sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.
Raketa New Shepard, společnosti Blue Origin, vynesla misi NS-28. Kabina RSS First Step New Shepard, která provedla svůj 11. let , přistála asi 10 minut po startu.
Informační portál SpaceNews oznámil jmenování Mika Grusse novým ředitelem pro obsah a strategii (CCSO).
Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.
Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.
Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.
Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když mě jeden z našich z našich čtenářů požádal o shrnutí roku 2023 ve fyzice, chtěl jsem nejprve odmítnout. Říkal jsem si, že se zase tolik zajímavých a zásadních událostí v tomto roce v této vědecké oblasti, přesněji v oborech, které sleduji a o něž se zajímám, nestalo. Nakonec jsem si ale řekl, že proč ne. Rozhodl jsem se tedy článek napsat a vydat. A myslím, že z toho můžeme udělat novou tradici, vždy těsně po Novém roce vyjde článek shrnující nejvýznamnější události ve fyzice v předchozím roce. Můj výběr bude samozřejmě čistě subjektivní, jakýkoliv jiný fyzik či popularizátor by na mém místě patrně volil jinak. Dodávám ještě, že ani počet zmíněných událostí nebude vždy stejný, někdy totiž může nastat na mimořádné objevy velmi bohatý rok, jindy naopak rok chudší. Ale dost bylo řečí, pojďme se pustit rovnou do tématu.
V letošním roce mají přípravy na oblet Měsíce kosmickou lodí Orion s čtyřčlennou posádkou pokračovat sestavením nosné rakety Space Launch System v montážní budově VAB. Pomalu tedy nastává čas pro svážení jednotlivých dílů do budovy. Sestavování bude zahájeno umístěním spodních sestav bočních vzletových stupňů SRB na podpěrné sloupky na základně mobilní vypouštěcí plošiny. V minulém dílu jsme psali, že železniční souprava s deseti palivovými segmenty SRB dorazila na Kennedyho vesmírné středisko 25. září 2023. Do zpracovatelské budovy RPSF, nacházející se půl kilometru od VAB, byly nejprve zavezeny spodní segmenty pravého i levého SRB. Oba segmenty byly zkontrolovány, vyloženy z vozů a otočeny do vertikální polohy. Po přesunu do pracovních buněk byly segmenty spojeny se spodními lemy a následně byly připojeny spodní výstupní kužely. Náhledová fotografie k článku byla pořízena 13. prosince při inspekci obou spodních sestav. Mezitím byly v RPSF v průběhu podzimu zkontrolovány a vertikálně uskladněny i všechny zbývající segmenty stupňů SRB a jsou tedy připraveny na převoz do VAB.
Tým zodpovědný za lunární rover VIPER je nyní naplno ponořen do stavby letového exempláře, který koncem tohoto roku zamíří k Měsíci. Jak prozradil Dan Andrews, manažer celého projektu, práce jsou již zhruba v polovině. Všechny týmy zodpovědné za vědecké přístroje již dodaly svůj hardware, kterého se ujal tým zodpovědný za integraci a zkoušky. Tito lidé se postarají o instalaci přístrojů do těla letového exempláře. Ale nemusíme používat jen budoucí čas – všechny kromě jednoho jsou totiž už na svých místech.
Díky schopnosti letět ve formaci s milimetrovou přesností má dvojice družic, které tvoří evropskou misi Proba-3, bude možné dosáhnout něčeho, co zatím nebylo pro kosmické mise možné – vytvořit jednou platformou stín, který přesně zakryje z pohledu druhé družice Slunce, aby bylo možné po delší dobu pozorovat velmi slabou atmosféru naší životodárné hvězdy. Ještě než se tato dvojice sond společně vydá do kosmického prostoru, dostali vědci, kteří budou využívat pozorování mise Proba-3, možnost prohlédnout si obě družice na vlastní oči. Členové tohoto týmu otestují hardware vyvinutý pro tuto misi během skutečného pozemského zatmění Slunce, ke kterému dojde v dubnu v Severní Americe.
Z roku 2024 neutekly ani tři celé dny a nás už čeká první živě a česky komentovaný přenos v novém roce. Ve středu zájmu bude tentokrát Falcon 9, který má na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární dopravit necelé dvě tuny vážící telekomunikační družici Ovzon-3 pro švédsko-americkou společnost Ovzon AB. První stupeň rakety poletí již podesáté, ale velmi nezvyklé bude místo přistání, tedy plocha LZ-1. Je velmi neobvyklé, aby při letu na dráhu přechodovou ke geostacionární nemusel stupeň přistávat na mořské plošině. Díky nízké hmotnosti nákladu to však tentokrát bude možné.
Čas letí jako voda a od posledního dílu našeho seriálu Aktuality o Starship již uběhly dva měsíce a je tak nejvyšší čas se podívat, co se během této doby událo. Samozřejmě nikoho nepřekvapí, že se dnes budeme nejvíce bavit o druhém integrovaném letovém testu, který proběhl 18. listopadu. Dále se podíváme na přípravy na třetí testovací let, novou generaci lodi a také si ukážeme, že i lidé z České republiky mohou být hrdí na to, že přímo na startovní rampě stojí 50 metrů velký objekt, na kterém pracovali. Nyní už ale nebudu nic zdržovat a můžeme hned začít s prvním tématem.
V uplynulých dnech jste si mohli na našem webu přečíst články, které lákaly na nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované i pilotované kosmonautice a včera vyšel článek rekapitulující rok 2023 v nepilotované kosmonautice. Dnešní článek tuto sérii uzavře, protože si zrekapitulujeme události roku 2023 v pilotované kosmonautice. Jak už je v našich článcích zvykem, budou i tentokrát do výčtu pilotované kosmonautiky zařazeny i nákladní kosmické lodě. Létají totiž k obydleným kosmickým stanicím a bez jejich služby by astronauti na těchto stanicích nemohli existovat.
Prosincové Vesmírné výzvy zahájíme misí USSF-52 (OTV-7). Vstříc ISS vyrazí nákladní loď Progress MS-25. Podíváme se na start mise Project 425 F1. Po rubrice krátkých zpráv, zvaných Kosmonautika v kostce, budeme sledovat zahájení mise SARah 2 a 3. V další reportáži nás čekají aktivace a zkoušky systémů sondy Psyche. Závěr bude patřit přípravám na třetí integrovaný let sestavy SuperHeavy a Starship. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás jménem celé redakce portálu kosmonautix.cz přivítal v roce 2024. O tom, že nás v tomto roce čeká řada úžasných kosmonautických událostí, není potřeba dlouze diskutovat. Ostatně stačí se podívat na naše nedávné články, které se věnovaly očekávaným událostem v nepilotované i pilotované kosmonautice roku 2024. Dnes se však naopak otočíme zpět a podíváme se na to, jaký byl rok 2023. Také tentokrát začneme kosmonautikou nepilotovanou a zítra si posvítíme na kosmonautiku pilotovanou. V obou směrech byl totiž právě skončený rok velmi bohatý.
Plánujete protáhnout oslavy příchodu nového roku až do ranních hodin? Pak bychom pro Vás měli zajímavý tip na ozvláštnění časných ranních novoročních hodin. Z kosmodromu Šríharikota by totiž měla 1. ledna ve 4:40 SEČ odstartovat raketa PSLV ve variantě DL, jejíž primární náklad tvoří rentgenová observatoř XPoSat. Jedná se o první indickou kosmickou observatoř, která je vyhrazena pro polarimetrická měření různých dynamických astronomických zdrojů rentgenového záření.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
