Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dámy a pánové, sliby se mají plnit nejen o Vánocích. Před několika měsíci jsme Vám slibovali, že až dojde k přesunu našich živě a česky komentovaných přenosů startů raket z YouTube na Mall.TV, spustíme nový pořad. Ten bude vycházet na YouTube a bude mít formu přímého přenosu. Jeho náplní bude přátelské virtuální setkání členů redakce našeho webu s Vámi, našimi čtenáři a diváky. Setkání bude trvat zhruba jednu až dvě hodiny a její náplní bude odpovídání na dotazy z chatu. Něco podobného už vlastně naši pravidelní diváci znají, protože podobný formát jsme už několikrát uskutečnili v rámci oslav narozenin našeho diskusního fóra.
Sonda New Horizons nemohla zhruba deset dní posílat na zemi data nasbíraná při novoročním průletu kolem objektu Ultima Thule, ale v posledních dnech již na Zemi proudí nové fotky i výsledky měření. Specialisté z vědeckého týmu včera večer zveřejnili doposud nejdetailnější snímek tělesa 2014 MU69 – nejvzdálenějšího objektu, kolem kterého kdy proletěla lidská sonda. Snímek pořídila širokoúhlá kamera MVIC (Multicolor Visible Imaging Camera), která je součástí přístroje Ralph. Níže přiložený snímek vznikl 1. ledna v 6:26 SEČ, tedy pouhých sedm minut před maximálním přiblížením. Fotka s originálním rozlišením 135 metrů na pixel byla uložena do palubní paměti a na Zemi ji sonda odeslala mezi 18. a 19. lednem. Odborníci pak na surový snímek aplikovali algoritmy, které snímek zostřily a podpořily detaily. Tento proces zvaný dekonvoluce však na druhou stranu také zvyšuje zrnitost snímku s vyšším kontrastem.
Jestli je letošní rok něčím skutečně mimořádný, pak je to skutečnost, že by v roce 2019 mělo poprvé dojít k připojení soukromé lodě s posádkou k Mezinárodní vesmírné stanici. O to by se měly postarat lodě Crew Dragon od SpaceX a Starliner od Boeingu. Obě by měly před vstupem do ostré služby provést dvě testovací mise – první z nich bude nepilotovaná, druhá pilotovaná. SpaceX má zatím proti Boeingu náskok pár měsíců a její první testovací mise by měla přijít během pár týdnů. Jasný důkaz přišel včera, když Falcon 9 určený pro tuto misi provedl statický zážeh.
Původně mělo ke statickému zážehu devíti motorů Merlin na prvním stupni rakety Falcon 9 dojít už včera – raketa se 22. ledna vydala na rampu 39A, ale v průběhu odpoledne došlo k jejímu sklopení do horizontální polohy. Za několik hodin již byla opět vztyčená a předpokládá se, že by ke statickému zážehu mohlo dojít dnes. V našem psaném přenosu budeme celou událost sledovat, abychom Vám mohli přinášet všechny aktuální zajímavé informace a fotografie, které se na internetu objeví. Předpokládá se, že by se okno pro zážeh mělo otevřít ve 20:00 našeho času, ale problémy možná bude dělat počasí.
Americká agentura DARPA (Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty) se zabývá vývojem inovativních technologií, které mohou být později uplatněny v běžném provozu. Firma RocketLab nyní oznámila, že první letošní start jejich rakety Electron poslouží právě této agentuře. Electron zatím prováděl tzv. sdílené starty, kdy najednou letělo několik malých družic – v případě této mise však půjde o tzv. vyhrazený let. Na palubě bude jediná družice – 150 kilogramů vážící platforma R3D2 (DARPA’s Radio Frequency Risk Reduction Deployment Demonstration). Ke startu by mělo dojít na konci února a družice by měla ve vesmíru ověřit chování prototypu odrazné antény, která by měla být schopna vylepšit radiovou komunikaci s malými družicemi.
Nepilotovaný testovací let soukromé lodi Crew Dragon bude bezesporu velkou událostí, která přitahuje mimořádnou pozornost. Již od začátku bylo jasné, že v zájmu bezpečnosti a opatrnosti bude docházet k mnoha odkladům, aby měly všechny zainteresované strany maximální jistotu v novou, zatím v ostrém provozu netestovanou loď. Celou situaci navíc ještě zkomplikoval americký federální shutdown, vinou kterého je provoz federálních agentur omezen jen na nezbytné udržovací činnosti. Nemůžeme se tedy divit nové neoficiální informaci, že se očekávaná mise DM-1 odsouvá o týden – nejdříve na 16. února.
Tajný náklad patřící národnímu průzkumnému úřadu NRO (National Reconnaissance Office) se v sobotu večer vydal díky raketě Delta IV Heavy do vzduchu. Z kalifornského kosmodromu se ale podle všeho dostal na dráhu, kterou můžeme označit za neobvyklou. V dosavadní letce amerických tajných družic je vpravdě unikátní a zatím žádná tajná družice ji nevyužívala. To vzbuzuje četné spekulace o tom, zda byly předešlé domněnky o určení nákladu správné. Je totiž docela dobře možné, že se do vesmíru dostal zástupce úplně nové řady družic, který na nic nenavazuje.
Tento týden byl v kosmonautice klidnější, ale přesto jsme viděli například start Delta IV Heavy, což za bezvýznamnou událost prohlásit nemůžeme. Kosmotýdeník však shrne i tak celkem zajímavými informacemi napěchovaný týden. Začneme výletem do Japonska, kde místní raketa Epsilon vynesla sedm malých družici, mezi kterými byl i jeden český vědecký přístroj. V dalších tématech se podíváme na příchod lunární noci u sondy Chang’e 4, nebo příprava na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Druhá nejsilnější raketa současnosti, Delta IV Heavy od United Launch Alliance měla na tajnou misi NROL-71 vyrazit už na začátku loňského prosince, ale potkalo ji hned několik odkladů – většinou kvůli počasí. 20. prosince se odpočet dostal jen pár minut před start, ale další pokračování zastavila bezpečnostní čidla, která zaznamenala zvýšené koncentrace vodíku v okolí rakety. Trvalo skoro měsíc, než došlo na další pokus o start. Počasí dává 70% pravděpodobnost dobrých podmínek, proto Vás zveme k našemu komentovanému přenosu.
Než se nějaká sonda pošle do vesmíru, musí se důkladně prověřit. Nejde přitom jen o hardware, ale i o programové vybavení. Rover pro blížící se a toužebně očekávanou misi ExoMars 2020 bude vybaven navigačním softwarem, který byl před nedávnem vyzkoušen v praxi. Skutečné vozítko bude brázdit rozmanité povrchy marsovské lokality Oxia Planum, kde bude vrtat až do hloubky dvou metrů pod povrch, aby mohlo pátrat po stopách dávného života, které se mohly uchovat pod dostatečně silnou vrstvou materiálu. Aby si vozítko poradilo s náročnými podmínkami marsovského povrchu, bude vybaveno pokročilým programem pro vizuálně založenou navigaci.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
