LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Konec týdne je již tradičně spjat s pravidelným souhrnem nejpodstatnějších informací, které v rámci kosmonautiky se za posledních sedm dní udály, tedy s kosmotýdeníkem. Jinak tomu nebude ani dnes. Dnes se podíváme na tři hlavní zprávy. První dvě se týkají odkladů, byl odložen jak první let lodi Orino v rámci mise EFT-1, tak i let Dragonu k misi SpX-3. V třetí zprávě se pak podíváme na přistání lodi Sojuz TMA-10M a na připravovaný start lodi Sojuz TMA-12M. Kosmotýdeník uzavřeme souhrnem menších zpráv, které tento týden přinesl. Přeji příjemnou neděli a inspirativní čtení.
Zasněžený kosmodrom Bajkonur zažije 16. března v 0:03 našeho času start rakety Proton. Ta dopraví na geostacionární dráhu dvojici telekomunikačních družic. Jedná se o satelity Ekspress AT-1 a AT-2, které budou sloužit ruské telekomunikační společnosti. Tyto družice pokryjí svým signálem celé Rusko – od západních hranic se severoevropskými státy až po Dálný Východ a východní hranice s Čínou. Než se ale satelity dostanou do vesmíru, je potřeba provést dlouhou řadu úkonů. Od sestavení nosiče, přes tankování nádrží až po nezbytné bezpečnostní kontroly všech systémů rakety. Náš dnešní článek se kromě technologického popisu obou družic věnuje právě důkladným přípravám, které předchází tomu nejzajímavějšímu, tedy startu nosné rakety.
Pokud si fanoušci kosmonautiky do kalendáře poznačují kroužkem termíny přistání ruských lodí Sojuz, pak jim dění v posledních dnech a týdnech přinesly spoustu škrtání a změn. S přistáním kosmické lodi Sojuz TMA-10M se manipulovalo hned několikrát – pokaždé z jiného důvodu. Jednou kvůli rozbahněnému podloží, jindy zase kvůli velkému množství sněhu. Náš dnešní článek všechny tyto zvraty shrne a zároveň se podíváme i na ISS, kde pobývá zárodek nové dlouhodobé expedice.
Týden se s týdnem sešel a jak už se stalo tradicí, je pro vás připraven aktuální díl kosmotýdeníku, který shrne to nejzajímavější, co přinesl uplynulý týden v kosmonautice. Dnes se můžete těšit na tři velké zprávy. První bude hovořit o výměně posádek na Mezinárodní kosmické stanici, a zda má ukrajinská krize vliv na fungování ISS. Ve druhé zprávě se pak podíváme na jeden spor o to, kdo bude vynášet americké vojenské satelity a kosmotýdeník uzavřeme zprávou o pokroku v rámci projektu Morpheus. Na závěr nebude chybět ani několik krátkých zpráv z vesmíru, kde se seznámíme s jednou zajímavou animací a tím, co Curiosity aktuálně vidí na Marsu.
27. února letošního roku absolvovala sonda New Horizons další drobný ale důležitý milník. Překonala vzdálenost čtyř astronomických jednotek od planetky (čtyřikrát vzdálenost Země – Slunce), což činí 598 milionů kilometrů.
„Jsme teď tak blízko systému Pluto – blíž než může být planeta Země od Jupiteru“, říká šéf mise New Horizons Alan Stern ze Southwest Research Institute v Boulderu. „A to rozhodně není vše, držte si klobouky, to nejlepší teprve příjde. Pro nás všechny je to čím dál tím zajímavější“, dodává.
Od startu 19. ledna 2006 sonda urazila 4,62 miliard kilometrů. Vlétě letošního roku se dočkáme jednoho zajímavého výročí v historii dobývání meziplanetárního prostoru. 25. srpna bude sonda míjet oběžnou dráhu planety Neptun – a to přesně 25 let poté, co kolem tohoto ledového obra proletěl Voyager 2. Když dorazí 14. července příštího roku k systému Pluto, bude dosahovat nejvyšší rychlosti, jakou kdy měla sonda zkoumající cílový objekt v rámci svého primárního programu.
