sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Španělská společnost Sateliot 10. listopadu oznámila plány na vývoj modernizovaných družic z nově rozšířených prostor v Barceloně s cílem posunout se od propojení senzorů a strojů k poskytování širokopásmového hlasového, video a datového spojení přímo do chytrých telefonů.
Italská společnost Avio, která se zabývá leteckými pohonnými jednotkami, oznámila dohody s americkými obrannými dodavateli Raytheon a Lockheed Martin, které jim poskytují přednostní přístup k raketovým motorům na tuhá paliva
Společnost Portal Space Systems oznámila, že vyvine družicový tahač s vysokým stupněm manévrovatelnosti, přičemž první let je plánován na konec roku 2026.
Společnost GHGSat 7. listopadu oznámila plány na vyslání dvou dalších družic do své konstelace pro monitorování skleníkových plynů.
Společnost AST SpaceMobile zaregistrovala u mezinárodních regulačních orgánů plány na suverénní vesmírnou síť, která by poskytovala širokopásmové připojení přímo zařízením v celé Evropě.
Společnost Intuitive Machines uvádí, že akvizice výrobce družic Lanteris Space Systems otevře firmě nové příležitosti, od účasti na projektu Golden Dome až po vývoj lunárního modulu s posádkou.
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.
Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Projekt OneWeb si klade za cíl vytvořit globální komunikační sít s využitím nové generace družic. Služba má zajistit kontinuální konektivitu pro všechny zájemce, ať se nachází kdekoliv. Aby mělo vysokorychlostní připojení krátkou odezvu, budou družice umístěny na nízké oběžné dráze. Prvotní síť má tvořit 650 družic, přičemž by se dala rozšířit až na 900 kusů. Příští rok má systém začít nabízet první služby zákazníkům a od roku 2021 by měl disponovat celosvětovým pokrytím. Vše ale začíná prvním krokem. Ten by se měl odehrát už dnes ve 22:37 SEČ, kdy raketa Sojuz 2-1b vynese z Francouzské Guyany prvních šest zkušebních družic.
Agentura NASA vybrala k realizaci novou kosmickou misi. Teleskop pojmenovaný SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) má pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel, ale kromě toho by mohl prozradit, jak běžné jsou v planetárních systémech naší galaxie základní složky života. Teleskop by se měl do vesmíru vydat v roce 2023 a jeho základní mise má trvat dva roky. SPHEREx bude prohlížet oblohu ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra. Astronomové se těší na sběr dat z více než 300 milionů galaxií a více než sto milionů hvězd v naší Mléčné dráze.
Japonská společnost ispace byla jedním z pěti finalistů Google Lunar XPrize. Tato společnost byla velice úspěšná v získávání prostředků od investorů. Získala dokonce více než SpaceIL, která byla schopná vypravit lunární sondu Beresheet za 90 mil. USD. Původně nasmlovaný start společně s indickým finalistou GLXP Team Indus byl sice zrušen, ale japonské soukromé měsíční plány pokračují dál. ispace, která má 85 zaměstnanců a sídlí Tokiu, s kancelářemi v Lucemburku a v USA, se chystá na cestu jako sekundární náklad některého ze startů Falconu 9 (stejně jako izraelský Beresheet). CEO společnosti je Takeshi Hakamada.
Ve druhém největším městě České republiky bude na začátku března skutečně hodně živo. Začíná tam totiž soubor akcí pojmenovaný Brno Space Days 2019 aneb Dny jihomoravské kosmonautiky. V jejich rámci jsou připraveny akce různého druhu – od výstav, přes semináře, přednášky, tiskové konference až po soutěže. Kompletní harmonogram všech akcí najdete na webu projektu, ale my se dnes zaměříme na akce, které jsou svou náplní mimořádně zajímavé – vždyť kdo by se nechtěl na vlastní oči podívat, jak to vypadá v místech, kde se připravují komponenty kosmické techniky? Dnes Vám proto přinášíme informace o třech brněnských firmách, které v rámci Brno Space Days 2019 otevřou své brány veřejnosti.
