sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Společnost Rocket Lab uvedla, že vyvinula kontejnerizovaný odpalovací systém pro své rakety Electron a HASTE. Cílem je usnadnit provoz těchto nosičů i z míst mimo stálé startovací základny společnosti a nabídnout vojenským zákazníkům více možností pro orbitální a hypersonické testovací mise.
Dceřiná společnost společnosti Redwire, která se zabývá biotechnologiemi a farmaceutickými aplikacemi ve vesmíru, podepsala dohodu o přepravě výzkumných nákladů pro výzkum v mikrogravitaci na palubě zařízení Starfall společnosti SpaceX.
Společnost Katalyst Space Technologies , která vyvinula družici určenou ke zvýšení oběžné dráhy observatoře SWIFT agentury NASA, uvedla, že se jí daří pokročit v řešení problémů, které postihly družici.
Dnes ve 14:02 vzlétla z kosmodromu Wenchang raketa Dlouhý pochod 7A pravděpodobně s vojenskou komunikační družicí Zhongxing-4B. Minutu a půl po startu však došlo k výbuchu rakety.
Evropská komise dosáhla dohody s průmyslovým konsorciem o pokračování projektu zabezpečené komunikační družicové konstelace IRIS², přičemž se zvýší jak počet družic, tak i náklady na projekt.
Federální komunikační komise (FCC) pověřuje zástupkyni vedoucího oddělení Space Bureau Jennifer Gilsenan, aby zajistila pokračování reformy regulace družic, zatímco se její šéf Jay Schwarz připravuje na konci tohoto měsíce do důchodu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V německých Brémách byla na 69. Mezinárodním astronautickém kongresu podepsána dohoda o stavbě evropského teleskopu Plato, který má hledat exoplanety s velkým důrazem na kamenné světy obíhající kolem hvězd podobných Slunci. Hlavním dodavatelem této zakázky bude německá společnost OHB System AG, se kterou má spolupracovat italsko-francouzská Thales Alenia Space a švýcarská RUAG Space. Kontrakt pokrývá nejen stavbu, ale i testování a další činnosti, které mají vést ke startu v roce 2026. Dohoda ale nekončí vypuštěním do vesmíru – pokrývá i prvotní fázi aktivace palubních systémů.
V těchto dnech je kosmonautika napěchována zajímavými událostmi, mezi kterými hraje prim výsadek francouzsko-německého modulu MASCOT na planetku Ryugu. Modul sem dopravila japonská sonda Hayabusa 2 s cílem rozšířit vědecké výsledky z celé mise – MASCOT je totiž schopen provádět měření přímo z povrchu. Nyní se zdá, že úspěšná spolupráce v rámci mise Hayabusa 2 by mohla nastartovat i další společný projekt – tentokrát by šlo o průzkum měsíců Marsu v rámci japonské mise MMX (Martian Moons eXploration).
Do prvního startu nové ruské lodi Federacija chybí ještě několik let, ale vývoj postupně pokračuje. Staré dobré Sojuzy používají křesla Kazbek (mají jméno po hoře na Kavkaze), která vyžadují pro každého cestujícího individuálně vyráběné anatomické vložky. Ty se odlévají podle velikosti a tvaru těla jednotlivých kosmonautů, aby mohly spolehlivě pohltit setrvačnost po přistání. Když si kosmonauti mění místa, musí si vyměnit i své anatomické vložky. Jejich výroba je časově poměrně náročná a přípravy lodí Sojuz prodražuje a prodlužuje. Není tedy překvapením, že vývojáři nové lodi Federacije chtějí používat jiný systém. Představili křeslo, které se snadno přizpůsobí různým tělům astronautů.
Když si necháte slovníkem přeložit anglické slovo beyond, zjistíte, že má v češtině mnoho ekvivalentů (za, mimo, nad, přes, nebo dále než). Všechny ale mají něco společného – ukazují, že cíl, kterého se týkají, se nachází někde dál. Italský astronaut Luca Parmitano si právě slovo Beyond zvolil jako název své druhé mise na ISS. Už v příštím roce se Luca vrátí na Mezinárodní vesmírnou stanici a stane se součástí dlouhodobých expedic s pořadovým číslem 60 a 61. Společně s ním poletí do vesmíru i Američan Andrew Morgan a Rus Alexandr Skvorcov.
