Armada
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.
Mise k asteroidu Apophis pod vedením Evropy probíhá podle plánu, přičemž v nadcházejících měsících budou v Evropě i Japonsku přijata klíčová rozhodnutí o financování.
Společnosti Blacksky a Iceye začaly spolupráci s specialisty na vizualizaci pomocí umělé inteligence, společnostmi Aechelon Technology a Niantic Spatial, aby vytvořily digitální dvojče Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická agentura ESA jménem Evropské komise podepsala kontrakt za 12 milionů Euro s italskou firmou Leonardo S.p.A a Istituto Nazionale di Ricerca Metrologica, v rámci kterého jde o návrh a vývoj nových ultrapřesných technologií atomových hodin pro navigační systém Galileo. Superpřesné a spolehlivé atomové hodiny jsou základním stavebním kamenem družicových navigačních systémů, na kterém stojí celkový výkon systému a přesnost určení pozice. Cyklus kompletní technologické inovace, tedy cesta z rýsovacího prkna k provozu v kosmickém prostoru, může trvat i desetiletí. Aby tedy systém Galileo zůstal na čele světových navigačních systémů, pracuje agentura ESA neustále na výzkumných a vývojových činnostech pro evoluci systémů Galileo a EGNOS v rámci projektu Horizon Europe od Evropské unie.
Ve čtvrtek 21. března nás čeká pokus o start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-25. Jak již z názvu vyplývá, jde o pilotovanou misi, které se zúčastní ruský kosmonaut Oleg Novickij, první Běloruska, která má možnost podívat se do kosmického prostoru Marina Vasilevskaja a americká astronautka Tracy Caldwell-Dysonová. Zatímco Dysonová zůstane na ISS přibližně půl roku, Vasilevskaja a Novickij se vrátí již po dvanácti dnech. S nimi se vrátí americká astronautka Loral O´Harová, která přiletěla 15. září 2023 v kosmické lodi Sojuz MS-24. Tato změna způsobila, že Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub na ISS stráví jeden rok, což pro Kononěnka znamená, že navýší rekord v celkovém pobytu na oběžné dráze přibližně na 1 110 dní.
V minulých měsících během fáze jemného ladění, postartovní kalibrace přístrojů teleskopu Euclid a jeho příprav na začátek prvního vědeckého průzkumu si experti všimli drobného, ale postupně se zhoršujícího poklesu množství světla hvězd, které přístroj VIS sleduje. Ukázalo se, že Euclid čelí relativně běžnému problému, který zažívají kosmické sondy, když se dostanou do kosmického prostoru. Voda absorbovaná konstrukcí ze vzduchu během sestavování na Zemi se nyní vlivem okolního vakua postupně uvolňuje z určitých dílů. Ve velmi chladných podmínkách, které Euclid potřebuje k práci, pak tyto uvolněné molekuly přimrznou na prvním povrchu, kterého se dotknou. A pokud je tím povrchem vysoce citlivá optika kosmického teleskopu, může nastat problém.
Pokud se nic nepokazí, odstartuje už zítra v 1:35 našeho času z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan raketa Dlouhý pochod 8. Ta při své celkově třetí misi (přičemž jednou letěla ve verzi pouze s centrálním stupněm) vynese retranslační družici Queqiao-2. Ta se usadí na oběžné dráze okolo Měsíce s výškou 300 km × 8600 km a sklonem 54,8°. Jejím úkolem je zajistit obousměrný přenos dat mezi zmíněnými oblastmi. Queqiao-2 bude plnit roli retranslační družice nejen pro misi Chang’e 6 (má startovat začátkem května, aby na Zemi dopravila vzorky z odvrácené strany Měsíce), ale i pro mise Chang’e 7 a Chang’e 8, které v letech 2026 a 2028 vyrazí do oblasti jižního pólu Měsíce.
Nová evropská družice Arctic Weather Satellite prošla environmentální testovací kampaní naprosto hladce. Testy proběhly v německé firmě IABG a obnášely umístění družice na vibrační stůl, kde se simulovaly vibrace, které družice zažije při startu, nechyběly ani zkoušky v termálně-vakuové komoře, kde byla vystavena extrémním teplotním výkyvům, jaké zažije na oběžné dráze. Družice je tedy po technické stránce připravena na to, co ji čeká při startu a také při pobytu v drsném kosmickém prostředí. Její start je zatím plánován na červen letošního roku a poté se tato nová družice zaměří především na zlepšení předpovědí počasí v oblasti Arktidy, jelikož tato lokalita zatím postrádá data pro přesné krátkodobé předpovědi.
Dvě čínské kosmické sondy, které zřejmě mířily na dráhu kolem Měsíce, jsou nyní pravděpodobně nepoužitelné, jelikož horní stupeň jejich rakety Dlouhý pochod potkala závada. Raketa Dlouhý pochod 2C odstartovala z kosmodromu Si-čchang 13. března ve 13:51 SEČ. Až do čtvrtečního rána přitom neexistovalo žádné oficiální potvrzení startu. Teprve až státní mediální agentura Xinhua oznámila, že družice DRO-A a DRO-B nebyly usazeny na požadovanou dráhu, což měl zajistit horní stupeň Yuanzheng-1S. V současné době neexistují žádné oficiální informace, zda sondy a jejích mise ještě mohou být nějak zachráněny. Dlouho se navíc ani nevědělo, na jaké dráze se objekty nacházejí.
Dalších sedm dní je za námi a před vámi je přichystáno už 600. vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral úspěšné doručení přístroje MEGANE, který bude nedílnou součástí japonské mise MMX, která má ambiciózní cíle – prozkoumat měsíce Marsu a přivést vzorek na Zemi. V dalších tématech se podíváme na přípravu na poslední let rakety Delta IV Heavy, samozřejmě také na třetí integrační let Super Heavy Starship, či návrat posádky mise Crew-7. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
6. března technici pracující v budově Payload Hazardous Servicing Facility na Kennedyho středisku na Floridě plně rozložili první ze dvou pětisegmentových fotovoltaických článků pro sondu Europa Clipper. Každý pětidílný panel měří na délku lehce přes 14 metrů. V rámci rozkládání byl panel shora zavěšen na podpůrném systému, který nese hmotnost dílů. Rozkládací mechanismus se má naostro aktivovat až v kosmickém prostoru, takže pro testy na Zemi je odlehčení nezbytné. V rámci dalších kroků se technici pustí do inspekce a případného čištění, což je součástí fáze sestavování, testů a předstartovní přípravy.
Monstrum opět ožilo. Jinak se start rakety Super Heavy Starship popsat nedá. Při každém startu tento kolos předvede neuvěřitelné divadlo, které tentokrát SpaceX v přímém přenosu díky přidání antén pro komunikaci se sítí Starlink vyšperkovala o záběry přímo ze samotné rakety. Start se měl uskutečnit již ve 13:00 našeho času, ovšem kvůli počasí a lodím v uzavřené oblasti došlo postupně k několika odkladům, až nakonec Super Heavy B10 ve 14:25 našeho času úspěšně zažehla svých třiatřicet raketových motorů Raptor a vydala se vstříc obloze.
Dne 12. prosince roku 2023 oznámila NASA komunikační problémy se sondou Voyager-1. Sonda přijímala a prováděla příkazy za Země, ale neodesílala zpět vědecká data. Inženýři NASA od té doby pracují na vyřešení problému, jehož příčinou je jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikuje správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nejsou na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.