Kosmická nákladní loď Evropské kosmické agentury (ESA) ATV Albert Einstein bude nejtěžší kosmickou lodí, která kdy byla vypuštěna raketou Ariane. Stane se tak 5.června až vystartuje k Mezinárodní kosmické stanici ISS.
Albert Einstein je v pořadí čtvrtou z celkem pěti nákladních vesmírných lodí série ATV – Automated Transfer Vehicle. Teď momentálně prochází finální kompletací a plněním nákladem na evropském kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.
Nelekejte se titulku, není to tak, že by americké vozítko začalo mít svou hlavu a rozhodlo se trucovat. Na zhruba 28 dní si ale budeme muset odpočinout od pravidelných informací z Marsu. Nečekejme tedy žádné nové fotky, nebo dokonce jízdu. Nejde o žádné technické problémy – viníkem je Slunce a nebeská mechanika. Někomu se proto může zdát, že v těchto dnech mohou vědci zapojení do projektu vyrazit na dovolenou, protože nebudou mít žádnou práci. Ale jak si řekneme na dalších řádcích, není tomu tak.
V dnešním vydání Kosmotýdeníku, ostatně jako již tradičně, zhodnotíme uplynulý týden v kosmonautice a i tentokrát se můžete těšit na tři zajímavé události. Řeč bude o návrhu rozpočtu pro NASA na fiskální rok 2014, který ale ještě není definitivní, protože jej musí posvětit americký Kongres. V dalším tématu si trochu odpočineme od čísel, zvolníme tempo a pokocháme se sluneční aktivitou v celém uplynulém roce. V posledním dnešním tématu se podíváme na společnost SpaceX, která lehce pozměnila harmonogram svých nejbližších letů.
Když se řekne soukromé zásobování ISS, každému v hlavě naskočí kosmická loď Dragon a nosná raketa Falcon – výtvory společnosti SpaceX. Tahle myšlenková asociace je samozřejmě správná. Dragon má za sebou už tři lety ke stanici a z jeho misí se pomalu ale jistě stává rutina. Nicméně nesmíme zapomínat ani na společnost Orbital Sciences Corporation (zkráceně OSC), která až doposud stála ve stínu SpaceX. Nyní se ale zdá, že by i ona mohla celému světu ukázat, že také umí dělat rakety a kosmické lodě.
V novém Kosmotýdeníku se podíváme na připravovaný švýcarský raketoplán, který by měl vynášet malé satelity na oběžnou dráhu Země. Do výšky deseti kilometrů by ho měl vynášet Airbus A300. Dále nás čeká návštěva Číny, kde se podíváme na přípravy startu lodě Šen-čou 10. A na konec nás čeká převoz rakety Antares na startovní plošinu. Bude se jednat o první a zároveň testovací let. Pokud vše půjde dobře, při třetím startu vynese loď Cyngus na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Let lodi Sojuz TMA-08M bude do historie zapsán s významným dodatkem – první pilotovaná loď letící k ISS po rychlé dráze. Rusové u tohoto Sojuzu použili technologii, kterou předtím otestovaly tři nepilotované zásobovací lodě Progress. Díky tomu se Sojuz spojil se stanicí za pouhých šest hodin a nikoliv až po 2 dnech jako tomu bylo dříve. Díky tomu se posádka vyhnula dlouhodobému pobytu ve stísněných prostorách kosmické lodi. Dnešní článek ale nebude popisovat rychlý přílet Sojuzu. My se zaměříme na posádku, která seděla v jeho křeslech. Řekneme si pár slov o Pavlu Vinogradovi a Alexandru Misurkinovi – oba z Ruska a neopomeneme ani jediného zástupce americké agentury NASA – Christophera Cassidyho.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Alexander Misurkin, Chris Cassidy, ISS, NASA, Pavel Vinogradov, posádka, Rusko, Sojuz, Sojuz TMA-08M 
Dvacátý osmý díl Kosmotýdeníku s sebou opět přináší aktuality z tohoto týdne. Nejprve se podíváme na start rakety Sojuz s tříčlennou posádkou. Jednalo se o první pilotovaný let, který využil rychlý profil letu. Loď se tak za 6 hodin po startu spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Tato funkce se zatím používala pouze u posledních letů nákladní lodě Progress. Kosmická loď Dragon se vrátila ze své cesty. V úterý přistála na hladině Pacifiku. Přistání bylo plánováno na pondělí, ale kvůli nepřízni počasí bylo přistání odloženo. Nakonec se podíváme na cestu sondy Voyager 1 a jak je to s únikem do mezihvězdného prostoru.
Evropská sonda Venus Express učinila jedinečné pozorování chování ionosféry Venuše v období sníženého tlaku slunečního větru. Zjistila, že vrstva ionosféry na neosvětlené straně připomíná v tomto období spíše ocas komety.
Ionosféra je vrstva atmosféry s velkým množstvím slabě ionizovaného plynu. Vytváří jej ultrafialová a rentgenová složka slunečního záření, která vyráží elektrony z atomů plynů. Ve vyšších vrstvách atmosféry je menší hustota vzduchu a tak vzniklým iontům trvá výrazně delší dobu, než si najdou nějaký elektron k rekombinaci zpět na neutrální atom, čímž mají tedy delší životnost. V noci díky absenci slunečního svitu ionosféra řídne.
23 dní – přesně tak dlouho pobývala u Mezinárodní vesmírné stanice kosmická loď Dragon v rámci mise SpX-2. Na ISS vynesl Dragon více než půl tuny zásob. Nyní přišel čas na návrat a Dragon si s ním, ostatně jako doposud pokaždé poradil bez sebemenších problémů. Zpátky na Zemi dopravil více než tunu nákladu. Není se co divit, v současné době je to jediná nákladní kosmická loď schopná návratu. Je tedy potřeba jeho kapacit řádně využít. Dnešní článek zhodnotí celou misi a ukáže, že přistáním mise nekončí, na Dragona totiž čeká ještě několik důležitých úkolů.
Dnes probereme spolupráci ESA a Ruskou vesmírnou agenturou na misi ExoMars. ExoMars je mise, která má za úkol „dobýt“ Rudou planetu. Mise se bude skládat z několika částí. SpaceX vyzkoušela svůj nový motor Merlin 1D. Ten by měl být součástí vylepšené rakety Falcon 9, která nese označení Falcon 9 1.1. Nová verze rakety by se měla vydat do kosmu v polovině roku 2013. A na konec se dozvíte něco o motorech F-1, které nedávno vylovil miliardář Jeff Bezos. Pokud dodrží své slovo, bude motor vystaven v Národním muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D.C.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ... 
16. dubna 2013 
