Melagen Labs
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
Společnost Nvidia představuje výpočetní modul pro umělou inteligenci určený pro vesmírné mise a potenciální orbitální datová centra.
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
Úřad Bílého domu pro vědeckotechnickou politiku (OSTP) se ujal vedoucí role v koordinaci národní kosmické politiky místo Národní kosmické rady.
Startup Starcloud, který provozuje orbitální datové centrum, žádá Federální komunikační komisi o schválení konstelace až 88 000 družic.
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.
Čínská mise Tianwen-3 určená k cestě na Mars s následným návratem se vzorky z planety vstupuje do vývoje letového hardwaru s cílem vypustit ji koncem roku 2028.
Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Mars Society vyhlásila před časem ideovou soutěž nazvanou The Mars Colony Prize. Cílem je získání nejlepšího návrhu pro kolonii na Marsu pro 1 000 lidí, která by byla schopna dlouhodobého fungování. Marsovská kolonie musí být navržena co nejvíce jako samoudržitelná, tj. s minimem nutných importů ze Země (jako např. vyspělé elektroniky). Návrhy musí počítat s vlastní produkcí potravin, energie, užitečných výrobků (obleky a další spotřební zboží), oceli, skla, plastických hmot, stavebních materiálů, dopravních prostředků a strojů. Předpokládá se masivní využívání 3D tisku, používání robotů a umělé inteligence. S předpokladem poklesu cen za dopravu ze Země na 500 USD/kg a z Marsu na Zemi na 200 USD/kg je třeba navrhnout ekonomiku dovozu (a později i exportu) zboží.

Vážení čtenáři, ani letošní léto se na našem blogu neobejde bez oblíbeného (jak doufáme) prázdninového seriálu Top5. Vzhledem k tomu, že za několik dní oslavíme kulaté padesáté výročí přistání prvních lidí na povrchu Měsíce, rozhodli jsme se tento seriál věnovat právě tomuto výročí. Je faktem, že na téma Apollo 11 toho bylo napsáno mnoho a mnohé aspekty mise samotné i programu Apollo byly rozpitvány na stránkách nespočetných periodik a knih. Přesto lze ještě stále nacházet méně známé nebo pozapomenuté maličkosti, které si nenašly mnoho cestiček ke čtenářům a laické veřejnosti nebo jsou interpretovány letmo a mlhavě. S Tomášem Přibylem jsme se tedy rozhodli věnovat prázdninové pátky právě těmto detailům. Věříme, že čtení vás bude bavit tak, jako nás bavilo psaní i objevování detailů a souvislostí. Stejně tak doufáme, že seriál přispěje k oslavě jedné z největších událostí lidských dějin.

Minulý týden jsme Vás informovali o dvouletém výročí startu prvního českého cubesatu a zakrátko se na oběžnou dráhu vydal na Falconu heavy cubesat, jehož část vznikala v Brně. A nyní tu máme start, při kterém poletí hned dva cubesaty, které jsou intenzivně spojeny s Českou republikou. Lucky-7 se stane teprve druhým čistě českým cubesatem, ale zapomínat nesmíme ani na ruský Socrat-R, na kterém jsou hned čtyři české experimenty. To je dost důvodů na to, abychom Vás pozvali na zítřejší ráno ke sledování komentovaného přenosu. Start nosné rakety Sojuz 2-1b z kosmodromu Vostočnyj je momentálně plánován na 7:41 našeho času.

Evropská mise, která má zblízka studovat Slunce, se pomalu, ale jistě blíží ke svému startu, který je momentálně plánován na únor roku 2020. Jak jsme psali již dříve, sonda prošla vibračními zkouškami, které ověřily, zda si poradí s chvěním při startu nosné rakety. Následně na ni čekaly zkoušky ve vakuové komoře, testy odolnosti proti extrémním teplotám a magnetickému poli. Zkrátka a dobře se zkoušely podmínky, které sonda zažije v ostrém provozu, kdy bude kolem Slunce prolétávat blíže než planeta Merkur. Inženýři musí ověřit celou řadu systémů – od výklopných mechanismů přístrojových ramen, přes antény až po fotovoltaické panely.

