Pandora, nejnovější mise NASA zaměřená na studium exoplanet, se přiblížila svému startu – družicová platforma, základ mise, byla dokončena. Tato platforma zajišťuje strukturu, energii a další systémy nezbytné pro fungování mise. „Pro nás jde o významný milník, který nás udržuje v souladu s harmonogramem pro start letos na podzim,“ uvedla Elisa Quintana, hlavní řešitelka mise Pandora z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodala: „Platforma bude držet naše přístroje na místě a zajistí navigaci, sběr dat i komunikaci se Zemí. Je to takový mozek celé družice.“

Malá družice Pandora má za úkol provést detailní průzkum nejméně dvaceti známých planet obíhajících kolem cizích hvězd. Mise se zaměří na určení složení jejich atmosfér, především na přítomnost mlhy, oblaků či vody. Tato data vytvoří pevný základ pro interpretaci pozorování z Teleskopu Jamese Webba i budoucích misí, které se budou zaměřovat na hledání obyvatelných světů.

„Přítomnost vody vnímáme jako klíčový aspekt obyvatelnosti, protože voda je nezbytná pro život, jak jej známe,“ uvedl Ben Hord z Goddardova střediska, postdoktorand NASA, během svého vystoupení na 245. zasedání Americké astronomické společnosti v National Harbor v Marylandu. Dodal: „Problém s potvrzením vody na exoplanetách spočívá ve variacích světla z mateřské hvězdy, které mohou zakrýt nebo naopak napodobovat spektrální stopy vody. Právě v oddělení těchto zdrojů má Pandora vynikat.“

Projekt je financován z programu NASA Astrophysics Pioneers, který podporuje malé a ambiciózní mise. Pandora je společnou iniciativou Goddardova střediska a kalifornské Lawrence Livermore National Laboratory. „Pandořin detektor pro blízké infračervené záření je ve skutečnosti náhradním kusem pro Webbův teleskop, který je dnes nejcitlivější observatoří pro zkoumání atmosfér exoplanet,“ vysvětluje Hord. „Naše pozorování naopak vylepší Webbovu schopnost oddělit hvězdné signály od těch pocházejících z atmosfér exoplanet, což Webbovi umožní přesnější měření.“

Astronomové analyzují složení exoplanetárních atmosfér během tranzitu – okamžiku, kdy exoplaneta přechází před svou mateřskou hvězdou. Část světla hvězdy projde atmosférou planety, kde interaguje s tamními sloučeninami. Tyto chemické „otisky prstů“ – poklesy jasu na charakteristických vlnových délkách – se otisknou do světla. Teleskopy však zachycují nejen světlo procházející atmosférou exoplanety, ale také světlo z celého disku hvězdy. Povrchy hvězd nejsou homogenní; nacházejí se na nich teplejší a jasnější oblasti zvané fakule a chladnější, tmavší regiony připomínající sluneční skvrny. Tyto oblasti mohou růst, zmenšovat se a měnit své pozice s rotací hvězdy.

Pandora využije inovativní hliníkový teleskop o průměru 45 centimetrů, který společně vyvinuli experti z Corning Specialty Materials v New Hampshire a Lawrence Livermore National Laboratory v Kalifornii. Detektory Pandory budou současně zaznamenávat jas hvězd a blízké infračervené spektrum. Tato kombinace dat umožní vědeckému týmu charakterizovat vlastnosti povrchů hvězd a jasně oddělit signály pocházející z hvězd od těch z exoplanet.

Pozorovací strategie Pandory umožní nepřetržité sledování cílů po delší dobu – něco, co vlajkové mise jako Webb nemohou pravidelně provádět. Během rok trvající základní mise bude Pandora pozorovat alespoň 20 exoplanet, přičemž na každou zaměří své přístroje desetkrát po dobu 24 hodin. Každé z těchto pozorování bude zahrnovat tranzit, během něhož observatoř zaznamená spektrum dané planety.

Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/missions/pandora/Pandora_peers_at_a_transit_2160.jpg
https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/missions/pandora/Pandora_bus_TVAC_sml.jpg