GITAI
Společnost GITAI, která minulý rok vypustila svou prvni demo družicio velikosti 16U, rozšiřuje své portfolio nabízených družic o 50 kilogramové a 200 kilogramové družicové platformy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost GITAI, která minulý rok vypustila svou prvni demo družicio velikosti 16U, rozšiřuje své portfolio nabízených družic o 50 kilogramové a 200 kilogramové družicové platformy.
Společnost Nayuta Space získala několik desítek milionů juanů z finančního předkola společnosti Quanxin Investment. Nayuta Space je nejnovější čínská společnost, která si klade za cíl vývoj vícestupňové rakety s plnou znovupoužitelností.
Společnosti Array Labs, Raytheon a Umbra oznámily 27. ledna, že společně nabídnou nový produkt nazvaný Site3D, který kombinuje technologii radaru se syntetickou aperturou (SAR) se specializovanými mapovacími algoritmy k vytvoření detailních 3D modelů zemského povrchu.
Během 245. zasedání Americké astronomické společnosti zveřejnila organizace prohlášení vyzývající k zákazu rušivé vesmírné reklamy, která by mohla způsobit rušení pro pozemní astronomii. Zákaz vesmírné reklamy platí v USA, ale astronomové se obávají zahraničních společností. Se
Ředitelka vědeckých programů ESA, Carole Mundell, oznámila snahu o mírné navýšení rozpočtu pro vědecké programy agentury. Svou žádost hodlá přednést na nejbližší schůzce vedení agentury.
Společnost Blue Origin oznámila 24. ledna, že naplánovala nový let rakety New Shepard na termín ne dříve, než 28 ledna. Mise NS-29 poletí bez posádky. Při letu bude simulována měsíční gravitace, která by měla působit na náklad okolo dvou minut.
AST SpaceMobile získala 400 milionů dolarů prostřednictvím konvertibilního dluhu. Společnost využije prostředky na urychlení plánů přímého připojení do chytrého telefonu.
NASA 23. ledna oznámila, že vybrala devět společností pro smlouvy v celkové hodnotě 24 milionů dolarů na studium logistiky potřebné pro pozdější lidské mise na Měsíci.
V tiskové zprávě z 23. ledna Boeing poskytl předběžné finanční výsledky za čtvrté čtvrtletí roku 2024. Boeing očekává, že u programu CST-100 Starliner utrpí další ztráty.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Agentura NASA, společně s Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA), vybrala Johns Hopkin’s University Applied Physics Laboratory v Laurelu ve státě Maryland, aby zkonstruovala supratermální iontové senzory pro projekt Lagrange 1 Series, který je součástí programu NOAA Space Weather Next. Tato smlouva s pevně stanovenými náklady má hodnotu přibližně 20,5 milionu dolarů a zahrnuje vývoj dvou přístrojů Suprathermal Ion Sensor. Předpokládaná doba plnění této smlouvy je do 31. ledna 2034. Práce budou probíhat v zařízení příjemce v Marylandu, v Goddardově středisku v Greenbeltu (Maryland) a v Kennedyho středisku na Floridě.
Až příští rok vstoupí na oběžnou dráhu kolem Měsíce americká sonda Lunar Trailblazer, začne vědcům pomáhat s řešením záhady, která je dlouho trápí: Kde je lunární voda? Vědci už mají důkazy naznačující, že voda může existovat i v oblastech Měsíce s vysokými teplotami. Předpokládají také, že vodní led by mohl být na povrchu v trvale zastíněných kráterech, tedy na místech, kam miliardy let nepronikly přímé sluneční paprsky. Dosud se však podařilo najít jen málo definitivních odpovědí a úplné pochopení podstaty lunárního koloběhu vody je stále nedosažitelné.
Měsíc šedý a pustý. Přitom důvěrně známý, ale stále tajemný. Právě k němu směřuje naše budoucnost a pokračující přítomnost v průzkumu vesmíru. Všechny plánované velké projekty s ním nějakým způsobem počítají. Ať už je to stanice Gateway, program Artemis nebo čínský program Chang’e v jehož rámci se má na povrchu luny budovat mezinárodní základna. Nesmím vynechat ani Indii, která rozvíjí své schopnosti a též deklaruje, že cílem snah je přistání na Měsíci. Sny Koperníka, Keplera, Verna a dalších pomalu ožívají. Není to jen pošetilé plýtvání zdroji, je to v prvé řadě naše přirozenost a v té druhé snaha o přežití. Náš satelit vzdálený 400 000 tisíc kilometrů bude klíčové kosmické těleso pro nadcházející desetiletí a to z mnoha důvodů. Měsíc je v podstatě klíčem k rozšíření lidské přítomnosti po Sluneční soustavě. Ovšem pobyt na našem souputníkovi není vůbec jednoduchý. Čeká nás velké množství překážek a technologických výzev, kterým bude třeba čelit. Celkově budování čehokoli na povrchu bude mnohem složitější podnik než byl program Apollo. Stejně neskutečné ovšem našim předkům kdysi připadalo postavit galeonu, která byla ve své době srovnatelně drahá, ba dokonce dražší než sondy, které vysíláme k průzkumu
Vývoj mnoha technologií trvá i desítky let. Aby lidstvo jednou mohlo využívat pokročilé postupy, které se dnes zdají jako vystřižené ze sci-fi, musí se na nich začít pracovat už dnes. Právě proto má agentura NASA program NIAC, který se zaměřuje na podporu projektů, které sice nemohou najít okamžité praktické uplatnění, ale skýtají značný potenciál do budoucna. Právě podpora v časných fázích projektů je totiž důležitá k pochopení celé problematiky a ověření, zda by to opravdu mohlo fungovat tak, jak se předkladatelé domnívají. Dnes si popíšeme návrh projektu FLOAT – Flexible Levitation on a Track.