Projekt ExoMars, tedy společný podnik Evropské kosmické agentury a ruské agentury Roskosmos, patří bezesporu mezi nejočekávanější projekty dalších let. Ať už se zaměříme na technologické výzvy nutné k jeho realizaci, nebo na potenciál vědeckých objevů, vždy nám bude tento projekt okupovat přední příčky. Zatímco první část (označovaná jako ExoMars 2016) již probíhá a přináší zajímavé vědecké objevy, její nástupce (ExoMars 2020), který počítá s přistávací plošinou a pohyblivým vozítkem, zatím na svůj start čeká. Oslovili jsme proto Michala Václavíka z České kosmické kanceláře s žádostí o rozhovor na toto téma. V tomto článku Vám přinášíme jeho odpovědi, ve kterých se detailně věnuje všem aspektům této mise – od těch potěšujících až po ty nepříjemné.
Evropská kosmická agentura se může pochlubit špičkovými družicemi, které vědcům pomáhají pokročit ve snaze o pochopení naší planety a procesů, které na ní probíhají. Nyní ESA představila tři návrhy na nové průzkumníky Země. Tyto návrhy nyní budou soupeřit proti sobě a vítěz se stane desátým zástupcem programu Earth Explorer. Selekce tří finalistů je důležitým krokem v několik měsíců dlouhém výběrovém procesu. Vše začalo už v září 2017, kdy ESA zveřejnila výzvu k posílání návrhů. Poradní výbor pro pozorování Země (ACEO) v rámci ESA nakonec obdržel 21 návrhů a po důkladném posouzení doporučil k podrobnější studii tři projekty – Stereoid, Daedalus a G-Class.
Včera ve tři hodiny ráno našeho času začala v kalifornském sídle firmy SpaceX zhruba hodinu a čtvrt dlouhá tisková konference věnovaná prvnímu turistovi, který má letět k Měsíci. Z konference jsme dělali psaný online přenos, ale jelikož jsme v něm nemohli stihnout pokrýt úplně vše a také proto, že článek se čte mnohem lépe (a je zpětně mnohem snáze dohledatelný) než postupné aktualizace v přenosu, rozhodli jsme se shrnout informace, které jsme se dozvěděli a vydat je ve formě rekapitulačního článku.
7,2 miliardy amerických dolarů – takovou hodnotu má kontrakt uzavřený mezi americkým letectvem a společností Lockheed Martin, která má během příštích let zajistit výrobu 22 amerických navigačních družic. Jak oznámila tajemnice amerického letectva, Heather Wilson, nové družice GPS jsou více odolné vůči rušení a elektronickým útokům. „Kromě vyšší odolnosti nabídnou také vyšší přesnost,“ doplnila Wilson. Celý kontrakt se týká družic GPS, které se zařadí do vývojové třídy GPS 3F, přičemž F značí anglický výraz follow-on, tedy nástupce. Půjde tedy o novou generaci navigačních družic, přičemž první zástupce předchozí generace GPS 3 ještě ani neodstartoval.
Současný zvýšený zájem o výzkum Slunce podnícený nedávným startem sondy Parker Solar Probe, která se stane lidským výtvorem, který se přiblíží ke Slunci na bezkonkurenčně nejbližší vzdálenost (v přísluní jen 6,2 mil. km), je dobrou příležitostí k rekapitulaci i jiných – předešlých, současných i budoucích – solárních misí. Tentokráte necháme stranou solární mise vypravené samostatně (i společně) americkou NASA a evropskou ESA a zaměříme se na solární mise tří asijských států: Japonska, Číny a Indie (vč. případných spoluprací s agenturami jiných států). Nejvíce aktivní v oblasti výzkumu fyziky Slunce zatím bylo Japonsko, které vypustilo tři sondy (Hinotori, Jókó a Hinode) a start čtvrté (zatím označené kódově jako Solar-C) má přichystaný předběžně na únor roku 2019. U Národního vesmírného vědeckého centra Čínské akademie věd (CAS – NSSC) a Indické vesmírné výzkumné organizace (ISRO) se jedná o mise připravované do blízké budoucnosti.
Společnost Eutelsat se stala první soukromou firmou, která přistoupila na využívání připravované evropské rakety Ariane 6. V pondělí 10. září totiž veřejně oznámili uzavření velkého kontraktu se společností Arianespace na vynesení hned pěti družic až do roku 2027, přičemž právě Ariane 6 by měla obsloužit zatím neupřesněný počet startů. Firma Arianespace se ale dočkala i dalších uzavřených kontraktů – Ariane 6 má podle nové zakázky vynést francouzskou fotoprůzkumnou družici nové generace a stávající nejsilnější evropská raketa Ariane 5 poletí s dvojicí indických telekomunikačních družic.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
