MDA Space
Společnost MDA Space kupuje výrobce malých družic Blue Canyon Technologies (BCT) za 620 milionů dolarů. Kanadské společnosti to poskytne lepší přístup na trh s vládními zakázkami.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost MDA Space kupuje výrobce malých družic Blue Canyon Technologies (BCT) za 620 milionů dolarů. Kanadské společnosti to poskytne lepší přístup na trh s vládními zakázkami.
Společnost Jio Platforms, která vlastní největšího indického telekomunikačního operátora, se snaží pronajmout si širokopásmovou kapacitu u globálních družicových konstelací, aby v zemi nastartovala svou vlastní suverénní síť na nízké oběžné dráze Země.
Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.
Kelly Hammettová, bývalá vedoucí Úřadu pro rychlé vesmírné schopnosti U.S. Space Force, byla jmenována výkonnou ředitelkou Centra jaderných zbraní letectva.
Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.
Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.
Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Dawn Aerospace získala 25 milionů dolarů na rozšíření své práce v oblasti vesmírné dopravy a suborbitálních kosmických letounů.
Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmická loď Crew Dragon Resilience se při aktuální misi Inspiration4 pohybuje ve výšce 586,4 kilometru. To je o zhruba 166 kilometrů výše, než kde obíhá Mezinárodní kosmická stanice ISS. Ale pokud bychom si mysleli, že je to rekordní výška pilotovaného kosmického letu, pak bychom se velice mýlili. Absolutní rekord ve vzdálenosti od Země drží posádky lunárních misí Apollo, ale i když zůstaneme na oběžné dráze Země, stále tu jsou více než půl století nepřekonané rekordy.

Opět po týdnu tu pro vás máme fotografie, které jsou různé, jenom ne nudné. Při jejich procházení se dozvíme, co zajímavého zažila sedmičlenná posádka stanice a navrch ještě poznáme, jaká krásná místa máme na naší Zemi. Za posledních sedm dní se na Thomasově Flickru urodilo tolik fotografií, že už jenom z nich vybírat, a popisovat je, byl úkol hodný osmihodinové směny astronauta. Byl to ale úkol vděčný, plný úsměvu a zaujetí. Nedávno jste hodně hlasovali pro snímek kulatých políček v poušti připomínající flitry na oblečení, a tak tu pro vás máme opět něco speciálního. Starší generace by mohla v úvodním obrázku vidět třeba monoskop televizního vysílání, když má právě přestávku. Opět se jedná o umělecké dílo zemědělců, kteří si pečlivě rozparcelovali krajinu, aby se všude dařilo tomu, co zrovna potřebují vypěstovat. A my můžeme poděkovat Thomasovi, že se i na takové drobné detaily umí zaměřit. A to ještě během týdne stihl kosmickou vycházku.

Ne každý vědecký experiment vyžadující prostředí mikrogravitace musí za každou cenu letět na oběžnou dráhu. Možnosti jsou pestré a vždy záleží na potřebách konkrétního experimentu. V minulých dílech jsme si stručně představili tři pozemní prostředky k navození podmínek snížené gravitace či mikrogravitace. Dnes se zaměříme na rozdíly mezi nimi, rozebereme si výhody a nevýhody jednotlivých typů a také si řekneme, které metody se hodí pro které vědní obory.

Mezinárodní vesmírná stanice vyžaduje nejen údržbu zevnitř, ale i zvenčí. Zvláště nyní po příletu modulu Nauka navíc vzrostla potřeba prací na ruském segmentu. Nepřekvapí proto, že na úvodním snímku vidíme Olega Novického při zkoušce ruských skafandrů Orlan. Ruští kolegové tedy provedli jeden z mnoha výstupů s cílem postupně integrovat modul MLM-U (Nauka). Z vnitřku stanice jim asistoval americký astronaut Mark Vande Hei. Ostatní mezitím pokračovali ve vykládání Dragona a práci na experimentech. Výstup kosmonautů byl úspěšný, z čehož měli nejen oba Rusové radost. V článku je však dost prostoru i pro fantastické snímky povrchu naší Země. Opět to bude nálož kontrastů mezi obydlenými a neobydlenými oblastmi.

