Archiv rubriky ‘Historie’

35 let od letu Sojuzu-28

Logo první mezinárodní mise

Letos je tomu už 35 let, kdy do exkluzivního klubu dvou kosmických velmocí, jejichž občané překročili hranice atmosféry, vstoupila třetí země. Do té doby mohl celý svět slýchat při komunikaci kosmonautů a astronautů se zemí jen angličtinu a ruštinu. V březnu 1978 zazněla z kosmického prostoru- pro mnohé překvapivě- čeština. Mnozí škarohlídové okamžitě přispěchali s podoteky, že ona čeština byla chabá, s častými pomlkami a tápáním při hledání odpovídajících slov. To možná byla částečně pravda. Ovšem fakt, že třetím státem, který měl svého zástupce ve vesmíru, bylo Československo, už nikdy nikdo nezmění. Ať už si můžeme o zákulisí tohoto letu a důvodech, které stály za jeho realizací, myslet cokoli, Vladimír Remek, Sojuz-28 a první březnový týden roku 1978 vstoupil do dějin kosmonautiky.

Kritické momenty kosmonautiky 25. díl

Stíhačka F-15 nad komplexem 39

Počátek roku 2003 byl na floridském kosmodromu KSC ve znamení příprav další mise raketoplánu. Na první pohled rutinní let, jakých NASA s raketoplánem vykonala doposud už 112. Ale přece jen tady bylo několik okolností malinko odlišných. Po dlouhých třech letech se nejednalo o misi k orbitální stanici ISS. Téměř 16 dní měl raketoplán létat samostatně. Zaměření mise bylo absolutně podřízeno vědě- v nákladovém prostoru orbiteru čekal na astronauty modul Spacehab nové generace a celkem 58 pokusů a experimentů. V neposlední řadě se do vesmíru měla vydat vlajková loď flotily amerických raketoplánů- exemplář s označením OV-102, všeobecně známý jako Columbia. Tento stroj se stal v dubnu 1981 prvním pilotovaným vícenásobně použitelným prostředkem, vyslaným do vesmíru. Teď se na kosmickou pouť chystal po osmadvacáté. A ještě jedna okolnost nebyla zcela standardní- bezpečnostní opatření. Na oběžnou dráhu se chystal příslušník národa, který má asi nejvíce nepřátel- plukovník izraelského letectva Ilan Ramon. Už tak přísná pravidla pro bezpečnost během startu se velice zpřísnila už po 11. září. Nyní, díky přítomnosti Izraelce v posádce, byla vyšroubována na maximum: například přesný čas startu neměl být znám dříve, než 24 hodin předem. Na druhou stranu to mělo za následek, že poprvé po dlouhé době nedošlo k narušení vzdušného ani hladinového zakázaného koridoru. O zpřísněných pravidlech všichni věděli, takže piloti i kapitáni plavidel si dali veliký pozor, aby se vyhnuli problémům. Stíhačky F-15 i rychlé čluny Pobřežní stráže a US Navy byly tentokrát bez práce. Ale ani ta nejpřísnější bezpečnostní opatření, ani ta nejlépe vyzbrojená letadla, ani sebevětší počet agentů tajné služby nemohl astronauty ochránit před nebezpečím, které v sobě skrývá každý start člověka do vesmíru…

8. Kozmická Strojovňa – Rakety 70. rokov – druhá časť

8. Kozmická Strojovňa - Rakety 70. rokov - druhá časť

Pred dvoma týždňami som v seriály Kozmická Strojovňa začal opisovať rakety, ktoré vznikli počas sedemdesiatych rokov minulého storočia. Dnes túto tému ukončím. Najprv napíšem o legendárnej sovietskej rakete Cyklon. Tento úžasný stroj síce vznikol koncom šesťdesiatych rokov, ale najviac slávy si užil neskôr. V čase vzniku sa hovorilo o sovietskej raketa, ale po rozpade ZSSR ju zdedila Ukrajina.

Tento kozmický nosič existoval v dvoch verziách. Cyklon-2 sa vypúšťal z Bajkonuru a Cyklon-3 zase z kozmodrómu Plesetsk. Obidve rakety patrili do kategórie ľahkých nosičov. S nosnosťou približne tri tony na nízku obežnú dráhu sa používali najmä pri štartoch vojenských a civilných družíc, ale aj ľahších návratových satelitov. Obidve rakety patrili medzi najspoľahlivejšie na svete. Cyklon-2 zlyhal iba raz, pričom štartoval až 102 krát. Jeho mladší brat vybuchol až sedemkrát, ale vzhľadom na to že za dvadsať rokov fungovania bol tiež hojne používaný to nie je vôbec zlé. Veď spoľahlivosť 94% hovorí za všetko.

