NASA
NASA jmenovala Amita Kshatriyu novým zástupcem administrátora NASA. Amit Kshatriya před nástupem do nové funkce vedl kancelář programu Moon to Mars.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA jmenovala Amita Kshatriyu novým zástupcem administrátora NASA. Amit Kshatriya před nástupem do nové funkce vedl kancelář programu Moon to Mars.
Projekt Kuiper společnosti Amazon uzavřel svou první leteckou dohodu. Partnerství s JetBlue má od roku 2027 zpřístupnit přibližně 75 letadlům širokopásmové připojení k družicím na nízké oběžné dráze Země.
Více než 80 důstojníků amerických Vesmírných sil minulý týden jako první absolvovalo nový roční kurz pro výcvik důstojníků. Tento program zahrnuje seznamování s vesmírnými operacemi, kybernetickou válkou a zpravodajstvím.
Spacedock, startup sídlící v Silicon Valley, dříve známý jako Orbital Outpost X , 20. srpna oznámil plány na demonstraci univerzálního připojovacího zařízení pro vesmírné systémy při misi, která by měla letět v roce 2026.
Společnost AscendArc se sídlem v Portlandu v Oregonu prodala svůj první malou geostacionární komunikační družici společnosti KT Sat, vlajkovému jihokorejskému operátorovi.
Společnost True Anomaly, startup zaměřený na vesmírné technologie a zaměřený na obranu se sídlem v Coloradu, najal Sarah Walterovou, výkonnou ředitelku pro družicový průmysl, na pozici provozní ředitelky.
Bílý dům 2. září oznámil dlouho očekávané přemístění velitelství amerického vesmírného velitelství z Colorado Springs v Coloradu do Huntsville v Alabamě, čímž zrušil rozhodnutí předchozího prezidenta Bidena z roku 2023 ponechat velitelství v Coloradu.
Společnosti General Atomics a Kepler Communications demonstrovaly spojení dvoumotorového letounu De Havilland Canada DHC-6-300 a družice. V demonstraci navázal optický komunikační terminál společnosti General Atomics namontovaný na letadle komunikaci s optickým terminálem Tesat na komunikační družici Kepler.
Společnost Muon Space se po navýšení financování o 90 milionů dolarů snaží rozšířit výrobní kapacity a zaměřit se na rostoucí poptávku po stále výkonnějších družicích v hmotnostním rozmezí 100–500+ kilogramů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Člověk se ani nenadál a polovina letních prázdnin mizí nenávratně v propasti historie. Ještě než se ale s červencem definitivně rozloučíme, zbývá nám jedna milá tradice. Poslední pátek v měsíci s sebou jako obvykle přináší další (tentokrát již 78.) díl Pokecu s kosmonautixem. Začínáme v osm hodin večer a poté budeme v rámci přímého přenosu zhruba po dobu dvou hodin odpovídat na dotazy, které napíšete do chatu. Pokud Vás tedy kosmonautika zajímá, můžete s námi strávit klidný večer u tématu, které nás spojuje. Svými dotazy navíc přímo ovlivňujete podobu pořadu – rozhodujete, o čem se bude mluvit.
Létající stroje nejsou jen doménou Země. Vědci, inženýři a kosmické agentury už desítky let zkoumají, jak posílat drony, balony, letouny a další roztodivné automaty na jiné planety a měsíce. A jejich nasazení bude stoupat. Všechny sondy, družice, moduly jsou samozřejmě také létající stroje, ale nás bude zajímat jiná, užší kategorie automatů. Od Marsu po Venuši až do odlehlých koutů Sluneční soustavy, tyto technologie nám pomáhají odhalovat tajemství vesmíru. Pojďme se podívat na pár nejzajímavějších nápadů z minulosti, přítomnosti, ale i budoucnosti.
Nejnovější družice určená k měření výšky hladin moří, Sentinel-6B z programu Copernicus, vyrazil na svou cestu z Evropy na Vandenbergovu základnu, odkud má v listopadu startovat. Družice zabalená v kontejneru s pečlivě řízeným prostředím aktuálně cestuje přes Atlantik na nákladní lodi Industrial Dolphin. Sentinel-6B má kráčet ve stopách svého předchůdce, Sentinelu-6 Michael Freilich, od kterého převezme roli referenční mise radarových výškoměrů a bude pokračovat v záznamech výšky mořských hladin nejméně do roku 2030.