NASA vybrala 12 vědeckých a technologických zařízení, z nichž některá mají koncem tohoto roku letět na Měsíc. Tento interní výběr představuje první z kroků dlouhodobého zkoumání Měsíce (a později i Marsu) agenturou NASA. Ředitelství vědeckých misí (Science Mission Directorate – SMD) iniciovalo interní výzvu k předkládání návrhů a vybrané přístroje budou nyní připravovány v zařízeních NASA po celé zemi, vč. Ames Research Center, Glenn Research Center, Johnson Space Center, Langley Research Center a Marshall Space Flight Center. Výzvy pro další „lunární“ zařízení, které poletí jako hrazený náklad, proběhnou v NASA každý rok. NASA v říjnu 2018 také vypsalo otevřenou výzvu Lunar Surface Instrument and Technology Payload (LSITP). Návrhy je třeba předložit do 27. února a výběr bude známý ještě na jaře. O jednotlivé zakázky NASA na dopravu nákladu na Měsíc bude moci soutěžit všech devět společností či konsorcií, které byly loni vybrány v rámci Commercial Lunar Payload Services (CLPS). Jakmile bude letos na jaře zakázka na misi CLPS udělena, budou mezi návrhy vzešlými z této interní výzvy NASA a z otevřené výzvy LSITP vybrána specifická zařízení, která poletí na Měsíc. Následující mise ponesou vedle komerčního nákladu i další přístroje
Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část únorové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude věnovat používaným technologiím solárních panelů na kosmických strojích. Třetí přednáška představí sondu Chang’e 4. Finále bude patřit letnímu táboru Biosféra. Akce začíná v 17:30.
Jaké je počasí na Marsu a jak může ovlivnit měření marsotřesení? To je otázka, které se budeme věnovat v hlavním článku aktuálního již 336. vydání Kosmotýdeníku, které vás provede nejzajímavějšími událostmi, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Budeme se věnovat i dalším tématům, jakým je například rychlost přepravy prvního stupně Falconu 9 zpět na Floridu, navštívíme planetku Ryugu, či se podíváme na aktualizované plány na evropskou znovupoužitelnou raketu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Pozemní tým sondy New Horizons naplánoval před průletem kolem Ultima Thule zajímavý úkol. Krátce před největším přiblížením měla sonda pořídit snímky z velké blízkosti, které se stanou těmi nejostřejšími fotkami tohoto vzdáleného objektu. Na jejich zaslání došlo až nyní a specialisté zodpovědní za sondu mohli nadšeně potvrdit, že jejich plán na pořízení nejdetailnějších snímků Ultima Thule dopadl dobře. Už na první tiskovce po průletu jsme se dočkali fotky s rozlišením 140 metrů a bylo nám slíbeno, že v paměti sondy jsou snímky s rozlišením 4× lepším. Dnes se tedy připravte na fotku s rozlišením 33 metrů na obrazový bod!
Testovací mise soukromých amerických lodí Crew Dragon a Starliner jsou s velkou pravděpodobností největšími událostmi letošního roku. Kosmonautika jejich prostřednictvím vstupuje do nové éry. Jako první by měla na oběžnou dráhu vyrazit loď od firmy SpaceX – tohoto historického momentu bychom se mohli dočkat už za týden – v sobotu 2. března ráno našeho času. Tento termín byl včera pár desítek minut před půlnocí definitivně potvrzen. Skončilo totiž zhodnocení připravenosti k letu, kterého se zúčastnili zástupci SpaceX i NASA. Po úspěšném procesu FRR (Flight Readiness Review) následovala tisková konference, která přinesla několik zajímavých informací.
Podle posledních odhadů Mezinárodní organizace práce (ILO) je na světě v současné době kolem 40 miliónů lidí drženo v porobě. Najít je je obtížné, vzhledem k tomu, že tito lidé jsou často skrýváni, zejména před dohledem jednotlivých států (i když existují i otrokářské státy). Doreen Boyd, docentka geografie na Univerzitě Nottingham, odhaduje, že známky o otrockých podmínkách asi jedné třetiny z nich jsou zjistitelné pomocí sledování z vesmíru (ať již to jsou trvalejší šrámy v krajině kolem cihelen nebo ilegálních dolů nebo obrysy přechodných táborů na zpracování ryb).
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
