Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Kostka ledu poletí na ISS

Není kostka ledu jako Kostka ledu. S tou první si můžete ochladit oblíbený nápoj v horkém počasí, s tou druhou, jejíž název začíná velkým písmenem, bychom ale měli zacházet opatrněji. Jedná se totiž o cubesat. Asi jste už správně poznali, že jsme originální název IceCube přeložili do češtiny. Tenhle malý satelit totiž bude z oběžné dráhy monitorovat ledové mraky pomocí palubního radiometru. Jedná se o první projekt malého satelitu, který řídí Goddardovo středisko, konkrétně Wallops Flight Facility. Technici na něm pracovali dva roky a nyní již zbývají poslední dny do chvíle, než zamíří na Mezinárodní vesmírnou stanici, odkud bude vypuštěn do volného prostoru.

ŽIVĚ: Tajná družice startuje – nebo snad tajné družice?

Americký průzkumný úřad se zkratkou NRO připravuje první letošní start. Jako vždy platí, že náklad je neznámý a informace o něm jsou uchovávány pod pokličkou. Přesto se zdá, že by raketa Atlas V startující z Vandenbergovy základny mohla vynést rovnou dvě družice v rámci mise NROL-79. Konkrétně by mohlo jít o dva satelity určené k elektronickému průzkumu, které se zapojí do již existujícího programu Intruder. Ke startu by mělo dojít dnes večer v 18:50 našeho času a v tomto článku máte možnost sledovat celý start v přímém přenosu. Zároveň Vám mohu slíbit, že za pár dní vyjde na našem blogu článek, kde start detailně rozebereme a zmíníme se i o pravděpodobném nákladu.

SpaceX posune kosmickou turistiku na další úroveň

V pondělí pozdě večer našeho času čekaly tisíce lidí na celém světě na oznámení, které o několik hodin dříve avizoval Elon Musk. Na internetu se okamžitě rozhořely divoké spekulace o tom, co přesně by to mohlo být. Jak se blížila desátá hodina večer, kdy mělo oznámení přijít, tak stále přibývalo „zaručených zpráv“. Nejvíce se preferovala možnost, že SpaceX představí nové skafandry, ale hovořilo se i o oznámení nákladu pro premiérový let Falconu Heavy, o novinkách v přípravě systému ITS pro let k Marsu a některé zdroje preferovaly novinky o chystané telekomunikační satelitní síti. SpaceX ale všem vytřela zrak – pustila se totiž do oboru, který zatím nechávala bez povšimnutí – do kosmické turistiky.

Horní stupeň SLS míří na kosmodrom

Čas od času nám naši čtenáři navrhnou, abychom se některým zajímavým misím věnovali podrobněji a informovali i o drobnějších pokrocích, které vedou k finální realizaci. Dnes se tedy zaměříme na raketu SLS, která by se své premiéry mohla dočkat na konci roku 2018, případně na začátku roku 2019. Konkrétně se podíváme na horní stupeň ICPS, který se postará o zakulacení oběžné dráhy a následně pošle loď Orion k Měsíci. Na náhledové fotce tohoto článku vidíte jeho aktuální podobu a před několika týdny jsme Vám přinesli fotku téměř dokončeného stupně. Nyní ji můžete srovnat se snímkem stupně, který již míří na floridský kosmodrom.

SpaceX dnes něco oznámí

„Oznámení od SpaceX zítra hodinu po poledni pacifického času“ – tenhle krátký tweet od Elona Muska před několika hodinami rozvířil krevní oběh všem fanouškům SpaceX. Dnes v deset večer našeho času by mělo dojít oznámení nějaké zajímavé informace. Možná půjde o tiskovou konferenci, možná SpaceX zvolí jinou formu. Otázkou je ale, co přesně to bude.Na internetu se nejčastěji skloňuje představení skafandrů pro posádku v lodích Crew Dragon. Ale padají i spekulace o oznámení termínu prvního letu Falconu Heavy, případně o jeho nákladu, jiní lidé zase čekají detaily o dopravním systému ITS, nebo spekulují o projektu satelitního internetu.