Také Evropa využívá možností, které nabízí výškové rakety. V uplynulých desítkách let se používaly různé typy s odlišnými rozměry, počtem stupňů, nosností i výškou doletu. Nejsilnější z nich, nazvaná MAXUS, dokáže nabídnout až 12,5 minuty stavu snížené gravitace, jelikož vystoupá do výšky až 750 kilometrů. Místem, odkud tyto suborbitální rakety startují, je švédská základna Esrange Space Center, kterou bychom našli u švédského města Kiruna.

Vážení čtenáři, kteří nečtete Thomasův fotokoutek (omluvte neomalený protimluv). I pro vás tu máme něco zajímavého. Tedy, abyste si i vy něco odnesli z dnešní návštěvy našeho webu o kosmonautice, máme tu pro vás toto přivítání u příběhů z výšky 419 až 423 km, kde den trvá přibližně 92 minut a 59,3 sekundy (čísla platí k 1. září 2021). Už několik měsíců totiž sledujeme život několika lidí, kteří zažívají něco mezi 15 východy a 16 západy Slunce, nebo naopak, kdoví. Je to tím, že jejich koráb, Mezinárodní vesmírná stanice, obíhá Zemi rychlostí kolem 27 555 km/h. Škoda, že tam s nimi nejsme. Nebo vlastně ano, díky jejich fotografiím, videím a zážitkům, o něž se s námi dělí na sociálních sítích. A vy, naši milí čtenáři, kteří si fotokoutky otevíráte, vám děkujeme a nyní se už pojďme spolu podívat, co nového se za týden událo, a co zajímavého na povrchu Země astronauti nebo kosmonauti spatřili.

Na úvod srpnových Vesmírných výzev nás čeká reportáž o odkladu mise OFT-2. První sestavení vesmírného obra v podobě Super Heavy a Starship následuje hned poté. Dvě zásobovací mise k ISS a sice CRS-23 s NG-16 jsou námětem předposledního příspěvku. Na závěr se podíváme na jeden z nejvtipnějších startů v dějinách kosmonautiky, i když technikům od Rocket 3.3 asi do smíchu moc nebylo. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

Mořská plošina A Shortfall Of Gravitas (zkráceně ASOG) si v neděli dopoledne našeho času připsala premiéru, když na ní přistál první stupeň Falconu 9 z mise CRS-23. Plošina v tu dobu čekala zhruba 300 kilometrů od pobřeží a po nezbytné kontrole a zajištění nákladu robotem Octagrabber mohla vyrazit směrem do floridského přístavu. Jelikož to bylo poprvé, kdy tato nová plošina přivezla do přístavu první stupeň Falconu 9, čekalo na ni hned několik fotografů, kteří se se svými úlovky rádi pochlubili světu. V dnešním, článku tedy najdete několik nejlepších fotek, které byly pořízeny v uplynulých hodinách. A mimochodem náhledovou fotku má na svědomí Stephen Marr.

Výškové rakety pro kosmický výzkum provozovalo, provozuje anebo v brzké době plánuje provozovat téměř 30 států světa. V dnešním díle se zaměříme na to, jak k tomuto tématu přistoupili velcí hráči na poli kosmonautiky – Spojené státy Americké, Sovětský svaz (respektive Rusko) a Japonsko. U všech států se zmíníme nejen o jejich prvních zkušenostech s výškovými raketami, ale také o tom, jak tohoto prostředku využívají v současnosti.

Vítejte u dalšího pokračování fotoseriálu z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. Uvnitř najdete opravdu nádherné pohledy skrze nové okno modulu Nauka. Pobaví vás nález nečekaného dárku v mrazicím boxu dovezeném nákladní lodí Cygnus NG-16. Zúčastníte se s Akim módní přehlídky a samozřejmě se budete moci kochat nádhernými pohledy na planetu Zemi. Doporučit můžeme jeden opravdu netradiční záběr na část stanice i Zemi a to i s astronautem za okny, nebo nezvykle nasvícenou scenérii oblasti, kam řada lidí míří v létě na dovolenou. Někteří se možná dozví, že nedaleko francouzské pevniny je řada britských ostrůvků, nebo že v Evropě žijí volně ptáci, které by leckdo čekal pouze v ZOO.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.