MDA Space
Společnost MDA Space postaví pro Kanadskou kosmickou agenturu radarovou zobrazovací družici. Kanadská vláda mezitím studuje možnosti satelitního systému nové generace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost MDA Space postaví pro Kanadskou kosmickou agenturu radarovou zobrazovací družici. Kanadská vláda mezitím studuje možnosti satelitního systému nové generace.
Britský startup Shield Space plánuje spojit svůj software pro autonomní provoz družic s možnostmi servisu na oběžné dráze společnosti ClearSpace, aby řešil vznikající orbitální hrozby.
Americké vesmírné síly zahajují novou soutěž na dodávky antén pro mobilní ovládání družic, čímž formálně obnoví program, který zrušily poté, co opustily kontrakt se společností AeroVironment v hodnotě 1,7 miliardy dolarů a přešly na komerčnější strategii zadávání veřejných zakázek.
Společnost Vantor si vybrala BAE Systems pro stavbu své nové generace družic pro zobrazování s vysokým rozlišením. Tato volba spojuje Vantor s bývalou divizí Ball Aerospace, která pomáhala vyvíjet satelity pro pozorování Země společnosti DigitalGlobe.
Společnost York Space Systems 24. června oznámila, že družice, kterou postavila pro americké vesmírné síly, úspěšně demonstrovala obousměrnou taktickou komunikaci s využitím ultravysokofrekvenčních (UHF) při spojení z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost VAST podepsala smlouvy s dalšími partnery pro výzkum mikrogravitace, který bude probíhat na komerčních vesmírných stanicích společnosti VAST.
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
Generální inspektor NASA ve své nejnovější zprávě varuje, že kapacita startovacích ram se blíží jejich limitům a jaké to představuje problémy pro kosmodromy.
Německá kosmická společnost OHB získá prostřednictvím prodeje akcií přibližně půl miliardy eur, což jí umožní rozšířit zařízení a usilovat o potenciální akvizice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O misi AIDA (AIM/DART) jsme již na našem blogu psali v roce 2014 a 2015 – finální schvalování celého projektu má přitom přijít až letos.To ale nebrání grafikům, aby na internetu prezentovali animace jednotlivých fází celé mise. Dvojitý asteroid Didymos je mimořádně atraktivním cílem, který by nám umožnil nejen prozkoumat složení těchto vesmírných balvanů, ale nasbírané zkušenosti by se mohly hodit, až by jednou k Zemi zamířil nebezpečný asteroid, který by nás mohl ohrozit. Pak bude znalost změny jeho oběžné dráhy k nezaplacení. Dnes Vám proto přinášíme tři povedená videa, která ukazují, jak by to již za pár let mohlo vypadat.
Ve včerejším článku jsme se věnovali vývoji stavu kol vozítka Curiosity, které od roku 2012 brázdí povrch Marsu. V diskusi se rozjela velmi živá a zajímavá debata a řeč přišla i na chystané dvojče roveru Curiosity, které se zatím označuje pouze podle plánovaného roku vypuštění jako Mars rover 2020. Řekli jsme si proto, že by bylo vhodné zmínit se o zkouškách, které momentálně probíhají – technici se snaží nalézt vhodný design kol. Z dostupných fotek se zdá, že pláště testovaných exemplářů jsou silnější, než ty, které známe z Curiosity – byť za cenu vyšší váhy celé sestavy.
NASA už chystá svojí novou superraketu SLS na její první misi, zvanou Exploration Mission 1 (EM-1). Ta by měla odstartovat v listopadu roku 2018 a poslat vesmírnou loď Orion na cestu okolo Měsíce. Na palubě ještě nebude žádná posádka a jako druhý stupeň rakety SLS bude použit upravený horní stupeň rakety Delta IV, zvaný ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage). Po této misi měla přijít, podle původního plánu, mise EM-2, která by už konečně byla pilotovaná a vzala by 4 astronauty na oběžnou dráhu okolo Měsíce. I pro tuto misi měl být původně použit horní stupeň ICPS, který by ale kvůli tomu musel být certifikován pro lety s lidskou posádkou, což není vůbec levný proces. Tento plán byl velmi brzy kritizován, jelikož by byl stupeň ICPS po drahé certifikaci použit jen pro jedinou misi, po které by ho nahradil mnohem výkonnější stupeň Exploration Upper Stage (EUS).
Otázky okolo připravované čínské orbitální stanice Tiangong-2 se dočkaly odpovědí – alespoň některé. O tom, že se čínská stanice Tiangong-1 dočká nástupce se hovořilo již několik let, ale zatím pořád jsme pracovali s nejistými termíny a informacemi. Ani nyní nevíme všechno, ale na sepsání článku to stačí. Doufáme tedy, že pro Vás budou informace zajímavé. Pokud by Vás tedy zajímalo, kdy se můžeme těšit na start nové čínské stanice, kdy k ní zamíří první posádka a co se bude na stanici testovat, je tento článek přesně pro Vás.
