Archiv rubriky ‘Foto a video’

Thomasův fotokoutek je zpět

Thomas Pesquet v modulu Kupola, selfie

Když se 2. června 2017 vrátil z paluby Mezinárodní vesmírné stanice francouzský astronaut Thomas Pesquet, vydal kolega z redakce Michael Voplatka článek Poslední Thomasův fotokoutek. Nevím, jestli by nás někdy napadlo, že o čtyři roky později se Thomas na stanici vrátí. Navíc jako první Evropan na palubě soukromé kosmické lodi Crew Dragon. Časy se mění, ale to dobré zůstává. A tím jsou krásné a troufnu si říct až nevšední záběry toho nejkrásnějšího domova, který máme. Naší Země. Když jsem 2. května viděl jeho snímek přistávajícího Crew Dragona a 4. května pak Thomasovo selfie z modulu Kupola, nemusel se mě nikdo ptát, co udělám večer. Proto je zde pokračování seriálu, jehož další díl právě čtete.

Vesmírné výzvy – duben 2021

VV_2021_04

Asi největší překvapení dubna se odehrálo při výběru pilotovaného lunárního landeru programu Artemis, který si představíme v první reportáži. Vrtulník Ingenuity a jeho poletování po Marsu vás čeká hned vzápětí. Pěknou podívanou nabídla i Čína při vypuštění základního modulu Tianhe. Start Sojuzu MS-18
a přistání Sojuzu MS-19 jsou náměty dalších příspěvků. Na závěr trochu SpaceX, nejprve start mise Crew-2 a poté testy Starship SN15 a novinky na Boca Chica. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

Neuvěřitelný pohled na Mars

Seán Doran nabídl světu naprosto dechberoucí podívanou, když zveřejnil video s vysokým rozlišením ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Poslední dobou si sice pozornost na rudé planetě nárokuje mise Perseverance, ale i sondy, které krouží okolo planety mají co nabídnout. Video vzniklo z dat NASA, JPL & University of Arizona. Povrch planety fotografovala kamera HiRISE z 300 km výšky a původní soubor má velikost 28GB! 😮 Na videu jsou upravená Raw data autorem a převedená do formátu 4K video. Úžasný výsledek pak dotváří hudba Jesse Gallaghera.

Vesmírná technika: Cesta k programu Vostok – mise Sputnik 2

VT_2021_17

Prvním živým tvorem na oběžné dráze se stala fenka Lajka v družici Sputnik 2. S jejím návratem na Zemi se nepočítalo, ale nakonec zahynula kvůli technické závadě dříve, než se čekalo. Ale Sputnik 2, to nebyla pouze Lajka. Na palubě byly i vědecké přístroje, které rozšířily znalosti vědců o prostředí kolem naší planety. Tato mise je proto právem považována za důležitý krok vstříc první pilotované kosmické misi.

Vesmírná technika: Cesta k programu Vostok – Příprava na Sputnik 2

VT_2021_16

V minulém díle zmíněné výškové lety psů mezi roky 1951 a 1960 poskytly mnoho cenných informací, ale před letem člověka na oběžnou dráhu to pořád bylo málo. Proto bylo potřeba posunout testy na novou úroveň a vyslat na oběžnou dráhu družici s živým tvorem na palubě. To však s sebou přinášelo mnoho technologických komplikací a výzev. Inženýři proto museli v mnoha případech improvizovat. A aby toho nebylo málo, měla družice Sputnik 2 nést i další vědecké vybavení.

Vesmírná technika: Cesta k programu Vostok – výškové lety psů

VT_2021_15

Než se na oběžnou dráhu vydal první člověk, bylo potřeba vše otestovat na jiných živých tvorech. A než se tito živí tvorové dostali na oběžnou dráhu, létali na výškových raketách. Zažili tak suborbitální skoky do výšky nad sto kilometrů, dostali se do kosmického prostoru a na pár minut zažili mikrogravitaci. Zvířata, která při těchto výškových letech zahynula, nepřišla o život zbytečně. Tato fáze přinesla neocenitelné zkušenosti pro další vývoj a kosmonautika by bez nich rozhodně vypadala jinak.

Vesmírná technika: Sovětský program Vostok – předešlé programy

V současnosti létají lidé na oběžnou dráhu okolo Země několikrát ročně, ale ještě před sto lety to byla vyložená sci-fi. Historický moment, který nastal 12. dubna 1961, otevřel cestu lidem na oběžnou dráhu. Než však Jurij Alexejevič Gagarin vyrazil na misi pojmenovanou Vostok (původně opravdu bez pořadového čísla), muselo se stát hned několik věcí. Před programem Vostok tu bylo hned několik více či méně reálných projektů, které se zaměřovaly na do té doby nemyslitelné pilotované kosmické lety.

Vesmírná technika: Mars Pathfinder – vědecké vybavení roveru Sojourner

VT_2021_13

Posledně jsme se zaměřili obecně na vozítko Sojourner, zejména na jeho konstrukci. Na konec naší minisérie věnované americké misi Mars Pathfinder jsme si nechali vědecké vybavení tohoto roveru. Na jeho palubě byl sice formálně jediný vědecký přístroj, ale ve skutečnosti bychom zde našli několik různých zajímavých experimentů, které posunuly naše znalosti o Marsu.

Vesmírné výzvy – březen 2021

VV_2021_03

I březen byl poměrně pestrý na kosmonautické události. Dočkali jsme se startu slovenské družice GRBAlpha. Mohli jsme obdivovat opakovaný statický zážeh centrálního stupně rakety SLS. Na ISS byly provedeny dva výstupy do volného prostoru. Na Boca Chica se uskutečnily testovací lety Starship SN10 a SN11. Kosmické internetové sítě se rozšířily o balíky družic Starlink 1-17, 1-20, 1-21 a 1-22 a 4. ostrou várku družic OneWeb. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

OBRAZEM: Trosky Starship SN11

Včerejší testovací skok prototypu Starship SN11 skončil explozí. Kvůli intenzivní mlze sice nevíme, v jaké fázi k destrukci došlo a SpaceX zatím ani nezveřejnila důvody, které explozi způsobily. Není tedy oficiálně potvrzeno, zda šlo o tvrdé přistání, nebo o zásah autodestrukčního systému ještě ve vzduchu. Odpovědi na tyto otázky zřejmě dostaneme až za několik dní, ale už dnes se můžeme podívat na pozůstatky Starship SN11, které se podařilo nafotit. Především letecké snímky od RGVAerialPhotography stojí za to.