Evropská kosmická agentura oznámila, že vybrala firmy ArianeGroup, GMV Aerospace and Defence, MT Aerospace, SAB Aerospace a The Exploration Company, aby rozpracovaly koncepty, které by při realizaci daly Evropě schopnost skladování a doplňování paliva na oběžné dráze. Agentura tento výběr oznámila 9. října při slavnostním předávání cen Future Space Transportation Award v Paříži. Výběr proběhl v rámci druhé výzvy programu InSPoC (In-Space Proof-of-Concepts). Tento program je rozdělen do čtyř výzev: setkávání a spojování na oběžné dráze (InSPoC-1), doplňování paliva na oběžné dráze a správa pohonných látek (InSPoC-2), palubní a sdílené zpravodajství (InSPoC-3) a kontejnerizace a přenos nákladu (InSPoC-4).
Představte si nedalekou budoucnost, ve které budou služby jako navigace, video-konference, či sdílení souborů fungovat na Měsíci stejně hladce jako jsme zvyklí ze Země. Právě takovou vizi má projekt Moonlight od ESA, který se má stát první evropskou vyhrazenou družicovou sítí zaměřenou na lunární komunikační a navigační služby. V dalších dvou dekádách má být k Měsíci vypraveno zhruba 400 misí – ať už komerčních, či od státních agentur. Program Moonlight tak představuje významný krok k udržitelnému lunárnímu průzkumu a rozvoji lunární ekonomiky.
Thales Alenia Space v srpnu úspěšně dokončila ve svém výrobním závodě v italském Turíně statické zátěžové testy obytného modulu HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway. Při zkouškách bylo potvrzeno, že konstrukce modulu odolá silám, kterým bude vystavena při vynesení na oběžnou dráhu a provozu v kosmickém prostoru. Modul byl během strukturálních zátěžových zkoušek umístěn v testovacím stanovišti vertikálně, s bočními uzly ve spodní polovině, tedy stejně jako při startu. Thales Alenia Space nyní pokračuje v instalaci letových svazků datových a napájecích kabelů a dalších komponent. Po přepravě modulu do výrobního závodu hlavního dodavatele, společnosti Northrop Grumman v texaském Gilbertu, bude zahájena instalace kapalinového potrubí a dalších subsystémů. Modul bude podroben testům v tepelně vakuové komoře a poté se bude pokračovat v montáži vybavení. Připravenost ke společnému vynesení s modulem PPE raketou Falcon Heavy je odhadována na konec roku 2027.
Během téměř 70 let kosmonautiky se do zemské atmosféry navrátilo přibližně 10 000 nezničených družic a raketových stupňů, přičemž do budoucna tato čísla určitě porostou. Ačkoliv tedy jde o poměrně častou událost, odborníkům stále chybí přesnější pochopení toho, co se vlastně děje s družicí během jejích posledních ohnivých okamžiků. Evropská kosmická agentura proto připravuje misi Draco (Destructive Reentry Assessment Container Object), která by měla z útrob družice sbírat jedinečná data během jejího skutečného návratu do atmosféry a rozpadu. Cenné údaje se budou shromažďovat ve speciálním pouzdru, které má odolat zničujícímu žáru.
Europa Clipper, první kosmická mise určená ke studiu oceánského světa (kromě Země), má za cíl zjistit, zda ledem obalený měsíc Europa může být obyvatelný. Data z minulých misí poskytla vědcům silné důkazy o tom, že pod zmrzlým povrchem měsíce leží obrovský oceán slané kapalné vody. Největší americká meziplanetární mise se vydá z Kennedyho kosmického střediska na cestu dlouhou 2,9 miliard kilometrů, která povede k Jupiteru a jeho zajímavému měsíci. Startovní okno této toužebně očekávané mise se otevře ve čtvrtek 10. října. Europa Clipper bude obíhat kolem Jupiteru a má naplánováno 49 blízkých průletů kolem Europy, během kterých bude sbírat data. Na základě těchto informací pak vědci vyhodnotí, zda se pod ledovým příkrovem nacházejí místa, které by mohla hostit život.
Planeta Mars se může od Země vzdálit až na 400 milionů kilometrů. Aby se cesty na Rudou planetu staly pro vědu a výzkum dostupnějšími a častějšími, navrhli evropští inženýři koncept mise, který počítá se znovupoužitelným tahačem pro meziplanetární dopravu. Tento marsovský meziorbitální tahač by mohl otevřít cestu k Marsu pro nízkonákladové mise od širší komunity. Celý projekt dostal název LightShip a aby jej inženýři lépe zpropagovali mezi veřejností, připravili si sedm základních otázek o projektu, na které pak odpověděli. V našem článku najdete tento text přeložený do češtiny.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
