sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Quindar se sídlem v Denveru, který vyvíjí software pro pozemní segment družicových systémů, 1. září oznámil uzavření dohody se společností Quantum Space. Quindar bude poskytovat služby řízení misí pro kosmické zařízení Quantum Space Scout a Ranger.
Společnost Yank Technologies získala od amerických Vesmírných sil zakázku pro malé firmy na posouzení, zda by bylo možné dobíjet družice na oběžné dráze pomocí bezdrátového přenosu energie. Tento koncept by mohl snížit potřebu fyzického spojování družic při servisních misích.
Polská technologická společnost v oblasti kosmonautiky Creotech Instruments podepsala s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) smlouvu v hodnotě 13,9 milionu eur na kompletní realizaci nanodružicové mise SAWA 2nd Space Weather, zaměřené na vesmírné počasí.
Startup Diffraqtion získal od investorů, mezi něž patří Lockheed Martin a Sumitomo, investici ve výši 10 milionů dolarů na rozvoj technologie vesmírných kamer, která slibuje zobrazit detaily, jež běžné kamerové systémy nedokážou rozlišit.
Společnost OHB získala kontrakt v hodnotě více než jedné miliardy dolarů na výrobu družic pro vrstvu evropské konstelace na střední oběžné dráze Země (MEO).
Druhá hyperspektrální družice Tanager společnosti Planet a 18 družic SuperDove dorazily na základnu Vandenberg Space Force Base. Jejich start je plánován nejdříve na říjen, a to v rámci společné mise SpaceX Transporter-18.
NASA a společnost AeroVironment pokračují ve vývoji sady vrtulníků určených k vyslání na Mars v rámci demonstrační mise jaderného pohonu, jejíž start je plánován na konec roku 2028.
Podle společnosti LeoLabs se horní stupeň čínské rakety Dlouhý pochod 6C rozpadl na oběžné dráze, a to jen několik dní poté, co tento stupeň vynesl sedm družic.
Americký prezident podepsal 28. srpna výkonné nařízení, kterým zřídil komisi, jejímž úkolem je prověřit možnost založení federální vesmírné akademie, obdobné vojenským akademiím jednotlivých složek ozbrojených sil.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přichází čas se opět na chvíli vydat na krátkou exkurzi do budoucnosti, ve které si může kosmonautika klást smělejší cíle než dnes. Aby taková budoucnost mohla třeba za pár desítek let nastat, musíme k tomu udělat první kroky už dnes. Vývoj technologií je zdlouhavý, často naráží na nečekané překážky a některé se za současné úrovně techniky překonat nedají. Na nic z toho ale nepřijdeme, pokud se nepustíme do nejzákladnější fáze výzkumu, na které pak mohou všechny ostatní fáze stavět. A právě podporovat tyto časné fáze vývoje technologií, které mají do budoucnosti značný potenciál, je úkolem programu NIAC.
Mnoho fanoušků sci-fi zažívá při střetu s reálnou kosmonautikou nepříjemné vystřízlivění. Ano, v reálu probíhají úžasné mise, které přinášejí výrazné pokroky, ale ve srovnání se světy v představách spisovatelů a režisérů sci-fi příběhů je realita pomalá, neohrabaná a všechno, co v ní strašně dlouho trvá, by hrdinové smyšlených příběhů zvládli hravě levou zadní. Přesto i pro tuto skupinu lidí najdeme v kosmonautice něco, co by je mohlo uspokojit. Program NIAC kosmické agentury NASA má za cíl podporovat první fáze úvah o technologiích, které vypadají, jako kdyby vypadly ze sci-fi příběhu. Ne všechny se uskuteční. A i ty, na které se usměje štěstí, se do praxe prosadí až za několik desítek let. Ale i tak je fascinující sledovat, kterým směrem by se v budoucnu mohla kosmoanutika ubírat – a to plat nejen pro fanoušky sci-fi.
V rámci akce pojmenované Ignition (zážeh) NASA v úterý 24. března oznámila sérii transformativních iniciativ, které jsou navrženy tak, aby dosáhly cílů stanovených v tzv. National Space Policy od Donalda Trumpa a posunuly vpřed americké vedení v kosmonautice. Tyto aktivity odrážejí naléhavost současné situace, ale také obrovské příležitosti, které před námi leží v oblasti vědy a objevů, které mohou změnit svět.
Jelikož se NASA snaží pochopit záhady našeho vesmíru, rozvíjí také technologie pro objevení a průzkum Zemi podobných planet mimo Sluneční soustavu. Klíčovým prvkem tohoto výzkumu je pozorování světla odraženého z exoplanet, které může odhalit náznaky, že daná Zemi podobná planeta obsahuje látky jako je voda, či kyslík. Ovšem detekce tohoto velmi slabého odraženého svitu s pomocí současných technologií teleskopů je mimořádně náročná. Důvodem je oslepující svit blízkých hvězd a dalších hvězdných objektů. Koncept HOEE (Hybrid Observatory for Earth-like Exoplanets) od NASA představuje možné řešení. Kombinuje orbitální starshade, tedy stínítko, s velkými pozemskými teleskopy s cílem potlačit svit hvězd a umožnit přímé snímkování exoplanet.
