Jared Isaacman
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.
Společnost Starfish Space příští měsíc vypustí svou první družici Otter pro servisní operace na oběžné dráze, aby otestovala technologie pro inspekci a dokování.
Společnost HawkEye 360 oznámila 24. září několik kontraktů pro zákazníky z Blízkého východu v celkové hodnotě přibližně 18 milionů dolarů.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) hledá nabídky od průmyslových společností na kontrakt v hodnotě až 369 milionů dolarů na rozšíření celosvětové pozemní infrastruktury podporující její konstelaci družic na nízké oběžné dráze Země určených k varování před raketami a jejich sledování.
Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Společnost Astra se nedávno podělila o nové detaily, které se týkají nové nosné rakety. Ta má být schopna vynášet těžší náklady a také startovat častěji. Zástupci firmy toto oznámení přinesli 12. května, kdy v kalifornském města Alameda, kde firma sídlí, probíhal „Spacetech Day“. Nový projekt nese generické označení Launch System 2.0 a počítá se v jeho rámci s novou raketou, která by se měla jmenovat Rocket 4.0. Tento název odpovídá dosavadnímu schématu pojmenovávání nosičů firmy Astra. Nový nosič má být schopen dopravit na blíže neupřesněnou nízkou oběžnou dráhu zhruba 300 kilogramů nákladu. Při letu na sun-synchronní dráhu by to mělo být 200 kg. Základní cena za start by měla být 3,95 mil USD. Nový nosič bude stále patřit mezi slabé / lehké rakety, ale půjde o výrazné zlepšení oproti aktuálně používané raketě Rocket 3.3, která vynese jen zlomek avizovaného nákladu – najednou vynese vždy jen pár CubeSatů.
Cesta k Měsíci, Marsu a jednou i někam dál bude vyžadovat flotilu lodí, sond a dalších strojů různých velikostí a tvarů, mezi kterými najdeme masivní rakety s tahem tisíců tun až po malé sondy s iontovým pohonem, které by se Vám vešly do dlaně. Desítky let se inovátoři na Glennově středisku snaží vyvíjet výkonné systémy tzv. elektrického pohonu. NASA tento výraz v posledních letech používá pro iontové pohony. Výraz elektrický pohon totiž může být v souvislosti s kosmonautikou pro leckoho matoucí. Tyto systémy využívají energii ze Slunce, aby ionizovaly inertní plyny, které jsou velkou rychlostí vyvrhovány pryč, což vytváří mimořádně efektivní pohon. Vyšší efektivita využívání pohonných látek znamená, že pohon vyžaduje méně pohonného média, což snižuje náklady na start. Současně dává inženýrům možnost už při návrhu snížit celkovou hmotnost sondy, případně může hmotnost zůstat stejná – pouze se na palubu dostane více užitečné zátěže – od technologických demonstrátorů po výkonné vědecké přístroje.
NASA vybrala tři týmy jakožto vítěze výzvy, v rámci které měli vyvinout miniaturní vědecké přístroje, které by jednou mohli astronauti využít při průzkumu Měsíce. Každý tým vytvořil jeden letový exemplář a dva kvalifikační kusy, které začátkem roku dostala NASA k provedení testů. Přístroje o velikosti krabičky na mýdlo by se měly vejít na miniaturní lunární rover. V rámci programu Artemis se mají lidé vrátit na povrch Měsíce, což bude vyžadovat nový hardware pro zajištění dlouhodobé lidské přítomnosti na Měsíci. Pro udržitelnou činnost budou muset astronauti využívat zdroje, které na Měsíci najdou – třeba lunární regolit nebo vodu. Z těchto zdrojů si pak vytvoří, co potřebují – ať už se bavíme o kyslíku, palivu, nebo stavebních materiálech pro kosmické konstrukce.
Testovací verze jedinečného přijímače signálů navigačních družic byl doručen k integraci do sondy Lunar Pathfinder. Přijímač navigačních signálů NaviMoon je navržen tak, aby mohl provést doposud od země nejvzdálenější korekci navigačního signálu. Bude přitom pracovat se signály, které jsou milionkrát slabší než ty, které přijímají třeba naše chytré mobilní telefony. „Tento inženýrský model přijímače NaviMoon představuje první kus hardwaru, který vznikl v rámci iniciativy Moonlight od agentury ESA. Ta cílí na vývoj specializovaných komunikačních a navigačních služeb pro Měsíc,“ vysvětluje Javier Ventura-Traveset, šéf navigačního vědeckého oddělení agentury ESA, pod které spadají všechny činnosti ESA spojené s lunární navigací a dodává: „Poletí na sondě Lunar Pathfinder, která bude kroužit kolem Měsíce. Zde provede zatím nejvzdálenější korekci navigační pozice – bude to na vzdálenost více než 400 000 kilometrů s přesností na méně než 100 metrů. To představuje mimořádnou inženýrskou výzvu, protože na takové vzdálenosti už budou slabé signály družic GPS a Galileo jen stěží odlišitelné od šumu na pozadí. Tato demonstrace bude znamenat skutečnou změnu paradigmatu pro navigaci na oběžné dráze Měsíce.“
19. dubna byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva od panelu planetárních vědců. Ti ve zprávě doporučují NASA především zaměřit pozornost na vývoj robotické mise z kategorie vlajkových lodí, která by měla za úkol obíhat kolem Uranu. Tuhle vzdálenou planetu s 27 známými měsíci lidstvo neprozkoumalo od té doby, co kolem Uranu prosvištěla sonda Voyager 2 – a to je už 36 let stará událost. Zpráva planetárních vědců o desetiletém průzkumu vydávaná Národními akademiemi věd, techniky a medicíny poskytuje NASA základní schéma průzkumu Sluneční soustavy v dalším desetiletí. Agentura již dlouhodobě následuje tato doporučení, která přichází pouze jednou za deset let.
