sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-172)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Space42

V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.

Nayuta Space

Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.

Eutelsat

Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Interlune

Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.

Pixxel

Indický startup Pixxel, který se zabývá hyperspektrálním zobrazováním, plánuje testovat technologii orbitálních datových center na družici Pathfinder, která je navržena tak, aby poskytovala geoprostorové informace přímo z vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Foto a video
ISS ze Sojuzu MS-18. Foto: Roskosmos/Pjotr Dubrov

Thomasův fotokoutek 52

Rok má většinou v kalendáři 52 týdnů a právě tolikrát už se na webu Kosmonautix objevuje seriál fotografií a příběhů z Mezinárodní vesmírné stanice. Vzhledem k tomu, že každá mise kosmonautů na ISS trvá zpravidla půl roku, je zřejmé, že i pobyt Thomase Pesqueta se pomalu chýlí k závěru. Na stanici je nyní dokonce desetičlenná posádka, protože na návštěvě je zrovna i filmařská dvojice z Ruska. Sojuz MS-18 má odvézt Olega Novického s filmaři již 17. října a posádka mise Crew-2 má plánovaný odlet v listopadu. Nechme se ještě unášet zážitky a neuvěřitelnými pohledy na naši Zemi, dokud je to možné. Thomas je jeden z těch nejpovolanějších, ale přinášíme i některé snímky jeho kolegů.

Snímek Merkuru z průletu sondou Bepi-Colombo

Setkání s Merkurem

Průletu evropsko-japonských sond v rámci mise BepiColombo kolem Merkuru, jsme se už věnovali. Dnes Vám však přinášíme video, které z tohoto průletu vzniklo. Už před průletem se očekávalo, že se ESA pokusí složit přijaté snímky ze dvou inženýrských kamer MCAM (Monitoring Cameras) a vytvoří tak časosběrné video. Ostatně stejné to bylo i u předešlých gravitačních manévrů této mise. Očekávání se potvrdila. ESA zveřejnila video složené z 53 snímků. Video je složené z černobílých fotek s rozlišením 1024 × 1024 pixelů a v záběrech můžeme vidět i různé části sestavy BepiColombo. Kamera MCAM-2 zabírá středněziskovou anténu a magnetometr, MCAM-3 má zase ve výhledu vysokoziskovou anténu.

VV_2021_09

Vesmírné výzvy – září 2021

Záříjové Vesmírné výzvy nemohou začít ničím jiným než první ryze soukromou misí Inspiration4. Pak se podíváme na dva ruské výstupy do volného prostoru. Potom se vně ISS vydá francouzsko-japonská dvojice astronautů. I další reportáž bude o pilotované kosmonautice, tématem bude čínská kosmická stanice Tianhe. Neúspěšný start nosiče Firefly Alpha probereme v přeposledním příspěvku a na závěr nás čeká začátek budování nové úrovně sítě Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

VT_2021_39

Vesmírná technika: Český CubeSat Lucky-7

Zatím poslední vypuštěný český CubeSat je Lucky-7, která by nevznikla bez dvojice Pavel Kovář a Jaroslav Laifr. 1U CubeSat disponuje kamerou, ale pro vědecké účely jsou mnohem důležitější data z dalších palubních přístrojů. Malá družice stále funguje i více než dva roky po startu a to navzdory tomu, že se při její stavbě používala běžně dostupná elektronika.

Thomas Pesquet v modulu Cupola. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 51

Na fotografii vidíme Thomase v modulu Cupola. Nechme jej hovořit: „Za každým povedeným snímkem z paluby ISS stojí především hodně příprav. Obvykle začínám naším navigačním softwarem. Umožňuje vám vyhledat cíle v poměrně omezeném katalogu (já jsem si jich před misí připravil mnoho, takže je z čeho vybírat). Zobrazuje také, kde zrovna bude den a kde noc, víceméně aktuální je i pohled na pokrytí oblačností a především ukazuje průmět dráhy ISS na zemský povrch během budoucích obletů… a to je asi tak všechno. Ačkoli se to na první pohled nezdá, fotografování vybrané oblasti v ten srpávný okamžik je velmi složité.“

VT_2021_38

Vesmírná technika: Výročí zániku družice Magion 1

První československá družice, Magion 1, vznikla díky chytrému nápadu nahradit původně plánovanou balastní zátěž funkční družicí, která by navíc rozšířila možnosti vědeckého výzkumu hlavní sovětské družice Interkosmos 18. Před několika dny, 11. září 2021, jsme si připomněli 40. výročí zániku tohoto umělého kosmického objektu. V dnešním díle si velmi stručně představíme samotný Magion 1, tedy první československou družici, ale také nakousneme téma příštího dílu – nejnovější českou družici Lucky 7.

