Neutron
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
Společnost mPower Technology se sídlem v Novém Mexiku zahájila v New Yorku automatizovanou velkoobjemovou výrobu solárních modulů vesmírné třídy. Společnost oznámila, že se snaží uspokojit poptávku ze strany družicových konstelací.
Jedna z největších antén sítě NASA Deep Space Network, označení DSS-14, byla v září poškozena a může být delší dobu mimo provoz.
Nejvyšší demokratický představitel vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů požaduje, aby NASA zastavila snahy o uzavření zařízení v Goddardově vesmírném letovém středisku s argumentem, že tyto kroky ohrožují schopnost střediska podporovat mise agentury.
Španělská společnost Sateliot 10. listopadu oznámila plány na vývoj modernizovaných družic z nově rozšířených prostor v Barceloně s cílem posunout se od propojení senzorů a strojů k poskytování širokopásmového hlasového, video a datového spojení přímo do chytrých telefonů.
Italská společnost Avio, která se zabývá leteckými pohonnými jednotkami, oznámila dohody s americkými obrannými dodavateli Raytheon a Lockheed Martin, které jim poskytují přednostní přístup k raketovým motorům na tuhá paliva
Společnost Portal Space Systems oznámila, že vyvine družicový tahač s vysokým stupněm manévrovatelnosti, přičemž první let je plánován na konec roku 2026.
Společnost GHGSat 7. listopadu oznámila plány na vyslání dvou dalších družic do své konstelace pro monitorování skleníkových plynů.
Společnost AST SpaceMobile zaregistrovala u mezinárodních regulačních orgánů plány na suverénní vesmírnou síť, která by poskytovala širokopásmové připojení přímo zařízením v celé Evropě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je už přes dvacet sedm let orbitální laboratoří lidstva. Jenže nejde o běžné vědecké pracoviště. Je to laboratoř vystavená prostředí, které je v mnoha ohledech nepřátelské. Čelí mikrogravitaci, kosmickému záření, izolaci a trvalému tlaku na posádku. V takových podmínkách se věda nejen dělá jinak, ale mění se i samotná metodologie a hodnoty, podle kterých poznání posuzujeme. Extrémní prostředí jako proměnná ISS je unikátní především mikrogravitací. Kapaliny se v beztíži lepí k povrchům, neexistuje konvekce, mění se přenos tepla i podoba plamene. Biologické buňky rostou ve 3D shlucích a přepínají geny jinak než na Zemi. To přináší příležitosti, které by v běžné laboratoři nikdy nevznikly, ale zároveň nutí výzkumníky přepracovávat metodiky experimentů. Další faktor představuje kosmické záření, které bombarduje stanici a zasahuje vzorky, elektroniku i samotnou posádku. K tomu připočtěme logistická omezení – na ISS není sklad s chemikáliemi ani náhradními díly, vše se musí naplánovat předem. A pak je tu lidský faktor. Astronauti pracují izolovaně, v permanentním stresu a s narušeným spánkovým rytmem. To snižuje jejich výkon a zvyšuje riziko chyb. Všechny tyto proměnné zásadně ovlivňují kvalitu vědeckého poznání. Kvalita výzkumu v kontextu ISS Na Zemi se
Kdo z nás někdy netoužil po návratu časem? Jak krásné by bylo vrátit se o pár let zpět a udělat klíčové životní rozhodnutí, kterého hořce litujeme, jinak, nebo dokonce vrátit se o stovky či tisíce let a zabránit významné katastrofě. Jen si to představte, mohli byste zamezit zničení Alexandrijské knihovny, napadení Pearl Harbor japonskou armádou či dokonce dopadu meteoritu Chicxulub do Mexického zálivu a na Yucatanský poloostrov. Někteří méně morální by zase mohli preferovat například sázení na sportovní zápasy, společenské události nebo loterie u nichž by věděli výsledky. Mnozí by naopak možná zase chtěli podívat se na technologický posun lidstva ve vzdálené budoucnosti. Možná vás to překvapí, ale cestování časem fyzika v principu nezakazuje. Cestování do budoucnosti je dokonce v principu, nikoliv však bohužel v praxi, poměrně jednoduché. Co nám k cestování časem říká fyzika? A jak to souvisí s kosmonautikou? Odpovědi společně nalezneme v dnešním příspěvku.
Je léto, a to už na Kosmonautixu deset let patří prázdninovému seriálu TOP5. Tento odlehčený formát se mimo jiné věnuje i řadě okrajových či specifických témat. Tentokrát se podíváme na pět vizí, které byly představeny ve známých sci-fi dílech a které se nenaplnily. Nebude to o celkových myšlenkách, jako spíše o jednotlivých strojích či specifických tématech. Cílem tedy není zhodnotit celé dílo, ale jednu konkrétní myšlenku, loď či technologii, která byla v ději užita. Zároveň se připravte na zcela osobní pohled autora, který technologie a díla vybíral dle svých oblíbených příběhů. Relevantnost výběru tedy není relevantní.
