sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-77)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

Slyšení ve Sněmovně reprezentantů o vzestupu čínského vesmírného programu se změnilo v širší kritiku americké vesmírné politiky, včetně současného přístupu NASA k návratu astronautů na Měsíc.

Komplex 37

Ministerstvo letectva schválilo plány na přeměnu bývalého startovacího komplexu 37 využívaného pro rakety Delta IV na Mysu Canaveral na komplex pro raketu Starship společnosti SpaceX.

Orbex

Společnost Orbex, jedna z pěti společností zapojených do programu European Launcher Challenge organizace ESA, obdržela na ministerské konferenci agentury mnohem méně finančních prostředků než ostatní čtyři poté. Stalo se poté co Spojené království odložilo rozhodnutí o tom, jak rozdělit většinu svého příspěvku.

Družicové konstelace

Družicové konstelace společností SpaceX a Amazon získají přibližně 4 % z téměř 20 miliard dolarů, které státy navrhly na výstavbu venkovských širokopásmových sítí, což představuje zhruba 21 % lokalit v rámci federálního programu BEAD.

SLI

Společnost SLI, specialista na financování aktiv, plánuje koupit dvě malé geostacionární družice od amerického startupu AscendArc v hodnotě více než 200 milionů dolarů.

Jared Isaacman

Vedoucí představitelé senátního obchodního výboru uvedli, že doufají, že Jared Isaacman bude brzy jmenován správcem NASA. Stalo se tak 3. prosince na potvrzovacím slyšení o jeho nominaci na administrátora NASA v Senátu pro obchod.

Spire Global

Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.

Shijian-21

Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Budoucnost

Henon – první evropský samostatný CubeSat pro hlubší vesmír

Připravovaná mise Henon od Evropské kosmické agentury bude jejím prvním CubeSatem v historii, který se samostatně vydá na cestu do hlubšího vesmíru, bude komunikovat se Zemí a domanévruje do finální destinace, aniž by byl závislý na nějaké větší sondě či družici. Jakmile bude kroužit kolem Slunce, bude tento CubeSat o velikosti příručního zavazadla pozorovat emise našeho Slunce, aby v praxi demonstroval technologie, které by mohly poskytnout včasné varování před slunečními bouřemi s předstihem několika hodin, než dorazí k Zemi. Mise Heliospheric Pioneer for Solar and Interplanetary Threats Defence (zkráceně Henon) bude pracovat ve vzdálenosti až 24 milionů kilometrů od Země, což je výrazně za hranicí dvou milionů kilometrů, která se obecně považuje za začátek hlubšího vesmíru.

NIAC – Sny o budoucnosti #23 EVE

Lidé, kterým učaroval žánr sci-fi, bývají v mnoha případech zklamaní reálným stavem kosmonautiky. Úkoly a činnosti, které jejich hrdinové zvládají levou zadní a ani nad tím nepřemýšlejí, jsou v reálu komplikované a často prakticky nemožné. Realita je svázaná mnoha omezeními, které musí všechny kosmické agentury respektovat. Přesto ani reálný svět nezapomněl, jaké to je snít. Experti z různých oborů se zabývají nápady, které vypadají, jako kdyby vypadly z nějakého sci-fi románu. V agentuře NASA se podpoře těchto nadějných technologií s velkým potenciálem do budoucna věnuje program NIAC a dnes si představíme další projekt, který byl v jeho rámci podpořen.

Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS | 1 – AstroDesmus

Během letošního Czech Space Weeku bylo představeno třináct českých vědeckých experimentů, které by měl Aleš Svoboda vzít na svou národní misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali řadu zajímavých detailů o jednotlivých projektech – a právě ty teď postupně představím v novém seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden se na našem webu objeví článek věnovaný jednomu konkrétnímu experimentu. A i když je u textů uvedeno moje jméno, nechci si přivlastňovat zásluhy – jde o přepracované a doplněné texty vycházející z oficiálních tiskových zpráv. Série půjde podle abecedy, takže jako první přichází na řadu experiment AstroDesmus, nesoucí podtitul Mikroskopické řasy jako nástroj pro budoucí těžbu kovů a přežití na Marsu, na kterém se podílí Mendelová univerzita Brno, Extremo Technologies a ICE Cubes Services.

