Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Ariane 6 – Nová raketa pre Európu

Pred dvoma dňami 9. júla sme sa konečne dočkali. Európska kozmická agentúra predstavila finálny koncept raketového nosiča novej generácie Ariane 6, ktorý má od nového desaťročia poskytovať služby hlavne súkromným spoločnostiam a nahradiť tak dnes slúžiace nosiče Ariane 5 a Sojuz. Ak však čakáte obrovský nosič s nosnosťou cez tridsať ton, asi budete mierne sklamaní. Napadá ma otázka, či to nie je po obrovských úspechoch s raketovými technológiami krok späť.

Budoucnost kosmických skafandrů – 2.díl

skafandr budoucnosti zdroj:nasa.gov

První díl jsme zakončili ruským skafandrem Orlan-E, určeným pro vycházky po rudé planetě. Dalšími technologickými novinkami se Ruská federace zatím nepochlubila a tak se tentokrát vypravíme do Země vycházejícího Slunce, kde také experimentují na poli nových skafandrů. V druhé, obsáhlejší části článku se zaměříme na Spojené státy americké, jejichž astronauti si zatím jako jediní mohli vyzkoušet chůzi po jiném nebeském tělese. Nejprve se podíváme na experimentální prototyp, sloužící k ověření technologií nutných pro návrat na Měsíc a výpravy k asteroidům. Dále se zaměříme na nový skafandr, který se bude testovat za pár let na ISS a jednou by v něm astronauti mohli chodit po Marsu. Lehce se zmíníme o ochranném skafandru pro kosmické turisty.

Pokud si myslíte, že oblek na úvodním obrázku je jen nefunkčním konceptem nadějného designéra, tak vás závěr článku vyvede z omylu.

Budoucnost kosmických skafandrů – 1.díl

skafandr budoucnosti_1 zdroj:nasa.gov

Při zběžném pohledu na dnešní kosmonauty v porovnání se starými fotografiemi a záznamy, by se mohlo zdát, že se na poli vývoje kosmických skafandrů od 80. let minulého století nic moc neděje. Ano, dlouhou dobu to byla docela pravda. Koncepce skafandrů prodělávala pouze drobné evoluční či pouze kosmetické změny.

Nyní s příchodem nových technologií a výrazných pokroků v materiálovém inženýrství i u skafandrů nastal čas pro zcela nové koncepce a neotřelé postupy. Skafandry pro nejbližší dekády, které jsou v poměrně pokročilém stádiu vývoje, stále hodně připomínají své starší bratříčky. Ovšem vesmírné obleky pro vzdálenější budoucnost, nacházející se ve stavu počítačových studií a prvních prototypů jsou natolik futuristické, až se zdráháme uvěřit, že by jednou mohly dojít reálného nasazení v kosmu.

Největší sluneční plachetnici bude mít NASA

solární plachta www.nasa.gov

NASA se rozhodla, že se nenechá zahanbit Japonci a trumfne jejich první solární plachetnici IKAROS, která si vyrazila v roce 2010 okolo Venuše. Zatímco japonská plachta zabírala 200 m2, ta americká má mít plochu 1200 m2. Do kosmu se podívá příští rok. Celý projekt se nazývá Solar Sail Demonstration avšak plachetnice samotná se honosí názvem Sunjammer k připomenutí 50. výročí vydání (původně) stejnojmenné povídky A. C. Clarka o závodu slunečních plachetnic od Země k Měsíci.

JWST – skratka, ktorá zmení náš pohľad na vesmír

Detailný popis cesty JWST na obežnú dráhu okolo bodu L2 v sústave Slnko-Zem

Životnosť Hubblovho vesmírneho teleskopu sa postupne kráti. Američania už raketoplány poslali do dôchodku a Ďalšia servisná misia teda nepripadá do úvahy. No nemusíme byť smutní. Stroj, ktorý tu bol už od roku 1990 každú chvíľu prestane fungovať, ale už sa pripravuje jeho nástupca. Bude ním infračervený Vesmírny teleskop Jamesa Webba. So zrkadlom s priemerom 6,5 metrov bude zároveň aj jednoznačne najsilnejším teleskopom, akým ľudstvo v dobe vypustenia bude disponovať. V roku 2018 sa teda konečne dočkáme pokroku v oblasti astronómie.