O tom, že americká sonda Cassini patří mezi nejúspěšnější lidské výtvory v kosmu není potřeba spekulovat. Tato unikátní družice nám umožnila prozkoumat druhou největší planetu Sluneční soustavy, Saturn, s rozlišením, o kterém se nikomu předtím ani nezdálo. Cassini bude již brzy slavit desáté narozeniny na oběžné dráze prstencem ozdobené planety. Díky této dlouhodobé službě můžeme lépe pochopit nejen krátkodobé jevy, ale také změny, které se počítají na roky. Nebavíme se přitom jen o samotné planetě, ale i o její početné rodině měsíců.
V neděli, kdy se starý týden chýlí ke svému konci, přichází čas na rekapitulaci. Ano, stálí čtenáři našeho blogu už určitě tuší, že v poledne posledního dne v týdnu přichází další díl tradičního seriálu Kosmotýdeník. I dnes pro Vás máme připravená tři hlavní a dvě menší témata. Řeč bude o vypuštění nového meteorologického satelitu, který vznikl spoluprací Spojených států a Japonska, druhým tématem se vrátíme do loňského léta – konečně víme, proč se Luca Parmitano během svého výstupu málem utopil. Aktuální díl uzavře informace o velkém úspěchu amerického teleskopu Kepler.
Velmi krátce po velkém třesku se existující časoprostor tvořený extrémně hustým a horkým plazmatem vzdouval a třepotal v rytmu kvantových fluktuací. Miliardy let poté daly tyto nepatrné zárodky nehomogenity vzniknout obřím galaktickým kupám čítajícím na stovky či tisíce galaxií, které jsou k sobě vázány mocnou silou té nejslabší ze všech sil – gravitací. Ale po loňských měřeních detektoru Planck přišlo řádné rozčarování. Výsledky měření se neshodovaly s teoretickou předpovědí založenou na prvotních kvantových fluktuacích. Vypadá to, že ve vesmíru chybí až 40 % galaktických kup, jež by tam podle teorie měly být. Někteří teoretičtí fyzici navrhovali pozměnit standardní model kosmologie, aby byly nesrovnalosti vysvětleny. Ale možná to nebude třeba – sladění obou veličin je možná už na dohled. A mohlo by se ukrývat v přesnějším měření hmotností galaktických klastrů.
Kosmonautika se pochopitelně nevěnuje pouze zkoumání vzdáleného vesmíru, nebo planet Sluneční soustavy pomocí dalekohledů, družic a vozítek. Neméně důležitou součástí je i studium naší rodné Země. Pro širokou veřejnost jsou tu služby jako navigační systémy, přenos televizního signálu a také předpověď počasí. Ta se po zavedení meteorologických družic výrazně zpřesnila a odborníci tak mohou s větší přesností předvídat vývoj počasí včetně jeho extrémních projevů. Technologie se stále vylepšují a přichází dokonalejší přístroje – Dnes se do vesmíru podívá meteodružice se zkratkou GPM, která opět zpřesní získávané údaje.
Jako každý týden i tento na vás čeká aktuální souhrn toho nejdůležitějšího, co se událo v kosmonautice za poslední týden. V aktuálním vydání kosmotýdeníku se v prvních dvou velkých zprávách budeme věnovat startu rakety Delta IV a nového satelitu GPS. Druhá zpráva pak ukáže, jaký pokrok se dělá při výrobě a přípravách na misi EFT-1. V konečném souhrnu krátkých zpráv se můžete těšit na novinky z Měsíce, jedno výročí, zprávu z dění z ISS a na konec se podíváme na Slunce. Přeji vám příjemnou neděli a zajímavé čtení.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.