Aktuální dění

  • Indický navigační systém NavIC má velké problémy

    Indický navigační systém NavIC má velké problémy

    Karel Zvoník3 komentáře

    Provoz a údržba satelitních konstelací patří mezi nejnáročnější technologické úkoly současné kosmonautiky. Systém musí být stabilní a zároveň odolný. K technickým poruchám dochází a docházet bude, ať už z důvodu zestárnutí nebo vinou unaveného materiálu apod. Operátoři a provozovatelé s tímto musí vždy počítat a mít v takovém případě vždy připraven plán B. Někdy však i záložní možnost selže a pak je problém na světě. A své by o tom mohla vyprávět Indická kosmická agentura ISRO.

  • Březnová Kosmoschůzka 2026

    Březnová Kosmoschůzka 2026

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Blíží se poslední středa v měsíci. Ta březnová vychází na 25. 03. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška porovná dvě největší soukromé rakety dneška a dále se Tomáš Petrásek zaměří na nejrůznější povrchy planet. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 25. března 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma  zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Srovnání Starship a New Glenn – Jiří Myška Planetární povrchy, […]

  • ŽIVĚ A ČESKY: Progress na dálkové ovládání a experimentální navigační družice

    ŽIVĚ A ČESKY: Progress na dálkové ovládání a experimentální navigační družice

    Dušan Majer2 komentáře

    V neděli po poledni jsme společně sledovali start rakety Sojuz-2.1a z opravené rampy 31/6 kosmodromu Bajkonur. Start byl úspěšný a nákladní kosmická loď Progress MS-33 dosáhla oběžné dráhy. Během nedělního odpoledne ale začaly z Ruska přicházet nemilé zprávy. Jak informoval Michal Václavík z české kosmické kanceláře, se na lodi nevyklopila jedna z dvojice antén 2ASF-M-VKA systému Kurs-NA zajišťujícího automatické připojení k ISS. V dalších hodinách sice probíhaly snahy o její vyklopení, ale nebyly úspěšné. Proto agentura Roskosmos rozhodla, ež využije záložní řešení. Sergej Kuď-Sverčkov na palubě ISS bude s pomocí systému dálkového ovládání TORU manévrovat s lodí Progress a zavede ji na dokovací port modulu Poisk. Zítra dopoledne nás navíc čeká pokus o start rakety Electron, která má vynést dvě evropské testovací družice z programu CELESTE, které mají ověřit technologie pro navigační systémy na nízké oběžné dráze. Z obou událostí Vám nabídneme živě a česky komentované přenosy.

  • Deník astronauta | 16 – Začátek třetího bloku výcviku

    Deník astronauta | 16 – Začátek třetího bloku výcviku

    Aleš Svoboda2 komentáře

    Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek, fyzické přípravy a dalších kroků v potápěčském výcviku. Týden odstartoval externím lékařským vyšetřením v rámci pravidelných zdravotních požadavků NASA. Absolvoval jsem preventivní magnetickou rezonanci mozku a páteře. Vyšetření trvalo zhruba půl hodiny a vše proběhlo bez problémů. Následovala ještě krátká preventivní kontrola u zubaře, opět bez komplikací. Odpoledne už patřilo pohybu. Přibližně hodinu a půl jsme strávili v gymu pod vedením trenéra. Program byl zaměřený na lehké kardio, kruhový trénink a důkladný strečink. Protože to byl první trénink v tomto cyklu, brali jsme to zlehka. I proto, že […]

  • Evropská obranná agentura udělila kontrakt pro koncept na velmi nízké dráze

    Evropská obranná agentura udělila kontrakt pro koncept na velmi nízké dráze

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Evropská obranná agentura EDA (European Defence Agency) uzavřela výzkumnou dohodu ve výši 15,65 milionů EUR s konsorciem, které vede španělská společnost Sener. Cílem kontraktu je navrhnou vojenskou družici specificky optimalizovanou pro velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO). Jako VLEO se označuje oblast kosmického prostoru ve výšce zhruba 150 – 350 kilometrů nad zemským povrchem. Fungování na této oběžné dráze s sebou přináší několik výhod, jako je třeba ostřejší snímkování u družic pozorujících Zemi, či zkrácená latence u komunikačních družic. Ovšem tato dráha s sebou nese také nevýhody. Jde především o účinky odporu atmosféry, které v těchto výškách vyžadují neustálé udržování požadované dráhy družice, což zkracuje její celkovou provozní […]

  • Kosmotýdeník 705 (16. 3. – 22. 3.)