Nejkomplexnější padákový systém, jaký byl kdy určen pro fungování na Marsu, úspěšně zpomalil sestup makety přistávací platformy, která mohla bezpečně přistát na Zemi. Nebylo to ale jen tak. Stratosférický balón plněný heliem zvedl maketu přistávacího modulu a vynesl ji do výšky zhruba 30 kilometrů nad polárním kruhem, kde byl vydán pokyn ke shozu a aktivaci dvou velkých padáků, které vyklouzly ze svých vaků ve tvaru americké koblihy.
Včerejší pokus o start Falconu 9 se neuskutečnil. Na vině však nebyly problémy na raketě, nákladu, či startovní rampě. Stopku vystavily blíže neupřesněné obavy o narušení vzdušného prostoru ve střeleckém sektoru. Odklad proto mohl být jen o jeden den a dnes večer se tak opět můžeme těšit na pokus o start. Falcon 9 má na nízkou oběžnou dráhu vynést několik družic, přičemž hlavním nákladem jsou dvě vědecké družice TRACERS od NASA. Chybět nebude ani pokus o přistání prvního stupně na pevnině a to vše můžete sledovat v rámci našeho živě a česky komentovaného přenosu. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 23. července ve 20:13 SELČ Startovní okno: 20:13 – 21:10 SELČ Místo startu: Rampa SLC-4E, Vandenbergova letecká základna, Kalifornie Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1081, který poletí pošestnácté) Primární náklad: 2 družice TRACERS Hmotnost primárního nákladu: 400 kilogramů Cílová dráha: Sun-synchronní oběžná dráha s výškou 600 kilometrů První stupeň: První stupeň se pokusí o přistání na pevninské ploše LZ-4 Náš přenos ze startu spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy kolem 19:55 našeho času. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž
V prosinci 2023 se týmu expertů, kteří řídí americkou sondu Juno, podařilo provést kroky k opravě kamery JunoCam, aby zachytili fotografie Jupiterova měsíce Io. Výsledky této opravy na dálku byly prezentovány 16. července v rámci technického zasedání na konferenci Institute of Electrical and Electronics Engineers Nuclear & Space Radiation Effects v Nashvillu. JunoCam je barevná kamera pracující s viditelným světlem. Její optická část se nachází mimo radiační trezor s titanovými stěnami, který chrání citlivé elektronické systémy mnoha vědeckých přístrojů i sondy Juno samotné.
Po včerejším neúspěšném pokusu o start Falconu 9 s telekomunikačními družicemi O3b mPOWER nás dnes nakonec čekají starty hned dva, oba v podání Falconu 9. Jako první je v plánu mise TRACERS, kdy budou na sun-synchronní oběžnou dráhu vyneseny dvě stejnojmenné družice coby primární náklad. Ty jsou určené ke zkoumání interakce slunečního větru s magnetickým polem Země. Druhá mise je již zmiňovaná odložená O3b mPOWER, kdy by měly být vypuštěny dvě telekomunikační družice pro lucemburskou firmu SES.
Družice Athena EPIC (Athena Economical Payload Integration Cost) je technologická demonstrační mise, která má v praxi otestovat inovativní a škálovatelný design družic, které by mohly být v budoucnu používány. Malá družicová platforma je navržena tak, aby sdílela dostupné zdroje s náklady na palubě tím, že řídí rutinní funkce, takže jednotlivé užitečné náklady nemusí. Tento přístup má vést k nižším nákladům ze strany daňových poplatníků, ale i k rychlejší cestě na startovní rampu.
Konstelace O3b mPOWER telekomunikačních družic lucemburské firmy SES by se měla před dnešní půlnocí rozšířit o další dvě stejnojmenné družice. Každá z nich má hmotnost kolem dvou tisíc padesáti kilogramů a jejich životnost by měla dosahovat dvanácti let. Každá z nich je vybavena anténami s fázovým polem, díky čemuž mohou poskytovat až 5000 bodových paprsků na družici, z nichž každý je nasměrován podle potřeby tak, aby cíleně rozděloval výkon a šířku pásma k jednotlivým uživatelským terminálům. První stupeň Falconu 9 se pokusí o přistání na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantském oceánu.
V kosmickém vakuu, kde mohou teploty spadnout až k -270 °C, se může jevit udržení věcí v chladu jako jednoduché. Ovšem realita udržování ultrachladných kapalných pohonných látek, je mnohem komplexnější. Tyto takzvané kryogenní látky se mohou snadno přehřát od palubních systémů, slunečního záření, či spalin z motorů. Řešením by mohla být metoda označovaná jako správa kryogenních kapalin (cryogenic fluid management), což je soubor technologií pro skladování, přečerpávání a měření superchladných kapalin na Měsíci, Marsu, ale i na dalších budoucích cílech dlouhodobých kosmických výprav.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.