Vítejte opět po týdnu na Mezinárodní vesmírné stanici. Ani dnes nebude chybět pohled pod pokličku běžného života astronauta, ale hlavně se zase podíváme na různé kouty naší planety očima Thomase Pesqueta s jeho vlastními komentáři.
Komentář k úvodnímu snímku: „Fotit selfie už možná není in, ale co. Kdo mi bude vyčítat, že jsem si jedno udělal v modulu Cupola? Soichi-san nedávno stanici opustil, ale mezitím nás naučil zacházet s tímhle foťákem a tohle byla dobrá příležitost udělat zkušební snímek.“
Jasně, je to hrozná fotka, ale ukazuje historický milník na ISS: 40 000. použití naší toalety. Toto je jeden z nejdůležitějších systémů na palubě: pokud přestane fungovat, přerušíme jakékoliv jiné činnosti, abychom ji mohli opravit. Bez tohoto vybavení nemůžete poslat lidi do vesmíru. A je to také jeden z bodů udržitelného rozvoje OSN: zajistit dostupnost a udržitelné hospodaření s vodou a hygienou pro všechny. Podobně jako u auta, kde po ujetí určitého počtu kilometrů provedete preventivní údržbu, i my zde počítáme počet použití toalety, abychom věděli, jak na tom je. Pro budoucí dlouhé cesty na Mars i pro další obyvatelnost naší planety budeme muset recyklovat náš odpad a pěstovat jídlo nebo z něj udělat zdroje, abychom zůstali naživu. Právě tak i my na stanici recyklujeme naši vodu a vzduch a posíláme náš pevný odpad zpět na Zemi v nákladním Progressu, aby shořel v atmosféře. Vesmírné agentury však vyvíjejí technologie pro transformaci našeho odpadu na čistou vodu, kyslík a jídlo! Zdroj: flickr.comNe, nesedím na trůnu, ani to není mučící křeslo (i když)… Jde o vědecký experiment ESA / CNES GRASP, který studuje, jak se koordinace ruka-oko přizpůsobuje beztíži. Vědci věří, že koordinace našich pohybů je ovlivněna zemskou tíží a vesmír je skvělým místem si to ověřit. Mimochodem, experiment probíhá v laboratoři Columbus (nepořádek je jen zdánlivý). Samolepky předchozích misí můžete vidět všude vzadu po stěnách. Zdroj: flickr.comVšimli jste si našeho detektoru mikrogravitace při našem startu? Vždycky když startuje posádka v Sojuzu, nebo nyní Crew Dragonu, zvolí si nějaký předmět k určení okamžiku dosažení oběžné dráhy. Tučňák vybraný syny Akiho a Megan se opět objevil při rozhovoru Shane a Megan pro NASA TV v jejich krásných modrých košilích. Když jsme při startu před dvěma týdny dosáhli oběžné dráhy, začal se tučňák vznášet a my se ocitli v mikrogravitaci. Na ISS se nyní stal naším maskotem a ozdobou. Zdroj: flickr.comLedovec Upsala v Jižní Americe se nachází v Argentině v národním parku Los Glaciares poblíž hranic s Chile. Ledovce nabízí majestátní pohled. Strukturovaná masa ledu přecházející do modré barvy jezer, kde různé odstíny modři prozrazují různou teplotu. Je to ale i pohled znepokojující. Všude na Zemi můžeme vidět, že ledovce ustupují. Vidět je to nejen pouhým okem, ale především díky dlouhodobým pozorováním družic. Jde o jednu z nejviditelnějších ukázek globální změny klimatu. Zdroj: flickr.comTaky jste si mysleli, že jde o sopku Fuji? Ne, jedná se o její sestřičku na ostrově Hokkaidó, kam se pomalu vkrádá jaro a díky tomu je hora snadno viditelná díky svým ještě sněhem pokrytým svahům. Zdroj: flickr.comČasto jsou těmi nejkrásnějšími místy na Zemi neobydlené oblasti. Dalo by se smutně dodat, zda to není již obecné pravidlo 🙁 Příkladem je tato zčásti ještě sněhem a ledem pokrytá pustá oblast ve střední Asii; jezero v Mongolsku. Zdroj: flickr.comNavazující snímek pusté oblasti ve střední Asii; hory v Mongolsku. Zdroj: flickr.comDíváme se na Key West (na úplném výběžku jihozápadně