Dnes se opět vydáme až na hranice možností současné techniky. Program NIAC cílí na podporu inovativních nápadů, které by jednou mohly změnit obor kosmonautiky, ale zatím jsou na samém počátku dlouhé cesty k praktickému nasazení. Pokud je však budeme chtít za pár desítek let používat, musíme je začít podporovat už nyní. U některých se může v průběhu prvotních analýz ukázat, že jejich nasazení brání nějaká předtím nepředpokládaná překážka. Ale i to je součástí pokroku. Dnes se podíváme na další projekt, který NASA v rámci programu NIAC ocenila a tím mu zajistila prostředky na výzkum a pokroky. Mezi nejzáhadnější objekty v celém širém vesmíru patří obří supermasivní černé díry. Ani po 30 letech výzkumu zatím vědci přesně nevědí, jak tyto objekty vytvářejí svou sílu. K tomuto výzkumu jsou potřeba pozorování v rentgenové části spektra. Špičkové rentgenové snímky z observatoře Chandra (rozlišení ~0.5-1 obloukové vteřiny), ale ani její kvalita nestačí k nasnímání oblastí v okolí supermasivních černých děr, kde dochází k nejenergetičtějšímu chování. Accretion Explorer (AE) je architektura mise, která by mohla přinést průlomové výsledky díky pořizování rentgenových snímků v energetických rozsazích 0,7–1,2 keV, 1,5–2,5 keV a 6–7
Evropská kosmická agentura ESA oznámila spuštění výběrového řízení na provedení studií, které by prozkoumaly realizovatelnost Evropou vedené, modulární kosmické stanice na nízké oběžné dráze, na které by se podílelo více partnerů. V lednu 2022 NASA oznámila své plány opustit a deorbitovat Mezinárodní kosmickou stanici ISS v prvním čtvrtletí rou 2031, aby bylo možné přejít na komerční kosmické stanice. V reakci na plánovaný konec Mezinárodní kosmické stanice ESA prezentovala členským státům a klíčovým partnerům tři možné scénáře strategií pro éru po ISS, které sloužily jako předvoj blížící se schůze členských států na ministerské úrovni v listopadu 2025.
“S rostoucí věrohodnou konkurencí ze strany našeho největšího geopolitického soupeře musíme jednat rychleji, eliminovat zpoždění a dosáhnout našich cílů“. Slova administrátora Jareda Isaacmana v tiskové zprávě NASA z 27. února 2026 dokládají naléhavost návratu amerických astronautů na Měsíc. Krok, ke kterému Isaacman přistoupil, však přináší víc otázek než odpovědí. Pod jeho vedením NASA změnila původně plánovanou lunární misi Artemis III na test systémů a provozních schopností lunárních landerů a skafandrů na nízké oběžné dráze Země. Samotné přistání na Měsíci bylo odloženo na misi Artemis IV.
Dnes se opět vracíme k programu NIAC, ve kterém americká kosmická agentura NASA podporuje první průzkumné krůčky projektů, které by v budoucnu mohl být hodně užitečné, ale zatím jsou v tak základní fázi rozvoje, že jejich praktické využití v nejbližších letech nepřichází v úvahu. Díky podpoře NASA mohou autoři těchto projektů rozvíjet základní myšlenky a vyhodnocovat praktickou uskutečnitelnost i s ní spojená rizika. Dnes se podíváme na projekt, který svým názvem slibuje termofotokatalytický rozklad vody na výrobu kyslíku pro pilotované výpravy k Marsu.
Program NIAC se zaměřuje na podporu nadějných konceptů, které jsou sice jen v začátcích vývoje, ale skýtají do budoucna značný potenciál. Program NIAC jim dává podmínky pro rozvoj, vyhledání slabých míst a jejich řešení, ale i pro ověření samotné realizovatelnosti daného konceptu. Stejné je to i projektu SPREME-QG, který si dnes představíme, za kterým stojí jako hlavní předkladatel Selim Shahriar z Northwestern University ve městě Evanston.
NASA v odkazu na takzvaný Zlatý věk průzkumu a objevů v pátek 27. února oznámila zvýšení kadence startů v rámci programu Artemis, aby bylo dosaženo národního cíle vrátit americké astronauty na Měsíc a založit tam jejich trvalou přítomnost. Toto rozhodnutí obnáší standardizaci konfigurací dopravních prostředků, přidání dodatečné mise v roce 2027 a provedení nejméně jednoho lunárního přistání v každém následujícím roce.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