Dvě družice s velmi významnou českou účastí budou vyneseny v pátek spolu s meteorologickým satelitem a další téměř čtyřicítkou malých zařízení na oběžnou dráhu okolo Země. První z nich je cubesat s názvem Lucky-7 pražské firmy SkyFox Labs a druhý pak cubesat Socrat, který nese unikátní české zařízení pro studium kosmického záření. V pátek 5. července 2019 v 7:41 našeho času vynese z ruského kosmodromu Vostočnyj ruská raketa Sojuz-2.1b/Fregat velkou meteorologickou družici Meteor 2-2 a 32 malých družic cubesatů. Mezi nimi budou dvě družice s výraznou českou účastí.

Kompletní padákový systém, který bude mít za úkol dopravit v roce 2021 na povrch Marsu přistávací plošinu s vozítkem, prošel celkovou zkouškou ve vysoké výšce, ale tato zkouška nedopadla úplně přesně podle plánu. Na hlavních padácích se totiž objevilo nečekané poškození. Všechny prvky mise ExoMars 2020 se chystají na start, který by mohl přijít už za rok. Přistávací plošina Kozáček dorazila minulý týden do Turína a vozítko Rosalind Franklin se připravuje v britském městě Stevenage. Výškový test kompletního padákového systému proběhl 28. června na testovacím komplexu Esrange u švédské Kiruny.

Falcon Heavy se v první reportáži pustil do své zatím nejnáročnější mise s označením STP-2. Ani v druhém příspěvku neopustíme SpaceX, tentokrát se podíváme na vynášení družice Radarsat. Posádka Sojuzu MS-11 je zpět na Zemi. Jak se jim povedlo přistání vám ukážeme v další reportáži. Dále se můžete těšit na výběr landerů pro dopravu experimentů na povrch Měsíce. Na testovací jízdu k rampě 39B se vydala odpalovací plošina. Jak se vývoz povedl se můžete podívat v reportáži číslo 5. Nakonec vás čeká harmonogram letů komerčních pilotovaných lodí Starliner a Crew Dragon.
Srdečně Vás zveme na společné sledování premiéry tohoto dílu, které se uskuteční dnes ve 20:00.

Důraz na bezpečnost je v dnešní kosmonautice všeprostupující. A pokud jde o kosmonautiku pilotovanou, tak to platí dvojnásob. NASA už nechce opakovat tragédie raketoplánů Challenger a Columbia, proto po soukromých firmách, které budou vozit astronauty vyžaduje důsledné plnění bezpečnostních pravidel. Na sebe je ale také přísná – připravovaná loď Orion bude vybavena záchrannou věžičkou, která dokáže loď odnést od nebezpečné rakety. A právě zítra uvidíme takovou zkoušku v akci – 55 sekund po startu speciálně upravené rakety dojde k aktivaci záchranné věžičky, která odnese kabinu pryč. Celá zkouška, která má začít zítra ve 13:00 nebude zakončena aktivováním padáků – jde pouze o test záchranné věžičky. Padáky se testovaly samostatně již mnohokrát.

I takhle vypadalo přepisování názvu programu pilotovaných letů za nízkou oběžnou dráhu Země poté, kdy administrátor NASA Jim Bridenstine tyto průzkumné mise nově pojmenoval. V rámci našich čtvrtletních přehledů pravidelně sumarizujeme postup příprav na první dvě mise – nepilotovanou, nyní nazvanou Artemis 1 na oběžnou dráhu Měsíce a pilotovanou Artemis 2, během níž má čtyřčlenná posádka kosmické lodě Orion uskutečnit oblet Měsíce. Podívejme se tedy, co vše se událo od posledního čtvrtletního přehledu. Tentokrát začneme děním na startovním komplexu SLC-46 na Mysu Canaveral.

Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají desítky experimentů z nejrůznějších vědeckých oborů, které postupně posouvají znalosti světa vpřed. Náš nepravidelný seriál Výzkum na ISS se snaží ukazovat některé z nich, aby si čtenáři udělali představu o tom, že kosmonauti opravdu ve vesmíru nejsou na dovolené, ale pracují. Dnes se podíváme na některé zajímavé činnosti, které prováděla tříčlenná posádka v pátek 28. června. Jako obvykle je potřeba upozornit, že to není kompletní výčet všech vědeckých experimentů, které ten den posádka obsluhovala.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.