Venuše – pozapomenutá planeta? (2. díl)

Pekelně horká, ukrytá pod neproniknutelnou vrstvou oblaků. A přesto — nebo právě proto — se stává cílem další vlny planetárního výzkumu. Kosmické agentury jako NASA, ESA, ISRO, ale i soukromé společnosti připravují sondy, které mají prolomit mlhu neznáma a přinést odpovědi na otázky, které si klademe už desítky let. Co se skrývá v mracích Venuše a co pod nimi? Je stále geologicky aktivní? A mohla mít někdy oceány a podmínky vhodné pro život? Ve druhé, a zároveň poslední části povídání o naší sesterské planetě se podíváme na to, co má přinést budoucí výzkum a proč bychom vlastně měli Venuši chtít dále zkoumat, když dosavadní bádání prokázalo, že jde o velmi nehostinné místo plné jedovatých látek? Může se sice zdát, že Venuše už nemá co nabídnout, ale opak je pravdou. V nadcházejících letech se k ní chystá hned několik ambiciózních misí, které mají odhalit, jak se z pravděpodobně kdysi obyvatelného světa stalo rozžhavené peklo a zda něco podobného nehrozí i nám. Již proběhlé mise nám poodhalily podivný svět s velmi zajímavou a složitou atmosférou. Kromě toho je zde celá řada dalších podivností, které v kontextu toho, co platí na Zemi,

Polsko přidává čtvrtou družici k síti CAMILA pro snímkování Země

Evropská kosmická agentura ESA jménem polské vlády prodloužila smlouvu se společností Creotech Instruments na vývoj a vypuštění čtvrté družice pro polskou konstelaci pro pozorování Země CAMILA (Country Awareness Mission in Land Analysis). Díky tomuto prodloužení má smlouva nyní hodnotu přes 59 milionů eur. V říjnu 2023 polské ministerstvo vývoje a technologií pověřilo ESA dohledem nad vývojem sítě CAMILA. Tato síť má být využívána v širokém spektru aplikací včetně analýzy pro zemědělce, správu půdy, či reakcí na mimořádné události. Projekt byl také navržen tak, aby posílil schopnosti Polska v oblasti výroby družic.

NIAC – Sny o budoucnosti #22 The Ribbon: Structure Free Sail for Solar Polar Observation

Program NIAC od agentury NASA se v mnoha ohledech vymyká běžným standardům, na které jsme u kosmických agentur zvyklí. Jeho úkolem je podporovat teoretické návrhy, které jsou zatím velmi daleko od možnosti praktického uplatnění, ale skrývají v sobě značný potenciál do budoucna. Často vypadají, jako kdyby vystoupily ze sci-fi příběhů a možná právě proto jsou tak populární. Dávají nám možnost přičichnout k tomu, jak možná bude vypadat budoucnost. Dnes si představíme další návrh, který NASA prostřednictvím programu NIAC podpořila.

