Loď NORMAND RANGER táhne Starship S40
Starship S40 je vlečena do přístavu lodí NORMAND RANGER, kterou můžete sledovat na aplikacích určených k monitorování pohybu lodí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Starship S40 je vlečena do přístavu lodí NORMAND RANGER, kterou můžete sledovat na aplikacích určených k monitorování pohybu lodí.
V souvislosti s tím, že tento týden má horní stupeň rakety Falcon 9 narazit do Měsíce, společnost SpaceX uvedla, že spolupracuje s NASA na hledání způsobů, jak podobným kolizím v budoucnu předcházet.
Americká společnost Hughes, která v rámci skupiny EchoStar provozuje geostacionární družice pro poskytování internetu, vyhlásila ve Spojených státech bankrot. Firma se po letech rostoucí konkurence ze strany sítě Starlink společnosti SpaceX dostala do vážných finančních potíží.
Španělský startup Kreios Space 4. srpna oznámil plány uskutečnit první demonstrační misi elektrického pohonu využívajícího zbytky atmosféry (Air-Breathing Electric Propulsion, ABEP) na velmi nízké oběžné dráze Země (Very Low Earth Orbit, VLEO). Technologie bude testována na mikrodružicové platformě společnosti Kongsberg NanoAvionics.
Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.
Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti K2 Space kontrakt v hodnotě 22,9 milionu dolarů na testování laserových komunikačních terminálů, které jsou navrženy tak, aby umožňovaly přímý přenos dat mezi družicemi na oběžné dráze.
Společnost Rocket Lab získala další kontrakt od japonské firmy iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země, na uskutečnění několika startů své rakety Electron.
Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman by měl být vypuštěn na konci srpna, tedy o devět měsíců dříve, než bylo původně plánováno.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V pozdních nočních hodinách nás čeká start Falconu 9 s radarovou družici k pozorování Země, která je součástí malé konstelace COSMO-SkyMed druhé generace. Ta čítá pouze čtyři družice financované italským ministerstvem výzkumu a obrany, přičemž jsou určeny k civilnímu i vojenskému využití. Data z této konstelace jsou poté využita na analýzu seismické aktivity, monitorování ekologických katastrof, zemědělského mapování a zajištění obrany a bezpečnosti země. Start se uskuteční z Vandenbergovy základny v Kalifornii a Falcon poté zamíří na dráhu se sklonem 97,86° vůči rovníku.
Americká Space Development Agency (SDA), která spadá pod Kosmické síly přidělila čtyřem firmám zakázky v hodnotě zhruba 3,5 miliardy dolarů. Tyto společnosti nyní zahájí stavbu družic pro družicovou síť agentury SDA třetí generace. Agentura uzavřela smlouvy s pevnou cenou typu Other Transaction Authority (OTA) se společnostmi L3Harris Technologies, Lockheed Martin, Northrop Grumman a Rocket Lab na výrobu celkem 72 družic pro Tracking Layer Tranche 3 (TRKT3 – Sledovací vrstva Tranche 3) konstelace Proliferated Warfighter Space Architecture (PWSA) na nízké oběžné dráze Země. „Sledovací vrstva Tranche 3, jakmile bude integrována do transportní vrstvy PWSA, výrazně zvýší pokrytí a přesnost potřebnou k uzavření řetězců ničení proti pokročilým hrozbám protivníka,“ řekl úřadující ředitel SDA Gurpartap „GP“ Sandhoo. „Síť bude zahrnovat kombinaci varování před raketami a sledování raket, přičemž polovina užitečného náklad celé sítě bude podporovat pokročilé mise protiraketové obrany, aby držela krok s vyvíjejícími se hrozbami.“
Rok 2025 vstoupil do svého posledního měsíce, který už se přehoupl až k závěrečnému pátku. A právě to je ideální chvíle pro Pokec s kosmonautixem, tentokrát s pořadovým číslem 83. Opět nás čekají zhruba dvě hodiny živého vysílání, jehož obsah vzniká přímo podle Vašich dotazů a podnětů z chatu. Stačí se ozvat během přenosu a odpovědi na sebe nenechají dlouho čekat. Pokud máte dnes večer volno a chuť být u toho, rádi Vás u přímého přenosu přivítáme.
