sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Cygnus NG-24)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Pentagon

Pentagon udělil společnosti RTX modifikaci kontraktu v hodnotě 45,3 milionu dolarů na podporu pozemních operací amerických vojenských družic GPS, a to i přesto, že úředníci zvažují omezení problémového programu Next Generation Operational Control System.

Phantom Space

Společnost Phantom Space získala dodavatele termálně používaného hardwaru pro družice Thermal Management Technologies (TMT), aby podpořila rozvoj své plánované konstelace orbitálních datových center Phantom Cloud.

NASA

NASA zastavila práce na druhé mobilní startovací plošině ML-2 určené pro modernizovanou verzi systému Space Launch System, který agentura již neplánuje vyvíjet.

Katalyst Space

NASA upravila provoz astrofyzikální kosmické družice Swift na klesající oběžné dráze, aby získala více času pro misi společnosti Katalyst Space, která se letos pokusí zvýšit její oběžnou dráhu.

Argotec

Italská společnost Argotec oficiálně otevřela své první zařízení na výrobu družic v Americe. Připojila se tak k dalším zahraničním firmám zabývajících se vesmírným průmyslem.

U.S. Space Force

Návrh rozpočtu americké administrativy na fiskální rok 2027 požaduje prudké navýšení vojenských výdajů USA, včetně značně velkého navýšení výdajů pro americké vesmírné síly.

Sustain Space

Čínská obchodní společnost Sustain Space provedla na oběžné dráze demonstraci flexibilního robotického ramene, což představuje pokrok směrem k možnostem servisu družic, doplňování paliva a odstraňování trosek.

Vantor

Společnost Vantor, komerční poskytovatel zpravodajských informací, získala od Národní geoprostorové zpravodajské agentury (National Geospatial-Intelligence Agency) kontrakt v hodnotě 2,3 milionu dolarů na poskytování zpravodajských informací o vesmírných objektech na nízké oběžné dráze Země.

Aspect Aerospace

Společnost Aspect Aerospace, odštěpný podnik Univerzity Jižní Alabamy, získala 2,4 milionu dolarů na vývoj družic o velikosti plošných spojů, které by mohly být v rojích vyslány z vesmíru na velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO) za účelem monitorování vesmírného prostředí.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Budoucnost

Nemůžete zkoumat Europu bez Evropanů

Název dnešního článku jsme si vypůjčil z rozhovoru, který vedl portál spaceflightnow.com s vědeckým ředitelem ESA Alvaro Gimenézem, do jehož pravomocí spadá nepilotovaný průzkum Sluneční soustavy. Jeho výrok je samozřejmě myšlený v nadsázce a s humorem, přesto je z něj cítit, že Evropská kosmická agentura opravdu stojí o to, aby se mohla podílet na zatím nepojmenované americké misi (zatím s pracovním názvem Europa Clipper nebo Europa Multiple-Flyby Mission), která se na cestu nevydá dříve, než v roce 2022. Už v dubnu loňského roku jsme psali o tom, že ESA bez váhání přistoupila na neoficiální nabídku NASA spolupodílet se na přípravě mise k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Realizace ale bude velmi složitá – paradoxně proto, že jde o velmi prestižní misi.

SpaceX zkusí přistání na plošině

Po fenomenálním úspěchu, který přišel 22. prosince, asi všichni fanoušci kosmonautiky čekali, že už všechny první stupně Falconů budou sedat na pevninu a že SpaceX může své dvě přistávací plošiny prodat do šrotu. Realita ale zřejmě nebude tak snadná. Uživatel Raul z diskusního fóra kosmo.cz totiž zjistil, že SpaceX pro své další dva starty neplánuje přistání na pevnině. Ke slovu by se měly dostat přistávací plošiny.

Logo agentury NASA

Výhled na příští rok v podání NASA

Na konci roku se většinou mnoho věcí neděje, agentury se naopak chlubí tím, co se jim v uplynulém roce povedlo a nebo naopak upozorňují na to, co je v příštím roce čeká. Proto i my na tento trend zareagujeme a ve formě krátkých článků Vám budeme častěji přinášet tato videa. Upřímně řečeno – fanoušek kosmonautiky se většinou z těchto videí nic nového nedozví, ale i přesto pro něj tato videa nejsou ztrátou času. Klipy jsou velmi šikovně sestříhané a kouká se na to opravdu hezky. Dnes Vám proto přinášíme sotva dvouminutový, nekomentovaný klip, kterým NASA láká na to, co připravuje na rok 2016. Přejeme Vám příjemné sledování.

Vlajková loď astronomie poletí na evropské raketě

Spekulovalo se o tom již několik let, ale definitivní podpis stále chyběl, takže se otevíral prostor pro spekulace. Tomu je ale nyní konec. Evropská kosmická agentura ESA, která se spolu se svou americkou kolegyní NASA podílí na stavbě dalekohledu Jamese Webba, totiž podepsala smlouvu se společností Arianespace. Předmětem dohody není nic menšího, než vynesení nástupce Hubbleova teleskopu do vesmíru. Vzhledem k jeho rozměrům, hmotnosti a místu určení se musí použít nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Jelikož jde o mimořádně sledovaný náklad, je vítané, že Ariane 5 patří mezi nejspolehlivější rakety vůbec. Smlouva zároveň potvrdila termín startu, který je zatím stanoven na říjen roku 2018.