ESA vybrala novou misi pro studium Země – WIVERN

Po pečlivé přípravě a zevrubném výběru se členské státy ESA rozhodly vybrat jako 11. zástupce programu Earth Explorer misi WIVERN, která bude implementována v rámci prestižního programu FurtureEO. Celý příběh začal v roce 2020, když ESA vydala výzvu pro hledání nápadů, které by mohly posunout hranice výzkumu Země a družicových technologií. Z 15 návrhů byly čtyři vybrány do užšího seznamu a postoupily do fáze podrobnější studie. V roce 2023 byla tato skupina ještě více zúžena na pouhé dva projekty – WIVERN a CAIRT. Po zveřejnění podrobné zprávy o každé misi (odkazy níže) a během hloubkových konzultací uživatelů na červencovém setkání byly oba koncepty podrobeny rozborům vědecké komunity a Poradního výboru agentury ESA pro pozorování Země (ACEO). Na základě jejich zhodnocení byl projekt VIWERN doporučen k implementaci jako Earth Explorer 11. Nyní programová rada ESA pro pozorování Země potvrdila toto rozhodnutí. WIVERN byla vybrána jako další Earth Explorer. WIVERN je zkratka z celého názvu wind velocity radar nephoscope a tato mise má poskytnout první měření větru v mracích, ale také informace o vnitřní struktuře mraků. Vyplní tak významnou mezeru v globálních družicových pozorovacích systémech. Dodá také profily vodních kapek

NIAC – Sny o budoucnosti #21 Dynamically Stable Large Space Structures via Architected Metamaterials

Dnes opět přichází čas na další projekt, který vypadá, jako kdyby vypadl ze sci-fi. Přesto se jedná o vážně míněnou záležitost, kterou dokonce agentura NASA finančně podpořila, aby bylo možné prostudovat její reálné možnosti. Agentura má k tomuto účelu vytvořený program NIAC, v rámci kterého podporuje odvážné technologické nápady, které mají k praktickému využití zatím daleko. Důležité však je, že mají potenciál a nejsou to žádné nepodložené nesmysly. Dnes se podíváme na návrh, jak stavět velké vesmírné konstrukce.

Budoucí ruské kosmické plány

Gennadij Krasnikov, prezident Ruské akademie věd se pro portál iz.ru rozpovídal o financích na ruskou kosmonautiku, o plánech na robotické rovery, či o přistání na Venuši. Poslat na oběžnou dráhu novou družici pro biologické výzkumy, rover na Měsíc, či automatickou sondu k Venuši, ale i pátrat po životě ve vesmíru. Takové plány jsou předpokládány ve federálním plánu kosmické vědy do roku 2036. Rozhovor s Krasnikovem probíhal v době, krátce po startu družice Bion-M2. Vědec také uvedl, že průzkum Měsíce bude probíhat za pomoci robotických průzkumníků. Příslušný program připravuje Vesmírná rada RAS. V průběhu tohoto desetiletí mají ruští odborníci vypustit šest lunárních misí, dvě astrofyzikální observatoře a dvě vědecká zařízení pro studium Slunce a kosmického počasí, jednu automatickou meziplanetární stanici a alespoň jednu novou biologickou družici. Společná agentura Ruské akademie věd a Roskosmosu bude sledovat termíny kosmických projektů.

Závod o návrat na Měsíc (srpen 2025)

Z dvanácti pozemšťanů, kteří na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let minulého století navštívili Měsíc, dnes žijí už pouze pilot lunárního modulu Apolla 11 Buzz Aldrin (nar. 1930), velitel Apolla 15 David Scott (nar. 1932), pilot lunárního modulu Apolla 16 Charles Duke (nar. 1935) a pilot lunárního modulu Apolla 17 Harrison Schmitt (nar. 1935). Po Měsíci se měl projít také pilot lunárního modulu Apolla 13 Fred Haise (nar. 1933), ale přistávací část mise byla po explozi kyslíkové nádrže v servisním modulu zrušena. Jeho velitel Jim Lovell zemřel 7. srpna 2025 ve věku 97 let. Výsledek v současnosti probíhajícího souboje dvou kosmických velmocí ukáže, jestli dalšími lidmi na Měsíci budou opět Američané, nebo Číňané. Další pilotovaný let na Měsíc nebude jen symbolickým gestem, ale akcí se strategickým významem. Nepůjde jen o průzkum, ale o demonstraci ekonomické síly, globálního vůdcovství a moci mimo Zemi.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.