sociální sítě

Přímé přenosy

Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab uvedla, že vyvinula kontejnerizovaný odpalovací systém pro své rakety Electron a HASTE. Cílem je usnadnit provoz těchto nosičů i z míst mimo stálé startovací základny společnosti a nabídnout vojenským zákazníkům více možností pro orbitální a hypersonické testovací mise.

Redwire

Dceřiná společnost společnosti Redwire, která se zabývá biotechnologiemi a farmaceutickými aplikacemi ve vesmíru, podepsala dohodu o přepravě výzkumných nákladů pro výzkum v mikrogravitaci na palubě zařízení Starfall společnosti SpaceX.

SWIFT

Společnost Katalyst Space Technologies , která vyvinula družici určenou ke zvýšení oběžné dráhy observatoře SWIFT agentury NASA, uvedla, že se jí daří pokročit v řešení problémů, které postihly družici.

IRIS²

Evropská komise dosáhla dohody s průmyslovým konsorciem o pokračování projektu zabezpečené komunikační družicové konstelace IRIS², přičemž se zvýší jak počet družic, tak i náklady na projekt.

FCC

Federální komunikační komise (FCC) pověřuje zástupkyni vedoucího oddělení Space Bureau Jennifer Gilsenan, aby zajistila pokračování reformy regulace družic, zatímco se její šéf Jay Schwarz připravuje na konci tohoto měsíce do důchodu.

Northrop Grumman

Northrop Grumman a Kanadská vesmírná agentura tento týden uvedly, že upraví to, na čem dosud pracovaly pro lunární stanici Gateway agentury NASA, tak, aby to bylo možné využít pro plánovanou základnu na Měsíci. Zatím však zveřejnily jen málo konkrétních informací.

NOAA

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Historie
Mir

Kritické momenty kosmonautiky 23. díl

Naprostá většina krizových situací během pilotovaných cest do vesmíru se odehrála při nejexponovanějších fázích letu- během startu a přistání. Pokud nepočítáme Apollo-13, v průběhu letu samotného se zatím kosmonauti a astronauti dokázali většinou vyhnout momentům, kdy je od velkého průšvihu dělilo pár sekund. I když… Tak úplně pravda to není. Na konci devadesátých let minulého století začala NASA spolupracovat s RKA(Ruská federální kosmická agentura, známá také jako „Roskosmos“) a vypravovat společné expedice na orbitální stanici. Pro Američany to byl výhodný způsob, jak před počátkem stavby ISS z první ruky obnovit zkušenosti s dlouhodobým pobytem na oběžné dráze, který se shuttlem nebyl možný. Pro Rusy to pro změnu zase byla příležitost, jak získat nemalé finanční prostředky v podobě tvrdé měny. Dalo by se říci, že hlavním zaměřením společných pobytů Američanů a Rusů na orbitální stanici nebyla ani tak věda a bádání, jako spíše plnění politických cílů vedení NASA a špiček ve Washingtonu a ekonomické zájmy RKA a Kremlu. Stanicí, na kterou se Američané vydávali, byl legendární Mir- historicky první modulární stanice, jejíž základní modul se vydal na orbit v roce 1986. Postupně se stanice rozrostla na

6. Kozmická Strojovňa – Rakety 70. rokov – prvá časť

Každý druhý týždeň vám v seriáli Kozmická Strojovňa prinášam informácie o raketách z určitého obdobia. Dnes sú na rade rakety z rokov sedemdesiatych. Vtedy sa ich však vyvynulo či vylepšilo toľko, že by sa do jedného dielu nezmestili. Preto som sa ho rozhodol rozdeliť na dve časti. Dnes sa pozrieme na japonské, čínske, ruské a indické rakety, ktoré vznikli v tomto období a nabudúce sa budeme venovať tým americkým a európskym. V sedemdesiatych rokoch dvadsiateho storočia sa udial nefalšovaný raketový boom. Každá vyspelejšia krajina chcela mať vlastný raketový nosič schopný vyniesť na obežnú dráhu družicu. Najúspešnejšie bolo spočiatku Japonsko so svojou zaujímavou a nekonvenčnou raketou Lambda. Bola to prakticky iba pokusná raketka, ktorá sa dodnes môže pýšiť titulom najľahšieho nosiča. Celý stroj totiž neváži viac než desať ton. Takú nízku hmotnosť získala vďaka zjednodušenému systému navigácie, ktorá sa nachádzala iba na poslednom, štvrtom stupni. Všetky motory spaľovali tuhé pohonné látky (TPL).