    Kosmotýdeník 705 (16. 3. – 22. 3.)

    Lukáš Houška1 komentář

    Týden utekl jako voda a proto je čas si připomenout, jaké kosmonautické události nám přinesl. V Kosmotýdeníku jsme vám v hlavním článku připravili přehled informací, které uvedl administrátor NASA v jednom velmi zajímavém rozhovoru o programu Artemis a změnách v NASA. V dalších tématech nás čeká nově oznámená pilotovaná mise EPIC, která bude v režii ESA, podíváme se také na výstup z čínské stanice a připomeneme výjezd rakety SLS na rampu 39B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: První start z opravené rampy na Bajkonuru

    ŽIVĚ A ČESKY: První start z opravené rampy na Bajkonuru

    Dušan Majer4 komentáře

    Starty nákladních kosmických lodí Progress většinou nepatří k tématům, která by přitahovala davovou pozornost. Přesto se mezi nimi najdou výjimky, které vyvolají větší zájem než obvykle. A takový případ možná přichází právě není. Na kosmodromu Bajkonur se totiž připravuje start rakety Sojuz-2.1a, která má vynést nákladní kosmickou loď Progress MS-33. A v čem je ta zvýšená atraktivita? Půjde o první start z rampy 31/6, která byla při zatím posledním startu vloni v listopadu poškozena. Nyní tedy čeká její servisní plošinu doslova křest ohněm. Pokud chcete vidět, jak to rampa zvládne a také, jak začne nová mise vezoucí zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici, můžete sledovat náš živě a česky komentovaný přenos.

  • Nancy Grace Roman Space Telescope prošel hlavními předletovými testy

    Nancy Grace Roman Space Telescope prošel hlavními předletovými testy

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Tým zodpovědný za přípravu teleskopu Nancy Grace Roman nedávno vystavil observatoř ohlušujícímu hluku, roztřásl ji a také naslouchal jejímu elektronickému hučení. Teleskop s úspěchem prošel všemi třemi zmíněnými testy, které měly potvrdit, že dokáže přečkat podmínky při startu a bude moci fungovat v kosmickém prostoru podle očekávání. Úspěšné dokončení testů udržuje misi na časové ose pro start začátkem letošního podzimu.

  • První snímky z CubeSatu SPARCS

    První snímky z CubeSatu SPARCS

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Dvojice obrázků, které tvoří náhledový obrázek dnešního článku, zachycují hvězdy souběžně pozorované kosmickým teleskopem SPARCS (Star-Planet Activity Research CubeSat) v v blízké ultrafialové (vlevo) a vzdálené ultrafialové (vpravo) části spektra. Pozorování proběhla 6. února 2026, tedy tři týdny poté, co byl tento CubeSat 11. ledna vynesen raketou Falcon 9. Skutečnost, že na snímku ve vzdálené ultrafialové části spektra vidíme jedinou hvězdu, zatímco fotka v blízké ultrafialové části jich zachycuje několik, nabízí pohled na teplotu těchto hvězd, přičemž ta jedna, která je vidět na obou snímcích, je nejteplejší.

  • Družice CryoSat nyní dostala další úkol

    Družice CryoSat nyní dostala další úkol

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Nezní moc pravděpodobně, že by družice navržená k monitorování pevninského i mořského ledu mohla přesně měřit narušení zemského magnetického pole. Ovšem právě to se letos podařilo evropské družici CryoSat. Je to vzorný příběh technologických inovací v družicích technologiích. Na konci loňského roku dostala mise CryoSat, která slouží již více než 16 let, dálkovou aktualizaci softwaru palubního magnetometru. Tento přístroj byl na družici umístěn proto, aby zajišťoval, že družice obíhá ve správné výšce a že jsou její vědecké přístroje otočeny na správnou část zemského povrchu. Magnetometr tedy byl od začátku provozním přístrojem, který nebyl navržen k vytváření vědeckých dat o magnetickém prostředí v okolí Země.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