I když by se někdy mohlo zdát, že je přesný opak pravdou, většina vědců jsou celkem normální lidé s běžnými starostmi i radostmi. I oni mají rádi humor, takže není divu, že vymýšlejí různé zábavné kratochvíle. Jednou z nejoblíbenějších jsou sázky. To se obvykle dva nebo více vědců vsadí o nějaký vědecký výsledek, například, zda existuje či neexistuje Higgsův boson. Taková sázka musí mít samozřejmě přesně popsaná pravidla a určeny podmínky při jejichž splnění vyhrává jedna či druhá strana. Vědeckých sázek už známe v dnešní době stovky, některé mnohem slavnější než jiné. Dnes se na některé z nejvýznamnějších sázek podíváme.
Projekt Česká cesta do vesmíru si lidé povětšinou spojují s plánem vyslat občana České republiky na národní misi na Mezinárodní kosmické stanici. Celý projekt má však mnohem více úrovní, přínosů a významů, mezi kterými se zmiňuje především podpora českého kosmického průmyslu a popularizační činnost mezi mladou generací. Ostatně právě do poslední jmenované kategorie patří i největší zatím realizovaná akce z projektu Česká cesta do vesmíru a sice studentský let Zero G ve speciálně upraveném letadle. Dnes Vás ale seznámíme s jiným projektem, který sice také cílí na mladou generaci, ale je teprve na svém začátku a zájemci se tak stále mohou hlásit. Podnikatelský inkubátor ESA BIC Czech Republic, jehož operátorem je agentura CzechInvest, ve spolupráci s filmovým festivalem Future Gate a Českou cestou do vesmíru vyhlašuje filmovou soutěž s názvem „Mise Film“, která má za cíl přiblížit fascinaci vesmírem mladým lidem zcela novou formou.
Kanaďan Chris Hadfield byl na oběžné dráze celkem třikrát, ale nejvíce se do paměti veřejnosti zapsal při svém jediném dlouhodobém pobytu na Mezinárodní kosmické stanici na přelomu let 2012 a 2013. Jako jeden z prvních astronautů tehdy začal v plné míře využívat všech možností, které přinášely nastupující sociální sítě. Krásné fotky Země i pohled na všední život astronautů už dnes vnímáme tak trochu jako něco normálního, ale před zmíněnými 12 lety šlo o poměrně vzácný úkaz. Dodnes jsou třeba videa, na kterých Chris ždímá mokrý ručník, velmi populární, ale nejznámější je jeho verze skladby Space Oddity od Davida Bowieho, kterou natáčel na palubě orbitálního komplexu. Nyní tento kanadský astronaut zamíří do České republiky a my Vás na tuto akci, jakožto její mediální partner, srdečně zveme.
Dámy a pánové, milovníci kosmonautiky, přátelé raketových motorů i tichého vakua! Připravte se na největší změnu v historii našich přenosů. Znělka, která vás provázela starty raket, vstupuje do důchodu. Po letech služby, během nichž zněla před starty Falconů, Sojuzů, Ariane a dalších, je čas na inovaci. Ano, měníme naši ikonickou znělku!
Když se řekne astronomie, většině lidí se vybaví dalekohledy, hvězdné mlhoviny a lov exoplanet. Jen málokdo by však očekával, že metody vyvinuté pro zpracování obrovských objemů kosmických dat mohou zásadně urychlit a zpřesnit analýzu lékařských snímků. Přesně to se ale stalo díky algoritmu MOPED, který zpočátku sloužil ke studiu galaxií a dnes pomáhá lékařům po celém světě. Jak se technologie z kosmického výzkumu dostala až k nemocničním diagnostickým přístrojům?
Život na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) je nejen fascinujícím dobrodružstvím, ale i náročnou zkouškou lidského organismu. Astronauti zde prožívají podmínky, které pozemšťan nikdy neokusí: mikrogravitaci, uzavřené prostředí, vysokou zátěž a neustálé ohrožení kosmickým zářením. Následující text přináší přehled nejčastějších zdravotních problémů, s nimiž se posádky na ISS potýkají.
Celý život sníte o tom, že budete mít doma kosmickou sondu? To Vám sice nesplníme, ale díky pokroku v moderní technice se k této vizi můžete přiblížit, jak to jen jde. Díky nedávno spuštěné aplikaci, která je zdarma k dispozici pro všechny s headsety Apple Vision Pro, Meta Quest 3, či 3S VR, můžete umístit evropskou sondu Hera klidně doprostřed obýváku. Aplikaci Guardians of Earth vyvinul italský startup DIVE ve spolupráci s týmem zodpovědným za misi Hera. Výsledek umožňuje uživatelům si podrobně prohlédnout virtuální sondu, naučit se, jak vlastně funguje, sestavit její díly a sledovat její cestu meziplanetárním prostorem k cílové planetce.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.