologické buňky rostou ve 3D shlucích a přepínají geny jinak než na Zemi. To přináší příležitosti, které by v běžné laboratoři nikdy nevznikly, ale zároveň nutí výzkumníky přepracovávat metodiky experimentů. Další faktor představuje kosmické záření, které bombarduje stanici a zasahuje vzorky, elektroniku i samotnou posádku. K tomu připočtěme logistická omezení – na ISS není sklad s chemikáliemi ani náhradními díly, vše se musí naplánovat předem. A pak je tu lidský faktor. Astronauti pracují izolovaně, v permanentním stresu a s narušeným spánkovým rytmem. To snižuje jejich výkon a zvyšuje riziko chyb. Všechny tyto proměnné zásadně ovlivňují kvalitu vědeckého poznání. Kvalita výzkumu v kontextu ISS Na Zemi se
Kdo z nás někdy netoužil po návratu časem? Jak krásné by bylo vrátit se o pár let zpět a udělat klíčové životní rozhodnutí, kterého hořce litujeme, jinak, nebo dokonce vrátit se o stovky či tisíce let a zabránit významné katastrofě. Jen si to představte, mohli byste zamezit zničení Alexandrijské knihovny, napadení Pearl Harbor japonskou armádou či dokonce dopadu meteoritu Chicxulub do Mexického zálivu a na Yucatanský poloostrov. Někteří méně morální by zase mohli preferovat například sázení na sportovní zápasy, společenské události nebo loterie u nichž by věděli výsledky. Mnozí by naopak možná zase chtěli podívat se na technologický posun lidstva ve vzdálené budoucnosti. Možná vás to překvapí, ale cestování časem fyzika v principu nezakazuje. Cestování do budoucnosti je dokonce v principu, nikoliv však bohužel v praxi, poměrně jednoduché. Co nám k cestování časem říká fyzika? A jak to souvisí s kosmonautikou? Odpovědi společně nalezneme v dnešním příspěvku.
Je léto, a to už na Kosmonautixu deset let patří prázdninovému seriálu TOP5. Tento odlehčený formát se mimo jiné věnuje i řadě okrajových či specifických témat. Tentokrát se podíváme na pět vizí, které byly představeny ve známých sci-fi dílech a které se nenaplnily. Nebude to o celkových myšlenkách, jako spíše o jednotlivých strojích či specifických tématech. Cílem tedy není zhodnotit celé dílo, ale jednu konkrétní myšlenku, loď či technologii, která byla v ději užita. Zároveň se připravte na zcela osobní pohled autora, který technologie a díla vybíral dle svých oblíbených příběhů. Relevantnost výběru tedy není relevantní.
I když by se někdy mohlo zdát, že je přesný opak pravdou, většina vědců jsou celkem normální lidé s běžnými starostmi i radostmi. I oni mají rádi humor, takže není divu, že vymýšlejí různé zábavné kratochvíle. Jednou z nejoblíbenějších jsou sázky. To se obvykle dva nebo více vědců vsadí o nějaký vědecký výsledek, například, zda existuje či neexistuje Higgsův boson. Taková sázka musí mít samozřejmě přesně popsaná pravidla a určeny podmínky při jejichž splnění vyhrává jedna či druhá strana. Vědeckých sázek už známe v dnešní době stovky, některé mnohem slavnější než jiné. Dnes se na některé z nejvýznamnějších sázek podíváme.
Projekt Česká cesta do vesmíru si lidé povětšinou spojují s plánem vyslat občana České republiky na národní misi na Mezinárodní kosmické stanici. Celý projekt má však mnohem více úrovní, přínosů a významů, mezi kterými se zmiňuje především podpora českého kosmického průmyslu a popularizační činnost mezi mladou generací. Ostatně právě do poslední jmenované kategorie patří i největší zatím realizovaná akce z projektu Česká cesta do vesmíru a sice studentský let Zero G ve speciálně upraveném letadle. Dnes Vás ale seznámíme s jiným projektem, který sice také cílí na mladou generaci, ale je teprve na svém začátku a zájemci se tak stále mohou hlásit. Podnikatelský inkubátor ESA BIC Czech Republic, jehož operátorem je agentura CzechInvest, ve spolupráci s filmovým festivalem Future Gate a Českou cestou do vesmíru vyhlašuje filmovou soutěž s názvem „Mise Film“, která má za cíl přiblížit fascinaci vesmírem mladým lidem zcela novou formou.
Kanaďan Chris Hadfield byl na oběžné dráze celkem třikrát, ale nejvíce se do paměti veřejnosti zapsal při svém jediném dlouhodobém pobytu na Mezinárodní kosmické stanici na přelomu let 2012 a 2013. Jako jeden z prvních astronautů tehdy začal v plné míře využívat všech možností, které přinášely nastupující sociální sítě. Krásné fotky Země i pohled na všední život astronautů už dnes vnímáme tak trochu jako něco normálního, ale před zmíněnými 12 lety šlo o poměrně vzácný úkaz. Dodnes jsou třeba videa, na kterých Chris ždímá mokrý ručník, velmi populární, ale nejznámější je jeho verze skladby Space Oddity od Davida Bowieho, kterou natáčel na palubě orbitálního komplexu. Nyní tento kanadský astronaut zamíří do České republiky a my Vás na tuto akci, jakožto její mediální partner, srdečně zveme.
Dámy a pánové, milovníci kosmonautiky, přátelé raketových motorů i tichého vakua! Připravte se na největší změnu v historii našich přenosů. Znělka, která vás provázela starty raket, vstupuje do důchodu. Po letech služby, během nichž zněla před starty Falconů, Sojuzů, Ariane a dalších, je čas na inovaci. Ano, měníme naši ikonickou znělku!
Když se řekne astronomie, většině lidí se vybaví dalekohledy, hvězdné mlhoviny a lov exoplanet. Jen málokdo by však očekával, že metody vyvinuté pro zpracování obrovských objemů kosmických dat mohou zásadně urychlit a zpřesnit analýzu lékařských snímků. Přesně to se ale stalo díky algoritmu MOPED, který zpočátku sloužil ke studiu galaxií a dnes pomáhá lékařům po celém světě. Jak se technologie z kosmického výzkumu dostala až k nemocničním diagnostickým přístrojům?
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.