od pobřeží Floridy). Ostrůvky s příchutí tropického ráje. Na konci dálnice Highway-1, která vede z ostrova na ostrov z obou stran obklopená vodou, je základna amerického námořnictva dobře rozpoznatelná díky letištním drahám tvaru hvězdy. Zdroj: flickr.comPleťově červená, skalnatě šedá, pískově oranžová a doteky bílých mraků: to vše se vám nabízí při letu přes Saharu (zde náhorní plošina v Čadu). Nikdy není monotónní. Luca (Parmitano) to kdysi nazval „kůží Země“ a myslím, že to tak opravdu vypadá. Zbývá hledat ztraceného pilota Malého prince… a přinejmenším stejně fascinující jsou uprostřed tolika vyprahlosti slavné oázy na dně labyrintu kaňonů. Zdroj: flickr.comVe východní Africe poušť přechází v údolí řek docela rychle (alespoň na vesmírné stanici :)). Kanály protínají vegetaci, která, jak se zdá, pokrývá i řeku. Nevím, jestli je to dílo lidí nebo přírody, ale výsledek je velkolepý. Modrá barva Bílého Nilu a zelená z břehů jsou v těchto zeměpisných šířkách docela běžné, ale kontrastují s okrovými pouštními oblastmi, které jsou jen o něco dále na sever. Zdroj: flickr.comAsi to není ta nejlepší fotka, ale chtěl jsem zachytit sluneční záři, jak vypadá mimo atmosféru – je to velmi, ale opravdu velmi výkonný projektor. Když o tom přemýšlíte, jeho záření bylo naším jediným zdrojem energie od úsvitu věků – příroda ji vždy zcela jednoduše transformovala do jiných forem (bohužel v poslední době ne úplně udržitelným způsobem, pokud jde o lidské bytosti…). Když jste v modulu Cupola a paprsky začnou pronikat skrz okénka, okamžitě pocítíte nárůst teploty, a to i přes všechny vrstvy tepelné ochrany. Jistě, fotka Slunce by vypadala mnohem lépe pořízená během vesmírné vycházky, bez bariéry oken. Zdroj: flickr.comDámy a pánové, Mezinárodní vesmírná stanice… v noci! Tedy téměř: někteří moji kolegové jsou stále ještě u večerního stolu. Je to pro nás velmi důležitý okamžik. Celý den máme plné ruce práce s různými úkoly a jídlo tak znamená vzácné společné okamžiky. A ujišťuji vás, že šestiměsíční expedice vytvářejí silná přátelství 🙂 Experimenty probíhají 24 hodin denně uvnitř stanice i na její vnější straně. Často bez našeho zásahu. V noci je někdy slyšíte hučet nebo klikat… Zdroj: flickr.comMekka! Zářila tak jasně, že fotka je trochu přeexponovaná, ale já jsem chtěl zachytit i světla města. Zdroj: flickr.comToto je Guinea-Bissau, kterou jsem také naposledy viděl před 4 lety (samozřejmě jsem tam nikdy nebyl, jen se na všechna ta místa dívám z vesmíru ;-)). Všechno je to o světle. Fotografové to dobře znají. Říká se tomu „zlatá hodinka“ – poslední před západem Slunce, nebo první po jeho východu. A když máte denně k dispozici 16 takových hodin, to se to fotí. Slunce vám z vesmíru pomáhá nebo škodí svými odlesky. Tohle je ten první případ a nádherná ukázka hry barev. Zdroj: flickr.com
Tak toto byl pro dnešek poslední snímek. Snad se vám jako tečka za dnešním článkem líbí. Klidně by z něj mohl být obraz nebo tapeta na zeď. A rozlišení dostupné v níže uvedených odkazech k tomu vybízí. Thomas je tam umisťuje v originální velikosti 5568 × 3712 pixelů. Na odkazované stránce stačí najet myší doprava dolů, rozbalí se menu a vy vyberete požadovanou velikost a klikenete na ni. Obrázek se rovnou stáhne. Díky patří Thomasi Pesquetovi, potažmo tedy i ESA a NASA. A my děkujeme za vaši přízeň a za týden opět připravíme další sadu obrázků s našimi doprovodnými texty. Věříme, že oceníte, že nejde jen o prostý překlad. A jaký obrázek se líbil vám? Máte nějakou poznámku k textům pod snímky? Budeme rádi za vaše komentáře.
