Jared Isaacman
Senátní obchodní výbor 8. prosince hlasoval o nominaci Jareda Isaacmana na funkci správce NASA, kterou plně podpořil.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Senátní obchodní výbor 8. prosince hlasoval o nominaci Jareda Isaacmana na funkci správce NASA, kterou plně podpořil.
Slyšení ve Sněmovně reprezentantů o vzestupu čínského vesmírného programu se změnilo v širší kritiku americké vesmírné politiky, včetně současného přístupu NASA k návratu astronautů na Měsíc.
Ministerstvo letectva schválilo plány na přeměnu bývalého startovacího komplexu 37 využívaného pro rakety Delta IV na Mysu Canaveral na komplex pro raketu Starship společnosti SpaceX.
Společnost Orbex, jedna z pěti společností zapojených do programu European Launcher Challenge organizace ESA, obdržela na ministerské konferenci agentury mnohem méně finančních prostředků než ostatní čtyři poté. Stalo se poté co Spojené království odložilo rozhodnutí o tom, jak rozdělit většinu svého příspěvku.
Společnost Northrop Grumman 4. prosince otestovala raketový motor SMASH! na tuhá paliva v rámci interního programu SMART Demo na rozvoj technologií raketového pohonu na tuhá paliva.
Družicové konstelace společností SpaceX a Amazon získají přibližně 4 % z téměř 20 miliard dolarů, které státy navrhly na výstavbu venkovských širokopásmových sítí, což představuje zhruba 21 % lokalit v rámci federálního programu BEAD.
Společnost SLI, specialista na financování aktiv, plánuje koupit dvě malé geostacionární družice od amerického startupu AscendArc v hodnotě více než 200 milionů dolarů.
Vedoucí představitelé senátního obchodního výboru uvedli, že doufají, že Jared Isaacman bude brzy jmenován správcem NASA. Stalo se tak 3. prosince na potvrzovacím slyšení o jeho nominaci na administrátora NASA v Senátu pro obchod.
Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Říká se, že všechny starty do kosmu jsou důležité, ale některé z nich jsou přeci jen významnější, protože se navždy zapisují do historie a lidé se k nim ve vzpomínkách často vracejí. A přesně jeden takový start jsme zažili 22. prosince 2015. Miliony fanoušků se zatajeným dechem tehdy sledovalo raketu Falcon 9 (v1.2) připravenou odstartovat z kosmodromu na Mysu Canaveral k misi Orbcomm OG2. Očekávání byla opravdu veliká a atmosféra by se dala doslova „krájet“. Proto není divu, že i majitel společnosti SpaceX Elon Musk byl tehdy velmi nervózní. Falcon 9 se totiž vracel do služby po nešťastné havárii, ke které došlo během mise CRS-7 a navíc se měl poprvé představit ve vylepšené verzi 1.2. Neklid byl však cítit i v celém řídicím středisku SpaceX a napětí nepolevilo ani pár sekund před startem. Motory Merlin na prvním stupni konečně zaburácely a rozzářily okolí rakety Falcon 9, která stoupala z mraků kouře vzhůru a byla k nezastavení. To nejdůležitější se mělo ten den ale ještě odehrát. Po úspěšném oddělení stupňů pokračoval ostře sledovaný horní stupeň i s nákladem na nízkou oběžnou dráhu. Zatímco ten první zahájil kontrolovaný sestup na zem.
O tom, že Andrew Feustel patří mezi nejzkušenější americké astronauty není třeba pochybovat. Ve vesmíru strávil bez pár hodin 226 dní, celkem devětkrát vystoupl do volného prostoru, kde strávil více než 61 hodin, což stačí na třetí místo historických tabulek! Stejně tak se ví, že má tento astronaut díky původu své manželky velmi dobrý vztah z Českou republikou. Tak trochu se čekalo, že se po své nejnovější misi, která skončila vloni na podzim, vydá na návštěvu České republiky – stejně jako po předchozích misích. A tato očekávání se naplnila! Andrew Feustel pod patronací Akademie věd ČR navštíví Českou republiku mezi 4. a 15. dubnem letošního roku a v rámci jeho návštěvy je naplánováno i několik akcí pro veřejnost.
Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část březnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude věnovat suborbitálnímu raketoplánu Space Ship Two společnosti Virgin Galactic. Třetí přednáška ukáže možnosti kosmické navigace. Akce začíná v 17:30.
„Má úsměv po otci,“ nebo „Ty tváře, to je celá maminka,“ takové a podobné věty často slýcháme když rodinní příslušníci nebo přátelé srovnávají vzhled malého člena rodiny s jeho pokrevnými příbuznými. Jak si ale dnes ukážeme, tak podobné „dědění“ se může týkat i neživých věcí, jako jsou kosmické sondy. Evropská kosmická agentura připravuje misi k nejmenšímu asteroidu, jaký byl kdy zkoumán. Mise Hera má přitom využít kameru, která vznikla pro zkoumání toho největšího „asteroidu“ – trpasličí planety Ceres. Ano, řeč je samozřejmě o odkazu mise Dawn, která tento zajímavý svět zkoumala několik let.