Spolupráce nás zavede na Mars

Mars má mezi všemi planetami Sluneční soustavy z pohledu lidstva mimořádné postavení. Je podobný Zemi, mohl na něm existovat život a hlavně je dost blízko na to, abychom k němu mohli vysílat kosmické průzkumníky v počtu větším než malém. Objektivně vzato musíme uznat, že v průzkumu Marsu hrají prim Američané, kteří k Rudé planetě poslali nejen několik družic, ale také přistávací moduly a vozítka. Rusové už takové štěstí neměli a jejich projekty končily povětšinou z různých příčin nešťastně. Evropa až doposud stála trochu v závětří. Nyní se zdá, že i ona by mohla přispět se svou troškou do mlýna. Chystá totiž misi ExoMars.

Poletí lidé k Marsu už za 5 let?

Americký miliardář Denis Tito se do historických tabulek zapsal už jednou. V roce 2001 se stal prvním člověkem, který si zaplatil let do vesmíru. V dalších letech ho následovali ještě další bohatí lidé. Ale Titovi zřejmě tohle prvenství nestačí. Jeho cíle míří výš – k Marsu. Za tímto účelem založil společnost Inspiration Mars, která by ráda v roce 2018 poslala dva astronauty k Rudé planetě a vrátila je zpátky. Má vizi, které věří, vychází z existující techniky, přesto mu jedna věc chybí. Ano, hádáte správně, jsou to peníze. Je tedy otázkou, jestli tento projekt skončí v propadlišti dějin, nebo se zapíše zlatým písmem do dějin kosmonautiky.

Hrozí Marsu srážka s kometou?

Vraťme se imaginárně do roku 1994. V létě měli vědci mimořádnou možnost – poprvé v historii sledovali srážku dvou těles Sluneční soustavy. Planeta Jupiter tehdy svými slapovými silami roztrhala kometu Shoemaker-Levy 9 a pak se srazila s jejími úlomky. Planetologové měli možnost ze srážky vyčíst mnoho zajímavých informací. A nyní se zdá, že by se mohla tato výjimečná podívaná opakovat. Cílem ale nemá být Jupiter, ale Mars.

Výzkum Merkuru: 2. Díl

V minulém dílu naší minisérie o výzkumu Merkuru jsme si představili dlouhou cestu, která vedla až k sondě, jež se usadila na jeho orbitě. Podívali jsme se na historii průzkumu této planety a na objevy sondy Mariner 10. Poukázali jsme na to, že dostat se k Merkuru je poměrně náročné a ještě mnohem náročnější je zakotvit na jeho oběžné dráze. Dnes se podíváme na působení a objevy sondy MESSENGER, jež v březnu oslaví dva roky od svého navedení na orbitu planety. Merkur se v našich očích pod drobnohledem nového souputníka hodně změnil. Přístrojové vybavení MESSENGERU nám odhalilo mnoho nečekaných skutečností. Pojďme se na ně blíže podívat.

ATV bude žít dál

Jules Verne, Johannes Kepler, Edoardo Amaldi, Albert Einstein, Georges Lemaître – to jsou jména, pod kterými odstartovaly (a ještě odstartují) k Mezinárodní vesmírné stanici evropské zásobovací lodě ATV. Jedná se o největší zásobní lodě, které ke stanici létají, proto se jim také přezdívá kosmické náklaďáky. Evropa jejich vývojem strávila několik let, sestavila a proškolila výrobní týmy a dala vzniknout sofistikovaným výrobním linkám. Byla by proto škoda tento nadějný program po pěti misích ukončit. Momentálně se nezdá, že by k ISS měla zamířit další loď ATV, přesto je jasné, že tenhle projekt nezemře. Jen se promění.