Artemis 2
NASA plánuje start rakety SLS s misí Artemis 2 na 6. března.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA plánuje start rakety SLS s misí Artemis 2 na 6. března.
Tory Bruno, bývalý generální ředitel United Launch Alliance, uvedl, že se rozhodl připojit ke společnosti Blue Origin, aby pracoval na důležitých projektech národní bezpečnosti, včetně aplikací zařízení Blue Ring.
Japonská společnost iSpace oznámila, že práce na novém motoru pro její lunární moduly čelí zpoždění a že si ponechává možnost výměny motorů.
Dlouho očekávané omezení odpovědnosti provozovatelů raket ve Spojeném království vstoupilo v platnost 18. února s cílem zvýšit konkurenceschopnost začínajícího raketového sektoru v zemi.
SpaceX představuje systém poskytující služeby koordinace vesmírného provozu s využitím družic Starlink.
Společnost Vantor, komerční provozovatel družic pro pozorování Země zaměřený na vládní trhy a trhy s národní bezpečností, oznámila plány na provozování modelů umělé inteligence z Google Earth v rámci utajovaných vládních sítí za účelem automatizace zpráv o analýze snímků.
Startup SatVu, který se zabývá pozorováním Země, 17. února oznámil, že v rámci kola financování, které zahrnovalo i Inovační fond NATO, získal 30 milionů britských liber
Čínský startup Space Epoch si zajistil financování z kola B. Startup se koncem letošního roku chystá na první pokus o start rakety Hiker.
Belgická společnost Simera Sense, která získala zákazníky ze sítě Cubesat, vyvíjí optické datové zařízení s vyšším rozlišením pro větší družice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Během naší stávající cesty, která se pomalu chýlí ke konci, jsme měli možnost na vlastní oči vidět čtyři starty kosmických raket. Každopádně se opět potvrdilo to, co říkám už roky: každý start je jiný. A nejen proto, že jsme každý z nich sledovali z jiného místa. Prvním startem byla ve čtvrtek 12. února ve 4:22 h místního času raketa Vulcan. Pokud bychom měli známkovat jako ve škole, tak by si odnesla čtyři mínus. Nepropadla jen proto, že vůbec odstartovala. Tajně jsem doufal, že Vulcan poletí ve dne, protože stopa z pomocných motorů na tuhé pohonné látky na obloze dokáže vykouzlit úžasné (byť kapku neekologické) obrazce. Raketa se ale pochopitelně nepodřizuje mému přání, nýbrž startovacímu oknu úzce spojenému s vynášeným nákladem.
Pokaždé, když se dostaneme na Floridu do blízkosti kosmodromu (což je pokaždé, když jsme na Floridě), několikrát zamíříme do přístavu Port Canaveral. Tedy do přístavu, kde kotví část flotily lodí SpaceX a nově i Jacklyn společnosti Blue Origin. Je to místo, kde si můžete na první stupně Falconů 9 téměř „sáhnout“. A taky zažít něco neobvyklého. Tady mají kotviště obě přistávací plošiny prvních stupňů Falconu 9 deponované na Floridě, JRTI (Just Read The Instructions) a ASOG (A Shortfall of Gravitas). Hned vedle nich je nová loď You’ll Thank Me Later, která ale neslouží k přistání raket, nýbrž k přepravě konstrukčních dílů věží ramp projektu Starship z Texasu (kde je nyní volná výrobní kapacita) na Floridu. A do budoucna má sloužit k převážení celých Starshipů, než se rozjede výroba na Floridě.