Raketa Electron už prošla testovacími misemi, zažila i svůj komerční let a nyní by se měla pokusit o další prvenství – poprvé totiž vyráží na vyhrazenou misi. Až doposud byly její mise sdílené – raketa vždy vynášela několik menších družic (cubesatů), které se o místo na raketě dělily. Firma RocketLab však nabízí kromě sdílených i vyhrazené starty, kdy Electron vynese jediný náklad na požadovanou dráhu. Stopadesátikilová družice R3D2 od agentury DARPA (Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty) bude umístěna na dráhu, která je vůči rovníku skloněna o 39°. Jde o technologický demonstrátor, který má ověřit fungování antény, která startuje složená a ve vesmíru se rozloží na průměr dva a půl metru. Startovní okno se otevře dnes ve 23:30 SEČ.
Z dalšího týdne už zbývá jen 12 hodin a tak je čas si připomenout, čeho všeho jsme se dočkali. Nebylo toho málo – hlavní události jsme Vám jako obvykle přinášeli ve formě minimálně dvou článků denně. V Kosmotýdeníku si tyto momenty připomeneme a navíc přineseme i informace o událostech, na které se během týdne nedostalo. V hlavním tématu se zaměříme na pokrok v evropsko-ruské misi ExoMars 2020 a v krátkých zprávách bude řeč o Starship Hopperu od SpaceX nebo o startu lehké evropské rakety Vega.
Společnost Blue Origin vybudovala na Kennedyho středisku na Floridě rozsáhlý komplex určený k budování nosičů New Glenn. Jižním směrem se nachází nevyužité území, které se však již brzy změní. Blue Origin jej chce využít k rozšíření svého výrobního areálu. Rozšíření o více než 350 000 metrů čtverečních propojí současný pozemek Blue Origin s Exploration Parkem, veřejně přístupnou oblastí západně od hlavního vjezdu na Kennedyho středisko. Oblastí prochází dvouproudá silnice Space Commerce Way, kolem které založily svá sídla i další kosmické firmy jako třeba OneWeb, sídlí tu i ekonomická agentura Space Florida a našli bychom tu i hlavní vstup do návštěvnického střediska Kennedyho centra.
Sonda OSIRIS-REx má v roce 2023 dopravit na Zemi vzorky z asteroidu Bennu, ale ještě předtím bude přinášet celou řadu objevů. Nyní nám například zprostředkovala první důkazy o výronech materiálu z povrchu planetky. Snímky zároveň ukazují, že Bennu má mnohem nerovnější povrch, než se čekalo. To s sebou přináší dodatečné komplikace a technologické výzvy pro pozemní týmy, které těmto podmínkám musí přizpůsobit plány na odběr materiálu. Ale s tím se musí počítat a potkává to i jiné mise. Japonská sonda Hayabusa 2 také zjistila, že její cíl – asteroid Ryugu má méně regolitu, než se čekalo a i u ní se musely upravovat plány na odběr.
Dnes, tedy 22. března nás čeká první ze série tří výstupů do volného prostoru z ISS. Další přijde přesně za týden a třetí je plánován na 8. dubna. Přímé přenosy všech tří výstupů mají společný začátek – NASA TV začne vysílat v 11:30 příslušného dne. První výstup, který je plánován už na dnešek by měl oficiálně začít ve 13:05 SEČ, kdy Nick Hague a Anne McClain přepnou své skafandry na vnitřní baterie. Následně se vydají ven z přechodové komory modulu Quest a bude na ně čekat jediný úkol. Mají nahradit nikl-vodíkové baterie, které se na oběžnou dráhu dostaly v době, kdy se stanice budovala, za nové a silnější lithium-iontové baterie, které obslouží energetický kanál jednoho páru staničních fotovoltaických panelů.
Na palubě Mezinárodní kosmické stanice je v současné době realizován výzkum, jehož cílem je poodhalit tajemství Alzheimerovy choroby. Tato neurodegenerativní choroba, jeden z typů demence, se projevuje postupným ubýváním nervových buněk, následkem čehož pacienti trpí poruchami paměti. Alzheimerovou nemocí trpí celkově cca 1% populace. Její výskyt pak stoupá v jednotlivých věkových skupinách. Od 65 let až po 84. rok věku tímto onemocněním trpí od 4% do 17% lidí. To z tohoto onemocnění činí významný nejen zdravotní, ale i socioekonomický problém. Uvádí se také, že Alzheimerova choroba je 4. – 5. nejčastější příčinou smrti.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.