Maratónsky beh po Marse (tretia časť)

Opportunity, Sol 947. Po dvadsaťjeden mesiacoch strávených na planine Meridiany Opportunity zastala na okraji kráteru Victoria. Na ceste strávila 632 Solov. Nebolo to však len otáčanie kolesami. Našla totiž množstvo zaujímavých artefaktov ktoré svedčili o dávnej prítomnosti vody v oblasti. Nánosy v kráteroch Eagle a Endurance odhalili minulosť Marsu a Opportunity ju čítala vrstvu po vrstve, podobne ako vy teraz tento článok. Všetky úžasné objavy a terabajty vedeckých dát však neznamenali nič v porovnaní s tým, čo Opportunity koncom Septembra 2006 uvidela.

Roger Boisjoly

Kritické momenty kosmonautiky 22. díl

Roger Boisjoly byl v šoku. Jako jeden ze zástupců firmy Morton Thiokol, výrobce SRB, seděl v konferenční místnosti a nechtěl věřit vlastním uším. Zítra má startovat Challenger, jenže na rampě je mráz. Ale zástupci NASA jeho a ostatní lidi od Thiokolu přesvědčují, aby podepsali souhlas se startem. Telekonference se začínala protahovat a mezi zúčastněnými narůstalo napětí. Pracovníci NASA poukazovali na napjaté termíny dalších startů- nemohou si dovolit čekat. Jenže Boisjoly, jeho kolega Arnie Thompson a dokonce i viceprezident Thiokolu Bob Lund věděli o Achillově patě SRB. Gumové těsnění, zvané O-ring, které bylo umístěno ve spojích mezi segmenty motoru, mohlo být v důsledku chladu částečně nefunkční.

5. Kozmická Strojovňa – Raketoplány – druhá časť

Toto je pokračovanie dielu, ktorý vyšiel pred mesiacom. Dnes sa budem venovať hlavne projektom miniraketoplánov, ktoré sa z nejakých dôvodov zrušili. Väčšinou z dôvodu nedostatku peňazí alebo technickej náročnosti. Pozrieme sa do Ruska aj do Ameriky. A rozhodne nezabudneme ani na „starý kontinent“. Pretože aj v Európe boli snahy o vytvorenie vlastného okrídleného prostriedku, ktorý by bol schopný cesty do vesmíru a zase späť. A ako sa dočítame v článku, tieto myšlienky žijú ďalej.

Posádka neuskutečněné mise STS-62A

Kritické momenty kosmonautiky 21. díl

Na kosmodromu Vandenberg v Kalifornii se na svou misi STS-62A připravovala posádka raketoplánu Discovery. Měl to být první start raketoplánu z tohoto kosmodromu, jehož využití skýtalo nové možnosti. Vzhledem ke svému umístění byl vhodný pro starty na polární dráhy, díky čemuž si ruce mnuli hlavně vojáci. Znamenalo to totiž, že raketoplány svým pozorovacím vybavením pokryjí kompletní povrch Země. Poprvé se měl odsud shuttle vznést 15. července 1986. Dnes astronauti měli na programu návštěvu jedné z laboratoří, kde byly připravovány některé z experimentů, který s sebou povezou na orbit. Teď ale svůj tréning o pár minut odložili, seděli kolem televize, sledovali jeden ze zpravodajských kanálů a čekali na start sedmičky svých kolegů, pro které nadešel jejich velký den.