Malé, ale šikovné budou evropské senzory, které se na palubě první americké mise Artemis svezou k Měsíci. Tady budou mapovat radiační prostředí po dobu celé cesty. Konkrétně se jedná o pět špičkových zařízení, z nichž každé má rozměry srovnatelné s balíčkem hracích karet. Všechny tyto přístroje budou umístěny uvnitř návratové kabiny lodi Orion a připojeny k panelům jejích stěn na různých místech. Díky tomuto experimentu bude možné zaznamenávat údaje o radiačním prostředí v útrobách lodi po celou dobu a navíc s pomocí několika senzorů. Systém EADs (ESA Active Dosimeters) umožní vědcům co možná nejpřesnější pohled na změny kosmického záření v průběhu mise, ale také na celkové dávky, které bezpilotní mise Artemis I dostane.
„Když opouštíme Měsíc v Taurus-Littrow, odcházíme tak, jak jsme přišli, a dá-li Bůh, vrátíme se s mírem a nadějí pro celé lidstvo.“ Padesát let po slovech velitele Apolla 17 Eugena Cernana jsme návratu na Měsíc stále blíž a blíž. V minulém dílu jsme se věnovali aktuálnímu stavu příprav na misi Artemis 3. Úkolem mise je obnovit lety astronautů na Měsíc. V diskusi pod článkem a hlavně na Facebooku se ozvali diskutující, kteří opírajíce se o výrok generálního inspektora NASA Paula Martina o průměrných provozních nákladech ve výši 4,1 miliardy dolarů na každou z misí Artemis 1 až Artemis 4 a neudržitelnosti programu Artemis zpochybnili schopnost NASA misi Artemis 3 realizovat. Tehdy jsem odpovídal, že v článku jsou uvedeny právě schválené částky NASA na fiskální rok 2022 a že tím Kongres opět ukázal svoji politickou ochotu misi financovat. Slíbil jsem také, že se k tématu vrátím, až budou známy podrobnosti o prezidentské žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2023 s výhledem do roku 2027. Aby byla mise Artemis 3 z finančního hlediska udržitelná, musí mít dostatečné roční rozpočty až do doby startu. Žádost o rozpočet z 28. března obsahuje dostatečně vysoké finanční položky
O tom, že společnost Amazon připravuje družicovou síť Kuiper, se hovoří už několik let. Nyní však firma udělala významný krok, který posouvá celý projekt mnohem blíže k realizaci – oznámila totiž, že objednala nosné rakety, které pomohou celou síť vybudovat. Celkem 3236 družic, které mají svým určením konkurovat již existujícím sítím Starlink a OneWeb, mají létat na třech různých raketách, z nichž ani jedna zatím neletěla. Celkem se jedná o 83 startů, které se přidají k již dříve domluveným devíti vzletům raket Atlas V od firmy United Launch Alliance.
Připravovaný americký teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) by měl dokázat nasnímat celou oblohu během šesti měsíců. Vytvoří tak mapu vesmíru, jaká tu zatím nebyla. Jeho start je plánovaný nejpozději na duben roku 2025 a vědci od něj hodně očekávají. Mohl by jim totiž prozradit, co se dělo během několika sekund po velkém třesku, jak vznikly první galaxie a jak probíhal jejich vývoj. Mohl by také vystopovat přítomnost molekul, které jsou nezbytné pro vznik nám známého života – třeba vody, která se v podobě ledu nachází v naší galaxii. Dosažení těchto smělých cílů bude vyžadovat špičkové technologie. NASA tento měsíc schválila konečné plány všech prvků této kosmické observatoře.
Evropská kosmická agentura ESA vybrala na základě výsledků kompetitivních testů tým, který se má pokusit o návrh a stavbu experimentálního zařízení, které by mělo získávat kyslík z materiálů přítomných na povrchu Měsíce. Vítězné konsorcium vedené britskou pobočkou společnosti Thales Alenia Space dostalo za úkol vytvořit malý přístroj, který má pomoci zhodnotit možnosti stavby většího zařízení, které už by bylo určeno k provozu na Měsíci. Takto vytvářený kyslík by se dal použít jako okysličovadlo pohonných směsí různých sond, ale také by jej využili astronauti k dýchání. Jako bonus by tu navíc byly surové kovové materiály využitelné pro další zpracování.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.