LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Představujeme Vám první díl našeho nového seriálu, který se jmenuje stručně FAQ. Tato trojpísmenná zkratka je mezi uživateli internetu známá již mnoho let a vychází z anglického výrazu „Frequently asked questions“, tedy „Často kladené dotazy“. Tento nepravidelný seriál bude čas od času odpovídat na dotazy, na které se ptá hodně lidí. Stačí si přečíst různé stránky, online diskuse a podobně a člověk zjistí, že mnoho dotazů je velmi podobných. Dnes si posvítíme na nedělní havárii rakety Falcon 9 v1.1 s lodí Dragon, které jsme se věnovali v tomto článku. Do budoucna samozřejmě připravujeme i další tématické okruhy.
V kosmonautice je možné sledovat mnoho statistik. Od těch málo vypovídajících, až po ty, které o rekordmanech leccos prozradí. Třeba statistika souhrnné délky pobytů ve stavu beztíže ukazuje, jak jsou kosmonauti dobří. Samozřejmě, všichni jsou profesionálové, ale na vrchol se mohou dostat jen nejlepší z nejlepších. Od roku 2005 držel rekord v této královské disciplíně ruský kosmonaut Sergej Krikaljov (viz jeho životopis na našem webu) s úctyhodným „skóre“ 803 dní pobytu ve stavu beztíže. Když právě Krikaljov vybral do 43. a 44. dlouhodobé expedice na ISS svého krajana Gennadije Padalku, bylo jasné, že se bude pořadí na prvním místě měnit. Padalka měl v době startu 710 dní 6 hodin 23 minut ve stavu beztíže. 28. června přišla historická chvíle, kdy se právě Gennadij Padalka stal světovým rekordmanem v délce souhrnného pobytu ve vesmíru. S každým dnem se hodnota jeho rekordu zvyšuje.
Do průletu americké sondy New Horizons už zbývají jen 2 týdny a kvalita fotek se den ode dne zlepšuje. Fanoušci kosmonautiky, kteří si rozumí s potřebnými programy nelení a nečekají, až jim snímky naservíruje NASA. Vlastními silami sbírají originální surové snímky a z mnoha na první pohled nekvalitních fotek skládají detailnější snímky. Na našem diskusním fóru se této činnosti věnuje uživatel Keny007 a v dnešním článku Vám přinášíme jeho nejnovější díla. Na fotkách z 29.června, které vznikly ve vzdálenosti 18, milionu kilometrů můžeme vidět výrazný kráter, který zabírá téměř třetinu průměru trpasličí planety. Zda jsou naše odhady správné se ukáže už za pár dní, až New Horizons přiletí k Plutu ještě blíže. Každopádně se už teď ukazuje, že se bude jednat o mimořádně zajímavé fotky.
Fanoušci kosmonautiky netrpělivě vyhlíželi datum 28. června. Odpoledne je v plném proudu a blíží se start sedmé ostré zásobovací mise lodi Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici. Pokud půjde všechno podle plánu, zažehnou se dnes v 16:21 našeho času motory rakety Falcon 9 v1.1 a téměř 70 metrů vysoký nosič se vydá k obloze. Zatímco se pozornost kamer při online přenosu bude upírat k lodi Dragon, všichni budou alespoň v myšlenkách s prvním stupněm rakety, který by se měl pokusit o měkké přistání na novém prámu s (opět) nezvyklým jménem Of Course I Still Love You. V tomto článku máte možnost sledovat celý start živě.
Je právě neděle a čas oběda. Krom toho je to i ideální čas na tradiční vydání Kosmotýdeníku. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v Kosmonautice, se podíváme třeba na start čínské rakety se satelitem Gaofen. Tento start však nebyl ohlášen a samotný satelit neměl být vyslán. Nevynecháme samozřejmě ani sdělení všech důležitých informací k nadcházejícímu start rakety Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon a přidáme vám linky, kde budete moct sledovat online přenosy. Tento týden však do Kosmotýdeníku přibyla i nová kategorie. Chceme, aby tento nejstarší seriál na našem portálu stále podléhal vývoji a změnám, které vám čtenářům umožní, aby pro ně byl ještě příjemnějším. Novinku naleznete na konci článku. Nyní již přeji příjemné čtení a hezkou neděli.
Od znovuprobuzení evropského modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s ním evropská sonda Rosetta komunikovala 13., 14., 19., 20., 21., 23. a 24. června. Jenže kvalita signálu výrazně kolísala. Malý příklad – komunikační okno 19. června trvalo 19 minut a přineslo stabilní a dobrý signál, který byl však nečekaně rozdělen do dvou krátkých dvouminutových úseků. Naopak 24. června běžela komunikace celých 20 minut, ale kvalita signálu kolísala a podařilo se přenést jen asi 80 datových balíčků. Do třetice 23. června byl navázán pouze 20 sekundový kontakt, ale během něj nedošlo ani k přenosu telemetrie.
Brýle HoloLens, umožňují dosud nevídanou interakci reality a počítačového světa a bavíme se nejen o jeho pouhém zobrazení, ale i ovládání veškerého dění svými gesty. Psali jsme tu o nich docela nedávno v souvislosti s tím, jak dokáží usnadnit vědcům kooperaci výzkumu na Marsu a na dalších tělesech. V neděli 28. června v 16:21 našeho času, jak jste se mohli dozvědět v předchozím článku, se na palubě zásobovací lodi Dragon vydají na Mezinárodní kosmickou stanici. O tom, v čem všem by mohly kosmonautům být nápomocny, si prozradíme nyní.
Každá technologie musí překonávat překážky – čím je spolehlivější, ozkoušenější a důvěryhodnější, tím větší výzvy jsou před ni pokládány. Okolnosti tomu ale chtěly, že tentokrát bude na Dragon čekat skutečně prubířský kámen. Důvody jsou minimálně dva, možná i tři – všechny si v dnešním článku představíme. Zjistíme tak, že start, který je naplánovaný na 28. června bude opravdu mimořádný a všichni fanoušci kosmonautiky budou SpaceX držet palce ještě o trochu víc, než obvykle.
Rosetta opět dokázala svou velkou kvalitu a nedocenitelný význam při studování komet. Na podrobných snímcích jádra se podařilo objevit více než sto míst, kde je vidět odhalená vrstva vodního ledu. Momentálně sice sonda krouží asi 200 kilometrů od jádra a sbírá globální data o chování komety během přibližování ke Slunci, ale v době, kdy kometa ještě nebyla tak blízko ke Slunci a její povrch byl klidnější, mohla podnikat i blízké průlety. Při nich se činila hlavně detailní kamera OSIRIS. Právě její fotky posloužily k aktuálnímu objevu, který byl publikován jako studie v časopisu Astronomy & Astrophysics.
V tomto článku nebude řeč o nejjasnější hvězdě ze souhvězdí Lyry, ale o nejslabší raketě, kterou má momentálně Evropská kosmická agentura k dispozici. Třicet metrů vysoký nosič, jehož první tři stupně tvoří motory na tuhá paliva absolvoval dnes již pátý úspěšný start. Ve 3:52 našeho času se zažehl motor P80 na prvním stupni a ozářil tak startovní rampu kosmodromu v Kourou. Vega i na pátý pokus úspěšně splnila svůj úkol a dopravila náklad na oběžnou dráhu – tentokrát šlo o snímkovací družici Sentinel-2A. V tomto článku najdete záznam startu i několik povedených fotografií.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.