Kolem floridského kosmodromu jsou desítky míst, které vesmírnému nadšenci stojí za návštěvu. Některé jsou poněkud komerční a nablýskané, jiné naopak decentní a vkusné. Do té druhé patří Space View Park v Titusville: veřejný park, kde jsou památníky programům Mercury, Gemini, Apollo a Space Shuttle. A kde jsou připomenuti lidé, kteří se s nimi vydali do kosmického prostoru. Park vznikl v roce 1994 jako pocta americkému kosmickému programu; myšlenka na jeho vznik se ale datuje do roku 1988, kdy vznikla nadace financující jeho vznik. O park formálně pečuje soukromé American Space Museum, které vzniklo v roce 2001 (tehdy ještě pod názvem U.S. Space Walk of Fame Museum) a které sídlí o několik ulic vedle. To na jednotlivé památníky programů získalo peníze (např. prodejem kosmických artefaktů nebo komerčními autogramiádami astronautů), aby je pak předalo do správy městu Titusville. Památník programu Mercury byl odhalený v květnu 1995, Gemini v listopadu 1997, Apollu v červenci 1999 a raketoplánům v listopadu 2014. Do budoucna se plánuje ještě jeden, a to bude připomínka Mezinárodní kosmické stanici. Nejzajímavější částí parku jsou z pohledu běžného návštěvníka bronzové odlitky otisků rukou jednotlivých astronautů. Tedy alespoň těch, kteří
„Myslím, že tato cesta vede jinam, než je náš cíl.“ „Já neměl odbočit doleva?“ „Ne.“ „Já měl odbočit doprava?“ „Jo.“ „No nic, dyť je tady hezky, tak se kousek projedeme.“ O chvíli později: „Hele, zkusím to objet tady za těma barákama.“ A vzápětí: „Podívej!“ A oba zíráme jak v Jiříkově vidění. Brzdíme auto kus od U.S. Space and Rocket Center (stát Alabama), kde jsme byli minulé úterý (10. února), na místě, které není na žádné mapě. A nevěříme vlastním očím: na silnici proti nám stojí Molab (Mobile Laboratory), což je prototyp obytného hermetizovaného vozidla, které NASA vyvíjela pro program Apollo Applications (nakonec z něj zůstala jen stanice Skylab) v 60. letech minulého století.
Jsou věci, které by člověka ani v nejšílenějším snu nenapadly, že se mohou stát. Jsou natolik iracionální a absurdní a nepravděpodobné, že jednomu ani nevytane na mysl, že by se mohly stát. Leč stávají se. Jako nám tuhle v Alabamě. V předminulém díle seriálu Cesta (nejen) na kosmodrom jsme se poněkud tajuplně 10. února rozloučili s tím, že jsme NĚCO výjimečného zahlédli. A potom jsem ji spatřil. „Michale, vidíš to? Vidíš to, co já?“ „Jo, nějaká plesnivá deska. Ale říkal jsem si, že asi bude hrozně vzácná, tak už jsem ji už vyfotil.“ „Jestli je to to, co si myslím…“ Přistoupil jsem k objektu blíže. Bylo to ONO. A co to tedy bylo? Na první pohled špinavá olezlá krychle výšky téměř patrového domku, která byla odložená u plotu zcela stranou hlavních turistických proudů. Navíc za terénní vlnou, aby nepoutala pozornost nebo nekazila fotografie. Když jsem krychli obešel, byl jsem si jistý, že je to, co mě napoprvé napadlo. Měla na sobě tři do trojúhelníku uspořádané velké otvory. Bylo to zkušební zařízení MPTA (Main Propulsion Test Article), které se používalo
Minule jsme se s laskavými čtenáři rozloučili v okamžiku, kdy jsme neprozradili, cože tak mimořádného zaujalo moji pozornost v U. S. Space and Rocket Center (Alabama). Snad nám titíž laskaví čtenáři prominou, že je ještě chvíli podržíme v napětí (ale nebojte se, vše prozradíme) a rozjedeme druhou linii příběhu. Ve středu 11. února jsme s vyplazeným jazykem dorazili na Floridu a absolvovali prémiovou (protože za příplatek) KSC Explore Tour autobusem po Kennedyho kosmickém středisku. Mimochodem, když jsme dojeli večer na hotel – přesně týden po začátku naší výpravy – tak jsme měli za sebou 3731 mil v autě. V lidštějších jednotkách je to 5999 kilometrů. V jednom řidiči, uf.