Družice Sentinel-6B z programu Copernicus, která byla vypuštěna v listopadu letošního roku, poslala z oběžné dráhy své první datové soubory, které ukazují variace mořské hladiny v oblasti severního Atlantiku. Tato data ukazují, jak bude tato mise pokračovat v posilování sběru dlouhodobých záznamů o výšce mořské hladiny, což je klíčový parametr změny klimatu. Družice odstartovala 17. listopadu a už 26. listopadu byla přijata první data z palubního výškoměru Poseidon-4. Níže přiložený snímek je kombinací dat z tohoto výškoměru, který je přítomný na obou družicích Sentinel-6 – jak na novém Sentinelu-6B, tak na jeho starším dvojčeti, kterým je družice Sentinel-6 Michael Freilich, vypuštěná v roce 2020. Snímek nám ukazuje Golfský proud v severním Atlantiku u východního pobřeží USA a Kanady.
Agentura NASA zveřejnila aktualizaci ohledně sondy MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN). Pozemní personál se stále snaží kontaktovat sondu, která se naposledy ozvala 6. prosince. Ve spolupráci se sítí antén DSN (Deep Space Network) se řídící tým mise snaží poslat sonda pokyny k obnovení funkcí a zároveň anténami poslouchá, zda nezachytí od sondy odpověď. Experti také pokračují v analýze fragmentů sledovacích dat získaných 6. prosince během rádiové vědecké kampaně. Tato informace je využívána k vytvoření časové osy možných událostí a identifikaci pravděpodobné příčiny problémů. V rámci těchto snah se 16. a 20. prosince se tým ovládající marsovské vozítko Curiosity rozhodl použít kamery MastCam na hlavě roveru a zkusit s nimi vyfotit MAVEN na oběžné dráze, ale sonda na fotkách vidět nebyla.
V rámci letošního Czech Space Weeku se veřejnost vůbec poprvé seznámila s třinácti českými vědeckými experimenty. Všechny jsou připravovány pro národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy obdrželi podrobné a velmi cenné informace o jednotlivých projektech. Právě tyto materiály se staly základem seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl, který se vždy věnuje jednomu konkrétnímu experimentu. Texty jsou podepsané mým jménem, nejde však o autorskou tvorbu v pravém slova smyslu. Jedná se o oficiální tiskové podklady, které byly jazykově a stylisticky upraveny tak, aby se lépe četly. Jednotlivé díly vycházejí v abecedním pořadí. Devátá část seriálu představuje projekt ISS T-shirt. Ten nese podtitul Chytré tričko pro monitorování stresu astronauta. Na jeho realizaci se podílejí Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií (MUNI, FSpS) jako hlavní řešitel, VŠB – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO), která zajišťuje vývoj softwaru, komunikaci a datové toky, společnost EGMedical, s.r.o., odpovědná za systémový a výrobní vývoj včetně elektroniky, embedded řešení a oděvní části, a také firma G. L. Electronic, s.r.o. (GLE), která má na starosti výrobu, kabeláž, kvalitu a assurance dle ECSS.
