Aktuální dění

  • NASA dnes oznámí kontrakty na pilotované landery pro lunární mise Artemis

    NASA dnes oznámí kontrakty na pilotované landery pro lunární mise Artemis

    Pilotovaný lander v programu Artemis má být větší než lunární modul v programu Apollo. Ten měl celkovou výšku 7,6 metrů, maximální průměr 3,7 metru a startovní hmotnost přibližně 14,5 tuny, v pozdějších misích 16,4 tuny. Lunární modul byl vynášen raketou Saturn V společně s kosmickou lodí Apollo. Po navedení třetího stupně rakety směrem k Měsíci se velitelská loď odpoutala a vzdálila. Následně se otočila a potom se spojila s lunárním modulem. Ten pak vytáhla z adaptéru na třetím stupni. Na kruhové oběžné dráze Měsíce se lunární modul s dvoučlennou posádkou odpojil od velitelské lodi ve výši přibližně 110 kilometrů, v pozdějších misích probíhalo odpojení na eliptické oběžné dráze Měsíce ve výši přibližně 18 – 110 kilometrů nad povrchem.

  • Marsovská sonda z UAE je na kosmodromu

    Marsovská sonda z UAE je na kosmodromu

    Odborníci z Kosmického střediska Mohammeda bin Rasheda (MBRSC) ve Spojených arabských emirátech postavili sondu pro průzkum Marsu známou pod anglickým názvem Hope. Její originální pojmenování v arabštině zní Al Amal, ale význam je v obou případech stejný – Naděje. Nyní byla tato sonda transportována do Japonska na kosmodrom Tanegašima. Tady podstoupí předstartovní kontrolu a následně začnou přípravy na její start na raketě H-IIA. Startovní okno se otevře 14. července a přílet první sondy z UAE k rudé planetě přijde v roce 2021, tedy v roce, kdy si tento stát připomene 50. výročí svého založení.

  • Starship SN4 jako první překonala kryogenní test

    Starship SN4 jako první překonala kryogenní test

    Na tlakové zkoušce za nízkých teplot si v předchozích měsících postupně vylámaly zuby prototypy Starship Mk1, Starship SN1 i Starship SN3. Testem s kapalným dusíkem prošla pouze Starship SN2, ale v jejím případě nešlo o kompletní prototyp, ale pouze o malou nádrž. Teprve až Starship SN4 dokázala překonat všechny nástrahy této zkoušky a v noci na pondělí úspěšně prošla tímto testem. Má tak před sebou zkoušky, ke kterým se předešlé typy nedostaly. Můžeme se těšit na statický zážeh a časem i na skok. A nesmíme zapomenout, že v montážní sekci už vzniká Starship SN5.

  • Intelsat se díky pomocníkovi vrátil do služby

    Intelsat se díky pomocníkovi vrátil do služby

    Družice Intelsat 901 už nemá skoro žádné pohonné látky a přesto se vrátila do komerční služby na geostacionární dráze nad Atlantikem – pomohlo jí k tomu zařízení MEV-1 od firmy Northrop Grumman, které se k ní 25. února připojilo. Šlo tehdy o první spojení dvou družic na geosynchronní dráze a také to bylo poprvé, kdy se spojily dvě družice, z nichž jedna na to nebyla stavěná. MEV-1 pak začal zajišťovat změny oběžné dráhy i orientace v prostoru, aby se o ně nemusel Intelsat starat. Intelsat 901 se na oběžnou dráhu dostal už v červnu 2001 pomocí rakety Ariane 4 a měl sloužit 13 let. Stále je schopen zajišťovat komunikační služby, ale kvůli nedostatku paliva musel přerušit svou funkci, ale nyní mu pomohl právě MEV-1.

  • Kosmotýdeník 397 (20.4. – 26.4.)

    Kosmotýdeník 397 (20.4. – 26.4.)

    Týden se s týdnem sešel a je ten nejvyšší čas na další Kosmotýdeník. Jako každou neděli vám přineseme přehled těch nejzajímavějších událostí, které přineslo na poli kosmonautiky uplynulých sedm dní. Začneme malým raketoplánem Dream Chaserem, který se dočkal svých prvních letových křídel, které by se s ním měly podívat do kosmického prostoru. Nevynecháme však ani dění kolem příprav Starship SN-4 a vypravíme se i za týmem stojícím za vozítkem Perseverance, který je nyní rozeset po celých Spojených státech. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • OBRAZEM: Přesun sondy JUICE

