sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-145)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.

Box Elder County

Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.

Minotaur IV

Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.

Katalyst Space

Start up Katalyst Space se spojil s evropským startupem LMO Space. Cílem spojení společností je demonstrace techniky ​​pro připojování kosmických lodí, jinak známou jako asistované operace setkání a přiblížení (RPO).

Astranis

Společnost Astranis podepsala smlouvu ve výši 115 milionů dolarů na dodávku první tchajwanské specializované komunikační družice pracující v pásmu Ka pro tchajwanskou telekomunikační společnost Chunghwa Telecom.

Rocket Factory Augsburg

Německá společnost Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámila změnu na pozici generálního ředitele. Stefan Tweraser, který byl generálním ředitelem od října 2021, byl nahrazen Indulisem Kalninsem. Podle dostupných informací hledala společnost někoho se zkušenostmi přímo z oboru.

NOAA

NOAA obdržela návrh návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026 od Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu. Návrh by znamenal velké změny v některých programech agentury zahrnující i GeoXO.

Chris Williams

NASA 3. dubna oznámila, že astronaut Chris Williams byl přidělen ke kosmické lodi Sojuz MS-28, která měla odstartovat k ISS v listopadu, a připojil se tak ke kosmonautům Roskosmosu Sergeji Kud-Sverčkovovi a Sergeji Mikajevovi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění, Budoucnost

Lunární přístroje navržené veřejností

NASA vybrala tři týmy jakožto vítěze výzvy, v rámci které měli vyvinout miniaturní vědecké přístroje, které by jednou mohli astronauti využít při průzkumu Měsíce. Každý tým vytvořil jeden letový exemplář a dva kvalifikační kusy, které začátkem roku dostala NASA k provedení testů. Přístroje o velikosti krabičky na mýdlo by se měly vejít na miniaturní lunární rover. V rámci programu Artemis se mají lidé vrátit na povrch Měsíce, což bude vyžadovat nový hardware pro zajištění dlouhodobé lidské přítomnosti na Měsíci. Pro udržitelnou činnost budou muset astronauti využívat zdroje, které na Měsíci najdou – třeba lunární regolit nebo vodu. Z těchto zdrojů si pak vytvoří, co potřebují – ať už se bavíme o kyslíku, palivu, nebo stavebních materiálech pro kosmické konstrukce.

Příprava na lunární navigační systém

Testovací verze jedinečného přijímače signálů navigačních družic byl doručen k integraci do sondy Lunar Pathfinder. Přijímač navigačních signálů NaviMoon je navržen tak, aby mohl provést doposud od země nejvzdálenější korekci navigačního signálu. Bude přitom pracovat se signály, které jsou milionkrát slabší než ty, které přijímají třeba naše chytré mobilní telefony. „Tento inženýrský model přijímače NaviMoon představuje první kus hardwaru, který vznikl v rámci iniciativy Moonlight od agentury ESA. Ta cílí na vývoj specializovaných komunikačních a navigačních služeb pro Měsíc,“ vysvětluje Javier Ventura-Traveset, šéf navigačního vědeckého oddělení agentury ESA, pod které spadají všechny činnosti ESA spojené s lunární navigací a dodává: „Poletí na sondě Lunar Pathfinder, která bude kroužit kolem Měsíce. Zde provede zatím nejvzdálenější korekci navigační pozice – bude to na vzdálenost více než 400 000 kilometrů s přesností na méně než 100 metrů. To představuje mimořádnou inženýrskou výzvu, protože na takové vzdálenosti už budou slabé signály družic GPS a Galileo jen stěží odlišitelné od šumu na pozadí. Tato demonstrace bude znamenat skutečnou změnu paradigmatu pro navigaci na oběžné dráze Měsíce.“

Vědci doporučují NASA: Dejte prioritu misi k Uranu

19. dubna byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva od panelu planetárních vědců. Ti ve zprávě doporučují NASA především zaměřit pozornost na vývoj robotické mise z kategorie vlajkových lodí, která by měla za úkol obíhat kolem Uranu. Tuhle vzdálenou planetu s 27 známými měsíci lidstvo neprozkoumalo od té doby, co kolem Uranu prosvištěla sonda Voyager 2 – a to je už 36 let stará událost. Zpráva planetárních vědců o desetiletém průzkumu vydávaná Národními akademiemi věd, techniky a medicíny poskytuje NASA základní schéma průzkumu Sluneční soustavy v dalším desetiletí. Agentura již dlouhodobě následuje tato doporučení, která přichází pouze jednou za deset let.

ESA zmapuje radiační zátěž letu k Měsíci

Malé, ale šikovné budou evropské senzory, které se na palubě první americké mise Artemis svezou k Měsíci. Tady budou mapovat radiační prostředí po dobu celé cesty. Konkrétně se jedná o pět špičkových zařízení, z nichž každé má rozměry srovnatelné s balíčkem hracích karet. Všechny tyto přístroje budou umístěny uvnitř návratové kabiny lodi Orion a připojeny k panelům jejích stěn na různých místech. Díky tomuto experimentu bude možné zaznamenávat údaje o radiačním prostředí v útrobách lodi po celou dobu a navíc s pomocí několika senzorů. Systém EADs (ESA Active Dosimeters) umožní vědcům co možná nejpřesnější pohled na změny kosmického záření v průběhu mise, ale také na celkové dávky, které bezpilotní mise Artemis I dostane.

