Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Vostočnyj snad začne nabírat dech

Má se stát klíčovou součástí budoucích ruských kosmických plánů, podstoupil sérii údržbářských prací a je připraven na svůj druhý start – kosmodrom Vostočnyj. Zatím z něj mohou startovat pouze rakety Sojuz, ale v budoucnu s ním mají Rusové větší plány, které zahrnují rakety Angara, nebo zatím blíže nespecifikované supertěžké nosiče. Od premiérového startu sice už uplynul více než rok, ale nyní se zdá, že by se na tomto kosmodromu na ruském Dálném východě mohlo konečně začít něco dít. Kosmodrom navíc nyní prošel revizí a zdá se, že je připraven na svůj druhý start.

Elektrickou raketu zničila pozemní chyba

Společnost Rocket Lab dokončila vnitřní vyšetřování premiérového letu rakety Electron z 25. května letošního roku. Ukázalo se, že mise It’s a test! (Je to zkouška!) byla přerušena zhruba ve 4. minutě letu ve výšce 224 kilometrů v době, kdy nosič pracoval podle všeho bez problémů a raketa podle telemetrie letěla po optimální dráze. Viníkem je tedy zřejmě část pozemního vybavení od externího dodavatele, které mělo zajišťovat přenos dat. Ztráta dat byla pro řídící systém pokynem k přerušení letu a zahájení autodestrukce. Inženýři věnovali analýze nehody téměř dva měsíce práce, během kterých procházeli 25 000 datových kanálů.

Plošiny pro inspekci motorů SLS

Na Kennedyho středisko na Floridě dorazily před pár dny dvě nové servisní plošiny, které jsou vyrobené speciálně pro urychlovací bloky na tuhá paliva nové americké rakety SLS. O dopravu z floridské firmy Met-Con Inc. ve městě Cocoa se postaraly tahače, které zanedlouho dorazily před halu VAB. Tady byl jejich náklad složen a plošiny byly uloženy uvnitř ikonické budovy. Úkolem těchto plošin je umožnit kontrolu pětisegmentových motorů na tuhá paliva, které při startu SLS zajistí většinu tahu.

Kosmotýdeník 255 (31.7. – 6.8.)

Další týden utekl jako voda a my Vám můžeme přinést souhrn novinek, které přineslo uplynutých sedm dní. Většinu témat jsme již pokryli v samostatných článcích, ale i přesto jsou některá, na která se nedostalo. Abyste tedy měli informační servis kompletní, přinášíme Vám Kosmotýdeník, který si na všechny události posvítí na jednom místě. Hlavním tématem bude pětileté výročí vozítka Curiosity na Marsu, ale podíváme se také na test rakety Vector-R, nebo na zkoušku turistické suborbitální lodi SpaceShipTwo.

Vesmírné výzvy – červenec 2017

RS-25 zdroj: extremetech.com

V prvním prázdninovém měsíci polevila činnost agentur a kosmických firem, hlavně, co se týká startů raket. Na floridském kosmodromu panuje v těchto dnech čilý stavební ruch. To je ostatně důvodem, proč jsme se dočkali pouze jednoho startu SpaceX, konkrétně s družicí Intelsat 35e. NASA alespoň testovala motor RS-25 pro raketu SLS. Na opačné straně Zeměkoule vyletěla vstříc ISS raketa Sojuz se stejnojmennou lodí a s opravdu mezinárodní posádkou. Velké horko bylo v červenci technikům Čínské kosmické agentury, když jim během letu selhala nejsilnější raketa Dlouhý pochod-5.

Poslední korekce od Cassini

Sonda Cassini pravidelně provádí korekční zážehy, aby upravila svou dráhu a přiblížila ji té ideální, neboli referenční trajektorii, se kterou počítají letoví plánovači. 15. července došlo k dalšímu takovému zážehu z řady, který byl přesto jiný. Nyní už má tým jistotu, že žádný další zážeh už nebude s největší pravděpodobností potřeba. Od startu své mise použila Cassini pohonný systém ke korekci dráhy 360×. Poslední korekční zážeh trval podle přijatých údajů přesně 153,125 sekund a změnil rychlost sondy o 143,64 mm/s. Do konce této úžasné mise nyní chybí méně než dva měsíce.