4. Kozmická Strojovňa – Rakety 60. rokov

Šesťdesiate roky minulého storočia by sa dali charakterizovať ako zlatý vek dobývania vesmíru. Počas tohto obdobia zaznamenal vývoj raketovej techniky úžasný skok dopredu. Veď, uznajte sami. Pred pár rokmi vypustili. Sovieti do vesmíru prvú družicu a už o štyri roky letel do vesmíru aj človek. Navyše sa aj vrátil živý a zdravý späť na Zem. Aj dnes sa považuje pilotovaná kozmonautika sa výkladnú skriňu štátu. A to už prešlo dobrých päťdesiat rokov. A aby toho nebolo málo, v tomto období sa konala aj prvá vesmírna prechádzka, prvý krát sa na orbite spojili dve telesá a čerešničku na torte boli misie Apollo v rámci ktorých sa po Mesiaci prechádzali prvý ľudia. V tomto období sa toho udialo skutočne veľa. Ale dnes nebudem opisovať priebeh letov či technické parametre prvých vesmírnych lodí. V tomto diely nájdete takmer všetky kozmické rakety, ktoré vznikli šesťdesiatych rokoch 20. storočia.

Maratónsky beh po Marse (druhá časť)

Pred dvoma týždňami vyšiel prvý diel tohto miniseriálu zaoberajúci sa dvoma najúspešnejšími robotmi kozmonautiky. Skončil sa v relatívne napätej situácii.
Spirit bol na úpätí hory počas začínajúceho sa zimného obdobia, navyše s poriadne zanesenými solárnymi panelmi. Vďaka tomu dodávali iba polovičné množstvo energie. A aby toho nebolo málo, jedno zo šiestich kolies vozítka začalo prejavovať známky opotrebenia. Elektromotor na pravom prednom kolese odoberal viac prúdu a tak hrozilo, že sa jeho ložisko zadrie. Na druhej strane Marsu bolo vozítko Opportunity vo veľmi vážnej situácii. Na ceste ku kráteru Victoria totiž zapadlo do jemného prachu a nemohlo sa pohnúť.

Konec mise STS-51L

Kritické momenty kosmonautiky 20. díl

Barbara Morgan stála na jedné z tribun a myslí jí prokmitávaly protichůdné pocity. Jedním byl pocit zklamání. Dostala se svému snu na dosah, ten poslední, nejdůležitější krok však nebude moci udělat- takový je úděl náhradníků. Zároveň měla radost i za svou kamarádku a kolegyni Christu McAuliffe, která dostala příležitost stát se první učitelkou, která bude svou hodinu vést během mise STS-51L z paluby raketoplánu, 280 kilometrů nad zemí. Existuje záběr na Barbaru Morgan během startu této mise. Vypadá na něm nadšeně a svými výkřiky „Go, Christa!“ a „Good bye, Christa!“ povzbuzuje svou šťastnější kolegyni, která několik kilometrů od ní prožívá poslední momenty před startem na palubě raketoplánu Challenger. Pak se na obzoru objeví dým a plameny a z nich jako bájný Fénix stoupá Challenger ke svému desátému letu za brány atmosféry. Teprve po dlouhé chvíli dolehne k tribuně rachot motorů a Barbara střídavě stojí v úžasu a pak zase tleská a křičí, jakoby chtěla svým nadšením pomoci raketoplánu na oběžnou dráhu. Zhruba minutu a půl po začátku záznamu je vidět, jak Barbara znejistí. Ještě jednou zaraženě mává se slovy „Good bye!“, ale to už se kolem

3 Kozmická Strojovňa – Budúcnosť (?)

Raz za čas sa aj v seriály s informačnou tematikou musí vyskytnúť odľahčená téma. Špekulácie, postrehy, predpovede, jednoducho sci-fi. Preto sa netreba diviť, že aj v Kozmickej Strojovni sa čas od času vyskytne diel nie úplne korektný, ktorý snáď ani nemá veľa spoločné s duchom celého projektu. Aj keď mojim cieľom je informovať čitateľa o vesmírnych technológiách, jednoducho musím natieniť aj nejakú teoretickú cestu, ktorou sa kozmonautika bude uberať. V tomto článku nie sú len moje úvahy. Čarpal som hlavne z knihy Karla Pacnera, „Mestá v kozme“. Berte preto prosím celý tento diel s nadhľadom. Je určený hlavne na pobavenie/oddych.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.