Loučíme se Starbase a zahajujeme návrat zpět na Floridu. Na cestu se vydáváme v neděli 8. února před polednem s tím, že je to cca 2200 km, takže plánujeme dorazit do cíle v úterý 10. února před polednem. (Jedeme s jedním řidičem, který to odtáhl i sem…) Aby nám cesta lépe ubíhala, zastavujeme se v pondělí 9. února u továrny Michoud Assembly Facility. Jde o továrnu, která vznikla v době druhé světové války, ale rozkvětu se dočkala s rozvojem programu Apollo. Tehdy se zde rozjela sériová výroba prvního stupně S-IC rakety Saturn V. Letových exemplářů zde vzniklo patnáct (použito nakonec bylo třináct) plus několik kusů ověřovacích. Pak sem přišla výroba vnějších nádrží ET (External Tank) pro kosmické raketoplány Space Shuttle, později se tu počítalo s výrobou prvního a druhého stupně rakety Ares V. K tomu nakonec nedošlo. Dnes se zde vyrábí první stupně SLS (Space Launch System) pro program Artemis.
O každé návštěvě Starbase by se daly napsat desítky stránek. Viz včerejší díl našeho seriálu, kde jsme jen „naťukli“ hromadu témat, z nichž u každého by šlo jít do hloubky. A je vám jasné, že se zdaleka nedostalo na všechno. Jak už jsme uvedli, na Starbase jsme dorazili v sobotu 7. února odpoledne. Zůstávali jsme do neděle 8. února, takže bylo třeba řešit otázku nocování. To je problém, protože přímo na Starbase žádná ubytovací kapacita není. A cestovat do Brownsville znamená přes 30 minut jízdy. Hotely jsou zde sice levné, leč vzhledem k blízkosti hranice kriminalita relativně vysoká. Takže se vyplatí pár desítek minut jízdy přidat a najít si ubytování v „texaském Miami“, tedy na ostrově South Padre Island. Jenže to je: cesta tam, cesta zpátky, ráno znovu cesta tam, cesta zpátky… Ten čas by šlo využít smysluplněji.
„Buď se zbláznil ten lokalizační čip, nebo ty,“ psal mi kamarád, který má možnost sledovat můj pohyb prakticky v reálném čase. Aneb v pátek 6. února ráno nastupujeme do auta kousek od mysu Canaveral, v sobotu 7. února odpoledne z něj vystupujeme (samozřejmě mezi tím byl nocleh v motelu) na základně Starbase. Dosud jsem na Starbase byl pětkrát, loni mi však osud nedopřál. Vzhledem k tomu, jak se dramaticky proměňuje, je to téměř nekonečně dlouhá doba. Když jsme se na podzim 2024 bavili s místními, kteří se nás ptali, kdy jsme tu byli naposledy a my odpověděli, že před půl rokem, mávli rukou. S tím, že je to dávno a že se od té doby hodně změnilo. A měli pravdu. Člověk sedící u počítače ty změny nevidí, ale na místě jsou vidět. A jsou jich opravdu kvanta.
Pokud jsme první díl našeho seriálu končili slovy „Tak tedy: vzhůru (nejen) na kosmodrom, vzhůru (nejen) na Floridu!“, tak hned ve druhém díle opustíme kosmodrom i Floridu. Dočasně, samozřejmě. A navštívíme Infinity Science Center v Mississippi. Když jsme plánovali cestu, uvažovali jsme pro první týden o dvou variantách. První byla odpočinková (zůstat u bazénu/na pláži a užívat si moře, sluníčka a raket), druhá brutální. Nakonec za nás rozhodlo jednak horší počasí na Floridě (na sluníčko a koupání to úplně nebylo) a jednak pozastavení letů raket Falcon 9 kvůli selhání druhého stupně po startu 2. února během manévru, který jej měl navést k zániku do hustých vrstev atmosféry. A taky zvědavost.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.