Díly rakety pro sluneční sondu přijíždí na kosmodrom

Do startu americké sondy Parker Solar Probe sice chybí ještě skoro rok, ale to neznamená, že se na celou událost nepřipravuje technika. Zdaleka přitom nejde jen o samotnou sondu, ale i o nosnou raketu, která v létě 2018 vynese tohoto průzkumníka do vesmíru. A máme se opravdu na co těšit, protože na těžko dosažitelnou dráhu v blízkosti Slunce sondu dopraví americká raketa Delta IV Heavy, která se zatím ještě pořád pyšní titulem nejsilnějšího amerického nosiče současnosti. Při startu se zapalují hned tři stupně – kolem toho centrálního jsou připojené ještě další dva, které fungují jako urychlovací bloky.

Úpravy odpalovací plošiny pro SLS

Obří americká raketa bude startovat z mobilní odpalovací plošiny, kterou na startovní rampu 39-B dopraví pásový dopravník – půjde tedy o systém, který známe z éry programu Apollo i raketoplánů. Přesto je na mobilní plošině mnoho práce. Celý komplex totiž musí být upraven tak, aby odpovídal potřebám nové rakety. Tým specialistů na Kennedyho středisku ke stavbě a zkoušení jednotlivých dílů používá komplex označovaný jako LETF (Launch Equipment Test Facility), na kterém se zkouší hlavně ramena spojující mobilní plošinu s raketou. Samotná stavba a instalace systémů na plošině probíhá podle plánu a příští rok se můžeme těšit na komplexní ověřování a testování. Tento zevrubný proces definitivně prověří, že pozemní vybavení je připraveno na obsloužení startu prvního exempláře rakety SLS. Už nyní ale probíhají testy jednotlivých systémů, k čemuž složí právě LETF umístěný v průmyslové oblasti Kennedyho střediska.

Supertajfun pohledem z ISS

Americký astronaut Randy Bresnik, který minulý týden dorazil na ISS už stačil pořídit první opravdu velmi působivý snímek. Do zorného pole jeho fotoaparátu se včera (1. srpna) dostal supertajfun Noru. Jeho střed se v té době pohyboval na souřadnicích 24,7° severní šířky a 137° východní délky, tedy ve Filipínském moři. Rychlost větru se tehdy pohybovala kolem 46 m/s, tedy 165 km/h. Americký astronaut povedenou fotku nasdílel na sociální sítě, kde k nim přidal i svůj pocit: „Supertajfun Noru, úžasná velikost tohohle projevu počasí, doslova z něj cítíte jeho sílu – i z výšky 400 kilometrů.“ Náhledová fotka tohoto článku pak pochází z družice Suomi NPP, kterou provozuje americká agentura NOAA.

ŽIVĚ: Evropská Vega si připíše desátý start

Zítra ve 3:58 našeho času odstartuje z Kourou nejlehčí evropská raketa Vega. Během 97 minut dlouhé mise bude mít za úkol dopravit dvě družice na různé oběžné dráhy. Pod aerodynamickým krytem už se ukrývá OPTSAT-3000 a pod ním je usazen VENµS. Jako první by se měl od horního stupně AVUM oddělit OPTSAT-3000 zhruba 42 minut a 49 sekund po startu – sestava bude v té době na polární dráze ve výšce 450 kilometrů. Deset minut poté dojde k uvolnění adaptéru Vespa a 53 minut po startu začne 58 sekund dlouhý zážeh, který vytáhne nejvyšší bod do výšky 720 kilometrů. Následovat bude přelet na opačnou stranu Země a 95 minut po startu se motor zapálí na 64 sekund, čímž dráhu zakulatí. O dvě minuty později se oddělí i VENµS a horní stupeň AVUM bude čekat už jen jeden úkol – deset minut po oddělení druhého pasažéra se na 78 sekund zapálí proti směru letu, čímž zpomalí o 218 m/s a stáhne se z oběžné dráhy.