Budoucnost

  • Malá meteostanice pro Venuši

    Malá meteostanice pro Venuši

    Dušan Majer2 komentáře

    Na palubě připravované americké sondy DAVINCI (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging) bude také přístroj VASI (Venus Atmospheric Structure Investigation). Společně s ostatními přístroji na palubě bude jeho úkolem pomoci rozlousknout záhady spojené s atmosférou Venuše. Přístroj VASI bude umístěn na sestupovém pouzdru, které se na padáku snese k povrchu Venuše. Toto pouzdro o tvaru koule ponese celkem pět pokročilých přístrojů, které budou studovat charakteristiky atmosféry Venuše a měřit, jak se tyto hodnoty mění během sestupu níže k povrchu. Konkrétně data z přístroje VASI poskytnou nové informace o teplotách, tlacích a větru. Položí tak základ primární výškové reference pro ostatní přístroje na sestupovém pouzdru, které budou sledovat chemické složení okolního prostředí.

  • Gateway (říjen 2022)

    Gateway (říjen 2022)

    Jiří Hošek3 komentáře

    Příprava první kosmické stanice na oběžné dráze Měsíce zaznamenala v říjnu další pokrok. Díl obyvatelného a logistického modulu HALO s bočními dokovacími uzly byl v montážní budově společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně připraven ke konstrukčnímu svaření s dalšími díly. Náhledová fotografie k článku byla pořízena 24. října. Pod úvodním odstavcem je fotografie z 14. října. Na ní jsou zachyceny i další díly, z nichž bude modul svařen. Po svaření bude primární struktura modulu odeslána do výrobního závodu společnosti Northrop Grumman v Gilbertu v Arizoně. V Gilbertu bude provedena další integrace a počáteční testování modulu. Společné vynesení s energetickým a pohonným modulem PPE nosnou raketou Falcon Heavy, které bude začátkem jejich roční cesty k Měsíci, je plánováno na konec roku 2025.

  • Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2022)

    Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2022)

    Jiří Hadač6 komentářů

    Dva měsíce před tím, než se Apollo 8 vydalo v prosinci 1968 s posádkou ve složení Frank Borman, James Lovell a William Anders na historickou šestidenní misi k Měsíci, prověřili Walter Schirra, Donn Eisele a Walter Cunningham systémy kosmické lodi Apollo 7 při jedenáctidenní testovací misi na oběžné dráze Země. Pro první pilotovaný let Orionu, tedy pro misi Artemis II, byl zvolen přístup kombinující prvky obou těchto misí. Trajektorie byla navržena podle míry rizika, kterou jsou manažeři NASA ochotni přijmout.

  • Podá SpaceX pomocnou ruku Hubbleovi?

    Podá SpaceX pomocnou ruku Hubbleovi?

    Dušan Majer40 komentářů

    Agentura NASA a firma SpaceX podepsaly 22. září speciální neplacenou dohodu. Obě strany se navzájem zavázaly, že vypracují studii, která rozvine myšlenku, kterou předložila firma SpaceX ve spolupráci s programem Polaris. Jádrem této myšlenky je  návrh posunout Hubbleův teleskop pomocí pilotované kosmické lodi Crew Dragon na vyšší oběžnou dráhu. A pozor – ačkoliv je dohoda o studii teprve čerstvá a vše je vlastně na začátku, už teď je počítáno s tím, že by americká vláda za tuto službu nic nezaplatila. NASA uvádí, že nemá žádné plány na provedení či financování servisní mise k Hubbleovu teleskopu, či jakéhokoliv projektu, který by konkuroval tomuto novému návrhu. Úkolem aktuálně dohodnuté studie má být rozbor pro kosmickou agenturu, který by NASA pomohl lépe porozumět možnostem, které nabízí komerční firmy.

  • Nebezpečí na polární dráze

    Nebezpečí na polární dráze

    Pavel Boháček7 komentářů

    Po vpádu Ruska na Ukrajinu se spolu s ruskou ekonomikou dostává do izolace i ruská kosmonautika a kosmický průmysl. Zatímco USA realizuje ve spolupráci s partnerskými zeměmi a za účasti komerčních partnerů smělé projekty letů k Měsíci a dál, Rusko už ví, že po konci ISS bude ruská pilotovaná kosmonautika bez legitimního cíle. Nebyli by to Rusové, aby si něco takového připustili. A tak v současné době v Rusku probíhají diskuze o výstavbě nové, čistě ruské kosmické stanice. Jméno stanice by mělo být „ROSS“ (Российская орбитальная служебная станция, Rossijskaja orbitalnaja služebnaja stancija). Již několik měsíců před oznámením Ruska o termínu ukončení účasti na ISS v roce 2024, byly realizovány studie proveditelnosti, které jsou široce diskutovány mezi ruskými akademiky věnujícími se kosmonautice. Jedna z těchto studií se týká i biomedicínských rizik takového projektu.

  • Mezihvězdné lety – realita či fikce?

    Mezihvězdné lety – realita či fikce?