Bahamská modř je alternativou k Berlínské. Alespoň to tak vypadá při pohledu z ISS. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 50

Když se koncem dubna dostal na palubu Mezinárodní vesmírné stanice francouzský astronaut Thomas Pesquet, slibovalo to nálož opravdu zajímavých fotek. Realita předčila očekávání, a tak i když i ostatní kosmonauti produkují zajímavé příspěvky na sociálních sítích, volba padla na Thomasův specifický pohled na dění na ISS i na Zemi a na jeho textové komentáře. Důvodem bylo, že fotokoutek tu na našem serveru vycházel již v roce 2017, takže bylo na co navazovat. V dubnu tedy přišel třicátý díl obnoveného seriálu a dnes slavíme jubilejní padesáté pokračování. Jsme rádi, že tento seriál si své čtenáře našel a že hlasujete v anketách pod články. To využijeme ještě letos, až Thomas přistane zpátky na Zemi. Úvodní snímek ukazuje trochu bahamské modři, což je taková variace na tu berlínskou, ale Thomas by protestoval, že se nazývá pařížská modř. Každopádně z paluby ISS se to tak nějak může jevit.

VT_2021_37

Vesmírná technika: Výškové rekordy při pilotovaných kosmických letech

Kosmická loď Crew Dragon Resilience se při aktuální misi Inspiration4 pohybuje ve výšce 586,4 kilometru. To je o zhruba 166 kilometrů výše, než kde obíhá Mezinárodní kosmická stanice ISS. Ale pokud bychom si mysleli, že je to rekordní výška pilotovaného kosmického letu, pak bychom se velice mýlili. Absolutní rekord ve vzdálenosti od Země drží posádky lunárních misí Apollo, ale i když zůstaneme na oběžné dráze Země, stále tu jsou více než půl století nepřekonané rekordy.

Umění v zemědělství. Pole mohou připomínat leccos, třeba monoskop bývalé televizní stanice, když zrovna nevysílala. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 49

Opět po týdnu tu pro vás máme fotografie, které jsou různé, jenom ne nudné. Při jejich procházení se dozvíme, co zajímavého zažila sedmičlenná posádka stanice a navrch ještě poznáme, jaká krásná místa máme na naší Zemi. Za posledních sedm dní se na Thomasově Flickru urodilo tolik fotografií, že už jenom z nich vybírat, a popisovat je, byl úkol hodný osmihodinové směny astronauta. Byl to ale úkol vděčný, plný úsměvu a zaujetí. Nedávno jste hodně hlasovali pro snímek kulatých políček v poušti připomínající flitry na oblečení, a tak tu pro vás máme opět něco speciálního. Starší generace by mohla v úvodním obrázku vidět třeba monoskop televizního vysílání, když má právě přestávku. Opět se jedná o umělecké dílo zemědělců, kteří si pečlivě rozparcelovali krajinu, aby se všude dařilo tomu, co zrovna potřebují vypěstovat. A my můžeme poděkovat Thomasovi, že se i na takové drobné detaily umí zaměřit. A to ještě během týdne stihl kosmickou vycházku.

VT_36_2021

Vesmírná technika: Výzkum v pádových věžích, parabolických letech a výškových raketách

Ne každý vědecký experiment vyžadující prostředí mikrogravitace musí za každou cenu letět na oběžnou dráhu. Možnosti jsou pestré a vždy záleží na potřebách konkrétního experimentu. V minulých dílech jsme si stručně představili tři pozemní prostředky k navození podmínek snížené gravitace či mikrogravitace. Dnes se zaměříme na rozdíly mezi nimi, rozebereme si výhody a nevýhody jednotlivých typů a také si řekneme, které metody se hodí pro které vědní obory.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.