Je to teleskop, který má pomoci vědcům zodpovědět velkoformátové otázky o všem možném – od míst s obsahem vody v Mléčné dráze až po to, co se stalo v prvních sekundách po Velkém třesku. Kosmická observatoř SPHEREx od NASA, která byla vypuštěn letos v březnu, dokončila svou první infračervenou mapu celého vesmíru ve 102 „barvách“. Ty však nejsou vidět pouhýma očima (a proto je slovo barva v uvozovkách), protože se jedná o 102 vlnových délek infračerveného záření. Pozorování celé oblohy tímto způsobem umožní vědcům najít odpovědi na otázky, včetně toho, jak dramatická událost, ke které došlo v první miliardtině triliontiny triliontiny sekundy po Velkém třesku, ovlivnila trojrozměrné rozložení stovek milionů galaxií v našem vesmíru. Kromě toho vědci využijí tato data ke studiu, jak se galaxie proměnily v průběhu téměř 14 miliard let trvající historie. Mohou se také dozvědět o prostorovém rozložení klíčových ingrediencí pro život v naší galaxii.
Americká společnost United Launch Alliance oznámila, že její prezident a generální ředitel, Tory Bruno, opustil firmu s účinností od pondělí 22. prosince. Tato zpráva se objevila v prohlášení, které vydal Robert Lightfoot, viceprezident firmy Lockheed Martin pro strategii a rozvoj podnikání, který působí jako předseda představenstva Lockheed Martin pro ULA. Pro úplnost ještě dodejme, že ULA je společným projektem firem Lockheed Martin a Boeing. „Po téměř 12 letech v čele United Launch Alliance současný prezident a CEO, Tory Bruno, rezignoval, aby se mohl věnovat jiné příležitosti,“ uvedl Lightfoot a dodal: „Jsme vděční za Toryho službu pro ULA i náš národ a poděkovali jsme mu za jeho vedení.“ Lightfoot také zmínil, že John Elbon, který doposud působil jako provozní ředitel společnosti ULA, byl povýšen na pozici prozatímního generálního ředitele, zatímco představenstvo hledá trvalou náhradu. „Bylo velkým privilegiem vést ULA obdobím její transformace a přivést Vulcan do služby,“ uvedl Tory Bruno v příspěvku na sociální síti a dodal: „Moje práce zde je nyní hotová a budu fandit společnosti ULA.“ Tory Bruno nastoupil do společnosti ULA v srpnu 2014 z Lockheed Martin a nahradil Michaela Gasse. Ve své předchozí kariéře působil
Současné roky nejsou v kosmonautice typické zrovna tím, že by probíhal nezvykle vysoký počet premiérových startů orbitálních raket. Pokud se tedy dvě takové premiéry sejdou jen v rozestupu méně než hodiny, je to skutečně nezvyklá událost. Ani jedna premiéra v noci na dnešek nedopadla stoprocentně úspěšně, přesto můžeme konstatovat, že jedna raketa si vedla o poznání lépe než druhá. Jako první ve 2:13 vzlétla z brazilské základny Alcântara raketa HANBIT-Nano od jihokorejské firmy Innospace. Několikrát odkládaný premiérový let nakonec trval jen zhruba 70 sekund. Pak raketu zničila zatím neupřesněná anomálie. „Na plánovanou oběžnou dráhu s výškou 350 km a sklonem 45° se tak nedostalo pět technologických družic z Brazílie (PION-BR2, FloripaSat-2A, -2B a Jussara-K) a Indie (olaras S2), a tři experimenty trvale spojené s horním stupněm,“ upřesnil Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Většina menších galaxií nemusí mít ve svých středech supermasivní černé díry – naznačuje to alespoň nedávná studie založená na datech z americké rentgenové observatoře Chandra. Toto zjištění je v kontrastu s obecnou představou, že prakticky každá galaxie má ve svém středu jednu z obřích černých děr. Tým astronomů nyní využil data z pozorování více než 1600 galaxií, které observatoř Chandra sbírala více než dvacet let. Výzkumníci sledovali galaxie s hmotnostmi v rozsahu od více než desetinásobku hmotnosti Mléčné dráhy až po trpasličí galaxie, jejichž hvězdná hmotnost je méně než pár procent naší Galaxie. Studie popisující tyto výsledky byla publikována v časopise The Astrophysical Journal.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.