Evropský Sentinel se dočká posily

Pokud se nic nepokazí, měla by se 7. března ve 2:49 našeho času vydat k obloze nejslabší evropská raketa Vega. Poletí na polární dráhu, kde uvolní evropskou družici Sentinel 2B. Ta se s pomocí vlastních motorů usadí na identické dráze, jako její sesterská sonda Sentinel 2A vypuštěná v červnu 2015. Oba satelity bude na oběžné dráze dělit 180°, takže společnými silami dokáží pokrýt každé místo světa jednou za pět dní. Řada Sentinel 2 spoléhá na mimořádně kvalitní snímkovací aparaturu, která pracuje se 13 spektry. Snímky mají šířku záběru 290 kilometrů a dají se uplatnit v mnoha oborech – zemědělci s jejich pomocí mohou předvídat úrodu, lesníci sledovat změny v zalesněnosti velkých území, záchranářům se hodí při povodních, nebo sesuvech půdy.

Kosmotýdeník 232 (20.2. – 26.2.)

Když se v neděli potká minutová ručička s hodinovou na čísle 12, je to neklamná známka toho, že je čas na tradiční porci kosmonautických událostí. Ani dnes proto nepřijdete o Kosmotýdeník. Připravili jsme pro Vás další kapitolu naší malé kosmonautické kroniky, která poslouží jak v současnosti – aby si čtenáři udrželi přehled o všech zajímavých projektech, ale i v budoucnosti – až se někdo bude chtít podívat, co se dělo před několika lety v roce 2017. Ať už tedy náš článek čtete pár minut nebo několik let po vydání, vítáme Vás a zveme Vás na cestu, která nás zavede do Spojených států, ale navštívíme také ISS, nebo Saturn.

Pět týmů, 384 tisíc kilometrů a jeden společný sen

Začátek roku 2017 je z pohledu kosmonautiky bezesporu v režii SpaceX a tak některé další zajímavé informace zůstávají bohužel trochu ve stínu a bez většího zájmu. O naši pozornost si ale také říká soutěž Google Lunar X Prize, která se pomalu blíží do svého finále. Google v průběhu ledna potvrdil pět finalistů, kteří se ještě tento rok mají pokusit o přistání svých robotů na Měsíci, protože pokud chtějí pomýšlet na výhru, je třeba vše stihnout nejpozději do 31. prosince 2017. Moc času tedy nezbývá a bude jistě zajímavé sledovat, jestli se to někomu nakonec skutečně povede. Jen připomenu, že hlavní cenou soutěže je částka 20 milionů dolarů a výherní tým musí dopravit na Měsíc robota, který na povrchu absolvuje alespoň 500 metrů dlouhý přesun a odvysílá zpět na Zemi data, fotografie a video a pokud by splnil i bonusová zadání, může si jeho tým připsat dalších 5 milionů dolarů. Zmíněné odměny však nejsou konečné. Projekt podpořili i různé jiné instituce včetně agentury NASA a v sázce je tedy nakonec mnohem více peněz.

Pět tun zásob na ISS za jediný den

Posádka na ISS zažila opravdu velmi rušných 24 hodin. Během takto krátkého časového rámce se k Mezinárodní vesmírné stanici připojily hned dvě zásobovací lodě – Dragon CRS-10 od SpaceX a ruský Progress MS-05. Původně měl být mezi oběma stroji o den větší rozestup, ale středeční přibližování Dragonu se muselo zastavit kvůli chybným údajům, které dostal palubní počítač. Obě lodě dovezly na stanici srovnatelné množství zásob – okolo dvou a půl tuny, takže posádka má o pět tun nákladu více, než před několika hodinami. V dnešním článku si připojení obou lodí připomeneme.

Nekonečno Jana Kaplického

Pokud máte rádi náš seriál „Vesmírná architektura“, mohla by vás zajímat informace o právě probíhající retrospektivní výstavě JKOK v Praze, která je zaměřená na průřez tvorbou architekta a vizionáře Jana Kaplického, o kterém byla řeč v tomto díle seriálu Vesmírná architektura. Na výstavě s podtitulem Nekonečno Jana Kaplického jsou poprvé k vidění dosud nepublikovaná a nezveřejněná díla a právě k těm patří i některé návrhy jeho společnosti Future Systems pro NASA, které Jan vypracoval spolu s Davidem Nixonem. Přijměte tedy touto cestou malou pozvánku na nevšední výstavu, která vám může zpříjemnit některé všední dny. Expozici najdete v Galerii Tančící dům v Praze a to až do dvanáctého března. Otevřeno je každý den od 9 do 20 hodin. Výstava je rozdělena do tří tématických částí, ve kterých jsou k vidění nejen Kaplického působivé architektonické návrhy, ale i dekorační předměty, modely, šperky a hodně nevšední futuristický nábytek připomínající kulisy ze sci-fi filmů.