BlackSky Technology
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.
Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.
Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.
NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V pátek 6. března nainstalovala americká astronautka Jessica Meir na ISS nový experiment a už 9. března z něj přicházely první snímky. Jako náhledový obrázek jsme vybrali jeden z prvních snímků pěny, která vznikla v zařízení Fluid Science Laboratory v evropském modulu Columbus. Experiment Foam-Coarsening vyvinula pro ESA společnost Airbus a fotky ukazují, že jednotlivé komůrky drží dobře kapalinu a vznikají i bubliny. Tahle fotka asi ještě vědcům moc neřekne, ale vědci z řídícího střediska v Belgii budou s pomocí dalších snímků sledovat experiment a jeho chování během nastavovací fáze. Po ní přijde na řadu sběr vědeckých dat, která pomohou vědcům lépe porozumět procesu vzniku pěny.
Dnešní start Falconu 9 s pátou várkou ostrých družic Starlink proběhl ve 13:16 z floridské rampy 39A. Hlavní úkol, tedy doručení nákladu na oběžnou dráhu se podařil a mise je tedy hodnocena právem jako úspěšná. Diváky přenosu však vždy zajímá i sekundární úkol – tedy pokus o přistání prvního stupně a pokus o zachycení aerodynamických krytů loděmi GO MS Tree a GO Ms Chief. Bohužel však první stupeň při své páté misi nedokázal přistát. A jak se později ukázalo, ve vodě skončily i obě recyklované poloviny aerodynamického krytu.
V neděli odpoledne vypadaly předstartovní přípravy na start rakety Falcon 9 s pátou várkou ostrých družic Starlink ideálně – počasí nedělalo problémy a odpočet odsýpal přesně podle plánu. Tři sekundy před startem začaly nabíhat motory, ale v čase 0 se však odpočet zastavil – z motorové sekce se vyvalil kouř, ale plameny nikde. Počítač totiž dokázal odhalit nestandardní hodnoty napájení motorů Merlin. Start se nakonec odložil o tři dny a ve středu ve 13:16 našeho času se můžeme těšit na start, při kterém teprve podruhé zažijeme recyklovaný aerodynamický kryt (s pokusem o jeho záchranu) a hlavně poprvé poletí nějaký první stupeň na pátou misi.
Evropou se šíří epidemie koronaviru, kvůli které se v mnoha státech omezují nejrůznější aktivity. Nyní začíná tato situace ovlivňovat také kosmonautiku. Společnost Arianespace se po dohodě s francouzskou kosmickou agenturou CNES rozhodla dočasně přerušit veškerou činnost na jihoamerickém kosmodromu v Kourou, který Evropská kosmická agentura využívá jako svou bránu do kosmického prostoru. Toto rozhodnutí bezprostředně ovlivní nejen nejbližší starty, ale také veškerou práci, která na CSG probíhá.
Začiatkom roka sa objavili neoverené informácie o transporte novej verzie rakety CZ-7A prepravnou loďou Yuanwang-21 na kozmodróm WSLC (Wenchang Space Launch Center) z prístavu Tianjin. Išlo síce o špekulatívne informácie, ale ako sa neskôr ukázalo, boli pravdivé a raketa bola začiatkom januára už na mieste. Je to verzia rakety CZ-7, ktorej výrobcom je CASC (China Aerospace and Science Technology Corporation) a jedná sa o jej prvý štart. 5. februára ju nasledovala družica XJY-6 dopravená na letisko Haikou na ostrove Hainan lietadlom An-124-100 Ruslan. O tejto družici nie je veľa informácii. Nie je ani jasné, či je zameraná civilne alebo vojensky, sú možné obe varianty. S určitosťou sa dá ale povedať, že je určená na overenie nových technológii a výrobcom tohto užitočného zaťaženia je tiež CASC.
Sedm dní uteklo jako voda a i když se kvůli epidemii zavírají hranice, obchody, sportoviště i restaurační zařízení, Kosmotýdeník zůstává jistotou, na kterou se můžete spolehnout. Dnešní hlavní téma se bude věnovat představení dnešní mise Falconu 9, které většinou vychází v samostatném článku, ale vzhledem k době, kdy statický zážeh proběhl, jsme neměli čas jej vydat dříve. Těšit se můžete i na informace z kosmodromu Vostočnyj, podíváme se do Číny a nevynecháme ani informace z Francouzské Guyany.
Ke statickému zážehu Falconu 9 před startem páté ostré várky družic Starlink došlo v noci na sobotu, takže jsme nemohli stihnout vydat tradiční článek představující misi. Ale nebojte, o obvyklý souhrn nepřijdete – v neděli totiž budou právě tyto informace tvořit hlavní téma Kosmotýdeníku. Možná si po přečtení nadpisu říkáte, v čem bude ono avizované posunutí hranic spočívat. V rámci této mise budou opětovně použité dvě poloviny aerodynamického krytu, ale to jsme tu už jednou měli – vůbec poprvé bychom se však měli dočkat pátého vzletu jednoho prvního stupně. Ke startu by mělo dojít v neděli ve 14:22 našeho času.
Sonda Rosetta sice přestala pracovat již před několika lety, ale stále její data přináší nové objevy. Vědci nyní v naměřených údajích objevili amonné soli, které se nachází na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tento nový objev umožnila analýza dat z přístroje VIRTIS (Visible, Infrared and Thermal Imaging Spectrometer) nasbíraná mezi srpnem 2014 a květnem 2015. Novou studii vedl Olivier Poch z francouzského Institut de Planétologie et d’Astrophysique de Grenoble, který své objevy publikoval v časopise Science. Jeho rozbory doplňují na začátku letošního roku v časopise Nature Astronomy publikované rozbory kómy pomocí přístroje ROSINA (Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis).
Evropská kosmická agentura společně se státní korporací Roskosmos rozhodla o odkladu startu druhého kola mise ExoMars, která má studovat rudou planetu, na rok 2022. Společný projektový tým expertů z ESA i Roskosmosu zhodnotil všechny činnosti potřebné k povolení předstartovních příprav, aby bylo možné analyzovat možná rizika a udržitelnost harmonogramu. Po náležitém zvážení všech doporučení poskytnutých evropskými a ruskými generálními inspektory dospěli experti projektového týmu mise ExoMars k závěru, že testy nezbytné k tomu, aby byly všechny součásti mise pro průzkum Marsu fungovaly, vyžadují více času na dokončení.
Evropský astronaut Thomas Pesquet zahájí koncem března v Houstonu trénink na svou druhou kosmickou misi na ISS. Evropská kosmická agentura uvádí, že přesný termín jeho startu zatím není oficiálně potvrzen, ale právě tento Francouz se má stát prvním Evropanem, který poletí na soukromé pilotované lodi. ESA uvádí, že k jeho startu by mělo dojít ve druhé polovině roku 2021. ESA dále uvádí, že zatím není určeno, zda Thomas poletí v lodi od firmy Boeing nebo SpaceX. Thomas má však bedlivě sledovat start dvojice amerických kolegů – Boba Behnkena a Douga Hurleyho, kteří mají v Crew Dragonu vyrazit k ISS na testovací misi.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.