Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Horní stupeň superrakety

Pokud se mluví o nosnosti chystané americké superrakety SLS, tak se v naprosté většině případů používají hodnoty pro nízkou oběžnou dráhu (LEO). Na ni by měla SLS dopravit nejprve 70, později až 130 tun. Nicméně tato raketa je určena pro lety mnohem dál,než jen na nízkou oběžnou dráhu. Jak to bude s její nosností do vzdálenějších končin Sluneční soustavy? U nosnosti na LEO hraje hlavní roli základní tělo rakety spolu s urychlovacími bloky, horní stupeň pak dráhu zakulatí. Naopak nosnost do vzdálených končin už zajišťuje pouze horní stupeň a právě o něm se v posledních týdnech začalo spekulovat.

Ariane 6 postoupila do další fáze vývoje

Ariane_6_nahled zdroj: esa.int

O nové raketě Ariane 6, která má se svou předchůdkyní společný snad jen název a specializaci na podobné typy užitečného nákladu, jsme vás již na blogu informovali. Samuel Slavkovský ve svém článku Ariane 6 – Nová raketa pre Európu rozebral koncepci nástupkyně slavné a spolehlivé evropské rakety Ariane 5 jak z hlediska vývoje, konstrukce, tak i z hlediska přínosu pro ESA a její partnery. Dnes se podíváme na to, jak ESA ve vývoji této novinky pokročila. Také si zmapujeme cestu, kterou návrh prošel od jeho úvodního schválení. Spíše než o technickou sondu se bude jednat o sledování kroků byrokratického šimla.

28. Kozmická Strojovňa – rakety budúcnosti – druhá časť

Začalo sa tretie tisícročie a s ním sa pomaly začína zdvíhať aj záujem o kozmonautiku. Nedosahuje síce také rozmery ako v šesťdesiatych rokoch, kedy novinky hltali aj obyčajní občania, ale môžeme pozorovať isté zlepšenie. Je to spôsobené niekoľkými faktormi. Tie sa dajú zhrnúť do troch najdôležitejších bodov. Po prvé, vytvorenie obrovskej informačnej diaľnice zvanej internet ktorý pomaly ale isto začína naberať rozmery megasféry z románov Cantos Hyperionu od Dana Simmonsa a po druhé, začínajú sa zobúdzať a presadzovať aj krajiny, o ktorých by sme to rozhodne nepovedali. Ako žiarivý príklad môže poslúžiť India ktorá sa chystá na vypustenie medziplanetárnej družice Mangalyaan, ktorá poletí k Marsu. Zároveň tento miliardový národ pracuje na ďalších zaujímavých projektoch. Nakoniec, väčšina kozmických agentúr a firiem pochopila, aká je reklama dôležitá. Najlepšie PR má určite Spacex na čele so známym miliardárom Elonom Muskom. Hlavne videá ich zariadenia Grasshopper už niekoľkokrát obleteli svet a zahanbiť sa nedala ani loď Dragon, ktorú pozná snáď každý rozhľadenejší človek. Vedľajším efektom trendu popularizácie kozmonautiky je aj dopyt po stále silnejších, lacnejších a ekologickejších raketách. Vývoj nových nosičov prebieha všade, od Číny až po USA. Potreba nahradiť staré rakety je zvlášť cítiť v Rusku, no existujú aj krajiny, ktoré sa snažia rozšíriť svoj arzenál o nosiče s vyššou nosnosťou. Ide hlavne o Čínu, Indiu a aj Izrael. Hlavne prvé dve menované krajiny už pomaly finišujú a okrem väčších motorov ponúknu aj dokonalejšie riadiace systémy, jednoduchšiu prípravu na štart a hlavne nové možnosti.

Další využití pro superraketu

Nejsilnější raketa v historii lidstva – americká SLS. Nejenže zatím ještě neletěla, zatím je jen v modelačních programech tvůrců, letový hardware se ještě vyrábět nezačal, přesto už stačila rozvířit velké emoce. Velká část fanoušků kosmonautiky ji vnímá jako důležitý posun vpřed, jako stroj, který může lidstvu otevřít nové možnosti. Ovšem najdou se i odpůrci, kteří prohlašují, že celý program rakety vznikl jen na politickou objednávku bez ohledu na reálnou využitelnost.

OKA-T si bude poletovat poblíž ISS

OKA-T zdroj: rnd.cnews.ru

I přes nesporný vědecký přínos byly biologická laboratoř Bion-M, vypuštěná do kosmu letos na jaře a technologická laboratoř Foton-M pracující naposledy v kosmu v roce 2007, spíše úspěšnou aplikací poměrně letitých a dalo by se říci i zastaralých technologií. Však také základ tvořila platforma Vostoku, která se kromě prvních pilotovaných letů využívala i pro špionážní účely v 60. a 70. letech minulého století.

Vloni však vyhlásila Ruská kosmická agentura výběrové řízení na realizaci jiného typu stroje. Ten by měl přijít s novou koncepcí, aplikací moderních technologií a neomezoval by se pouze na krátký pobyt v kosmu, nýbrž by mohl pracovat delší dobu, pravidelně servisován kosmonauty z ISS. Ponese název OKA-T.