Švédové možná vyrobí na Marsu první vodu

Když se zmíní čtyřpísmenná zkratka ISRU, měli okamžitě zbystřit všichni fanoušci nových, pokročilých technologií. Tato zkratka pochází z anglického výrazu in-situ resource utilization, což můžeme do češtiny přeložit jako využívání místních zdrojů. Asi není potřeba nějak výraznější zdůrazňovat význam těchto technologií. pokud by lidstvo dokázalo využívat místních zdrojů – ať už se bavíme o Marsu, Měsíci, či asteroidech – nebylo by v první řadě potřeba vozit tolik zdrojů ze Země. V řadě druhé by se pak díky těmto technologiím mohla rozjet mimozemská těžba těchto surovin.

Jméno pro novou ruskou pilotovanou loď (aktualizováno)

Přes ne zcela pozitivní zprávy o momentálním stavu financování ruského kosmického programu a ještě horší výhled přísunu financí na další roky probíhá na stránkách Roskomosu zajímavá anketa. Veřejnost v ní dostala možnost vybrat jméno pro pilotovanou loď nové generace, která je zatím známa pod akronymem PTK-NP („Пилотируемый Транспортный Корабль Нового Поколения“ – pilotovaná transportní loď nové generace). Na výběr je z deseti více či méně patriotických názvů a hlasovat nemusí pouze občané Ruské federace. Možnost zasáhnout do výběru jména pro novou ruskou loď tak mají i naši čtenáři. Jedná se o jedinečnou příležitost, kterou si asi málokterý fanoušek kosmonautiky nechá ujít. Ovšem, jak už to občas chodí, celá záležitost má pár malých háčků…

Čeká nás další maraton na ISS

O tom, že kosmonauti musí denně cvičit, aby co nejvíce eliminovali slábnutí svalů (včetně srdce) způsobené stavem mikrogravitace, asi vědí všichni fanoušci kosmonautiky. Astronauti na ISS proto posilují až dvě hodiny denně – před návratem i více. Slouží jim k tomu různé posilovací stroje – od běžeckých pásů až po rotopedy. Anglický astronaut Tim Peake, který se na Mezinárodní vesmírnou stanici vydá už za pár dní se ale rozhodl, že si v dubnu zaběhne londýnský maraton.

3D CAD model Mastcam-Z

Předběžný návrh kamery Mastcam-Z byl schválen

V tomto článku se vrátíme k dalšímu ohlédnutí, které publikovala Emily Lakdawalla na blogu The Planetary Society. Tentokrát jde o velmi zajímavý pohled dovnitř schvalovacího procesu součástí připravovaného vozítka, které má být vysláno k Marsu v roce 2020. Emily je totiž tentokrát více vtažena do vývoje barevných kamer tohoto roveru, protože je v širším týmu vývoje kamer jako zástupce médií a propagace ve vzdělávání. Mastcam je vám jistě známa jako přístroj z vozítka Curiosity, kde plní roli nejdůležitější barevné kamery vozítka, resp. dvou – levé a pravé na stěžni, každé s jinou, pevnou ohniskovou vzdáleností. A nejzajímavější na následujícím příspěvku je právě to, že Z v označení chystaných kamer jasně naznačuje pojem „zoom“, tedy proměnnou ohniskovou vzdálenost. Tím by se podařilo poslat na povrch Marsu to, co se na palubu Curiosity nakonec dostat nepodařilo.

Starliner bude mít motory od Aerojet Rocketdyne

Firmě Aerojet Rocketdyne v těchto dnech osud opravdu přeje – poté, co společnost získala velký kontrakt na výrobu motorů pro raketu SLS, potkala ji další dobrá zpráva. Kontrakt za 200 milionů dolarů zajišťuje, že Aerojet bude vyrábět motory a nádrže pro kosmickou loď Starliner, kterou vyvíjí Boeing. Podepsaná smlouva počítá s dodávkou sedmi „shipsetů“, tedy kompletních palivových systémů pro jednu loď. Aerojet Rocketdyne už s Boeingem na tomto palivovém systému pracuje delší dobu – ostatně náhledová fotka dnešního článku byla pořízena již v roce 2012 a vidíme na ní zkušební zážeh trysky Starlineru pro manévrování na oběžné dráze.

Vylepšené motory z raketoplánů

Když se řekne RS-25, vybaví si fandové kosmonautiky motor na zkapalněný kyslík a vodík, který také pod označením SSME poháněl raketoplány při jejich cestě k obloze a po splnění mise se vracel zpátky pro další lety. Raketoplány startovaly celkem 135×, a pokaždé bychom na raketoplánu našli tři exempláře, celkem tedy za třicet let provozu se motory SSME zažehly 405× (mnohé samozřejmě několikrát) a pouze jednou došlo k drobné závadě v chodu. Nyní se motory RS-25 připravují na úplně novou roli – budou létat na nové raketě SLS. To s sebou ale nese potřebu jejich technických úprav.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.