    Vítězslav Škorpík19 komentářů

    Kdo by občas nezatoužil podívat se do vzdálených světů, k jiným hvězdám a jejich planetám. Sen mnoha vizionářů a spisovatelů sci-fi však není dnes, i přes ohromný pokrok naší civilizace, o mnoho bližší než před 200 roky. Do civilizace, jakou známe ze Star Wars máme ještě hodně daleko. Nevíme ani zda budou někdy mezihvězdné lety v této podobě realizovatelné. Co to je za nesmysl, říkáte si možná, vždyť přece několik kosmických sond letí ke hvězdám již nyní. Ano, letí, ale poletí ještě stovky tisíc až miliony let, dokud ve velké vzdálenosti neminou tu nejbližší a v té době navíc už s nimi dávno nebudeme mít žádný kontakt. Nás však budou zajímat mise realizovatelné v průběhu jediného lidského života, tedy zhruba v horizontu 100 roků. Pohovoříme dnes o tom, jaké možnosti ve splnění těchto odvážných cílů máme a jaké překážky, které nám klade fyzika musíme překonat. Dozvíme se i jaké vedlejší důsledky by cestování prostorem na velké vzdálenosti mělo. 

  • První turecký kosmonaut poletí s Axiom Space

    První turecký kosmonaut poletí s Axiom Space

    Dušan Majer1 komentář

    Zástupci firmy Axiom Space a turecké vlády podepsali dohodu o dopravě prvního tureckého astronauta na oběžnou dráhu. Jde o součást širších snah o rozšíření tureckého zapojení do kosmonautiky. Stát na pomezí Evropy a Asie by rád vytvořil i národní pilotovaný kosmický program. Zmíněný první astronaut by měl projít tréninkem u Axiom Space, kde se připraví na svou budoucí vědeckou misi. Firma také slibuje, že umožní, aby se v mikrogravitaci mohly provádět turecké experimenty. Americká firma Axiom Space, která v současné době připravuje první komerční kosmickou stanici, navázala za účelem letu tureckého kosmonauta spolupráci s institutem kosmického technologického výzkumu (TÜBİTAK UZAY), který spadá pod křídla turecké kosmické agentury TUA (Türkiye Uzay Ajansı).

  • Gateway (září 2022)

    Gateway (září 2022)

    Jiří Hošek7 komentářů

    Spojené moduly HALO a PPE kosmické stanice Gateway by se měly vydat na téměř roční cestu k Měsíci na konci roku 2025. Skluz jejich vynesení je již několikaletý. Původně měly být vyneseny samostatně – PPE v roce 2022 a HALO v roce 2023. Plánovaná první návštěvnická mise Orionu ke Gateway, Exploration Mission-3, později přejmenovaná na Artemis 3, má podle posledních odhadů dorazit na oběžnou dráhu Měsíce přibližně o rok dřív než HALO/PPE. Orion se proto má připojit přímo k lunárnímu landeru Starship. Cílem landeru je pilotované přistání v blízkosti jižního pólu Měsíce. Pokud by však byla Artemis 3 odložena, není zcela vyloučeno ani využití Gateway. V takovém případě by došlo k připojení Orionu a Starship k modulu HALO. Momentálně je Gateway vyvíjena pro Artemis 4 a pro mise následující.

  • Celý povrch sondy jako senzor?

    Celý povrch sondy jako senzor?

    Dušan MajerŽádné komentáře

    NASA se dlouhodobě snaží pátrat po stopách vody a dalších užitečných zdrojů mimo Zemi. Nyní uvažuje o tom, že by v budoucnu v rámci těchto snah pokročila na novou úroveň a pokryla celou sondu materiálem, který by proměnil její povrch na senzor schopný analyzovat chemické látky přítomné na vzdálených planetách. Řešení tajemství naší Země, celé Sluneční soustavy i vzdálených končin vesmíru patří mezi klíčové priority NASA a nový typ senzoru by mohl být v rámci tohoto výzkumu účinným pomocníkem. Mahmooda Sultana, vědkyně z Goddardova střediska v Marylandském Greenbeltu totiž vyvinula takzvaný Quantum Dot Spectrometer, což můžeme přeložit jako spektrometr na principu kvantové tečky.

  • TOP5: Chystané bezpilotní lunární landery

    TOP5: Chystané bezpilotní lunární landery

    Dušan Majer4 komentáře

    Pokud má být chystaná vlna průzkumu Měsíce co nejpřínosnější, bude potřeba dopravit na povrch Měsíce co možná nejvíce vědeckých přístrojů či technologických demonstrátorů. S jejich pomocí získají vědci a inženýři cenné informace, které pomohou lépe porozumět Měsíci, ale také lépe připravit pilotované výpravy. Lidem, kteří se na povrch vydají, se zase budou hodit zásoby a spousta věcí, které jsou k fungování na Měsíci nezbytné. Vědecké přístroje, technologické demonstrátory i zásoby s sebou jistě mohou astronauti vzít i do pilotovaných lunárních landerů, ale o těch se mluví dost. My se proto dnes podíváme na pět bezpilotních lunárních landerů, které jsou v různém stádiu vývoje, si posvítíme v letošním posledním díle seriálu TOP5.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