sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Na tiskové konferenci během pařížského aerosalonu 17. června Roberto Cingolani, generální ředitel společnosti Leonardo, uvedl, že jednání mezi společnostmi Airbus Defence and Space, Thales Alenia Space a Leonardem o sloučení jejich kosmických divizí se blíží k rozhodnutí zda ano/ne.
Společnost BlackSky oznámila plány na vývoj nového typu družice pro pozorování Země, která bude určena k zachycení velkých oblastí planety. Nová družice se zaměří na aplikace vyžadující široké geografické pokrytí, včetně mapování v měřítku jednotlivých zemí, monitorování námořní dopravy a vytváření virtuálních replik fyzických lokalit.
Společnost Astroscale 16. června oznámila uzavření britské vládní zakázky v hodnotě přibližně 7 milionů dolarů na nasazení dvojice cubesatů v roce 2027, které budou monitorovat vesmírné počasí a zároveň sledovat další objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.
Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla seismoelektromagnetickou družici, jejímž cílem je detekovat elektromagnetické projevy přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení. Družice CSES-2 je založena na sondě CSES-1, která byla vypuštěna v roce 2018 a vyvinuta ve spolupráci s Itálií.
Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.
Čínská společnost CAS Space dokončila statický zážeh prvního stupně rakety Kinetica-2, která je plánována na první orbitální start v druhé polovině roku.
Společnost AST SpaceMobile dosáhla dohody, která umožňuje zkrachovalému družicovému operátorovi Ligado Networks zaplatit více než 500 milionů dolarů, které dluží společnosti Viasat, výměnou za dlouhodobý přístup ke spektru v pásmu L.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na tiskové konferenci po zasedání Rady ESA uvedl, že rada schválila usnesení, které umožní program European Resilience from Space (ERS). Program pro pozorování Země, který bude mít civilní i vojenské využití.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V naší Sluneční soustavě bychom našli jen málo míst, která zaručeně zvednou tep všem fanouškům kosmonautiky tak, jako Europa. Ledový měsíc obíhající průměrně 671 000 kilometrů od Jupitera totiž pokrývá ledová krusta, pod kterou se nachází kapalný oceán. Voda je zde zahřívána slapovými silami obří plynné planety, kolem které Europa krouží. Dlouhé roky už vědci volají po detailnějším průzkumu tohoto světa, který je horkým kandidátem na lokalitu, která by teoreticky mohla hostit život. Není se co divit. Kde je voda, tam šance na vznik života rostou jako houby po dešti. Nyní se zdá, že by NASA mohla vyslat sondu, která přinese nové informace.
Jak by se vám líbilo procházet se po Marsu či jiném nebeském tělese v pohodlí svého obýváku? Vědcům pracujícím na misi Curiosity se to nyní díky novým holografickým brýlím HoloLens splní. Tyto brýle vznikaly ve spolupráci NASA a Microsoftu a s příchodem nové verze Windows budou dostupné pro každého, takže brzy budete moci svůj obývák proměnit ve virtuální svět, který budete moci pomocí gest ovládat a měnit.
O tom, že se ze mě během provozu kosmonautixu stal nadšenec do cubesatů, už asi naše čtenáře nemusím sáhodlouze přesvědčovat. O tom, že se jedná o zajímavý a životaschopný segment kosmonautiky, jsem snad většinu z vás přesvědčil také. V dnešním novoročně odlehčeném článku se zamyslíme nad provázaností vývoje cubesatů a jejich plnokrevných bratříčků. Dnešní článek bude zmiňovat leckteré informace, které už na kosmonautixu vyšly, ale nebudu zabíhat do podrobností, jde mi spíše o širší souvislosti ohledně technologického vývoje.
Minulý rok uběhl jako voda a nyní je na čase otočit svůj zrak z minulosti do budoucnosti. Vloni jsme se dočkali bezpočtu zajímavých momentů a už nyní můžeme říct, že rok 2015 nebude nijak nudný. Je naplánováno hned několik událostí, které ponesou punc jedinečnosti. V našem dnešním článku se proto pokusíme vyjmenovat ty nejočekávanější chvíle. Ale jak historie už mnohokrát ukázala, realita může být jiná. Kdo ví – třeba bude největším momentem roku 2015 úplně nečekaná událost, o které zatím nemáme tušení. Možná se některé plány odloží, ale s tím se zkrátka musí počítat. Na co se tedy můžeme v následujícím roce těšit
Krátce před koncem roku mohli zástupci firmy SpaceX bouchnout šampaňské. Podařilo se jim totiž dojednat další kontrakt pro jejich nosnou raketu Falcon 9. Podle uzavřené dohody má tento nosič na konci roku 2016 startovat z mysu Canaveral s katarskou telekomunikační družicí – firma už odvážně avizovala, že ke startu dojde v neděli. Satelit Es’hail 2 vyrábí japonská firma Mitsubishi Electric Corp. a jeho účelem bude šířit televizní signál na Blízký východ a do přilehlých afrických států.
