sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Koalice zástupců průmyslu žádá vedení podvýborů pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů a Senátu aby financovaly systém koordinace vesmírného provozu (TraCSS) Úřadu pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce).
Čínští vědci navrhují první čínskou misi k Neptunu v roce 2033. Cílem je vypustit sondu s radioizotopovým pohonem na oběžnou dráhu Neptunu a studovat i jeho měsíc Triton.
Evropská agentura ESA 7. července oznámila, že společnosti Isar Aerospace, MaiaSpace, Orbex, PLD Space a Rocket Factory Augsburg postoupily do soutěže European Launcher Challenge. Každá společnost bude mít nárok na kontrakty v hodnotě až 169 milionů eur na vynesení institucionálních užitečných nákladů.
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.
Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmická loď Sojuz MS-25 se zítra vrátí na Zemi. Přiveze s sebou Olega Kononěnka, Nikolaje Čuba a Tracy Caldwell-Dyson. Zatímco Američanka se na zemi vrátí po zhruba půl roce stráveném na orbitálním komplexu, její ruští kolegové se na Zemi vrátí po více než roce. Po dosednutí do Kazachstánu bude posádka vrtulníkem přepravena do města Karaganda, kde se jejich cesty rozdělí. Kononěnko a Čub se vydají do Hvězdného městečka, Caldwell-Dyson zamíří do Houstonu. Uzavření průlezů a odpojení kosmické lodi od modulu Pričal bude vysílat NASA na svém webu v sekci NASA+, samotné přistání pak bude k dispozici i na YouTube kanále. V tomto článku najdete jak plánovanou časovou osu celého návratu, tak i přehrávač přímého přenosu z přistání.
Týden se s týdnem sešel a nastává ta pravá chvíle na další pravidelný souhrn těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se udály během posledních sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal družici Arctic Weather Satellite, která při svém experimentálním zaváděcím pozorování poskytovala data o nepříjemné bouři Boris, která i do České republiky přinesla ničivé povodně. V dalších tématech se můžete těšit na oznámení ohledně indické mise k Venuši, přípravu na první pilotovaný start z rampy SLC-40 či přípravu druhého letu rakety Vulcan. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub dorazili na Mezinárodní kosmickou stanici vloni 15. září a nyní, po více než roce, je čeká návrat na Zemi. Ještě předtím si ale připsali nový rekord Mezinárodní kosmické stanice. „20. září 2024 v 15:06:51 SELČ překonali dosavadní rekord v délce nepřetržitého pobytu na Mezinárodní kosmické stanici ISS,“ upozorňuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodává: „Ten činil 370 dní, 21 hodin, 22 minut a 16 sekund. Na Zemi se mají vrátit 23. září a tak hodnota rekordu naroste.“
Evropská kosmická agentura dokončila rozbor dat nasbíraných při prvním letu nové rakety Ariane 6. Hloubková analýza potvrdila excelentní chování nosné rakety s velmi malým množstvím odchylek od předstartovních plánů. Během fáze demonstrace technologických možností však bylo zaznamenáno několik případů nečekaného chování celého systému. I jejich analýza už byla dokončena. Tou nejdůležitější zprávou je, že premiéra Ariane 6 je celkově hodnocena jako úspěšná a příprava druhého startu této rakety není nijak ovlivněna. Vyšetřování se zaměřilo třeba na analýzu, proč na začátku dlouhé přeletové fáze při premiérové misi Ariane 6 nedošlo k opakovanému naběhnutí pomocné jednotky APU (Auxiliary Propulsion Unit) na horním stupni, jak bylo očekáváno. Analýza ukázala, že jedno měření teploty zaznamenalo hodnotu, která překročila před startem definované limity. V důsledku toho letový software správně zareagoval a spustil vypínací sekvenci. Horní stupeň tak do přeletové fáze vstoupil bez fungující jednotky APU, čímž zhoršil průběh demonstrační fáze. V důsledku toho řídící letový software nevydal pokyn pro zahájení třetí zážehové sekvence raketového motoru Vinci. Horní stupeň následně prošel plánovanou pasivací. Na základě pozorovaného chování jednotky APU za letu, bude
Dnes v 1:03 našeho času provedla SpaceX důležitý test, který je potřebný pro šestý integrovaný let SuperHeavy a Starship. Ano, šestý, čtete správně. Pátý integrovaný let sice ještě neproběhl, ale SpaceX už testuje Starship 31, která má vyrazit na šestý testovací let společně s raketou SuperHeavy. Elon Musk využil statického zážehu šesti raketových motorů Raptor k popíchnutí Federálního leteckého úřadu. Na sociální síti X napsal, že hardware pro pátý let je již postavený a připravený k letu. Dodal, že hardware pro šestý let bude otestován ještě dříve, než FAA udělí souhlas ke startu páté mise.