Nakoukněte do interiéru nové ruské lodi

O tom, že Rusové připravují novou kosmickou loď, která by mohla v budoucnu nejen nahradit a doplnit lodě Sojuz, ale mohla by se vydat i na cestu k Měsíci jsme na našem blogu již psali. Čas ale běží a na povrch vyplouvají bližší detaily a další informace, které ukazují, že celý projekt kosmické lodi PTK-NP (dříve PPTS) neumřel, ale že se mu naopak dostává čím dál větší pozornosti.

Mobilní plošina pro superraketu

Mobilní odpalovací plošina (MLP) stála vždy tak trochu v ústraní – vždy když se s raketoplánem, nebo dříve se Saturnem V vydávala na cestu z haly VAB na startovní rampu, pohledy diváků ji míjely. Většinou všichni hrdě pozorovali kosmický nosič, pokud ne, pak je zaujal pásový transportér. Ale unikátní stavba, která se nacházela mezi těmito dvěma stroji je často nechávala chladnými. Neprávem! V dnešním článku se zaměříme právě na mobilní startovní rampu – především pak na její úpravy, které jsou nutné, aby mohla vozit těžkotonážní SLS.

26. Kozmická Strojovňa – rakety budúcnosti – prvá časť

Po kratšej prázdninovej prestávke sa opäť rozbieha seriál Kozmická Strojovňa, ktorý vám bude prinášať detaily strojov, ktoré sa používajú na dobývanie vesmíru. Minule sme skončili pri ruskej stanici Mir. Dnes pokračujeme raketami, ktoré sa v najbližších rokoch pridajú do arzenálu jednotlivých kozmických agentúr a budú vynášať rôzne družice, sondy a snáď aj lode s ľudskou posádkou. Ide o rakety novej generácie, ktoré by mali pozdvihnúť kozmonautiku na vyššiu úroveň, poskytovať vyššiu nosnosť za nižšiu cenu, používať ekologickejšie palivá a mať jednoduchšiu obsluhu. Posúvať hranice možného sa dajú vždy. Nové vesmírne nosiče budú využívať moderné koncepcie. Posun v materiálovom inžinierstve dovolil vyrábať stále ľahšie a pevnejšie nádrže, väčšie a silnejšie motory, ktoré musia odolávať stále vyšším tlakom a teplotám. Revolúcia vo výpočtovej technike spôsobí, že navigačné systémy sa zmestia do menšieho priestoru, čo opäť zvýši nosnosť. V neposlednom rade ľudstvo konečne (snáď) získa aj lacný znovupoužiteľný nosič, ktorý momentálne vyvíja firma Spacex. Stojíme pred novým obdobím kozmonautiky. Zakladá sa množstvo súkromných spoločností, pripravuje sa ťažba na asteroidoch, vesmírna turistika, vesmírne hotely, základne na Mesiaci, lety na Mars, Venušu a ďalej. To všetko má umožniť nová generácia rakiet, ktorá sa bude spoliehať na nové technológie a otvoria dvierka pre väčšie výskumné výpravy, ktoré doteraz neboli sú možné.

Což takhle přistát na Europě?

Europa zdroj:upload.wikimedia.org

Největší planeta naší Sluneční soustavy – Jupiter disponuje pestrým světem těles, které ho obíhají. Čtyři největší odhalil svým vlastnoručně zkonstruovaným dalekohledem Galileo Galilei. Ganymed a Callisto připomínají trochu planetu Merkur. Io je prozměnu svět plný intenzivní vulkanické činnosti způsobené převážně slapovými silami Jupiteru. I Europa se od prvních dvou jmenovaných měsíců liší. Její povrch tvoří jedna velká ledová krusta, na mnoha místech rozpraskaná, s minimem impaktních kráterů. Za praskliny mohou opět slapové síly mateřského plynného obra Jupiteru. Každopádně je to velmi zajímavé těleso, které by rozhodně stálo za uvažování, budeme-li se rozhodovat, kam příště zkusíme jako lidstvo se svými automatickými sondami přistát.

Mars rover 2020

Ešte pred pristátím roveru MSL na planéte Mars NASA oznámila, že v roku 2020 by chcela na červenú planétu poslať podobné vozítko. Konštrukčne by malo vychádzať z Curiosity, ale malo by niesť nové prístroje. Potom bolo dlho ticho a nedávno sa začali objavovať nepotvrdené informácie o aparatúrach, ktoré sa naň namontujú. Nakoniec sme sa predsa len dočkali. NASA deviateho júla vydala prvé oficiálne info. o novom projekte a zdá sa, že sa máme na čo tešiť. Nie je síce isté, či sa dočkáme aj realizácie, ale celkovo by mal rover vychádzajúci s MSL alias Curiosity stáť „iba“ jeden a pol miliardy dolárov, čo na takú ambicióznu a prínosnú misiu nie je zas tak veľa a vzhľadom na to že Američania by radi okolo roku 2035 pristáli na Marse je nutné pokračovať v aktívnom prieskume. No, uvidíme ako to nakoniec dopadne. Dnes tu pre vás mám menšiu ochutnávku toho, na čo sa môžete v najbližších rokoch tešiť.