sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-172)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Energy

Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.

Space42

V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.

Nayuta Space

Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.

Eutelsat

Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Interlune

Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

NIAC – Sny o budoucnosti #21 Dynamically Stable Large Space Structures via Architected Metamaterials

Dnes opět přichází čas na další projekt, který vypadá, jako kdyby vypadl ze sci-fi. Přesto se jedná o vážně míněnou záležitost, kterou dokonce agentura NASA finančně podpořila, aby bylo možné prostudovat její reálné možnosti.  Agentura má k tomuto účelu vytvořený program NIAC, v rámci kterého podporuje odvážné technologické nápady, které mají k praktickému využití zatím daleko. Důležité však je, že mají potenciál a nejsou to žádné nepodložené nesmysly. Dnes se podíváme na návrh, jak stavět velké vesmírné konstrukce.

Objevy exoplanet v obyvatelných zónách u svých hvězd mají v astrofyzice jednu z nejvyšších priorit. Ovšem přímé zobrazení by nejvíce výrazně profitovalo z mnohem větších průměrů dalekohledů než má Teleskop Jamese Webba, který již posunul hranice rozkládacích technologií a programových/rozpočtových možností. Metody založené na principu Starshade, ať už by se uplatnily na kosmických teleskopech, jako je Habitable Worlds Observatory, či pozemské observatoře, mají potenciál zvýšit naše pozorovací možnosti bez nutnosti vypouštět teleskopy se stále většími průměry apertur.

Konstrukce těchto starshades s sebou nese nutnost nízké hmotnosti, objemu při startu a vysoké stability, přesnosti a velikosti (u některých misí až přes 100 metrů), což zůstává výraznou technologickou výzvou, protože zatížení může být pro ultralehké konstrukce významné během otáčení teleskopu a udržování jeho polohy během pozorování. Návrhy velkých kosmických struktur jsou stále ovlivňovány požadavky na dynamickou stabilitu, které jsou spojeny s požadavky na přesnost. Tradiční materiály představují inherentní kompromis mezi tuhostí a tlumením, což omezuje provozní schopnosti a dynamickou přesnost výsledných prostorových konstrukcí.

Nedávné pokroky na poli tzv. disipativních metamateriálů a fononických krystalů představují příležitost k narušení tohoto kompromisu a vytvoření struktur s vysokou tuhostí a vysokým tlumením, jakožto i struktur s fononickými pásmovými mezerami (tj. zakázaným frekvenčním rozsahem pro šíření mechanických vln) pro potlačení módů. Studie podpořená v rámci programu NIAC má navrhnout strukturu starshade, která by využila inovativní disipativní a fononické metamateriály k návrhu ultrastabilních stínících struktur se zlomkem hmotnosti oproti tradičním rozkládacím návrhům. Díky nižší hmotnosti stínících konstrukcí a nižší spotřebě paliva může tato technologie zásadně změnit naše možnosti objevování exoplanet.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/01/niac-2025ph1-gregg.png

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 7

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
8 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Borin
Borin
7 měsíců před

No dobře. Koukám na potenciálně velmi velké ale lehké konstrukce s vlastností potlačit kmitání nebo rezonanci. Jak to ale koresponduje s větou „mají potenciál zvýšit naše pozorovací možnosti bez nutnosti vypouštět teleskopy se stále většími průměry apertur.“?

mikisocka
mikisocka
7 měsíců před
Odpověď  Dušan Majer

aha, tiez som si myslel, ze cely trik je v tom, poskladat viac modularnych zrkadiel vedla seba a tym padom zvacsit mnozstvo svetla, ktore sa odrazi do vedeckej casti teleskopu.

Borin
Borin
7 měsíců před
Odpověď  mikisocka

Toto by řešení mohlo být. Jak popisujete, více menších zrcadel na velké pevné stínící platformě.

Radek V.
Radek V.
7 měsíců před
Odpověď  Borin

Myslím že tady jde o to, že Webb je schopen planety pozorovat, jenže kvůli přesvícení mateřskou hvězdou je to k ničemu, pokud nejsou hodně daleko od hvězdy. Stínítko by mu umožnilo sledovat planetu mnohem líp. Starship umožní vypustit mnohem větší, ale levnější teleskop než Webb 7-8 m zrcadlo bez složitého sklápění.

Vojta
Vojta
7 měsíců před
Odpověď  Radek V.

Až se bude řešit náhrada Webba vynášená Starship nebo něčím podobným, tak bude 8 m zrcadlo považované za nedostatečně velké a bude se skládat aspoň patnáctimetrové. Edit: Ale postupuje technologie vědeckých družic pracujících ve formaci, takže by místo toho mohly být vynesené třeba 4 osmimetrové opticky spojené ve formaci (případně na nějakých nosnících podobných těm z článku) a mohlo by to fungovat slušně. ESO to už rutinně používá na pozemních teleskopech.

Naposledy upraveno 7 měsíců před by Vojta
Borin
Borin
7 měsíců před
Odpověď  Radek V.

Webb (JWST) stínění má. Jedná se o odstínění tepelného záření. Směrem ke Slunci pochopitelně nic nesleduje, je příliš citlivý. … Vy ale máte na mysli stínítko hvězdy při pozorování jiného hvězdného systému.

Naposledy upraveno 7 měsíců před by Borin
PetrDub
PetrDub
7 měsíců před
Odpověď  Borin

Přesně tak si to také představuji – velká platforma držící dvě nebo více zrcadel o „normálním“ průměru a daleko před tím ještě stínítko. Jde o to, že prostorové rozlišení závisí především na „rozměru“ dalekohledu a není přitom potřeba mít zrcadlo všude (to je užitečné pro množství světla, ale je-li zdroj záření dostatečně výkonný, tak to nepotřebujeme). Ale pro efektivní odstínění mateřské hvězdy zase platí, že stínítko musí být dostatečně daleko, aby hvězdu zastínilo na všech částech zrcadla, ale přitom aby nestínilo planetu, která je úhlově vzdálena jen nepatrně – a právě sem míří tento projekt především.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.