Děkujeme také za vaše hlasy v anketě o podle vás nejzajímavějším nebo nejhezčím snímku, ať už vás zaujal experiment, něco ze života na stanici nebo pohledy dolů na Zemi.
Fotky přímo nádherné, ostatně jak je pravidlem. Až na to populární skuhrání o udržitelnosti, které je dnes tak moderní, ale odbočil jsem, to sem nepatří.
Více nočních fotek z vnitřku ISS, paráda. Lepší než lecjaké scifi, (kromě Borgské krychle 🙂 ), fantazie jede naplno!
Mě se taky dost líbí ten pohled na pohaslý interiér. To se nevidí každý den. Pokud jde o udržitelný rozvoj, vyskytuje se spíše ve francouzsky psaných popisech a ne v anglických. Používám jej proto, že jsem zastánce této metody života, i když vím, že kosmonautika je založena na extenzivním využívání zdrojů. Jsem si vědom, že na server typu kosmonautix se to nehodí, když zde je rozvoj satelitního internetu brán čistě jako pokrok, který navíc zčásti pomáhá financovat rozvoj znovupoužitelných raket a lodí. Přesto zůstanu u toho, co Thomas píše. Prostě dneska se tam toho sešlo víc, příště nebude třeba nic.
Někteří jsou za to vděční 🙂
Je zajímavé, že o něčem píše spíš francouzsky a ne anglicky. Trochu by mě zajímalo proč
mato
5 let před
Dalsia skvela seria fotiek a komentarov. Vdaka! Veru vnutro ISS v noci vidim prvy krat.
Štěpán
5 let před
Já mu naprosto rozumím. Když se díváte na ty fotky krásné přírody a vidíte, co s ní lidi dělají… Mě k přemýšlení o udržitelnosti, přírodě a ekologii nejvíce popostrčily Thomasovy fotky z první expedice.
Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.
Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.
Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.
Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.
Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.
Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).
Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.
Fotky přímo nádherné, ostatně jak je pravidlem. Až na to populární skuhrání o udržitelnosti, které je dnes tak moderní, ale odbočil jsem, to sem nepatří.
Více nočních fotek z vnitřku ISS, paráda. Lepší než lecjaké scifi, (kromě Borgské krychle 🙂 ), fantazie jede naplno!
Mě se taky dost líbí ten pohled na pohaslý interiér. To se nevidí každý den. Pokud jde o udržitelný rozvoj, vyskytuje se spíše ve francouzsky psaných popisech a ne v anglických. Používám jej proto, že jsem zastánce této metody života, i když vím, že kosmonautika je založena na extenzivním využívání zdrojů. Jsem si vědom, že na server typu kosmonautix se to nehodí, když zde je rozvoj satelitního internetu brán čistě jako pokrok, který navíc zčásti pomáhá financovat rozvoj znovupoužitelných raket a lodí. Přesto zůstanu u toho, co Thomas píše. Prostě dneska se tam toho sešlo víc, příště nebude třeba nic.
Někteří jsou za to vděční 🙂
Je zajímavé, že o něčem píše spíš francouzsky a ne anglicky. Trochu by mě zajímalo proč
Dalsia skvela seria fotiek a komentarov. Vdaka! Veru vnutro ISS v noci vidim prvy krat.
Já mu naprosto rozumím. Když se díváte na ty fotky krásné přírody a vidíte, co s ní lidi dělají… Mě k přemýšlení o udržitelnosti, přírodě a ekologii nejvíce popostrčily Thomasovy fotky z první expedice.
Díky za pokračování.
Nádhera!