Maratónsky beh po Marse (štvrtá časť)

Maratónsky beh po Marse (štvrtá časť)

Na konci tretieho dielu tohto miniseriálu stála pred Opportunity ťažká úloha. Dostať sa von z kráteru Victoria. Pomaly sa blížila zima a solárne panely dodávali vozítku menej a menej elektrickej energie. Nikto nechcel trčať pol roka na mieste a preto riadiace stredisko vydalo príkaz na čo najrýchlejšie opustenie Victorie. To so sebou však nieslo čo najrýchlejšie ukončenie výskumu okolitých skalísk. Opportunity teda mala spraviť zopár snímkov útesu Cape Verde, potom sa presunúť ku skalisku Nevada a ešte pred začiatkom zimy sa vyškriabať von.

Kritické momenty kosmonautiky 24. díl

Mir

Devadesátá léta znamenala pro nově vzniklou Ruskou federaci balancování na hraně chaosu a finančního kolapsu. Všechna odvětví ruského průmyslu a služeb byla více či méně zasažena hospodářským rozvratem a výjimkou nebyl ani kosmický průmysl. Tato bývalá výkladní skříň sovětského režimu se najednou ocitla na periferii zájmu mocných. Také běžní občané měli při honbě za obživou jiné starosti, než adoraci hrdinů vesmíru. Postupem času se i mnoho legendárních kosmonautů ocitlo na periferii společnosti v nuzných podmínkách- jako příklad může sloužit třeba Nikolaj Rukavišnikov, kterého podvodníci připravili o byt v Moskvě a tak musel podzim svého života trávit v malém zahradním domku. RKA (Ruská federální kosmická agentura) se potýkala s fatálním nedostatkem financí a také s faktem, že mnoho subdodavatelů se po rozpadu SSSR ze dne na den ocitlo na území jiného státu. To znamenalo nejen logistické a administrativní problémy, ale také zvýšené náklady. Mnoho podniků si totiž od RKA a koncernu Energia, který vyráběl a kompletoval letový hardware, nechávalo za své systémy a komponenty platit v dolarech- tedy měně, které se RKA zoufale nedostávalo. Vítaným přilepšením byl pak společný projekt s NASA, kdy v průběhu devadesátých let vykonávali američtí astronauti dlouhodobé pobyty na palubě ruské orbitální stanice Mir. Amerika získala zkušenosti z dlouhodobých pobytů v první polovině sedmdesátých let na své stanici Skylab. Od té doby ale uplynulo mnoho času, takže NASA hodlala tuto novou možnost řádně využít. Jenže zřejmě nikdo nepočítal s tím, že Rusko devadesátých let má svá specifika…

7. Kozmická Strojovňa – Kozmodrómy

7. Kozmická Strojovňa - Kozmodrómy

V seriály Kozmická Strojovňa sa väčšinou venujem raketám, alebo iným strojom, ktoré slúžia na dopravu na obežnú dráhu. Dnes si však povieme niečo o pozemných zariadeniach, ktoré tieto kozmické lety umožňujú. Kozmodrómy sú vlastne obrovské komplexy, v ktorých sa skladajú a pripravujú rakety. Všetky kozmodrómy sa skladajú z niekoľkých častí. Infraštruktúra: Nosné rakety sú obrovské, často vážia aj niekoľko stoviek ton. Preto je prevoz takýchto obrovských a zložitých strojov veľmi chúlostivá záležitosť. Jednotlivé časti rakiet sa väčšinou vyrábajú v niekoľkých firmách a na kozmodrómy sa dopravujú oddelene. Preto je prístupnosť kozmodrómu často krát jedným z hlavných faktorov. Ideálne by mal byť kozmodróm postavený v blízkosti morského pobrežia alebo aspoň pri nejakej veľkej rieke. Lodná doprava je totiž jednoduchšia a navyše sa v lodiach dá prevážať väčšie množstvo nákladu a šírka dielcov nie je limitovaná šírkou tunelov.

Výzkum Merkuru: 1. Díl

Planeta Merkur je, jak známo, nejbližším planetárním tělesem u našeho Slunce. Blízkost Merkuru ke Slunci dělá z malé planety velice obtížně dosažitelný cíl. Doposud tak planetu zkoumaly jen dvě sondy. V sedmdesátých letech kolem planety třikrát proletěl Mariner 10 a aktuálně se na jeho oběžné dráze prohání sonda MESSENGER, která nám o planetě řekla mnoho nových informací a spoustu starých teorií vyvrátila. Historii výzkumu planety, Marineru 10 a složité cestě MESSENGERU na jeho oběžnou dráhu se budeme věnovat v prvním díle této minisérie o výzkumu Merkuru.