Gateway (duben 2022)

„Když opouštíme Měsíc v Taurus-Littrow, odcházíme tak, jak jsme přišli, a dá-li Bůh, vrátíme se s mírem a nadějí pro celé lidstvo.“ Padesát let po slovech velitele Apolla 17 Eugena Cernana jsme návratu na Měsíc stále blíž a blíž. V minulém dílu jsme se věnovali aktuálnímu stavu příprav na misi Artemis 3. Úkolem mise je obnovit lety astronautů na Měsíc. V diskusi pod článkem a hlavně na Facebooku se ozvali diskutující, kteří opírajíce se o výrok generálního inspektora NASA Paula Martina o průměrných provozních nákladech ve výši 4,1 miliardy dolarů na každou z misí Artemis 1 až Artemis 4 a neudržitelnosti programu Artemis zpochybnili schopnost NASA misi Artemis 3 realizovat. Tehdy jsem odpovídal, že v článku jsou uvedeny právě schválené částky NASA na fiskální rok 2022 a že tím Kongres opět ukázal svoji politickou ochotu misi financovat. Slíbil jsem také, že se k tématu vrátím, až budou známy podrobnosti o prezidentské žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2023 s výhledem do roku 2027. Aby byla mise Artemis 3 z finančního hlediska udržitelná, musí mít dostatečné roční rozpočty až do doby startu. Žádost o rozpočet z 28. března obsahuje dostatečně vysoké finanční položky

Nosiče pro družicovou síť Kuiper

O tom, že společnost Amazon připravuje družicovou síť Kuiper, se hovoří už několik let. Nyní však firma udělala významný krok, který posouvá celý projekt mnohem blíže k realizaci – oznámila totiž, že objednala nosné rakety, které pomohou celou síť vybudovat. Celkem 3236 družic, které mají svým určením konkurovat již existujícím sítím Starlink a OneWeb, mají létat na třech různých raketách, z nichž ani jedna zatím neletěla. Celkem se jedná o 83 startů, které se přidají k již dříve domluveným devíti vzletům raket Atlas V od firmy United Launch Alliance.

NASA dokončila plány nové kosmické observatoře

Připravovaný americký teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) by měl dokázat nasnímat celou oblohu během šesti měsíců. Vytvoří tak mapu vesmíru, jaká tu zatím nebyla. Jeho start je plánovaný nejpozději na duben roku 2025 a vědci od něj hodně očekávají. Mohl by jim totiž prozradit, co se dělo během několika sekund po velkém třesku, jak vznikly první galaxie a jak probíhal jejich vývoj. Mohl by také vystopovat přítomnost molekul, které jsou nezbytné pro vznik nám známého života – třeba vody, která se v podobě ledu nachází v naší galaxii. Dosažení těchto smělých cílů bude vyžadovat špičkové technologie. NASA tento měsíc schválila konečné plány všech prvků této kosmické observatoře.

Kdo vyrobí první kyslík na Měsíci?

Evropská kosmická agentura ESA vybrala na základě výsledků kompetitivních testů tým, který se má pokusit o návrh a stavbu experimentálního zařízení, které by mělo získávat kyslík z materiálů přítomných na povrchu Měsíce. Vítězné konsorcium vedené britskou pobočkou společnosti Thales Alenia Space dostalo za úkol vytvořit malý přístroj, který má pomoci zhodnotit možnosti stavby většího zařízení, které už by bylo určeno k provozu na Měsíci. Takto vytvářený kyslík by se dal použít jako okysličovadlo pohonných směsí různých sond, ale také by jej využili astronauti k dýchání. Jako bonus by tu navíc byly surové kovové materiály využitelné pro další zpracování.

Mise OSAM-1 prošla kritickým zhodnocením

Americká družice OSAM-1 (On-orbit Servicing, Assembly, and Manufacturing 1), která se má kromě jiného stát prvním kosmickým zařízením, které doplní pohonné látky družicím, které na doplňování pohonných látek nebyly stavěné, prošla kritickým zhodnocením návrhu. Jde o důležitý krok na cestě ke stavbě družice, jejích palubních systémů, ale i nezbytného pozemního vybavení. NASA a firma Maxar Technologies úspěšně zvládly zmíněné zhodnocení už v únoru, tedy necelý rok poté, co stejným milníkem prošla základní platforma této družice – tehdy se hodnocení zaměřovalo na komunikaci, dodávky energie a manévrování.

NASA podpořila vývoj futuristických konceptů

Astronaut vstupuje do skeneru těla a za několik hodin může vystoupit na povrch Marsu ve skafandru „šitém“ přesně na míru. Kyslík k dýchání je průběžně získáván z atmosféry Marsu bohaté na oxid uhličitý. Oblohou na Venuši se pak zase prohání nafukovací drony připomínající ptáky. Jejich úkolem je studovat atmosféru planety a meteorologické jevy v ní. Zní Vám první věty tohoto článku jako kdybychom je vytrhli z nějaké sci-fi povídky? Máte pravdu, za současné úrovně techniky není nic takového možné, ale některé z těchto vizí se třeba jednou stanou realitou. Pomoci by jim v tom měly i finance, které jim nedávno schválila NASA.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.