Závěr roku vybízí kdekoho k rekapitulacím a ruská kosmická agentura Roskosmos není výjimkou. V pondělí 15. prosince proto předstoupil před novináře její generální ředitel Oleg Ostapenko, aby je seznámil s aktuálním stavem i perspektivami ruské pilotované kosmonautiky. Nové, ruské, kosmické stanice na oběžné dráze kolem Země i Měsíce, dosažení Měsíce, nová pilotovaná loď, přesun ruského pilotovaného programu na nový národní kosmodrom Vostočnyj … Záplava PDF prezentací z poslední doby vytváří dojem, že ruská pilotované kosmonautika stojí na prahu nové éry, do které vstoupí významným kvantitativním ale i kvalitativním skokem.
V dubnu letošního roku se na oběžnou dráhu vydal špičkový evropský satelit Sentinel 1A. Ten díky své radarové anténě dokáže snímkovat povrch Země bez ohledu na aktuální počasí, oblačnost, nebo denní dobu. Mezi jeho úkoly patří monitorování lodních tras, sledování pohybu ledovců po moři, včetně měření větru a vln. Uplatnění najde i při přírodních katastrofách, kdy pomůže zmapovat změny terénu po povodních, nebo sesuvech půdy. Tento satelit posílá naměřená data na přijímací stanice, když přelétá nad Norskem, Itálií, nebo Španělskem. Ale disponuje i moderní technologií laserového přenosu.
Ve včerejším článku jsme se si letmo připomněli počátek mise, průlet kolem Jupiteru, pravidelná roční testování, úspěšnou navigaci palubní kamery LORRIE a poslední uvedení přístrojů do stavu hlubokého spánku. I to bude už za chvíli minulostí a rozběhne se program, jenž nám poprvé umožní prohlédnout si zblízka druhou největší planetku kuiperova pásu – poněkud rozporuplné těleso, které přišlo o status planety v roce 2006 na mezinárodním kongresu astronomické unie v Praze , což je dodnes předmětem emotivních sporů.
Poslední hibernace skončí dnes ve 21:00 SEČ. Po dalších 90 minutách odešle sonda Zemi hlášení o vstupu do aktivního režimu. Tento signál bude rychlostí světla cestovat k naší planetě další čtyři hodiny a nacelých dvacet pět minut. Potvrzení proto očekáváme až v neděli ve 03:30 SEČ. V tu dobu bude sonda 4,6 miliard kilometrů od nás a pouhých 260,7 milionů km od systému Pluto – to je méně než 2 au.
29. srpna uvedla letová kontrola NASA naposledy do hibernace sondu New Horizons. Poslední období jejího odpočinku končí 6. prosince po 99 dnech. Za dalších šest týdnů pak začne samotná fáze průletu kolem planetky Pluto. Vyvrcholit by měla 14. července 2015 ve 13:49:59 SLČ, kdy sonda po devíti a půl letech proletí 10 000 km od trpasličí planety a 27 000 km od měsíce Charon relativní rychlostí 13,78 km/s (49 600 km/h). Pojďme si u příležitosti zahájení plného provozu v dnešním článku připomenout, co se kolem mise New Horizons dělo letos, abychom si v dalším textu přiblížili, co se bude se sondou dít v roce následujícím.
Okřídlené stroje, schopné cesty do vesmíru lákaly americkou armádu jako můru rozsvícená žárovka. Od 50.let minulého století experimentovala se stroji umožňujícími dosáhnout hranice atmosféry a nebýt spěchu v nastalých kosmických závodech se Sovětským svazem, první Američan by se pravděpodobně do vesmíru podíval v kosmickém letounu. Nakonec se armáda dočkala v podobě Space Shuttlu, který zpočátku provozovala společně s agenturou NASA. Po havárii Challengeru však od něj dala ruce pryč a hledala něco vhodnějšího. To se jí podařilo s bezpilotním raketoplánem X-37B, který DARPA (Agentura pro výzkum pokročilých obranných projektů) převzala od NASA. Musí jej však vynášet tradiční raketa. DARPA se rozhodla, že přinese křídlaté stroje i do tohoto sektoru…
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