Kritické momenty kosmonautiky 23. díl

Mir

Naprostá většina krizových situací během pilotovaných cest do vesmíru se odehrála při nejexponovanějších fázích letu- během startu a přistání. Pokud nepočítáme Apollo-13, v průběhu letu samotného se zatím kosmonauti a astronauti dokázali většinou vyhnout momentům, kdy je od velkého průšvihu dělilo pár sekund. I když… Tak úplně pravda to není. Na konci devadesátých let minulého století začala NASA spolupracovat s RKA(Ruská federální kosmická agentura, známá také jako „Roskosmos“) a vypravovat společné expedice na orbitální stanici. Pro Američany to byl výhodný způsob, jak před počátkem stavby ISS z první ruky obnovit zkušenosti s dlouhodobým pobytem na oběžné dráze, který se shuttlem nebyl možný. Pro Rusy to pro změnu zase byla příležitost, jak získat nemalé finanční prostředky v podobě tvrdé měny. Dalo by se říci, že hlavním zaměřením společných pobytů Američanů a Rusů na orbitální stanici nebyla ani tak věda a bádání, jako spíše plnění politických cílů vedení NASA a špiček ve Washingtonu a ekonomické zájmy RKA a Kremlu. Stanicí, na kterou se Američané vydávali, byl legendární Mir- historicky první modulární stanice, jejíž základní modul se vydal na orbit v roce 1986. Postupně se stanice rozrostla na docela velké monstrum. Její konečná podoba zahrnovala 7 modulů (včetně jednoho dokovacího modulu pro připojení amerických raketoplánů) a množství nehermetických konstrukcí a komponentů. Dlouhou dobu Mir držel rekord jako nejdéle nepřetržitě obývaný kosmický stroj a byl svědkem nejdelšího nepřetržitého pobytu jednoho člověka ve vesmíru- Valerij Poljakov v letech 1994-1995 strávil na jeho palubě (a zčásti také na palubách transportních Sojuzů při cestě na stanici a zpět) 437 dní a 18 hodin. Nicméně ke konci aktivní životnosti stanice, kde se také odehrála níže zmíněná dramata, už byl Mir přestárlou a jen zčásti funkční stanicí, jejíž údržba zabírala stále více času na úkor vědy a experimentů…

6. Kozmická Strojovňa – Rakety 70. rokov – prvá časť

Každý druhý týždeň vám v seriáli Kozmická Strojovňa prinášam informácie o raketách z určitého obdobia. Dnes sú na rade rakety z rokov sedemdesiatych. Vtedy sa ich však vyvynulo či vylepšilo toľko, že by sa do jedného dielu nezmestili. Preto som sa ho rozhodol rozdeliť na dve časti. Dnes sa pozrieme na japonské, čínske, ruské a indické rakety, ktoré vznikli v tomto období a nabudúce sa budeme venovať tým americkým a európskym. V sedemdesiatych rokoch dvadsiateho storočia sa udial nefalšovaný raketový boom. Každá vyspelejšia krajina chcela mať vlastný raketový nosič schopný vyniesť na obežnú dráhu družicu. Najúspešnejšie bolo spočiatku Japonsko so svojou zaujímavou a nekonvenčnou raketou Lambda. Bola to prakticky iba pokusná raketka, ktorá sa dodnes môže pýšiť titulom najľahšieho nosiča. Celý stroj totiž neváži viac než desať ton. Takú nízku hmotnosť získala vďaka zjednodušenému systému navigácie, ktorá sa nachádzala iba na poslednom, štvrtom stupni. Všetky motory spaľovali tuhé pohonné látky (TPL).

Maratónsky beh po Marse (tretia časť)

Opportunity, Sol 947. Po dvadsaťjeden mesiacoch strávených na planine Meridiany Opportunity zastala na okraji kráteru Victoria. Na ceste strávila 632 Solov. Nebolo to však len otáčanie kolesami. Našla totiž množstvo zaujímavých artefaktov ktoré svedčili o dávnej prítomnosti vody v oblasti. Nánosy v kráteroch Eagle a Endurance odhalili minulosť Marsu a Opportunity ju čítala vrstvu po vrstve, podobne ako vy teraz tento článok. Všetky úžasné objavy a terabajty vedeckých dát však neznamenali nič v porovnaní s tým, čo Opportunity koncom Septembra 2006 uvidela.