    OBRAZEM: Přesun sondy JUICE

    Evropská sonda JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) má na svou cestu k Jupiteru vyrazit v červnu 2022 a tak je nejvyšší čas pokročit v její stavbě. První evropská sonda patřící do oficiální kategorie velkých projektů se v průběhu dubna přesunula do německého Friedrichshafenu, kde podstoupí závěrečnou integraci. Ve zdejší hale společnosti Airbus stráví 5,2 tuny vážící sonda několik měsíců, během kterých dostane elektroniku, počítače, komunikační a navigační systémy. Pak už na ni budou čekat zevrubné testy ve středisku ESTEC, které prověří správné fungování palubních systémů.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Progress pro ranní ptáčata

    ŽIVĚ A ČESKY: Progress pro ranní ptáčata

    Až v pátek kolem 22:00 skončí náš Pokec s kosmonautixem, měli byste hned zamířit do postele. A nezapomeňte si nařídit budík na půl čtvrtou ráno. Proč? Protože ze soboty uběhnou pouze 3 hodiny a 35 minut, když spustíme živě a česky komentovaný přenos ze startu rakety Sojuz 2-1a, která má z Bajkonuru vynést nákladní kosmickou loď Progress MS-14. Její start je plánován na 3:51 SELČ. Myslíte si, že se pak konečně vyspíte? Chyba lávky! Fanoušci kosmonautiky se tentokrát moc nevyspí – v 7:12 našeho času by se měl Progress MS-14 připojit na ISS k modulu Zvezda. Tak co, půjdete s námi do tohohle maratonu přímých přenosů?

  • Pokec s kosmonautixem – duben 2020

    Pokec s kosmonautixem – duben 2020

    Dnes nás čeká dlouhá noc, která během 12 hodin přinese hned tři přímé přenosy! Ze všeho nejdříve se ještě v pátek ve 20:00 sejdeme na našem YouTube kanále, kde je připraven již tradiční Pokec s kosmonautixem. Dnes je totiž poslední pátek v měsíci a proto nemůžeme tuto tradici přerušit. Zveme Vás tedy na přátelské povídání o kosmonautice, které bude trvat zhruba dvě hodiny. V rámci tohoto vysílání budeme odpovídat na Vaše dotazy, které napíšete do chatu. Pokud tedy máte čas a chuť strávit večer se stejně naladěnými lidmi, budeme rádi, když se připojíte.

  • Íránská armádní družice Noor-1

    Íránská armádní družice Noor-1

    Íránské revoluční gardy, což je sekce státních ozbrojených sil, vypustily ve středu na oběžnou dráhu malou armádní družici, čímž skončila série neúspěšných startů, se kterými se íránský kosmický program potýká. Malá družice Noor letěla podle státních médií na vícestupňové raketě Qased. Írán o startu, ke kterému došlo z vojenské základny Shahroud na severovýchodě země, předem neinformoval. Video zveřejněné státními médii zachycuje raketu stoupající z mobilního transportéru. O raketě Qased (přeloženo z perštiny do češtiny je to Posel) je známo jen minimum informací, ale zdá se, že používá kapalné pohonné látky. Její horní stupeň by podle analytiků, kteří sledovali záznam, mohl být na tuhé pohonné látky.

  • ESA pomůže s analýzou zachovalých vzorků z Apolla

    ESA pomůže s analýzou zachovalých vzorků z Apolla

    Skoro půl století poté, co mise programu Apollo dopravily materiál z Měsíce na Zemi, mohou experti, kteří jsou také z Evropské kosmické agentury, odhalit tajemství dvou doposud neotevřených vzorků. Cílem je zjistit více o dávných procesech, které formovaly Měsíc, ale také zpřesnit a nacvičit techniky, které se budou hodit při budoucích misích obnášejících dopravu vzorků. Jeden ze dvou vzorků je právě nyní analyzován, u druhého probíhají přípravy na jeho otevření, ke kterému by mělo dojít ještě letos.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

  • Iridium Communications

    Společnost Iridium Communications, kterou v rámci transakce v hodnotě 8 miliard dolarů přebírá společnost Rocket Lab, očekává, že získá další dlouhodobou zakázku od Pentagonu na družicovou komunikaci. Zároveň představuje nové technologické schopnosti, které by mohly rozšířit její působení v amerických vojenských komunikačních sítích.

  • Reflect Orbital

    Společnost Reflect Orbital, jejíž plány na odrážení slunečního světla do konkrétních míst na zemském povrchu vzbudily zájem i kontroverze, získala investici ve výši 73,5 milionu dolarů.

  • Globalstar

    Francie udělila společnosti Globalstar povolení k vypuštění a provozu 54 družic nové generace pro přímé spojení se zařízeními (D2D). Americký operátor plánuje zahájit jejich rozmísťování příští rok.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