Americká sonda Europa Clipper se posouvá opět o krok blíže ke startu. Titulní fotografie tohoto článku byla pořízena 11. září, když technici v hale Payload Hazardous Servicing Facility připravovali sondu na nadcházející plnění pohonnými látkami. Europa Clipper má prozkoumat Jupiterův ledový měsíc Europa, který je již delší dobu považován za jedno z nejnadějnějších prostředí z hlediska potenciální obyvatelnosti v celé Sluneční soustavě. V rámci této mise dojde k výzkumu, zda by podpovrchový oceán Europy mohl nabízet podmínky nezbytné pro život. Europa totiž může mít všechny ingredience pro život, jak jej známe – vodu, organické látky a zdroj chemické energie.
Plánovaná kosmická stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce se má stát vědeckou laboratoří v oborech fyzikálních věd, fyziologie člověka a dalších. Má být také podporou pro lunární landery a astronauty pracující na povrchu Měsíce. Díky komponentům mezinárodních partnerů se Gateway má stát nástupcem Mezinárodní kosmické stanice ISS jako symbol mezinárodní spolupráce ve vesmíru. Kampaň misí Artemis, jejíž součástí Gateway je, však zaostává za plánem a překračuje odhadované náklady. V současnosti ji provází nejistota ohledně tepelného štítu Orionu, nekvalitní práce při výrobě nádrží centrálních stupňů raket SLS, překročení hmotnosti počáteční Gateway, problémy při vývoji a stavbě vypouštěcí plošiny ML-2 a v neposlední řadě také nejistota ohledně nevyzrálé technologie přečerpávání a dlouhodobého skladování kryogenních pohonných hmot v kosmickém prostoru, na které spoléhá architektura lunárních landerů. Nejistoty v harmonogramu misí mohou být dále prohlubovány problémem s financováním s ohledem na zákon o rozpočtové odpovědnosti.
Pokud se vše podaří, měla by zítra v 0:52 našeho času odstartovat z Floridy raketa Falcon 9 s dvojicí evropských navigačních družic Galileo. Jenže start není vůbec jistý. Meteorologové totiž předpovídají pouze 40% pravděpodobnost dobrých podmínek. Pokud by se start odložil o 24 hodin, situace se má výrazně zlepšit na 80% pravděpodobnost dobrých podmínek. Každopádně odklad zatím nebyl oznámen a náš živě a česky komentovaný přímý přenos bude připraven už na noc na zítřek.
Evropsko-japonská mise BepiColombo se 4. září prosmýkla kolem Merkuru v nejmenší vzdálenosti, jaká je pro tuto misi naplánována. Kromě toho tato mise dostala první možnost nahlédnout do okolí jižního pólu první planety naší soustavy. Při průletu byly aktivní tři inženýrské kamery (M-CAM 1, 2 a 3), které pořídily 128 různých snímků a právě z nich bylo vytvořeno působivé časosběrné video. V něm vidíme, jak se planeta pomalu nasune do zorných polí kamer M-CAM 2 a 3, načež kamera M-CAM 1 ukáže, jak se Merkur postupně začal opět vzdalovat.
Od roku 2021 začaly platit nové předpisy Federálního úřadu pro letectví, které jsou mezi širokou odbornou veřejností známy jako „Část 450“. Tato část vznikla, jako snaha o zefektivnění licenčního procesu. Postupem času se však tato část stala velikým problémem především pro průmyslovou základnu, která se začala hlasitě ozývat proti této části. Během slyšení vesmírného podvýboru sněmovního vědeckého výboru o „podpoře inovací v oblasti komerčního vesmíru při zachování veřejné bezpečnosti“, které se konalo 10. září došlo ke tvrdé kritice úřadu, a to i ze strany Kongresu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