Snaha o znovupoužitelnost prvních stupňů soukromých raket Falcon má za sebou další drobný, ale ve svém důsledku důležitý pokrok – tentokrát nikoliv na poli technickém, ale spíše administrativním. 22. prosince dokázala SpaceX měkce přistát s prvním stupněm na pevnině, ale ke znovupoužitelnosti je potřeba udělat ještě několik kroků. Jedním z nich bylo najít zákazníka, který by souhlasil s tím, aby jeho satelit startoval na raketě, jejíž první stupeň už jednou letěl. Zdá se to jako banalita, ale ve skutečnosti to není tak snadné. Operátoři družic jsou na svá díla opatrní a chtějí jim zajistit co největší spolehlivost, že se dostanou na oběžnou dráhu.
Společnost Viasat se rozhodla přesunout start svého nového satelitu Viasat-2 z rakety Falcon Heavy na prověřenou Ariane 5. Hlavním důvodem byly obavy okolo zpoždění vývoje Falconu Heavy, které jsou v současné době celkem opodstatněné. Tato raketa by podle slov Elona Muska měla letět už letos na podzim, ale podobných slibů jsme již od SpaceX slyšeli v nedávné době několik. Původně měl Falcon Heavy startovat dokonce už v roce 2013, kdy se ještě používala první verze Falconu 9. Tím, že se Viasat rozhodl pro jistější start na Ariane 5 ale neupouští od spolupráce se Spacex, jen vyměnil start Viasatu-2 za pozdější start Viasatu-3, který by měl letět na Falconu Heavy někdy na přelomu let 2019/20.
Neexistují žádné méně důležité mise – všechny posouvají naše poznání vpřed. Ale všichni fanoušci kosmonautiky moc dobře vědí, že některé mise jsou zkrátka a dobře důležitější, sledovanější a přelomovější. Při pohledu do budoucnosti se těšíme hlavně na Webbův teleskop, ale kosmonautika nespí a připravuje další zajímavé projekty. Jedním z těch, které jsou již mnoho let ostře sledovány a vyhlíženy, je projekt odběru vzorků hornin z Marsu a jejich doprava na Zemi, projekt, který se označuje zkratkou MSR neboli Mars Sample Return. Je potřeba říci, že zatím nebyla schválena ani přesná podoba mise. Všechno ještě bude záviset na setkáních odborníků, kteří budou posuzovat různé varianty. Jelikož jde o mimořádnou misi, rozhodli jsme se, že budeme vydávat články již nyní. Byť v nich nebude nic jistého, čtenáři z nich vyčtou alespoň směr, kterým se plány ubírají.
Možná jste už dříve zaznamenali zprávu o tom, že až nová americká superraketa SLS vyrazí na svou první cestu do vesmíru, ponese s sebou kromě nepilotované kosmické lodi Orion také malé družice, kterým se říká cubesaty. Tyto satelity s unifikovanými rozměry jsou ideálním formátem pro testování nových inovativních technologií i relativně nízkonákladových forem výzkumu vesmíru. Ke startu by mělo dojít až v roce 2018, nicméně NASA včera veřejně oznámila, o jaké cubesaty se bude jednat. NASA se snažila tyto družice, tvořící sekundární náklad mise, vybírat tak, aby zvolila co nejpestřejší složení. Cubesaty toho dokáží mnoho a byla by velká škoda zaměřit se pouze na jednu oblast. Technologické rozpětí cubesatů, které se vydají k Měsíci proto bude široké. NASA se zároveň snažila, aby vybrané cubesaty nějakým způsobem pomohly vědeckému poznání, případně usnadnily cestu budoucích pilotovaných výprav – třeba i k Marsu.
Když byla ISS navrhována v devadesátých letech, nikdo nepočítal s tím, že se stane důležitým uzlem pro soukromé vesmírné společnosti. V posledních letech ale stanice přispěla obrovskou mírou k rozvoji právě tohoto sektoru. Americká společnost NanoRacks přišla s návrhem instalace soukromé přechodové komory na ISS. Ta by sloužila hlavně pro vypouštění cubesatů, ale dala by se použít i pro jiné účely. NanoRacks nejsou žádní nováčci, na ISS již od roku 2013 působí jejich CubeSat Deployer, který po připojení k japonské robotické paži vypouští cubesaty dopravené na stanici pomocí zásobovacích lodí. Možná se ale ptáte, na co je potřeba další přechodová komora? Není jich na ISS již dost?
Ruské experimentální biologické mise Bion sahají do roku 1966, kdy došlo k vypuštění prvního exempláře, aby jej v následujících letech až do roku 1996 následovalo jedenáct dalších misí. Pak si dal program na 17 let pauzu a v roce 2013 se podařilo vypustit modernizovaného nástupce, kterým byl Bion-M1. Ten sice přinesl mnoho vědeckých poznatků, nicméně část sledovaných objektů během pobytu na oběžné dráze zahynula. Rusové věří, že mise Bion-M2 chystaná na rok 2020 by mohla být úspěšnější. A díky úspěšnému vyjednávání se na projektu mohou podílet i české instituce.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.