Archiv rubriky ‘Foto a video’

Vesmírná technika: Úvod do systémů podpory života

VT_2020_47

Poměrně dlouhou dobu se Vesmírná technika nevěnovala pilotované kosmonautice. Dnes by to ráda napravila. Stejně jako všichni ostatní lidé, musí astronauti v kosmických lodích a na kosmických stanicích dýchat vhodnou atmosféru, pít vodu, jíst potraviny, ale také se zbavovat odpadů. Aby byly tyto nezbytné podmínky splněny, se starají systémy zajištění životních podmínek pro posádku, které se někdy také označují jako systémy podpory života.

Vesmírná technika: Družicový komunikační systém TDRSS

VT_2020_46

Od Měsíce, do kterého jsme narazili v minulém dílu, se vrátíme zpět k Zemi, nikoliv však na její nízkou oběžnou dráhu. V dněšní Vesmírné technice budeme kroužit podstatně výše. Pod zkratkou TDRSS (Tracking and Data Relay Satellite System) se skrývá systém tvořený družcemi TDRS (Tracking and Data Relay Satellite) na geostacionární dráze a pozemními stanicemi. Díky tomuto systému můžeme nepřetržitě obousměrně komunikovat s desítkami družic na nízké oběžné dráze Země.

Vesmírná technika: Americká sonda LCROSS

VT_2020_45

Od Fobosu z předchozího dílu se přesuneme k souputníku naší Země. V roce 2009 vyrazila k Měsíci americká sonda LRO, která funguje dodnes. Spolu s ní ale letěla ještě jedna sonda, jejíž mise byla doslova sebevražedná. Sonda LCROSS totiž měla narazit do Měsíce, což se jí i podařilo. Ještě předtím ale přinesla cenné informace o přítomnosti ledu v trvale zastíněných kráterech.

Vesmírné výzvy – říjen 2020

VV_2020_10

Říjen byl na kosmonautické události opravdu bohatý. Dočkali jsme se v něm odběru vzorků z planetky Bennu sondou OSIRIS-REx. Těch bylo tolik, že panovala obava, zda se vejdou do návratového pouzdra. Na ISS proběhla výměna posádky. Nejprve se podíváme na start lodi Sojuz MS-17 a poté na přistání lodi Sojuz MS-16. Směrem k ISS se vydal i Cygnus NG-14 plný zásob. Tempo nabral program Starlink. Falcon 9 s nákladem družic se v říjnu vydal na oběžnou dráhu hned třikrát. Do obrovských obrátek se dostalo také dění na Boca Chica, kde probíhají zkoušky prototypu Starship SN8. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa dnes opět od 20:00.

Vesmírná technika: Vědecké přínosy programu Fobos

VT_2020_44

Minule jsme se podívali podrobně na mise Fobos 1 a Fobos 2. Dnes povídání o tomto sovětském programu zakončíme. I když je program sond Fobos veřejností považován za fiasko, vědecké výsledky určitě nebyly bezvýznamné. Sonda Fobos 2 měřila magnetické pole Marsu, určila chemické složení povrchu nebo zmapovala teploty na rudé planetě.

Vesmírná technika: Průběh misí Fobos 1 a Fobos 2

VT_2020_43

V předchozím díle jsme si ukazovali vědecké přístroje, které měla sonda na palubě. V rámci naší minisérie vám dnes nabízíme předposlední setkání se sovětským programem Fobos. Popíšeme si v něm jak probíhal let obou téměř identických sond. Ačkoliv se z videa může zdát, že sondy nesplnily svůj hlavní úkol, příští díl Vám ukáže, že po vědecké stránce byly velmi úspěšné.

Vesmírná technika: Vědecké přístroje na sondách Fobos

VT_2020_42

Minulý týden jsme si ukazovali kostrukci sond Fobos, dnes se zaměříme na vědecké přístroje. Sondy Fobos 1 a Fobos 2 měly primárně studovat marsovský měsíc Fobos a také samotný Mars. Kormě toho ale nesly i přístroje pro výzkum Slunce a meziplanetárního prostředí. Především sestava aktivních i pasivních přístrojů pro planetární výzkum, tedy studium měsíce Fobos a planety Mars, byla do té doby nevídaná a velmi komplexní.

VIDEO: Vývoz Sojuzu MS-17

Na středeční dopoledne se chystá start rakety Sojuz 2-1a, která by měla v 7:45 vynést pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-17. Přípravy jsou již v plném proudu, nosič opustil montážní halu a nyní již stojí na vzletové rampě 31/6 kosmodromu Bajkonur. V tomto článku Vám přinášíme zhruba pětiminutové video, které kromě samotného vývozu zachycuje i některé činnosti, které moc často nemáme možnost vidět. Za všechny můžeme jmenovat třeba inspekci fotovoltaických panelů lodi Sojuz nebo připojování postranních urychlovacích stupňů nosné rakety.

Vesmírná technika: Konstrukce sovětských sond Fobos

VT_2020_41

V minulém díle jsme si řekli, jak probíhal planetární program v Sovětském Svazu, proč vznikl sovětský projekt Fobos k výzkumu stejnojmenného měsíce Marsu a co bylo jeho cílem. Dále jsme si nastínili základní parametry mise. Dnes si popíšeme, jak obě téměř identické sondy vypadaly a jaké bylo jejich technické vybavení. Řeč bude také o dvou typech přistávacích modulů.

Vesmírná technika: Vznik sovětského programu Fobos

VT_2020_40

Dnes zabrousíme do časů, kdy Evropu rozdělovala železná opona a mezi dvěma supervelmocemi probíhaly kosmické závody. Sovětský svaz se v nepilotované kosmonautice dočkal řady úspěchů a prvenství při průzkumu Měsíce a Venuše. Ale u Marsu vedli na celé čáře Američané. Sovětský svaz se tedy rozhodl změnit své priority a jedním z výsledků byl projekt Fobos určený k podrobnému průzkumu stejnojmenného měsíce rudé planety.